Lepení obkladů a dlažeb

Lepení obkladových prvků
K lepení obkladových keramických prvků užíváme maltoviny a stavební lepidla.
     - maltovina je směs hydraulických pojiv, minerálů a přísad,
     - lepidlo je polymerní lepící hmota s obsahem plniv.
     Lepidla a maltoviny slouží k přilepení (k přikotvení) pohledové vrstvy k podkladu a jejich kvali­ta závisí na schopnosti spolupůsobení (např. vlivem stejné teplotní roztažnosti) s kontaktní vrstvou.

Maltovina cementová
Příprava maltoviny pro keramické obklady:
     - Na sucho smícháme jeden objemový díl cementu se čtyřmi objemovými díly písku. Dávka cementu je minimálně 400 kg/m3.
     - Jeden objemový díl vápenné kaše rozředíme na vápenné mléko.
     - Následně vše smícháme v jednotnou tvárnou a lepkavou hmotu.
     - Tloušťka takto připraveného maltového lože by se měla pohybovat cca 2,5 až 4 mm.
Poznámka: Tato maltovina je neflexibilní s hydraulickým vytvrzováním.

Maltovina polymercementová
     Polymercementové maltoviny se díky svým chemickým přísadám, které příznivě ovlivňují vlastností malt k lepení obkladů, často v posledních letech užívají a postupně tak nahrazují užívání klasických cementových maltovin.
Polymercementové maltoviny zejména obsahují:
     - stabilizátory, látky způsobující nestékavost. (tixotropie),
     - přísady způsobující větší lepivost, (redispergované polymery),
     - přísady potlačující tvorbu bublinek, (odpěňovače)
Poznámka: Tyto maltoviny nejsou vhodné do prostor s velkým mechanickým a vlhkostním namáháním. Vyznačují se hydraulickým vytvrzováním a svou flexibilitou (dle užitého druhu)

Polymerní lepidla a tmely
     Užití polymerních lepidel a tmelů připadá na obklady a dlažby, které jsou extrémně namáhá­ny a převážně se jedná o dvousložkové hmoty doplněné inertním plnivem.

Akrylátové disperze
     Akrylátové disperze se vyznačují svou odolností vůči povětrnostním vlivům, dobrou přilnavos­tí a barevnou stálostí. Vodní disperze nazýváme latexy. Tyto lepidla nevyžadují užití adhezní­ho můstku.

Epoxidová lepidla
     Epoxidová lepidla se vyznačují svou odolností vůči alkáliím a ředěným kyselinám. Bývají dvousložkové (pryskyřice, tvrdidlo). Nejsou vhodné k lepení obkladů na PVC, polystyrén a polyetylén. Nedoporučuje se je užívat v místnostech se zvýšenou vlhkostí.

Polyuretanová lepidla
     Polyuretanová lepidla se vyznačují vynikající adhezí a dobrou mechanickou odolností. Užíva­jí se k lepení obkladů ke dřevu a plastickým hmotám.

Silikonové pryskyřice
     Silikonové pryskyřice se vyznačují vysokou odolností vůči povětrnostním vlivům (-50 až +200°C), UV záření a hydrofobizačními schopnostmi. Jsou elastické a užívají se na nedosta­tečně tuhé podkladové konstrukce.
 

Příprava zpracování polymerních lepidel a tmelů:
     - nutné dodržení přesného dávkování tvrdidla a kvalitní rozmíchání,
     - teplota podkladu a okolí nesmí klesnout pod 0°C,
     - vlhkost podkladu smí být maximálně 4% (hmotnostní).

Požadavky na lepidla a maltoviny

     Vzhledem k tomu, že lepidla a maltoviny pod keramickým obkladem ovlivňují výsledné vlastnosti a životnost celého systému, byly stanoveny následující požadavky:
     - přídržnost v tahu 0,4 – 1,5 MPa,
     - přídržnost ve smyku 1 – 2 MPa,
     - pevnost v tlaku 12,5 – 20 MPa,
hodnota přídržnosti při cyklickém teplotním namáhání minimálně 0,4 MPa a maximálně o 25% méně než stanovená přídržnost.
     - otevřený čas aplikace 10 – 30 minut, 
     - doba pro korekci 15 minut,
četnost zkoušení (kontrolních zkoušek) předepisuje projektant.

Chyby výběru lepících hmot a maltovin
Nesprávná volba lepící hmoty může mít za následek vznik závažných vad díla. Proto musíme dbát především na:
     - reakční lepidla (epoxidy, polyuretany, ..) nesmíme užít na vlhký podklad,
     - reakční lepidla užíváme při lepení k vysoké přídržnosti u vysoce slinutých keramických prvků,
     - nestejnoměrné rozmíchání složek dvousložkových lepidel,
     - nestejnoměrnou kvalitu při výrobě maltoviny na stavbě.

Zkoušení vlastností lepidel a tmelů

Zkoušení přídržnosti k podkladu
     Zkoušení přídržnosti obkladových prvků s nasákavostí 15 ± 3 % o rozměrech 108 x 108 mm a tloušťce minimálně 6 mm postupem popsaným v ČSN EN 1324 (EN 159) se vytvoří spoj o tloušťce 0,8 mm a po 14-ti dnech na vzorku provedeme zkoušku smykem. Smy­ková síla se zvětšuje konstantně až do porušení spoje vzorku.
     V případě zkoušení vlivu vlhkého prostředí se vzorky nechají vyzrát 7 dní v mokrém prostředí (ve vodě) a následně 7 dní v suchém prostředí.
Vliv zvýšených teplot se zkouší tak, že vzorek 14 dní zraje ve standardních podmínkách a poté ho na dobu 14-ti dní vložíme do sušičky s teplotou 70 ± 2°C.

     Zkoušení dle ČSN EN 1348 se na betonový podklad roznese zubovou stěrkou (6 x 6 mm) maltovina, do které se položí obklad o velikosti 50 x 50 mm se vzájemným odstupem 50 mm od sebe. Po 28-mi dnech zrání se na vzorcích provede odtrhová zkouška. (Keramické prvky musí mít nasákavost 0,2% hmotnostních) ,

     Při střídání teplot po dvou hodinách při teplotách -15 ± 3°C a +15 ± 3°C se po 25-ti zmrazovacích cyklech zkouší přídržnost spoje.

     Zkoušení přídržnosti spoje je vhodné užít například v případě užití vrstev kontaktního zatep­lovacího systému v případě užití jednotlivých vrstev s různou teplotní roztažností.

Zkoušení pevnosti v tlaku a tahu za ohybu
     Zkoušení pevnosti v tlaku a tahu za ohybu se zkouší na trámečcích 40 x 40 x 160 mm tak, že výroba trámečků, jejich tuhnutí a tvrdnutí probíhá dle návodu výrobce s dobou tuhnutí a tvrdnutí 14 až 28 dní. Zkouška se provádí obdobně jako u cementových malt.

Zkoušení mrazuvzdornosti cementové maltoviny
     Mrazuvzdornost je vlastnost, která se bere v úvahu v případě užití obkladů v prostoru s výskytem vlhka a mrazu. Zkoušení mrazuvzdornosti se provádí na trámečcích 40 x 40 x 160 mm tak, že vzorky jsou zmrazovány čtyři hodiny při teplotě – 20 ± 3°C a následně roz­mrazovány ve vodě při teplotě + 20°C.
     Mrazuvzdorná maltovina je taková, která při určitém počtu zmrazovacích cyklů nedojde k poklesu pevnosti v tahu za ohybu o více než 25%.

Zkoušení doby zavadnutí
     Zkoušenou maltovinu naneseme zubovou stěrkou 6 x 6 mm na podkladní referenční plochu (betonovou). V případě zkoušení lepidel naneseme zkoušený vzorek zubovou stěrkou 4 x 4 mm. Na takto připravenou plochu pokládáme v intervalech po 5, 10, 20 a 30-ti minutách vždy deset dlaždiček o rozměrech 50 x 50 mm s nasákavostí 15 ± 3 %. Každou dlaždici zatížíme silou 20 N po dobu 30-ti sekund.
     Výslednou dobu zavadnutí určíme tak, že po 27-mi dnech na osazených dlaždičkách prove­deme odtrhovou zkoušku. Doba zavadnutí je maximální doba, při které ještě maltovina – lepidlo splní požadavek přídržnosti.

Zkoušení sklouznutí keramického obkladu
     Zkoušení sklouznutí keramických obkladů se provádí na referenční betonové ploše. Nejprve na plochu naneseme maltovinu, lepidlo a po dvou minutách do vzniklého lože osadíme kera­mický obkladový prvek veliký 100 x 100 mm, hmotnosti 200 g a nasákavosti maximálně 0,2%.  Ten následně zatížíme po dobu 30-ti sekund silou 50 N a zvedneme plochu do svislé polohy. Po 20-ti minutách měříme změny vzdáleností mezi jednotlivými kusy obložení.
     Závěr je střední hodnota (aritmetický průměr) v mm.