Výsledky vyhledávání v sekci Zahrada na dotaz plody

Něco málo o bylinkách

access_time31.březen 2020personRedakce

Mít čerstvé bylinky přímo na zahradě, je snad přáním každé hospodyně či gurmána. Zahradní centra nabízejí celou řadu zajímavých léčivých i aromatických rostlin. Jenom vědět, kterou z nich potřebujete nejvíc. Alespoň něco Vám napoví malý přehled o bylinkách...BAZALKA – OcimumTradiční, velmi aromatická bylinka z čeledi hluchavkovitých. Je to jednoletá rostlina, která se musí každoročně obnovovat. Důležitá léčivá rostlina používaná na podporu trávení, v lidovém léčitelství také při nachlazení.Jako koření má poměrně široké využití při úpravě masa, těstovin i pro vylepšení chutě polévek. Je výborná do lehkých letních salátů i při přípravě pomazánek, mistři kuchaři ji často používají v čerstvém stavu pro prostou dekoraci výsledního vzhledu podávaného jídla. Ideální doba sběru je v období těsně před rozkvětem prvních květů. Dá se uchovat v sušeném, nebo ještě lépe v mraženém stavu. Odborná literatura ji nedoporučuje používat v období těhotěnství.DOBROMYSL – OriganumDobromysl, nebo také oregáno je velmi pozitivní, vytrvalá bylinka. Jak i jméno napovídá, používá se „pro dobrou mysl“. Navozuje stav zklidnění a pohodu. Proto se používá při léčbě některých nemocí nervového původu i ke zklidnění nadměrné pohlavní aktivity. Mnohem častěji se používá při poruchách trávení a na podporu chutě do jídla. Také se využívá do regenerační koupele nebo do masážních krémů. Jako koření se hodí zejména pro úpravu pečeného masa i jako důležitá složka pro výrobu bylinných likérů.HEŘMÁNEK – ChamomillaJe to jednoletá, často sama se rozmnožující rostlinka, která má význam jako zcela mimořádná léčivá bylina, ale využívá se taky v dermatologii a kosmetickém průmyslu. Snad nejdůležitější vlastností heřmánku jsou jeho velmi silné protizánětlivé účinky. Taktéž se používá v případech potíží v trávícím traktu, velmi často i v dětském lékařství jako desinfekční prostředek a do různých mastí a koupelí.JABLEČNÍK - MarrubiumMéně pěstovaná vytrvalá bylinka. Nejčastěji se používá ve formě čaje pro podporu funkce jater, vylepšení zažívaní i pro tvorbu žluče.KORIANDR - CoriandrumTato jednoletá bylinka z čeledi mrkvovitých tvoří natě vysoké 30 –50 cm. Nejcennější části rostliny jsou semínka, respektive celé plody. Jako koření se používá zejména pro úpravu masa a to i rybího. Semínka koriandru bývají součástí do různých směsí využívaných při konzervování zeleninových směsí. V medicíně se koriandr používá pro podporu trávení.LEVANDULE - LavandulaLevandule tvoří drobné, stálezelené keříky, které se pěstují i jako velmi dekorativní, vytrvalé rostliny. Obsahuje velké množství silic, které dávají rostlině charakteristickou, zcela nezaměnitelnou vůni. Levandule má obrovské využití v parfumerii, ale i v lékařství. Má mírně zklidňující účinek, mírně působí jako močopudný prostředek i jako prostředek pro vylepšení zažívání. Taktéž se přidává do zklidňujících a regeneračních koupelí.MAJORÁNKA - MajoranaMajoránka je jednoletá, velmi aromatická bylinka, která se využívá jak v lékařství, tak v kuchyni jako skvělé a nezaměnitelné koření. Tato bylinka podporuje vylučování žluče a tím vylepšuje trávení, taktéž působí proti nadýmání. Proto se i jako koření používá pro dochucení masných a často i mastných jídel, kde spojuje příjemné s užitečným.MÁTA - MenthaZnámá, velmi aromatická vytrvalá rostlina s charakteristickou, mentolovou vůní. Existuje poměrně velké množství druhů a odrůd. Obsahuje zejména aromatické silice, nejznámější z nich je tradiční mentol. Používá se v lékařství pro léčbu nechutenství i na podporu trávení, proti nadýmání i při potížích se žlučníkem. Mentol se také hojně využívá při výrobě masážních i regeneračních mastí a balzámů, také ale v kosmetickém průmyslu pro výrobu ústních vod a zubních past. Mátový čaj je osvěžující a velmi příjemný.MATEŘÍDOUŠKA - ThymusNízká, plazivá, vytrvalá bylinka, která je často pěstovaná v mnoha odrůdách i jako okrasná zahradní rostlinka. Obsahuje velké množství vonných silic, které se tvoří na slunečném stanovišti. Používá se jako léčivo při průjmech, žaludečních poruchách, ale také jako desinfekční prostředek používaný jako formou relaxační koupele. Sušená nať mateřídoušky se používá na plnění polštářků na podporu a zkvalitnění spánku. V lidovém léčitelství se používá i proti nachlazení.MEDUŇKA - MelissaVytrvalá, příjemně aromatická bylina. Je to léčivá rostlina, která se používá zejména ve formě čaje. Tento čaj působí jako uklidňující nápoj i pro vylepšení trávení. Pro zklidnění nervové soustavy i relaxaci se používá ve formě regeneračního koupele. Má vysokou okrasnou hodnotu a používá se i jako koření. Její pomocí se zvyšuje gurmánský požitek u některých zeleninových salátů i omáček. Taktéž se používá jako jedna ze součástí v některých bylinkových likérech.OŽANKA - TeucriumNízká, teplomilná vytrvalá bylinka. Z historického pohledu je už do dávných dob využívána pro léčební účely. Používá se při poruchách trávení, proti křečím i jako močopudný prostředek.PETRŽEL - PetroselinumAromatická, dobře známá kuchyňská bylina. Používá se i jako léčivá rostlina. Kadeřavá forma obsahuje méně aromatických látek než jednoduchá. Využívá se jak nať, tak i kořenová část. Má výrazné močopudné účinky. Nať rozetřená na pokožku krátkodobě působí repelentně proti komárům a obtížnému hmyzu. V kuchyňském použití se používá do polévek, omáček, na těstoviny i k vizuální dekoraci pokrmů.ROUTA - RutaVýrazně aromatická, vytrvalá bylina, která pochází z oblasti Balkánu a Středomoří. Jako koření se používá jenom v minimálních dávkách, neboť je velmi aromatická. Už několik století se pěstuje jako významná léčivá rostlina. V menších dávkách působí uklidňujíce, ve větších množstvích může působit nepříjemně. Používá se pro zmírnění problému se žlučníkem i při bolestivé menstruaci. Nedoporučuje se užívat v těhotenství.ROZMARÝNA – RosmarinusVelmi dekorativní polokeř s výrazně aromatickými listy. Pochází ze Středomoří a v naších klimatických podmínkách je citlivý na zimu. Jako léčivá rostlina se používá pro podporu trávení a formou koupele na podporu vylepšení krevního oběhu. Rozmarýnová koupel působí relaxačně a způsobuje nechuť k spánku. Má značné využití v parfumerii a kosmetice. Zejména v jihoevropské kuchyni je to významné koření používané při úpravě masa a omáček.SATUREJKA - SaturejaBohatý rod vytrvalých i jednoletých bylin, které jsou často pěstované jako dekorativní rostliny. Některé druhy vykazují léčivé účinky při léčbě nechutenství, nebo při poruchách trávení. Důležitější je jako koření, používá se k dochucení masa a ještě častěji při pečení ryb.ŠALVĚJ - SalviaAromatický polokeř, na zahradách často pěstovaný i v okrasných odrůdách. Je to jedna nejdůležitějších léčivých rostlin. Působí výborně proti zánětům i na desinfekci, je to skvělá rostlina proti zánětům v ústní dutině, potlačuje problémy spojené s nachlazením. Výtěžky ze šalvěje se používají v kosmetickém průmyslu i v parfumerii. Jako koření nebo léčivá rostlina se hodí jenom některé druhy tohoto velmi bohatého rodu. 

folder_openPřiřazené štítky

Hnojení ovocných dřevin

access_time07.duben 2020personRedakce

Obecně lze hnojiva rozdělit na organická a průmyslová. Organickými hnojivy dodáváme půdě sílu a průmyslová hnojiva zajišťují, že bude mít půda dostatek živin.U ovocných stromů jsou základy a pravidla hnojení o něco rozdílné. Jednak je nutné vybrat správný typ hnojiva, na druhou stranu musíte vědět, kdy s hnojením začít. Budete-li vše dělat správně, pak ovocné stromy budou nejen zdravé, ale hlavně budou přinášet úrodu, kterou každý rok všichni očekáváme.Hnojení ovocných stromů by mělo proběhnout třikrát za rok. První hnojení přichází v polovině března, druhé v polovině června a nakonec byste měli ovocné stromy hnojit v na přelomu října a listopadu.Na první dvě dávky hnojiva je možné použít tzv. dusíkatá hnojiva, na podzim bychom měli použít kompost – není-li ten k dispozici, pak můžete zaměnit za dusíkatá hnojiva. Nelze ale zapomínat na to, že hnojení se odvíjí i od toho, jaký ovocný strom budete hnojit. Například broskvoně vyžadují mnohem větší péči i rozdílné dávky hnojiva. Aby byl jejich růst i plody správné, pak se doporučuje, aby měly více železa a optimální množství vápníku. To ale pochopitelně neplatí u všech ovocných stromů.Hnojiva dodávají ovocným stromům dostatek hořčíku, fosforu, draslíku, síranu a jiných nezbytných látek, které dopomáhají správnému růstu a zdravosti stromu. Při nedostatku některé z látek stromy začínají vykazovat příznaky, které je rovněž dobré sledovat. Lze mezi ně zařadit osychání nebo příliš velké opadání listů, omezena je tvorba květů, apod.Mimo správného hnojení byste jim měli zajistit i chemickou ochranu za pomoci postřiků. Každý ovocný strom vyžaduje postřik v jiném období svého růstu.

folder_openPřiřazené štítky

Jak správně zalévat

access_time14.duben 2020personRedakce

Máte jistě záhony s květinami, nebo pár záhonů se zeleninou. Zaléváte je když máte pocit že je to třeba? Mi Vám dáme slovy odborníka pár rad jak správně zalévat aby výsledem Vaší snahy byl co nejlepší a nejhezčí.- zalévejte časně ráno nebo později večer, voda se lépe udrží a rychle na přímém slunci nevyschne. Při přímém slunci po zalití můžete rostliny i poškodit,protože některé kapky v určitém úhlu působí jako lupy a spálí Vám listy či květy- rostliny, které jsou choulostivé nezalévejte prudkým proudem vody z konve či hadice, zkuste paprskovitý postřik a to tak,že nejprve lehce pokropíte a po několika minutách zalejte více- na mladé rostlinky má voda dopadat rozprášená co nejvíce shora , proudem vody z boku rostliny vyvrátíte- snažte se aby voda byla odstátá např. ze sudu, ledová zálivka v létě může rozpařené rostliny nenávratně poškodit , nejlepší je dešťová voda. Pro zálivku z vodovodního řadu či studně používejte alespoň rozprašovací nástavec na hadici, tím chladný účinek poněkud eliminujete- zalévejte, když např. zaboříte prst vedle rostliny do půdy asi do hloubky cca 3 cm a necítíte žádnou vlhkost - náhlé zalití po např. týdnu může způsobit,že Vám kořeny, hlízy nebo plody rostlin popraskají a např. přílišné zalití může způsobit hnilobu- trávník v suchém období musíme zalévat několikrát denně, protože jeho kořínky jsou mělké a rychle zaschnou - stromy nezalévejte u kmene ale v tzv.prstenci asi pod obvodem koruny stromu, můžete ke stromu přihodit i pár rezavých hřebíků je to recept našich pradědů- pokud chcete vodu ušetřit zkuste tam kde to lze mulčovat /nastelte trávu a kůru/, které vlhkost déle udrží a také zadrží růst plevele. Zkuste také použít přikrytí netkanou folií s výřezy pro rostlinyTak ať Vám Vaše výpěstky a květiny dobře rostou a můžete si nanich pochutnat nebo se s nimi potěšit.

folder_openPřiřazené štítky

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.)

access_time14.duben 2020personRedakce

Nebo také lidově - Sibiřský ananas, Rakytník úzkolistý, Žlutozob, Mořský plod, Písečný trn. HistorieRakytník byl a je v oblasti Číny, Indie, Řecka a Ruska používán k léčebným účinkům již od pradávna. Vojáci Alexandra Makedonského používali odvar z rakytníku k načerpání sil. V Rusku se traduje rčení, že "po rakytníku mají koně lesklou srst a lidé jasný zrak".Výskyt Jeho domovem je Kavkaz a střední Asie. V současnosti je rozšířen v Evropě i Asii. Roste většinou na lehčích, suchých, písečných půdách pěstuje se již delší dobu i v Čechách. Toleruje větší množství soli, ale nesnáší stín. V centrální Evropě je součástí alpských křovin těsně nad linií stromů. Nesnáší vysokou hladinu podzemní vody a je světlomilný. Snáší mrazy až do minus 22°C, ale poškozují jej holomrazy. V oblastech přirozeného výskytu tvoří rozsáhlé porosty. Poprvé v Čechách byl vysazen v roce 1835 v Královské oboře (Stromovka) v Praze. Více než 90% (1,5 milionů hektarů) světové zásoby řešetláku se nachází v Číně. Rakytník řešetlákový je vytrvalý, dvoudomý, trnitý keř, dorůstající do výšky několika metrů (většinou 0,5 – 6 metrů, maximálně 10 metrů). Dožívá se věku 50 – 70 let. Na kořenech jsou hlízky o velikosti stolních hroznů, které obsahují symbiotické bakterie schopné vázat vzdušný dusík. Větvičky mají trny a jsou hustě obsypány kopinatými listy. Kvete na jaře, koncem dubna, velmi nenápadnými květy. Vysoký počet plodů má charakteristickou oranžovou barvu. Plod je kulovitá nebo vejcovitá peckovice 6-9 mm v průměru. Při pěstování rakytníku je nutné mít jeden samčí keř na tři samičí. U nás je poměrně hojně vysazován v parcích, zahradách a kolem cest. Měl by mít své místo pro své léčivé účinky i na Vaší zahradě. Plody sbíráme v době zrání a rychle sušíme při mírné teplotě. Okrajově se používají i listy a větvičky. Pokud plod zmáčkneme, vylisujeme šťávu, která se rozděluje do tří vrstev. Vrchní vrstva je oranžová pasta, pod ní je vrstva tuků a dole je sedlina a šťáva. Horní dvě vrstvy se využívají do kosmetických přípravků a spodní je vhodná k přípravě sirupu.Účinné látky Obsahuje velké množství vitamínů A, B, C, E, K1 ,F a širokou paletu 15 minerálních látek (mikroelementů jako železo, mangan, bór, hliník a podobně). Vitamínu C obsahuje 114 – 1550 mg na 100 gramů, což je 10 x více než obsahuje citron a 12 x více než pomeranč. Vitamínu E je obsaženo vůbec nejvíce ze všech rostlinných plodů. Obsahem karotenu se vyrovná mrkvi, která je považovaná za jeho nejbohatší zdroj. Obsahuje rovněž vysoký podíl flavonoidů (kvercetin, kaempferol, izokvercetin, rutin). Z dalších látek jsou to potom leukoantokyanidy, katechiny, třísloviny, aminokyseliny, pektin, karotenoidy a velmi účinný olej. Natrpklou chuť plodům dávají sloučeniny fenolového typu, které vykazují značný baktericidní účinek. Olej má vysoký podíl esenciálních nenasycených mastných kyselin (omega 3, 6, 9), betakarotenu a kyselin palmitové, palmitoleové a oleové. Obsah oleje v plodu je až 9,2%.Prokázané účinky Svými účinky je rakytník natolik výjimečný, že o něm lze bez nadsázky hovořit jako o všeléku současnosti. Toto tvrzení je podpořeno výsledky klinických testů z celého světa. Plod rakytníku se doporučuje konzumovat ke zlepšení celkového zdravotního stavu, zvýšení výkonnosti a aktivity. Je mimořádně účinný při hojení žaludeční sliznice a žaludečních vředů, ale i při podpoře trávení. Posiluje imunitní systém a zvyšuje tak odolnost organismu vůči infekci. Snižuje poškození jater při infekční žloutence a stimuluje funkci jater. Napomáhá snižovat hladinu cholesterolu, zejména LDL cholesterolu (tzv. "škodlivý"), ale naopak podporuje tvorbu HDL cholesterolu (tzv. "hodného a prospěšného"). Zlepšuje stav kardiovaskulárního aparátu, při ateroskleróze a dystrofických procesech v srdci. Zvyšuje elasticitu cév, brání městnaní krve a snižuje koagulaci krve. Hojí sliznici plic a průdušek. Mimořádně účinně tlumí bolesti kloubů, léčí revma a dnu, tlumí záněty a urychluje hojení. Plody rakytníku jsou schopné redukovat množství volných radikálů a tím působí preventivně proti vzniku rakoviny. Je rovněž využíván k hojení zánětu spojivek, poranění očního víčka a dalších. Pro silný regenerační a epitelizační účinek je rakytník používán k hojení ran, na spáleniny, omrzliny, ekzémy a prakticky všechna kožní onemocnění. Olej z rakytníku je velmi účinný na spáleniny vzniklé v důsledku radioaktivního záření (užívání je vysoce efektivní je pro pacienty po radioterapii). Celkově zlepšuje kvalitu pokožky, zvyšuje pružnost, vitalitu, omezuje tvorbu vrásek, hojí drobná poranění bez tvorby jizev. Stimuluje růst tkání při poškození kůže, hojí ekzémy i hemoroidy. Podporuje růst vlasů, léčí ekzémy i jiné kožní problémy. Rakytník je rovněž používán jako hlístopudný lék.Použití• Stimulace odolnosti• Hojí žaludeční sliznici a podporuje trávení (potlačuje růst Helicobacter pylori)• Stimuluje funkci jater• Snižuje hladinu cholesterolu a krevních lipidů• Zlepšuje stav kardiovaskulárního aparátu • Tlumí bolesti kloubů, revma a dnu• Silná antioxidační aktivita (vychytává volné radikály)• Drobná poranění, popáleniny, ekzémy a podobně • Zlepšuje kvalitu pokožkyJedná se o bylinku unikátních vlastností, a proto ji doporučujeme konzumovat denně a v každém věku. Dostatečná doporučená denní dávka jsou 2 ml 10% rakytníkového oleje. Je vhodné dávku rozdělit na 2 a aplikovat 30 minut před jídlem. Ve 2 ml oleje je obsaženo 100% doporučené denní dávky vitamínu E a 62% doporučené denní dávky vitamínu A. Do dnešního dne nebyly prokázány jakékoliv nežádoucí, nebo zdraví ohrožující účinky.Receptury• Rakytníkový olej připravíme macerací rozdrceného plodu v jedlém oleji (slunečnicový, olivový a podobně). Drceného plodu použijeme 50 – 100 gramů na 1 litr. Každý den důkladně protřepeme, po 3 – 4 týdnech přecedíme a skladujeme v tmavé sklenici. Denně užíváme 3 x denně 1 lžičku. Skutečností je ovšem fakt, že takto připravený olej má své limity a nemůže se kvalitou rovnat oleji připravenému kryoskopickou vymrazovací metodou, nebo vakuovou destilací.• Rakytníkový čaj připravíme povařením 2 polévkových lžic plodu rakytníku, který 5 minut povaříme a můžeme podávat. Je třeba si však uvědomit, že varem zlikvidujeme vysoké procento těch nejcennějších látek rakytníku. • Marmeláda se připraví: 500 gramů necháme přes noc nabobtnat v 250 ml vody. Přivedeme k varu a protlačíme sítem. Dosladíme medem, nebo hruškovou šťávou. Uchovávejte v lednici. • Plod rakytníku se používá k přípravě marmelády, džusů, lihovin a celé řady dalších produktů. Natrpklost plodů je odstraněna mrazem (je možné rovněž vložit na jeden den do mrazáku).• Plody rakytníku se doporučují přidávat do krmiva zvířatům. Zlepšíme tak jejich kondici, kvalitu srsti a celkový stav. Byliny s podobnými účinky Rakytník je natolik unikátní, že je velice problematické hledat k němu adekvátní srovnání. Pokud bych však jmenovat alespoň jednu, napadá mě hlíva ústřičná a z ní získávaný beta-glukan.

folder_openPřiřazené štítky

Tvarování ovocných stromů

access_time16.duben 2020personRedakce

Snad každý český chalupář nebo chatař má na svém pozemku jabloň či jiné tradiční ovocné stromy. U starých objektů a zahrad převažují přestárlé vysokokmeny, které čím je člověk starší, tak se obtížněji česají a péče o ně bývá více náročná.Pokud strom porazíme, měli bychom za něj vysadit nový. Obvykle se dnes vysazují polokmeny nebo zákrsky. Podíváme se, jak dobře můžeme upravit např. vysazené jabloně. Jabloně jsou velmi odolné stromy, jsou vláhomilné a tak jim prospívá stálá vlhkost půdy. Dobře se jim tedy bude dařit zejména na západní či východní straně zahrady. Při výběru stromku vždy toto konzultujte s odborníkem, který Vám nejlépe pomůže vybrat správnou odrůdu pro Vaši zahradu. Dnes pěstované jsou zejména odrůdy James Grieve Red, Summerred, Šampion, Akane, Spartan, Jonagold, Idared, Golden Delicius. Vysokou plodnost stromů můžeme zajistit správným řezem a to koncem srpna, nebo v únoru či březnu. Zbavujeme se tzv. vlků tj. výhonků, které rostou ven od kmene, dolů či šikmo dolu a nebo rovně vzhůru. Aby jste měli na své stromy i hezký pohled ukážeme Vám níže různé možnosti jejich tvarování a druhy řezů.Volné tvary odlišné výškou kmene: Vysokokmeny se větví až ve výšce 2m, polokmeny mají výšku kmene cca 130 - 160 cm, čtvrtkmen má výšku nejvýše 1m a zákrsek nejvíce 0,5m. Ovocná stěna - špalír: Jabloně, stějně jako i jiné druhy stromů můžeme tvarovat do ovocných stěn, tvarováním a uvazováním výhonů na mříž. Zde je výhoda, že díky světlu zrají plody velmi dobře a navíc se velmi dobře sklízí.Výchovný řez po výsadbě: Na jaře je vhodné zkrátit výhony do roviny s tím, že hlavní výhon necháme o cca 20 - 30 cm vyšší. Druhý rok ponechte všechny výhony, které směřují do koruny. Prodlužující se výhony kosterních větví zakraťte.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní kalendář - DUBEN

access_time24.duben 2020personRadka Eliášková

Jaro je v plné síle a léto se blíží. Je čas sít, hrabat a sázet. Je zde jeden z nejnáročnějších měsíců, ale určitě se vyplatí začít hned, než vám začne přerůstat přes hlavu všechno, co nechcete. Ale vložená práce se vám bohatě vrátí, až se budete radovat z úrody a pěkné zahrady. Okrasná zahradaVýsev dvouletek – Vysejete-li teď dvouletky, pravděpodobně vám rozkvetou ještě letos. Odložíte-li jejich výsev na léto, dočkáte se květů až napřesrok.Řez růží – růže patřící do různých skupin se odlišně řežou. Záhonové a ušlechtilé odrůdy zkraťte na 20 až 30 cm. Opakovaně kvetoucí keřové růže jen mírně prosvětlete. Opakovaně kvetoucím pnoucím růžím odstraňte staré výhony a mladší postranní obrost zkraťte na 4 až 5 oček. Pokryvné růže jednou za tři až pět let sestřihněte na výšku 20 až 30 cm. Stromkové růže zkraťte asi na 20 cm tak, aby si korunka zachovala tvar. Po zastřižení nezapomeňte růže přihnojit.Zkrášlení záhonů – Zkontrolujte rostliny, odstraňte mrazem poškozené větve, případně dosaďte mezery. Upravte obrytím okraje záhonů a přidejte do záhonů kompost. Do záhonů s dřevitými rostlinami můžete aplikovat přípravek Casoron proti plevelu a zasypat čerstvou mulčovací kůrou.Klid pro cibuloviny – Nespěchejte s „očistou“ odkvetlých šafránů. Nevzhledné květy můžete odstranit, ale listy nechte na rostlině, dokud úplně nezežloutnou. Do té doby v nich vznikají zásobní látky, které rostlina využije pro kvetení v příštím roce. Cibuloviny můžete hned po odkvětu přihnojit. I cibulovinám v trávníku zatím listy neodstraňujte. Trávník okolo opatrně posekejte akku nůžkami.Letničky na záhon – Přímo na záhon můžete vysévat řadu druhů letniček – třeba černuchy, krásenky nebo měsíčky. Rozkvetou sice o něco později než ty, které předpěstováváte na balkoně, ale zato budou o poznání otužilejší. Aby si mladé rostliny nenašli plži, můžete výsev obsypat granulemi nebo jej obežeňte mechanickými zábranami.Výsadba trvalek – V dubnu a v květnu, záleží na druhu a na klimatických podmínkách, se vysazují hlíznaté trvalky citlivé na mráz. Mezi prvními můžete zasadit ty otužilejší, například sparaxis (Sparaxis), litošku (Galtonia) nebo nerine (Nerine). Hloubka výsadby záleží na velikosti hlízy. Starší trsy zmlaďte dělením, právě teď je vhodná doba pro druhy, které kvetou v létě na podzim.Rychlení jiřinek – Chcete-li, aby vám jiřinky rozkvetly co nejdříve, můžete už probudit jejich hlízy. Zasaďte je do nádob se zeminou a postavte na chladné, světlé místo v domě. V polovině května pak hlízy i s balem přesaďte na záhon.Vřesoviště – ostříhejte vřesy a odkvetlé vřesovce. Zkraťte je asi o třetinu až polovinu.Výživa pro dřeviny – přihnojte okrasné dřeviny, buď vyzrálým kompostem, nebo speciálními hnojivy pro jednotlivé dřeviny.Boj proti plevelu – jakmile se objeví plevel, odstraňte ho hned. Plevelné rostliny se vyvíjejí rychle a mohou semeny nebo oddenky zamořit celou zahradu.Řez vrby na kmínku – u převislé druhy jívy (Salix Capri Kilmarnock) na konci dubna důkladně zkraťte všechny větve, stačí, když na každém výhonu zůstane pouze 3-5 oček. Řez proveďte jednou za dva až tři roky. Vrba vytvoří v létě hustou korunu ve tvaru deštníku. Důkladný  řez proveďte i u japonské vrby (Salix integra Hakuro Nishiki). Získáte krásně vybarvené listy a hustou kompaktní korunku.TrávníkNový trávník – uvažujete-li o založení nového trávníku, je na to právě teď vhodná doba. Ideální čas trvá až do konce května. Chcete-li mít pěkný a hustý trávník hned, položte travní koberec.Sečení trávníku – čas pro první seč nastává, když je zlatice (Forsyhia) v plném květu.Trávníková kůra – trávník důkladně vyhrabejte. Pokud je třeba, po oschnutí trávníku použijte vertikutátor. Dosejte holá místa. Trávník přihnojte startovacím hnojivem s vyšším obsahem dusíku.Válení trávníku – jsou li kořínky trav vytažené, zvláště u mladých travních porostů, pomůže přiválení. Jinak však trávu neválejte, abyste zbytečně neutužili půdu. Užitková zahradaVysazování jahodníku – Pro jarní výsadbu přicházejí v úvahu jen hrnkované sazenice. Kořenáčky z lisované rašeliny odstraňte, protože kořeny jejich stěny špatně prorůstají. První šlahouny a květy, které se vytvoří po výsadbě, odstraňte, aby sazenice nejdříve zesílila. Rostliny pravidelně zalévejte.Ovocné stromy – Prokypřete půdu okolo stromů a přidejte kompost. Také je můžete přihnojit průmyslovým hnojivem.Výsadba révy vinné – Révu vinnou vysazujte na slunné, teplé místo, například na jižní stranu domu. To platí i pro nové, odolnější odrůdy, jako ‘Vanessa‘ nebo ‘Nero‘. Sazenice révy z kořenáče se lépe ujímají. Vysazovat je můžete od poloviny března do začátku června.Předpěstování fazolů – Keříčkové i tyčkové fazoly jsou citlivé na chlad. Předpěstování v květináčích se doporučuje především v drsných venkovních podmínkách. Rostliny vysazujte od začátku května pod netkanou textilii, nejlépe do smíšené kultury s kukuřicí.Otužujte bylinky – Bylinky, které předpěstováváte v květináčích, už vyneste z vytápěného skleníku. Není-li příliš zima, postupně několik dní rostliny otužujte na mírně osluněném až pohostinném místě chráněném před větrem. Teprve pak je vysaďte na jejich trvalé venkovní stanoviště.Výsadba sazečky – Cibuli sazečku namočte na noc před výsadbou do vody o pokojové teplotě. Tak vytvoří dříve kořeny a rychleji v půdě zakoření. Po vysazení půdu důkladně přitlačte.Výsadba brambor – v polovině dubna vysazujte rané brambory. Teplota půdy by měla být 8 oC.  Vzdálenost mezi řádky je 60-70 cm, v řádku mezi brambory 40 cm. Půdu vylepšete kompostem nebo vyzrálým chlévským hnojem. Sadbu nechte naklíčit.Vyhřátí záhonu – před vysetím zahřejte půdu pomocí čisté folie. Nevysévejte příliš brzo, většina semen vyžaduje teplotu půdy mezi 5-6 oC.  Okurky, fazole, kukuřice a pórek dokonce 10 oC. Pokojové a balkonové rostlinyLetní cibuloviny – V létě kvetoucí cibulnaté a hlíznaté rostliny, jako mečíky, jiřinky nebo dosny (Canna), které v domě už začínají rašit, nelze vysadit ven, dokud hrozí mrazy. I malý mrazík je může poškodit a výrazně zbrzdit jejich vývoj.Minijezírka – Malá jezírka založená v kádích nebo vysloužilých vědrech můžete připravit už nyní. Nádoby postavte ven a naplňte je vodou, aby se odstála a prohřála. Rostliny, například drobné odrůdy leknínů rostoucí v koši, však do nádržky umístěte až v průběhu května, kdy už si voda udržuje příjemnou teplotu.Opylování – malé ovocné stromy pěstované na terase v nádobách kvetou v těchto dnech stejně jako jejich velcí příbuzní v zahradě. Pokud jim ale chybí vhodný partner, neproběhne opylení květů, a strom tedy ani nevytvoří plody. Vezměte si na pomoc větev příslušného druhu dřeviny, kterou ustřihnete na zahradě, a postavte ji ve váze do těsné blízkosti stromku vysazeného v květináči. Včely tak získají možnost přenést pyl z kvetoucí větve na květy dřeviny v nádobě.Slunečnice mají čas – Slunečnice roční (Helianthus annuus) rostou rychle, nevyplatí se tedy vysévat je příliš časně. Od konce dubna můžete jejich semena sít do nádob, v nichž brzy vyklíčí. Pokud jste alergičtí na pyl nebo si chcete vypěstované květy uříznout do vázy, vybírejte pouze bezpylové slunečnice.Ochrana přes sluncem – přenosné rostliny po vynesení ze zimního stanoviště nevystavujte plnému slunci. Po dobu asi deseti dnů se musí aklimatizovat na stinném místě. Pozor na mrazíky, Za chladného počasí rostliny na noc odneste dovnitř, zakryjte nebo aspoň přemístěte ke stěně domu.  

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní kalendář - KVĚTEN

access_time24.duben 2020personRadka Eliášková

 Je tady období plné květů. Je to začátek příjemných chvil na zahradě. Ale nepolevujte v úsilí, nebo příroda zaseje, co si myslí, že by mělo být zaseto. Okrasná zahradaVýsadba hlíz – Po polovině května pomíjí nebezpečí posledních mrazíků a nastává čas výsadby rostlin citlivých na chlad. Patří k nim jiřinky, begonie, mečíky a řada dalších.Péče o keře – Po odkvětu prořežte keře, které kvetou časně na jaře, například zlatici nebo jasmín nahokvětý. Šeříku stačí odstranit odkvetlé laty; jen přehoustlým keřům prospěje mírné prosvětlení. Rododendronům opatrně otrhejte odkvetlá květenství a přihnojte je. Dejte přitom pozor, abyste nepoškodili nové pupeny, které jsou připraveny na příští rok. Zaštipujte mladé výhonky jehličnanů, dokud jsou měkké. Rostliny pak budou hustší a kompaktnější.Účelné pletí – Plevele v tomto období rychle klíčí a rostou. Proto pravidelně kypřete povrch půdy nebo prostor mezi rostlinami protahujte plecím rámečkem.Střih dřevin – Nastává čas poprvé sestříhat tvarované dřeviny. Práci si usnadníte, když použijete elektrické nůžky na plot; malé ruční nůžky se hodí jen na doladění detailů. Po sestřihu dřeviny přihnojte.Po odkvětu – hned po odkvětu odstraňte hnědé laty šeříku. Sestřihněte i další keře, které kvetou na jaře – např. zlatici. Celkově je prosvětlete, třetinu nejstarších výhonů odřízněte hned nad zemí.Řez plaménků – seřízněte odkvetlé botanické plaménky a velkokvěté druhy, které pokvetou v létě.Zaštipování borovic – zaštipujte mladé výhonky klečí a dalších borovic.Plané výhony – odstraňujte plané výhony růží – rostou odspodu pod místem naroubování, mají odlišné listy. U keřů s barevnými listy nebo kroucenými větvemi odstraňte všechny větvičky původního druhu – mají jen zelené listy, nejsou kroucené. Rododendrony – opatrně vylamujte odkvetlá květenství, tak abyste nepoškodili květní pupen na příští rok, který se pod nimi již tvoří. Keře přihnojte speciálním hnojivem pro rododendrony. Pokud potřebuje pěnišník zmladit, pusťte se do toho po odkvětu.  TrávníkSeč trávníku – sekejte nejméně jednou týdně. Sečte tak, abyste porost nezkrátili víc než o třetinu.Hnojení trávníku – pokud jste v dubnu nepoužili dlouhodobé hnojivo, další hnojení proveďte kombinovaným hnojivem zhruba po čtyřech až pěti týdnech.Odplevelení  - pokud se v trávníku vyskytují vytrvalé dvouděložné plevele, použijte selektivní herbicid.Zakládání trávníku – stále je vhodná doba, semena potřebují teplotu nejméně 8-10 oC.  Zakládejte do důkladně odplevelené půdy. Výsev nesmí vyschnout ani poté, co se objeví první klíčky. Jednotlivé druhy trav klíčí po 8-28 dnech. Po tuto dobu udržujte povrch neustále vlhký. Vyvarujte se prudkému zalévání hadicí, aby nedošlo k vyplavení semene a tvoření rýh. Pro okamžitý efekt položte travní koberec, je plně zatížitelný již po třech týdnech.Výsev louky – Květen je ideální měsíc pro založení kvetoucí louky. Před výsevem nakypřete půdu (práci vám usnadní motorový kultivátor) a roztlučte velké hroudy, pak plochu urovnejte. Vyberte osivo dle prostředí. Podle návodu vysejte semena a až do doby, kdy vyklíčí, udržujte půdu stále vlhkou. Při výběru osivové směsi myslete i na to, jakou půdu máte k dispozici. Počítejte s tím, že krásnou loku budete mít až za 2-3 roky. Pak se vám ale odmění záplavou květů. Užitková zahradaNež vysadíte jahodník – Jahodník nechte na jednom místě dva až čtyři roky. Pak je nutné založit nové záhony na jiném stanovišti. Už teď si je připravte. Půdu na zvoleném místě zúrodněte zeleným hnojením. Vhodnou předplodinou je cibulová zelenina.Řez bobulovin – Mladé výhony maliníků plodících v létě zkraťte na 40 cm. Ponechané výhony se lépe vyvinou a zesílí a v následujícím roce budou přinášet nejen na vrchní části, ale po celé délce veliké zdravé maliny.Řez broskvoní – v chladnějších polohách řežte broskvoně až po ledových mužích. Výhodou je i snadnější rozeznání špičatých listových a kulatých květních pupenů.Višně v ovocné stěně – Višně můžete pěstovat ve tvaru palmety. Vhodné jsou sladké odrůdy s velkými plody pro konzum čerstvých plodů a na kompoty, jako maďarská ‘Erdi Botermo‘. Větve vyvazujte na vodorovná patra. V průběhu hlavní růstové fáze několikrát zakracujte za třetím až čtvrtým listem výhony, které rostou kolmo. Výhony rostoucí do stran přivazujte na opěrnou konstrukci.  Pokojové a balkonové rostlinyZaštípnutí výhonů – U balkonových květin pravidelně zaštipujte vrcholové výhony. Díky tomuto zásahu se rostliny rozvětví a vytvoří více postranních výhonů a následně i mnohem více květů.Výsadba mečíků – Cibuloviny, které kvetou až v létě, můžete vysadit ven uprostřed května. Do té doby ponechte mečíky, dosny a jiřinky v nádobách na světlém místě v domě nebo skleníku, aby vytvořily listy a výhony.Osvěžující kúra – Přenosné rostliny, které jste letos nepřesazovali, opatřete novou vrstvou zeminy. Zkypřete horní vrstvu a odeberte tolik substrátu, kolik je možné, aniž byste poškodili kořeny. Potom nádoby doplňte novou zeminou.Postupné otužování – Fíkovník, filodendron a další pokojové rostliny rády tráví léto venku. Nesmějí však ven před polovinou května, protože stále ještě hrozí přízemní mrazíky. Také plné slunce jim nevyhovuje, může totiž popálit listy. Ideální je pro ně polostinné místo pod stromy.Upevněte popínavky – Aby pnoucí rostliny nevytvořily neproniknutelnou změť výhonů, přivažte je hned na jaře na opěry. Použijte vázací drát obalený vrstvou umělé hmoty.Pozor na vodu – Po vydatných jarních deštích se v miskách a obalech na květináče nastřádá velké množství vody. Ta může vést až k hnilobě kořenů. Pro misky až do léta odstraňte nebo z nich vždy po dešti vylijte vodu.Zakrytí zeminy – neosázenou plochu v květináčích pokryjte vrstvou štěrku, drobných oblázků nebo dekorační kůry.

folder_openPřiřazené štítky

Netradiční dřeviny našich zahrad - Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica)

access_time17.květen 2020personRedakce

V krajích, kde je domovem vinná réva, se můžete setkat se vzácnou a netradiční ovocnou dřevinou. Jmenuje se jeřáb oskeruše (někdy též oskoruše)(Sorbus domestica).V Evropě domaJeřáb oskeruše roste ve střední a jižní Evropě, zasahuje až k Černému moři a do Malé Asie. Ojediněle se vyskytuje také na severu Afriky. U nás se s ním jako se solitérou můžete setkat na Zlínsku. V České republice byl tento strom vzácný již před dvěma sty lety. Daleko častěji se ale pěstuje na sousedním Slovensku. Vysoký a dlouhověký Jeřáb oskeruše patří mezi vysoké a dlouhověké druhy stromů. Je-li vysazen osamoceně, dorůstá výšky okolo 15 metrů, v lesním porostu však dosahuje výšky až 30 metrů. V lese se dožívá okolo 140 let, volně stojící více než 200 let, ve výjimečných případech i 400 let. Tvarem své koruny i kůrou se jeřáb oskeruše podobá hrušni. Listy pro změnu napodobuje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Při rozvíjení jsou bílé chlupaté, později olysají. Na rozdíl od jeřábu ptačího jsou o něco méně zašpičatělé, šedozeleně zbarvené a pupeny jsou lysé a lepkavé. Teplo a humózní půdaJeřáb oskeruše patří mezi náročné druhy dřevin. Roste v teplejších oblastech a vyžaduje humózní půdu na vápencovém podkladu. Je celkem odolný proti nízkým zimním teplotám. Květy jsou citlivé na pozdní jarní mrazíky. Plody jsou často napadány houbovými chorobami, především strupovitostí. Strom není třeba, po základním výchovném řezu, příliš prořezávat. Provádí se jen průklest. Bílé květyOskeruše kvete v květnu bílými květenstvími, širokými 6-10 cm. Plody připomínají malá jablíčka nebo hruštičky žlutozelené, ale v některých případech i žlutooranžové až hnědozelené barvy. Na povrchu jsou tyto plody pokryty početnými rezavě hnědými tečkami. Sklízejí se od poloviny září do listopadu, kdy postupně opadávají. Dají se i česat. V takovém případě je ale třeba je na několik dní uložit a nechat dozrát. Samé vitamínySladké a chutné plody jeřábu oskeruše obsahují velké množství vitamínů, především B2, provitamin A, vitamin C, ale také minerálů. Mezi ty patří vápník, fosfor, hořčík, draslík, bór a železo. Obsaženy jsou zde i organické kyseliny, cukry, bílkoviny, pektiny, vláknina a tanin. Plody byly od nepaměti využívány v lidovém léčitelství, kde se usušené a rozemleté užívaly při žaludečních potížích. Široké využití mají i v potravinářství. Suší se, připravují se z nich marmelády, ovocné šťávy a vína. Na Moravě a Slovensku patří mezi tradiční úpravy plodů oskerušová pálenka, která je považována za náš nejvzácnější ovocný destilát.

folder_openPřiřazené štítky