Výsledky vyhledávání v sekci Zahrada na dotaz konstrukce

grilování aneb Hostina pod širým nebem

access_time31.březen 2020personRedakce

Těšíme se na to celou dlouhou zimua konečně je to tu – slunná odpoledne, a konečně je to tu – slunná odpoledne,vlahé večery v zahradě a k tomu grilo- vlahé večery v zahradě a k tomu grilování!Ten báječný rituál, kdy se rodina či vání! Ten báječný rituál, kdy se rodina čipřátelé sesednou kolem ohniště a užívají přátelé sesednou kolem ohniště a užívajísi příjemné atmosféry i dobrého si příjemné atmosféry i dobrého jídla… Grilování masa v praxi Abychom při grilování nebyli zklamáni a neudělali si ostudu před přáteli, je třeba se řídit některými osvědčenými radami. VÝBĚR MASA Ke grilování lze použít prakticky všechny druhy masa, drůbež, zvěřinu, ryby nebo mořské živočichy. Základem úspěchu grilování je již na samém počátku správná volba suroviny – masa, která určuje další přípravu a postup při grilování. Různé druhy masa vyžadují vždy odlišný postup. Vrcholem kulinářského umění je pak správná příprava a úprava steaků. HOVĚZÍ – ideální je takové, které má jemná vlákna a v mase vyvážený podíl tuku, který je nositelem chuti. Toto kritérium splňují nejdražší části hovězího – od pravé svíčkové, roštěné, T-bone steaků (nevykostěné roštěnky se svíčkovou), květové špičky nebo válečku až po maso z vysokého roštěnce, které v rámci hovězího patří k levnějším druhům. Při přípravě postupujeme následovně: Vybrané hovězí maso odblaníme a naporcujeme krájením kolmo přes svalová vlákna na 2 až 4 cm silné plátky – steaky; okraje několikrát lehce dokola nařízneme, aby se při grilování nezkroutily. Steaky z pravé svíčkové silné 3 až 4 cm naopak převážeme bílou nití, aby okraje byly stejně silné jako střed a rovnoměrně se propekly. K přípravě klasického hamburgeru použijeme mleté libové hovězí, které smícháme s najemno nasekanou cibulí, přidáme šlehačku nebo smetanu, dále sůl a pepř. Dobře promícháme a vytvarujeme mokrýma rukama karbanátky cca 2,5 cm silné. Do středu syrového hamburgeru vložíme kostku ledu, aby maso zůstalo po upečení šťavnaté. Předpokladem úspěchu je při grilování hovězího masa jeho kvalita. VEPŘOVÉ – vhodná je krkovice, kotlety, řízky z kýty, bůček, kolena nebo velmi oblíbená plochá žebírka z boku. Můžeme grilovat plátky masa bez kosti nebo s kostí (krkovice, kotleta, bůček). Opět krájíme kolmo přes vlákna plátky 1,5 až 2 cm silné, které dokola několikrát lehce nařízneme. Žebírka oddělíme po jednotlivých žebrech nebo je grilujeme vcelku, podobně i bůček. Větší kusy masa (např. kolena, bůček a žebírka vcelku) je vhodné předem ovařit ve vodě se solí, kořením a cibulí. Maso k ovaření vkládáme zásadně do vroucí vody. Poté rovnoměrně nakrojíme povrch kůže, aby se maso kolen a bůčku dobře propeklo a vytvořila se křupavá kůrka na povrchu. DRŮBEŽ – kuře i krůta. Oblíbená jsou kuřecí křidýlka nebo stehýnka, která jsou tvarem a přiměřenou velikostí pro grilování doslova předurčená. Je možné grilovat i plátky z krůtích prsou či spodní stehna. Na výběr drůbeže nejsou žádné speciální požadavky. Je nutno dodržovat hygienu při manipulaci se syrovým drůbežím masem a dbát na jeho dostatečnou tepelnou úpravu. OSTATNÍ DRUHY – ke grilování jsou dále vhodná třeba vepřová játra nakrájená na tenké plátky, jehněčí kotletky, filety z ryb či menší ryby vcelku, mořští korýši, mušle atd. Grilovat můžeme také hotové masné výrobky jako špekáčky, klobásy, točený salám. Používáme výrobky kvalitní, v přírodním střevě, jejichž povrch lze lehce upravit zářezy. Oblíbené jsou i špízy (ražniči, šašliky) – kousky masa napichujeme na jehly nebo špejle a případně prokládáme zeleninou nebo slaninou. Nikdy nekombinujte více druhů masa najednou! Dřevěné špejle předem na 30 min. namočíme do studené vody. PŘÍPRAVA MASA KE GRILOVÁNÍ - Marinování – nakládání masa, drůbeže, ryb i zeleniny před grilováním. Dosáhneme tak lepší chuti, jemnosti a vůně z koření či bylinek. Můžeme marinovat na sucho – do masa vetřeme směs koření. Častěji však marinujeme na mokro v emulzi koření a soli s rostlinným olejem nebo vínem, pivem, vinným octem či citrónovou šťávou. Potraviny během marinování nasáknou tekutinou a při grilování se méně vysušují. Součástí některých grilovacích přípravků jsou také speciální látky pro zvýšení křehkosti masa (např. enzym papain). Pasty a omáčky – pasty se dělají z ostrých kořeněných přísad spojených vínem či olejem. Do omáček se přidává čatní, hořčice, džemy, cukr nebo med. Jejich smyslem je vytvořit na povrchu masa chutný obal – glazuru, která brání vytékání šťávy z masa.Jsou-li v pastách či omáčkách sladké ingredience, potíráme maso až závěrem grilování, aby se vytvořil karamelizovaný povrch. Solení – zásadní výjimku tvoří hovězí steaky a vepřová játra, které před grilováním nesolíme. Hotové maso by bylo tvrdé, proto si ho každý osolí podle chuti sám až po úpravě. Ostatní druhy masa solíme předem, případně se prosolí během marinování. ZELENINA NA GRILU Grilování zdaleka není jen labužnickou záležitostí pro milovníky masa! Na své si mohou přijít i vegetariáni – zelenina protažená kouřem dostává skvělou chuť. Co vše se dá grilovat? Možností je mnoho: Lilky a cukety – nakrájené nejlépe na silnější plátky; rajčata nebo papriky – rozkrojené napůl, vydlabané a naplněné dle chuti směsí sýru, česneku, cibulky a koření; kukuřice předem uvařená ve slané vodě a při grilování potíraná směsí másla a česneku; houby dochucené barbecue omáčkami; brambory na „tisíc způsobů“ – suché se solí, pepřem nebo bylinkami, polité ochucenou kysanou smetanou, plněné podobně jako rajčata nebo papriky. A vymyslet si můžete samozřejmě i jiné kombinace, chuti a fantazii se při grilování meze nekladou… VLASTNÍ GRILOVÁNÍ Důležitým předpokladem úspěchu při grilování je správná teplota a doba grilování. Neměli bychom jíst maso nedostatečně propečené! To platí obráceně i pro maso přepečené a povrchově připálené. Maso před grilováním důkladně osušíme, případně odstraníme přebytečnou marinádu, aby se povrch nespálil. Předem potřeme rošt olejem, aby se maso nepřichytilo. Plátky, steaky, hamburgery a drobnější kousky masa grilujeme na horkém až středně vyhřátém grilu po dobu 3 až 10 min., vždy po obou stranách, aby se povrch rychle uzavřel a maso uvnitř zůstalo šťavnaté. Optimální teplota a doba tepelné úpravy na grilu je velmi důležitá pro pravé hovězí steaky, tzv. minutkové maso. Nepropečené je příliš syrové, přepečené je naopak velmi tvrdé. Kousky a plátky drůbeže grilujeme na horkém až středně vyhřátém grilu 10–40 min. po obou stranách (bílé maso cca 15 min., tmavé 30 min., křidýlka 10 min.). Půlku či celé kuře, vepřová kolena a žebírka grilujeme cca 40–90 min., nejlépe na mírně vyhřátém grilu a přiklopené víkem. Stupeň propečení masa zjistíme např. napíchnutím jehlou; při správném propečení vytéká z masa čirá šťáva. Teplotu uvnitř masa lze kontrolovat i pomocí vpichového teploměru (minimálně 70 °C po dobu 10 min.). Pro zachování typické a jemné chuti ryb (např. makrela vcelku) dobře nasolené a krátce odleželé makrely propečeme zvolna na elektrickém grilu cca 15–20 min. a nakonec je na 5–10 min. vložíme na venkovní gril, kde je pouze zakouřímetřeba vložením čerstvé snítky rozmarýny na dřevěné uhlí. Hotové pokrmy zásadně servírujeme na předem vyhřátých mísách a talířích. K hovězím steakům podáváme sůl a směs koření v oleji, např. jihoamerické chimichuri, hotové ryby můžeme nakonec pokapat olivovým olejem a posypat drobně nakrájenými česnekovými výhonky. Můžeme si vytvořit řadu dalších postupů a receptů při grilování podle vlastní fantazie, včetně použití různých obloh a příloh. VOLBA GRILU V současné době existuje několik typů grilů, které se liší způsobem přípravy grilovaného pokrmu. V zásadě existují grily kontaktní a sálavé. U kontaktních grilů žár působí přímo na připravované potraviny. Pokrm přichází do styku se zdrojem tepla. Tento typ grilů se hodí především pro pečení. Sálavé grily žár pouze vyzařují a jsou vhodné hlavně k opékání pokrmů. Zdrojem tepla může být dřevo, dřevěné uhlí, elektrická energie či plyn. Rošt by měl mít nastavitelnou vzdálenost od zdroje tepla, aby se mohl přizpůsobit tepelným podmínkám. Důležitá je i ochrana proti větru. Při tomto způsobu grilování stéká z připravovaného pokrmu tuk – buď z tučnějších částí masa nebo z marinády. Je-li topeniště umístěno pod roštem, je zapotřebí zajistit, aby na žhavé uhlí stékalo tuku co nejméně. K tomu slouží např. alobalová miska či tzv. biorošt. Existují i grily se svislým topeništěm, u kterých je zdroj tepla umístěn kolmo k roštu. Tato konstrukce vylučuje vznik škodlivých látek. Nejoblíbenější jsou stále grily na dřevěné uhlí a grilovací mřížky. Při nákupu bychom pak měli sledovat nejen funkčnost výrobku a cenu, ale i jeho vybavení včetně koleček, madel, odnímatelných roštů pro usnadnění manipulace, možnost motorového pohonu grilu a ochranu proti větru. S pomocí grilovacích mřížek můžeme grilovat kdekoliv v přírodě i na obyčejném ohništi. Na spodní část mřížky (umístěné min. ve výšce 30 cm nad ohništěm) naskládáme potraviny a horní mřížkou přiklopíme. Obě části jsou spojeny delší rukojetí s jednoduchou pojistkou proti rozevření.

folder_openPřiřazené štítky

Hasící přístroje na chalupě

access_time07.duben 2020personMarián Kroužel

V této části portálu Vám předkládáme zajímavé přístroje a nástroje, které se můžou hodit. Ukaážeme si také i další chytré věcičky, které by Vám neměly chybět v minidílničce na chalupě.Hasící přístroje na chalupě Na co velká většina chalupářů a chatařů pro bezpečnost ve vybavení svého objektu často zapomíná je mít k dispozici pro případ požáru kvalitní hasící přístroj. Přístroj bychom měli volit např. úměrně k velikosti objektu. Měli bychom jej mít snadno dostupný pro případ rychlého použití. Když nám vznikne na chalupě ohnisko/zárodek/ nějakého požáru a to se může lehce stát např. při často špatném stavu např. staré elektroinstalace, kterou můžeme snadno přetížit...Typy hasících přístrojůJak už to tak bývá, odpověď na takto jednoduchou otázku je hodně složitá. Kritérií pro další členění je několik - třeba podle druhu náplně, konstrukce nebo velikosti. Prolistujte si nějaký katalog nebo navštivte specializovanou prodejnu a zjistíte to sami - vybíráte z několika desítek až stovek možností s cenovým rozdílem až několik stovek procent. A to jsme ještě nezačali řešit rozdíly mezi jejich hasicími schopnostmi. Vždyť se zeptejte třeba jen pěti lidí v okolí, jaký přístroj by použili na hašení osobního auta...Montážní pěnaZasazujete na chalupě okno, dveře potřebujete vyplnit dutinu a tak podobně. Použijte moderní výrobek – montážní pěnu. Montáž rámů oken a dveří, vyplňování dutin, tvorba zvukově izolačních vrstev, vyplňování potrubních, kabelových a jiných prostupů. Spojování izolačních materiálů, zlepšování tepelně izolačních vlastností chladicích systémů. Je to jednokomponentní, rozpínavá, vysoce kvalitní polyuretanový materiál, připravený ke snadnému použití s trubičkovým aplikátorem.Plynový hořákJedinečný plynový hořák pro chalupáře , Dremel VersaFlame je jediný stacionární hořák, který bezpečně kombinuje použití otevřeného plamene s katalyzátorem a pájecí hlavou a je tak dnes nejuniverzálnějším stacionárním hořákem na trhu, zvlášť pro svépomocné práce. Dremel VersaFlame má zásobník se zkapalněným butanem, pro rychlý ohřev a snadné doplňování. Používá se na: měkké pájení, smršťování izolace, svařování, odstraňování staré barvy, atd...

folder_openPřiřazené štítky

Podzimní péče o zahradu

access_time08.duben 2020personRedakce

Každý chalupář a chatař má rád svoji zahradu, na které tráví v roce řadu dní.Proto se o ni také dobře stará. Každé roční období vyžaduje jiné zahradní práce a formu údržby. My si v tomto článku povíme na co bychom neměli zapomenout na podzim. Nejprve dejte do pořádku záhony. Zem se na podzim tradičně ryje, ale v moderní zahradě již mnoho volné půdy nezbývá. Buď je hustě osázena a pokryta geo¬textilií a mulčem, anebo je zatravněna. Práci s půdou se ale nevyhnete. Nejnáročnější je sázení a přesazování, takže i to je třeba udělat. Osaďte nově dokoupené keře a stromky na místa,která jste si určili. Mimo to můžete např. rozsadit přehoustlé trsy kopretin a kosatců a hlavně nasázet cibulky a hlízky tulipánů, narcisů, modřenců, anemonek a dalších příslušníků jara na správná místa. Nepostradatelným nástrojem pro podzimní pro podzimní práce na zahradě je kvalitní rýč a nůžky na stříhání větví. Pokud Vám toto nářadí ještě chybí, neváhejte a dokupte si je. Rýč musí být pevný a ostrý, nesmí se ohnout ani zlomit. Zapomeňte na plechové výlisky s viklající se násadou. Nejlepší konstrukce jsou celokovové nebo s dlouhým kovovým napojením na kvalitní dřevěnou násadu. Pokud máte někde volnou nebo nezamulčovanou půdu, je čas ji zrýt nebo alespoň zkypřit ručním kultivátorem a vytahat plevele a kořeny.Trávník Jistě sami dobře víte, že pěstování kvalitního trávníku vyžaduje stálé úsilí. Na podzim vás čeká poslední sečení, vertikutace, postřik proti plísni sněžné a podzimní hnojení. Při posledním sečení to nepřežeňte s výškou. Neměla by být menší než 4 cm. Rotační sekačky pracují mimo jiné na principu podtlaku, takže je-li sucho, posbírají do koše kromě posečené trávy i spadané listí. Důkladné vyčištění trávníku, které dnes nazýváme vertikutace, rychle nahrazuje klasické podzimní vy hrabování trávy hráběmi. K této činnosti jsou nutné specifické nástroje nebo stroje. Ne že by ruční vertikutační hrábě pracovaly samy, ale jsou každopádně mnohem účinnější. Ještě lepší jsou samozřejmě vertikutátory motorové. Jestliže vzniká při motorové verikutaci příliš mnoho vyhrabané hmoty, je lépe nesbírat ji do koše, ale ponechat na ploše a následně ji ručně vyčesat hustými a širokými trávníkovými hráběmi. Jakmile máte trávník perfektně vyčištěn, doporučujeme preventivní postřik proti naší nejnebezpečnější chorobě trávníku – plísni sněžné. Následky nemoci sice zjistíte až na jaře, ale pak už je pro ochranu pozdě! Postřik se provádí ve dvou etapách se šestitýdenním odstupem. Použijte některý účinný prostředek (Amistar, Quadris) podle návodu, nebo si nechte aplikaci provést specializovanou firmou. Na závěr nezapomeňte pohnojit . Na místě je ale opatrnost, protože nevhodným hnojením v tomto období můžete trávník značně poškodit. V hnojivu proto nesmí být skoro žádný dusík, neboť by podpořil růst zelené hmoty. Na zimu je nutné zvýšit odolnost trávníku proti chladu a mrazu. Proto jsou na trhu speciální hnojiva pro podzimní hnojení, ve kterých je potlačen dusík (N) ve prospěch fosforu (P) a především draslíku (K).Co se týče podzimní péče o dřeviny a kytky všeho druhu, platí celkem jednoduchá pravidla: Odstraňujeme suché, odumřelé a poškozené části rostlin. Jakmile uschnou nadzemní části trvalek, lze je ostříhat, trsy rýčem rozdělit na více kusů a následně je přesadit na jiné místo. Na druhou stranu ale platí, že celá řada suchých stébel, lodyh a listů okrasných travin a trvalek je i v zimě velmi dekorativní, zvláště za mrazivých dnů, kdy obrazy dotvoří jinovatka a sněhové vločky. Zkušení pěstitelé říkají, že trvalky před zimou nejlépe ochrání jejich uschlá nať. Nespěchejte ani na tvarování růží a některých okrasných dřevin, které na zimu jen přihrnete zeminou nebo listím. Choulostivé druhy navíc přikryjte vhodnou ochranou (chvojí, sláma, pytlovina, rohože). Hlavní řez si nechte na březen. Na podzim se nejprve sázejí stálezelené a jehličnaté dřeviny (od poloviny září), protože by měly mít možnost do zimy ještě zakořenit (potřebují i v zimě transpirovat). Naopak listnaté dřeviny je vhodné sázet až v bezlistém stavu, ale ještě před příchodem silnějších mrazů, tedy říjen – listopad. Na jaře je tomu pak naopak. Listnaté dřeviny sázíme v bezlistém stavu, jehličnany a stálezelené listnaté dřeviny později (březen – duben). Samozřejmě že rostliny z kontejnerů lze sázet prakticky kdykoliv kromě období velkých mrazů, pokud jim zajistíte odpovídající péči, především zálivku. Nezapomeňte, že podzimní úklid Vám přinese mnoho zahradního odpadu. Pokud nevíte kam s ním, založte si kompost, který se Vám na jaře bude hodit. Pozor na zetlelé listí,které radši odvezte mimo zahradu aby jste si "nezadělali" na plísně. Tak a ještě nařezat a naštípat dřevo na zimu aby trochu do zimy proschlo a budete připraveni.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní pergola - zastřešení

access_time12.duben 2020personRedakce

Hustý porost popínavých rostlin sice ochrání před kapkami z mírné přeháňky, ale je jasné, že souvislé zastřešení zahradní stavby usnadní její využití při horším počasí.Zatímco v minulosti se pergoly zakrývaly prkny a lepenkou, případně rákosem, posléze sklolaminátem, dnes se vedle nejrůznějších střešních krytin často uplatňují vlnité nebo trapézové polykarbonátové desky. Jsou velmi lehké a také odolné, vydrží krupobití i mráz, nevadí jim UV záření, přitom jsou značně průsvitné. Kutilové ocení jejich snadnou montáž i možnost seříznout je podle rozměrů střešní konstrukce. Dají se koupit čiré, barevně tónované i se speciální úpravou, která změkčuje prostupující světlo.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní pergola

access_time12.duben 2020personRedakce

Snad každý chatař či chalupář si chce časem vybudovat klidné místo pro odpočinek a na posazení s rodinou nebo přáteli.Dříve nebo později začne uvažovat o stavbě pergoly, která je poměrně snadným projektem a lze ji postavit svépomocí. Zde můžeme umístit stůl a židle, lavice. Můžeme pod ní také situovat zahradní krb. Můžeme pergolu zastřešit a nebát se tak nepřízně počasí.Pergoly mohou být malé i velké, jednoduché i složité, masivní i odlehčené konstrukce. Často u nich končí zahradní chodník, může jimi však i procházet. Patří mezi významné zahradní prvky. Tím citlivěji je třeba hledat místo, kam je postavit. A postaveny musí být také dobře. Výběr vhodného místa pro pergolu Jakýkoli zahradní prvek může vypadat rušivě a násilně, pokud ho umístíme na nevhodné místo. V otevřené zahradě ale i jako součásti stěny objektu si proto musíme dát pozor, kam pergolu postavíme.Připomeňme si nejdůležitější principy stavby:Pergola se obvykle staví tak, aby nás přilákala do zajímavého zákoutí zahrady nebo jí chceme dotvořit charakter objektu. Umístění stavby by nám mělo nabídnout jiný zajímavý pohled na zahradní přírodu nebo nás zvát do prostoru, který je výjimečný třeba svým účelem − je zde zahradní krb apod.Pravoúhlé konstrukce prodlužují pohled a rámují jednotlivé výhledy, zakřivený tvar spíše stavbu důmyslně skryje v zeleni. • Pergola dobře porostlá rostlinami, třeba převislými růžemi, působí vzdušně, barevně. Pergola bez popinavých rostlin vynikne jako dřevěná stavba, pěkně postavená ozdobí zahradu podobně jako sochy v parku.Pergola přiléhající ke zdi se stává elegantním přechodem z vnitřního prostoru do vnějšího, zvlášť pokud je v harmonii se stylem domu.Pergola může také stínit terasu a vytvořit tak intimní prostor k venkovnímu posezení i prostor pro společné stolování.Z jakého materiálu stavímeKe stavbě velké, pevné, samostatně stojící pergoly lze použít cihlové nebo kamenné sloupy, aby dobře udržely těžké dřevěné překladové trámy. Střední a menší stavby se hodí stavět ze dřevěných sloupků, trámků a nosníků (vazníků). Dobré je používat týž druh dřeva. Z jehličnanů se hodí víc borovice a modřín než smrk. Hrubě tesané hranoly jsou dobrou volbou k selskému stavení a do venkovských zahrad. Do lesního prostředí můžeme použít i kulaté kmeny, dokonce s kůrou. Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit.

folder_openPřiřazené štítky

Rozštípněte to! - Až 100 polen za hodinu

access_time16.duben 2020personRedakce

Štípač dřeva ocení všichni, kteří vytápějí dům kotlem na dřevo nebo si rádi zatopí v krbu. Už není nutné trávit hodiny se sekerkou v ruce! Štípače Woodster s klínem z kované oceli si poradí i se 100 poleny za hodinu a neunaví se. Navíc pracují tiše a na rozdíl od klasické sekery bezpečně. Díky unikátnímu systému Vario lze čas potřebný k štípání podstatně zkrátit! Štípače Woodster můžete podle požadovaného výkonu a velikosti dřeva pořídit buď horizontální nebo vertikální.Horizontální štípače jsou lehčí, subtilnější a můžete s nimi dřevo naštípat třeba i přímo v místnosti vedle krbu. Tyto štípače jsou určeny ke zpracování kratších polen. Vertikální štípače Woodster, které využívají řadu prvků od profesionálních štípačů Scheppach, jsou specialisté na těžkou práci a zvládnou špalky až 138 cm dlouhé. Díky vysoké rychlosti a štípacímu tlaku až 12 tun si snadno poradí i s velmi tvrdými dřevinami. Systém Vario, kterým jsou všechny štípače vybaveny, umožňuje nastavit délku chodu pístu podle délky polena. Celé štípání se podstatně zkrátí a zefektivní, protože už nemusíte čekat, až se píst po každém pracovním cyklu vrátí úplně zpět do základní polohy. Když to chcete horizontálně Horizontální štípač Woodster LH 45 Vario s vysoce kvalitním klínem z kované oceli lehce naštípe polena do délky 37 cm a průměru od 5 do 25 cm. Ke svému výkonu sice potřebuje příkon 1 500 W, ale odmění se až 100 zpracovanými špalky za hodinu. Nemusíte ho mazat a přestože je spíše drobnější, vyvine tlak až 4 tuny. Díky jeho rozměrům a váze 41 kg ho lze pomocí koleček snadno přesouvat. Při výpadku proudu se o vaši bezpečnost postará pojistka uvolnění polena. Woodster LH 45 Vario zakoupíte od 4 190 Kč. Woodster LS 600 se štípacím tlakem až 6 tun a příkonem 2 050 W je vybaven čtyřramenným profesionálním klínem Scheppach. Na jeden "úder" naráz vyrobí čtyři polínka tak právě do krbu a je tak nejefektivnějším pomocníkem z rodiny horizontálních štípačů Woodster. Zpracuje špalky do délky 52 cm a průměru do 25 cm. Díky podstavci, který dostanete v ceně, můžete pracovat pohodlně ve stoje. Před nechtěným úrazem vás ochrání bezpečnostní obouruční ovládání. Štípač s hmotností 62 kg je vybaven koly, takže ho můžete snadno přesunout. Woodster LS 600 pořídíte od 6 990 Kč.Vertikálně jen pro náročné! Hydraulický štípač Woodster HL 1200 je určen velmi náročným uživatelům. Stroj pracuje s tlakem až 12 tun a štípe rychlostí 4,5 cm za sekundu. Unikátní nová konstrukce, při níž byly využity ocelové plechy o tloušťce až 6 mm, výborně odolává deformacím při štípaní velmi tvrdých dřevin a nabízí dlouhou životnost. Protože je jeho základna vyztužena a umístěna extrémně nízko, nemusíte se namáhat se zdviháním dlouhých a těžkých polen do výšky. Woodster HL 1 200 vyžaduje příkon 4 100 W, ale oplátkou za to zpracuje špalky až do délky 138 cm a průměru 40 cm. Pro kratší polena je vybaven sklápěcím stolkem a pro ještě menší špalky i dalším odnímatelným pracovním stolem, takže se nebudete muset zbytečně ohýbat. K štípači s jednoramenným klínem dostanete v ceně i čtyřramenný klín Scheppach, který využijete při zpracování kratších polen. Bezpečnostní systém obouručního spouštění stroje zaručuje, že vaše paže budou vždy v bezpečné vzdálenosti od pracovní dráhy štípacího klínu, a vyhovuje i těm nejpřísnějším německým normám. Stroj s hmotností 207 kg snadno posunete díky velkým kolům a transportnímu madlu. Woodster HL 1 200 zakoupíte od 19 490 Kč. Tlak 12 tun nabízí hydraulický štípač Woodster HL 1 200e s jednoramenným klínem Scheppach. Štípač, na jehož konstrukci byly využity ocelové plechy o tloušťce až 6 mm, si poradí s dřevem do délky 137 cm. Postačí mu přitom příkon 3 300 W. Stroj vychází ze speciálně vyztužené základny, která přispívá k jeho celkové stabilitě a tuhosti. Díky tomu má delší životnost a odolává deformacím při štípání tvrdých dřevin. Extrémně nízko umístěná základna usnadňuje práci s dlouhými špalky. Pro kratší polena je štípač vybaven výklopným a dalším odnímacím pracovním stolkem. Zájemci si mohou dokoupit přídavný rozšiřovací nebo čtyřramenný klín Scheppach. Při posunování stroje o hmotnosti 160 kg pomohou velká kola a transportní madlo. Woodster HL 1 200e zakoupíte od 16 690 Kč.Rada na závěr: Jak vybírat štípač dřeva Zkontrolujte elektroinstalaci! Zvažujete koupi štípače na dřevo? Tento skvělý pomocník přípravu dřeva na topení podstatně zjednoduší a zrychlí. Před jeho zakoupením byste si ale měli nejdřív ujasnit, co od něj budete vyžadovat a také, zda se "snese" s vaším domem. "Dříve než si pořídíte štípač, byste měli důkladně prověřit elektroinstalaci na domě či chalupě a mít dobrý jistič," vysvětluje Dalibor Hajský ze společnosti Garland. Například vertikální štípače Woodster, jež jsou uzpůsobeny k vysokému výkonu a při štípacím tlaku 12 tun si poradí až s 138 cm dlouhými poleny, potřebují elektrický příkon až 4 100 W. "U menších horizontálních štípačů, které podle typu zvládnou polena do 52 centimetrů, musíte počítat s příkonem 2 050 W," upřesňuje Hajský.Podle čeho vybírat štípač Při výběru štípače je potřeba uvážit délku a průměr polen, které chcete štípat. S tím, jak poroste délka a tvrdost štípaného dřeva, byste měli sahat po štípači s vyšším výkonem. Nezapomeňte také na to, jak často a jaké množství dřeva plánujete štípat. Myslete i na suky, které práci ztíží. Kvůli nim se doporučuje zvolit štípač s o něco naddimenzovaným výkonem. "Roli hraje i značka," připomíná Dalibor Hajský. "Štípače nejsou levnou investicí, musejí podávat vysoký výkon a jsou náročné na připojení do sítě, takže se vyplatí sáhnout po kvalitní značce, která v případě potřeby poskytne i servis."

folder_openPřiřazené štítky

Udělejte si krásnější terasu

access_time17.duben 2020personRedakce

Na chalupě stále něco vylepšujeme a aplikujeme nápady,které jsme někde viděli abychm si svůj objekt udělali hezčí. Máme např. postavenou terasu a chceme ji lépe propojit se zahradou a přízemím chalupy? Chceme tak přirozené a obvyklé rozšíření obytného prostoru, který můžeme bez omezení s rodinou či přáteli využívat od jara do podzimu. Chceme ale co nejútulnější řešení.Přemýšlíte o tom, jak vylepšit prostředí terasy, která přiléhá k domu, abyste ji mohli využívat kdykoliv od jara do podzimu? Rádi na ni posedíte s přáteli, grilujete nebo odpočíváte? Přečtěte si několik obecných a známých námětů, jak lze terasu vylepšit.  Potíž mnoha teras tkví v nedokonalé ochraně před deštěm. Rozhodnete-li se terasu zastřešit, měli byste zohlednit i směr větru, který nejčastěji přináší dešťové kapky. Řešením může být přesah střechy, ale třeba i pnoucí rostlina pěstovaná na podpůrné treláži.Na terasu lze také umístit pergolu nebo zahradní altánek. Dají se koupit hotové nebo jako stavebnice, ale rovněž stavět svépomocí z tvrdého či měkkého dřeva. V každém případě by zahradní stavba měla dodat punc oblíbeného místa. Pergola může být přirozenou oporou pro barevné a voňavé pnoucí rostliny (např. hrachor, clematis nebo některý z jasmínů. Je však třeba dát pozor na to, aby popínavé a plazivé rostliny, které v létě tak báječně stíní, v zimě přilehlé místnosti zbytečně nezastiňovaly a neochlazovaly. Pamatujme také na nutnou pevnost konstrukce pergoly, aby bez deformací udržela váhu i vzrostlých rostlin, které se často pnou tak agresivně, že prostoupí i obkladem. Nejen rostliny Vám mohou vytvořit atraktivní zastřešení zahradní pergoly. Stejnou službu prokážou například roletová plátna, impregnované plachtoviny, stínící tkaniny, rákos, bambus, řezaný šindel nebo desky z nejrůznějších materiálů. Vyplatí se maximální pečlivost už při výběru dřeva a také správné rozměry jednotlivých dílů. Změřte proto dřevo skutečně pečlivě, vždy je lepší, koupíte-li delší kus, které seříznete na potřebný rozměr, než pracné i nevzhledné nastavování. Zvažte použití dalších stavebních přírodnin zajímavý prvek mohou tvořit dekorační kameny nebo volné dlažební desky, které působí přirozeně a nenásilně. dřevěné prvky konstrukce i zástěn mohou být z kulatiny či řezané hoblované dřevo. Důležité jsou ochranné nátěry. kulatiny, které jsou pro pergoly ideální, nás mohou překvapit svou drsností. obvykle volíme mezi kůly, které již byly odkorněny a z nichž jsou už odstraněny větve. Kulatiny, které opracovány nebyly, se totiž mohou od vrcholu ke spodku přirozeně zužovat a dvě kulatiny proto nikdy nebudou identické. v případě pochozí vrstvy terasy lze také použít dřevo, prkna bez per a drážek. luxusním řešením je speciální exotické, velmi tvrdé a trvanlivé dřevo. Na zastřešení lze použít makrolonové, polykarbonátové, laminátové, ale i jiné desky, záleží na vkusu i nosnosti střešní konstrukce. Možností, druhů materiálů a nápadů je skutečně mnoho. Je dobré vše pečlivě zvážit a nechat se inspirovat v odborné literatuře, časopisech nebo na internetu a pak vybrat to nejvhodnější a nejlepší.

folder_openPřiřazené štítky

Tvarujte svůj svět s gabiony Betafence

access_time23.duben 2020personRadka Eliášková

Poutavé gabionové zdi nebo kamenné květináče mohou dát vašemu domovu nádech fantazie.Před několika lety byly tyto podivné kovové koše naplněné kameny pouze exotickou a drahou novinkou. Bohatí lidé je instalovali do exklusivních soukromých zahrad a my mohli jen sledovat a toužit.V současné době se gabionové ploty staly nejen více populární, ale i cenově dostupné pro mnohé. Běžní majitelé domů si je pořizují kvůli většímu soukromí, ať už ze strany svých sousedů, nebo na přední straně ulice. Vyplňují je materiály, které si buď zakoupí nebo používají ty, které jsou k dispozici na dosah ruky.Gabiony Betafence – stylové plotyJistý majitel domu u Budapešti použil gabiony jako součást svého dřevěného plotu. Použil bílé kameny z nedalekého lomu a vystavěl gabiony 2 metry vysoké a 3 metry dlouhé. Malé bílé kamínky využil na zemi a vytvořil tak na první pohled velmi elegantní místo.Na jiném městě, 30 km od Budapešti, majitel potřeboval 2 metry vysoký plot, který by ladil s jeho nově zrekonstruovaným domem pokrytým cihlovým dekorem. 30-metrové oplocení z gabionových zdí bylo tedy vyplněno cihlami ze stejné konstrukce.Gabiony lze použít také jako prvky drobné architektury v zahradách. Na ukázku možností využití gabionů zahradní centrum v blízkosti Budapešti vytvořilo květináče plné kamení a dovnitř naaranžovalo několik rostlin. Návštěvníci tak mohou nyní vidět skutečnou krásu gabionové konstrukce.

folder_openPřiřazené štítky

Roubenky (roubené stavby, roubené domy)

access_time02.květen 2020personRedakce

Stavění ze dřeva je staré jako lidstvo samo. Kromě kamene neznáme ve stavebnictví jiný materiál, který by byl tak dlouho používán a se kterým by mělo lidstvo tak bohaté zkušenosti. Pračlověk od počátků své existence začal používat dřevo, kmeny stromů, k stavbě jednoduchých přístřešků, chýší, následně po několik desítek století posupně důmyslněji zpracovával a zdokonaloval své příbytky.Lidé se naučili znát přednosti dřeva a uměli jej stále lépe využívat.Odpradávna je tedy dřevo člověku velice blízkým přirozeným stavebním materiálem.Dřevěné stavby doprovází tedy člověka na cestě jeho vývojem již stovky let ve všech světadílech a to hlavně pro jejich uplatnění v nejrůznějších přírodních podmínkách. Ekologický způsob stavění, pohodlí při jejich obývání, ale hlavně zdravé bydlení s neopakovatelnou atmosférou, to jsou přednosti dřevostaveb.Současnost zaznamenává celosvětový nárůst použití dřevní hmoty pro stavebnictví a tak nezbývá aby současná společnost, každý člověk před tímto fenoménem přírody zůstal v hluboké pokoře a zamyšlení. Jaký by byl svět bez dřevní hmoty? Není náhodou že cyklus délky lidského života je téměř identický s cyklem obnovitelnosti dřevní hmoty, stáří stromů. Dřevní hmota nemá pro člověka jinou přirozenou alternativu.Dřevo projektanty neomezuje. Neplatí už představa, že dřevěný dům musí mít charakter horského srubu. Dnešní dřevostavby nezůstávají nic dlužny době, v níž vznikají, včetně oživeného funkcionalistického předválečného slohu. Tradiční přírodní materiál je možné optimálně skloubit se všemi přednostmi a potřebami současné civilizace. Další velkou výhodou roubených staveb je jejich poměrně snadná údržba a životnost, která dosahuje při správném konstrukčním řešení až stovky let. Roubenky a životní styl současnosti”Pořídit si dřevostavbu však neznamená pouze zvolit zdravý způsob bydlení, je to především vyjádření životního stylu obyvatel, kteří v něm bydlí. Lidé, kteří zcela neztratili “šestý smysl”, dobře vědí, jak dřevo dokáže nabít člověka pozitivní energií. Dřevo hřeje, voní, dýchá. Bydlení v takovémto domě je symbolem pohodlí, klidu, čistoty a psychické očisty. Dřevo přirozeným způsobem velmi dobře udržuje vlhkost vzduchu uvnitř stavby a jeho difůzní vlastnosti dovolují konstrukci domu přirozeně “dýchat”. Pro tyto dokonalé izolační a difůzní vlastnosti si jej oblíbily zejména obyvatelé severských států, Severní Ameriky, ale i Asie. Dřevo je nabíjeno zápornými ionty, tyto tak zvané anionty mají velmi příznivý vliv na naše zdraví. Podporují látkovou výměnu, pozitivně působí při odbourávání napětí a stresu a přinášejí tělesnou a duševní svěžest. Roubené stavby jsou velmi vhodné pro astmatiky a alergiky, protože se z důvodů vhodné ionizace vzduchu nevíří prach. Dřevo navíc příznivě ovlivňuje vlhkostní poměry v místnostech, protože je schopno absorbovat přebytečnou vlhkost, případně ji naopak uvolňovat. Dřevo jako stavební materiál je v celém světě dlouhodobě hojně využíváno. V České republice jen asi z 3% objemu stavební výroby. Například v sousedním Německu tvoří ve stavebnictví 7 %, v Anglii 6 %, Rakousku 10 %, ve Švýcarsku 30 % a ve Skandinávii 60 – 80 % celkového objemu stavební výroby. Nejinak je tomu i v severní Americe zejména v Kanadě, na Novém Zélandu i v JaponskuProč dřevo jako stavební materiál ve světovém stavebnictví- dřevo dýchá, filtruje a očišťuje vzduch, působí jako přírodní klimatizace- kmeny se středovým průměrem již 20 cm splňují přísné normy o tepelných ztrátách (přibližně 90 cm zdiva)- dřevo pohlcuje pachy (cigaretový kouř) a částečně pohlcuje prach- dřevo absorbuje škodlivé civilizační produkty a neutralizuje vliv geopatogenních zón- udržuje vnitřní relativní vlhkost vzduchu mezi 50 – 60 %- jelikož je srubová stavba suchou výrobou, můžeme nepřetržitě stavět po celý rok- při správné údržbě vydrží roubené stavby po několik set let- dřevo příjemně voní a je velmi krásné pohledově, psychologicky uklidňující svoji nenapodobitelnou strukturou Vlastnosti roubeného domuTepelné vlastnosti roubené stavby se liší od vlastností staveb z těžkých stavebních hmot jako je beton a cihly i od vlastností lehkých montovaných staveb. Dřevo má přibližně stejnou schopnost akumulovat teplo jako stejný objem betonu, a proto je roubená konstrukce v podstatě vysoce tepelně akumulační. Na rozdíl od betonu má ale dřevo přibližně 10 krát menší tepelnou vodivost, takže se teplem nabíjí (akumuluje) respektive vybíjí (vyzařuje) ve srovnání s betonem velmi pomalu. Po zapnutí vytápění se v roubené stavbě tedy rychle ohřeje pouze tenká povrchová vrstva a teprve později se postupně teplem dobíjí zbylá dřevní hmota. Za předpokladu, že roubená konstrukce má dostatečný tepelný odpor (nebo součinitel prostupu tepla), lze pro vytápění použít menších tepelných výkonů s rychlou reakcí. Toho lze využít při kvalitním programovatelném řízení vytápění objektu. Neprojevuje se setrvačnost – těžkopádnost tolik typická pro zděné stavby. U dřevěných rekreačních objektů je tato vlastnost zvláště výhodná (doba, za kterou se dřevěná budova vyhřeje, je velmi krátká oproti zděné budově). Roubená konstrukce nabitá teplem, na rozdíl od lehkých montovaných staveb, ale odevzdává teplo po vypnutí otopné soustavy zpět do vnitřního prostoru. Příznivé rozložení teplot v prostoru, vyšší povrchové teploty stěn a stropů a tedy možnost vytápět na celkovou nižší teplotu výrazně snižuje náklady na vytápění. Pokud nejsou tepelné ztráty stavby velké (případ nízkoenergetických domů), pak roubená konstrukce přispívá ke stabilizaci vnitřní teploty podobně jako betonová. Roubené stavby a nebezpečí požáruPožární odolnost dřevěných konstrukcí je častou otázkou budoucích stavebníků. Je nepopiratelným faktem, že dřevěná stavba je hořlavá. Jak ale hoří? Dřevěná konstrukce si zachovává pevnost po dlouhou dobu oproti konstrukcím ocelovým. Na této vlastnosti má významný podíl zejména izolační schopnost dřeva – při zuhelnatění povrchu se vytvoří izolační vrstva a další hoření je zpomaleno. Garantovaná výpočtová hodnota požární odolnosti 20 cm tlusté roubené stěny je 50 minut (jestliže uvážíme míru bezpečnosti výpočtů, je skutečná hodnota výrazně vyšší). Vlastnosti dřeva se při požáru, na rozdíl od ocelových profilů, výrazněji nemění. Hořící dřevěný trámový strop tak, možná paradoxně, přežije déle než keramický strop vložený do ocelových profilů, které se vlivem tepelných deformací a ztráty pevnosti zřítí mnohem dříve. Nezanedbatelným faktem je i to, že při požáru dřevěné stavby nevznikají životu nebezpečné zplodiny v takovém rozsahu jako při požáru stavby s běžným zastoupením umělých materiálů. Při pohledu na požár dřevěné stavby lze s jistou dávkou nadsázky a ironie vidět další výhodu, kterou je to, že po dohoření požáru se koštětem zamete základ, hřebíky se odevzdají do sběru a může se postavit nová stavba, třeba lepší, než byla ta původní. Jak je tomu u stavby zděné? Zde je nutno řešit nepříjemnou otázku – ponechat či zlikvidovat zadehtované ohořelé a zpravidla promočené stěny? A i po případné opravě bude léta obyvatele pronásledovat všudypřítomný a těžko odstranitelný zápach spáleniny. Podstatný je i přístup odborníků z hasičských záchranných sborů. Dřevěné srubové stavby jsou přijímány vesměs kladně a problémem nejsou ani odstupové vzdálenosti, ale ani např. garáže jako součásti stavby atd. není náhodou, že tento konstrukční systém i v současné době je velmi rozšířený v těch nejvyspělejších zemích světa. Roubené stavby a její konstrukcePokud jde o mechanické vlastnosti, lze roubenku hodnotit jako velice lehkou a pevnou, s minimálními nároky na základovou konstrukci. Deformace při případných pohybech stavby jako je sednutí základů jsou bez známek poškození dřevěnou stěnovou konstrukcí kompenzovány. Naši předkové roubenky zakládali pouze na srovnaný terén – pár plochých kamenů. I když základy podmrzaly, roubená konstrukce s rybinovými spoji v rozích (samy se gravitačně stahují ke středu stavby) vždy odolala. Výjimkou nejsou ani případy z historie, kdy byly roubené chalupy vlivem lavinových či zemních sesuvů přemístěny o řadu metrů (i desítek) bez toho, aby došlo k jejich zřícení či narušení. Suchý způsob výstavby roubenek vylučující tzv. mokré procesy a s nimi nutné technologické přestávky umožňují montáže téměř po celý rok i při teplotě pod bodem mrazu. Montáži roubenky není zabudována voda do konstrukce, jako u betonových a zděných konstrukcí, kdy se musí čekat na uvolnění zabudované vody. Pokud dřevu v konstrukci zabezpečíme podmínky, které potřebuje, tak přetrvá po několik století. Ne náhodou se setkáváme s konstrukcemi církevních staveb, jako kostelních věží, zastřešení chrámových lodí, jejichž stáří se počítá na několik století a to jak v Evropě, tak i v Číně či Japonsku. Dokázali by současní řemeslníci to co naši předkové před několika staletími? Dnes žijeme v době, kdy se citelně zvyšují náklady na vytápění. Toto má za následek masové zateplování domů. Dřevo má velice nízkou tepelnou setrvačnost, to znamená, že velmi dobře izoluje. Abychom udrželi v roubence přirozené mikroklima, používáme moderní stavební izolace z difůzními vlastnostmi, které “dýchání” domu neodstaví na druhou kolej. Při správně navrženém zateplení roubenky difůzními izolačními materiály na přírodní bázi, lze dosáhnout nízkoenergetických hodnot domusvěta. Jak postupovat v přípravě stavbyPři navrhování roubených staveb je vhodné a nanejvýš prozíravé vybírat podle zkušeností firem, které se specializují na tento konstrukční systém jak ve fázi návrhu, tak i ve fázi výrobní a montážní. Jejíž výrobní, technologické a montážní postupy již byly dokonale ověřeny mnoha stavbami a tím dávají jistotu budoucímu uživateli objektu.Tyto skutečnosti naše společnost nabízí a prezentuje se na našem a evropském trhu. Vlastní konstrukce domu má rovněž své zákonitosti v základním dělení vnitřního prostoru. Stěnové konstrukce tvoří prostorový tuhý skelet, nerozlišuje se téměř pojem z cihelných staveb a to jako stěna nosná a příčková nenosná. Velmi dobře se osvědčilo používání řeziva vysušeného, specielně pilařskými firmami nařezáno,kdy jsou vyřazovány trámy středové s točivostí, průhybem a podobně. Tím již nedochází k podstatnému sesychání ani sesedání stavby. Dřevo velmi dobře přijímá nátěrové hmoty, interiér je upravován vždy pouze přírodními tj. ekologickými materiály (v současném trendu oleje a vosky) z důvodu zdravého životního prostředí a vnitřního mikroklimatu. Veškeré instalace – voda, elektřina, plyn, vytápění – se realizují zcela klasicky (např. dnešní elektrické kabely se samozhášecí izolací se vedou přímo ve stěnách s minerální tepelnou izolací. Vertikální spáry a dutiny lze izolovat moderními polyuretanovými pěnami. Střechy a konstrukce střechy jsou řešeny podélnými lepenými trámy, fixované do příčných a štítových stěn, oproti tradičním krovům a stolicím nevznikají horizontální síly, které by mohly zapříčinit boulení stěn. Přízemní domy typ bungalov je většinou zastřešen příhradovými sbíjenými vazníky. Povrchové úpravy vnějších stěn jako standard předpokládají lazury s ochranou proti hnilobě a škůdcům, z hlediska stálo barevnosti, odstínu lazury je samozřejmostí UV filtr. V dnešní době je velmi důležitá také rychlost výstavby, kdy často stavebník, vzhledem k finanční závislosti na hypotéce nebo na prodeji bytu, žádá rychlou realizaci svého záměru to je výstavby domu. Lze říci, že po vyřízení formalit – stavebního povolení, které je časově velice rozdílné podle místních poměrů – lze během jednoho měsíce realizovat základovou desku s připojením na sítě. V souběhu s touto přípravou lze zhotovit stavebnici roubenky ve výrobních prostorách včetně krovů. Vlastní montáž na místě „pod střechu“ je potom hotova v rozmezí cca 20 – 25 montážních dnů. Následně je stavba dokončena k nastěhování během dalších 4-6 týdnů.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Domov a bydlení na dotaz konstrukce

Editorial

access_time30.březen 2020personRedakce

V současné situaci, která je do značné míry definována sterilní objektivitou veřejného života a na druhé straně subjektivně orientovanou kulturou, se stalo nesmírně obtížným posuzovat s přijatelnou mírou shody to, co se odehrává ve viditelném světě kolem nás. To se výrazně projevuje při posuzování uměleckých děl a architektury situovaných na kritických místech a v očekávání, že jejich účel, obsah a sdělení by měly být veřejně přijaty s pochopením a souhlasem. Takové očekávání je nutně snem v situaci, kdy umělci včetně architektů sami pracují v podmínkách nezávazného pluralismu, zájmu o originalitu a sebeprosazení.Co dává dnešní situaci dramatický charakter, je skutečnost, že v pozadí osobních postojů a zájmů, (ale také v pozadí anonymní objektivity veřejného života) je svět, který všichni sdílíme. Přítomnost tohoto světa se trvale prosazuje v našich otázkách o možnosti společného porozumění, komunikace a souhlasu.Vzdálenost, která dělí to, co se odehrává na povrchu a to, co je přítomné v hloubce naší kultury jako společný horizont možného nedorozumění, určuje rozhodujícím způsobem povahu našich debat o vhodnosti řešení určité stavby nebo díla, jeho umístění a významu.Pro většinu těchto debat, které nutně ovlivňují rozhodování investorů a formulaci programu jednotlivých děl, je charakteristická snaha buď korigovat nebo překonat vzdálenost mezi povrchem a hloubkou přítomné kultury. Tato snaha, pokud je založena jen na osobní iniciativě, končí však většinou tam, kde začala, jen s tím rozdílem, že velice často přispívá spíše k dalšímu nedorozumění než porozumění. To, že osobní iniciativa sama o sobě netvoří kulturu, ale je spíše neurózou, zůstává důležitým objevem psychoanalýzy, na který bychom neměli zapomínat. Kultura v plném slova smyslu je výsledkem spolupráce založené na solidaritě iniciativ a zájmů. Snaha ilustrovat povahu této spolupráce se stala tématem tohoto čísla a byla také hlavním záměrem při výběru několika typických situací. Všem je společná spolupráce mezi investorem (klientem), architektem či umělcem, schvalujícími a zprostředkujícími institucemi a nakonec veřejností. Zdá se, že i dnes hraje rozhodující roli v úspěchu díla povaha programu, který - pokud je inteligentně formulován - je jako dobře kladená otázka už vždy polovinou dobré odpovědi. Vybrané příklady se liší formulací programu, v němž se klade různý důraz na účel a význam díla. V případě domu na Můstku je to důraz na účel s neurčitě definovaným významem, u pomníku na Petříně důraz na význam s neurčitě definovaným účelem, zatímco Sovovy mlýny představují vyrovnanost účelu a významu. Není jistě třeba zdůrazňovat, že inteligence programu reflektuje nejenom inteligenci investora, ale také povahu sféry zájmu, kterou investor sám reprezentuje.Je zajímavé, jak se v tomto směru liší a přesto vzájemně doplňují situace domu na Václavském náměstí a pomník obětem komunismu na Petříně. V prvním případě program určený a zúžený podnikatelskými zájmy nesouvisí přímo s viditelným charakterem domu, který je neutrální maskou nevyžadující další interpretace. Je zbytečným nedorozuměním klást otázky o obsahu v případě, kde se jedná jenom o formální řešení. To je jedna z typických slepých uliček moderního myšlení.V případě pomníku, jehož program je naopak mnohovrstevný a záměrně neurčitý, možné interpretace nemají zdánlivě ani hranice ani konec. A přesto existuje důležitá hranice mezi významy, které spontánně sdílíme jako součást naší kulturní tradice a těmi, které záměrně a velmi často abstraktně konstruujeme. Spontánně sdílené významy, které je nutno hledat a artikulovat, mají tu vlastnost, že reprezentují kulturní normu, kterou sami nevytváříme, ale k níž se můžeme v našich interpretacích blížit. To, že se individuální interpretace často značně liší, není problémem, pokud neztratíme ze zřetele rozdíl mezi interpretací a konstrukcí, jinými slovy, pokud se neztratíme ve sféře konstrukcí založených na osobní zkušenosti v představě, že tyto konstrukce mají být všeobecně srozumitelné. Tato tendence rozhodně charakterizuje rostoucí množství mezinárodních diskusí o povaze a roli pomníku v dnešním městě.Případ přestavby Sovových mlýnů ilustruje jiný druh spolupráce, kde investor sám je autorem programu a kde kulturní normy programu mají svůj zdroj ve vyhraněné tradici místa a v nově se rodící tradici galerie či muzea. Rozdíl a častý konflikt těchto dvou tradic je předmětem debat nejenom v Praze, ale také v mnoha jiných městech na světě. Zatímní výsledky těchto debat ukazují už dnes přesvědčivě, že význam a úspěch nové stavby nelze posuzovat jenom vizuálně a perspektivně - jak stavba tzv. "zapadá" do svého okolí svým viditelným charakterem, tvarem, materiálem a detailem - ale, že to podstatné je, jak přispívá k vytvoření nové situace z hlediska městského života, jeho intenzity a smyslu. Situační, neperspektivní pojetí muzea či galerie, které se v dnešních stavbách a přestavbách pomalu prosazuje, vyžaduje nezbytně také odpovídající interpretaci a posuzování. Tento nový způsob interpretace (a posuzování) by nás měl vzdálit povrchnímu - a dnes už značně zastaralému - estetickému anebo čistě technickému chápání účelu (úlohy) a významu děl v prostoru města, a přiblížit nás tak k interpretaci založené na hlubším porozumění tomu, co je nám společné a co i dnes sdílíme jako společnou kulturní tradici. 

folder_openPřiřazené štítky

Domácí sauna svépomocí

access_time30.březen 2020personMarián Kroužel

Co musí splňovat prostor, kde bude sauna stát? Podlaha pod saunou musí být rovná, odolná proti výrazným rozdílům teploty a snadno omyvatelná. Nášlapná vrstva podlahy před osazením sauny může být keramická dlažba ve spádu směrem ke dveřím, nebo speciální nátěr.Po obvodu místnosti sauny, kromě místa dveří, bude sokl o šíři 100mm, ale v místě kde sauna nebude vestavěna (tj. u zdi) bude sokl o šíři 60mm. Na sokl bude umístěna konstrukce sauny, proto sokl musí být vodorovný. Výška soklu max. 100mm záleží však na spádu podlahy.Před dveřmi do sauny musí být zřízena podlahová vpusť a prostor před saunou by měl mít přirozené větrání pro možnost odvětrání vzduchu.Suché izolované omítnuté zdivo, vyrovnané jemnou omítkou (v prostoru budoucí sauny by neměly být instalační šachty, vedení plynu, vody atd. jinak je nutné přeložit, nebo adekvátně zabezpečit). Tl. zdiva u vnitřních zdí (příček) 100mm. (dutinové cihly nejsou praktické pro špatného kotvení hmoždinek)Výška stropu místnosti před vestavbou sauny min. 2000mmV prostoru, kde bude sauna, by se měla relativní vlhkost vzduchu pohybovat kolem 50 – 55%, protože jinak může dojít k poškození dřevěného obkladu sauny. Tento problém je řešitelný pomocí speciálních nátěrů a impregnací nebo použitím speciálního druhu dřeva, ale je nutné toto omezení znát předem a brát na něj zřetel.2) Konstrukce sauny Hranoly ze sušeného smrkového dřeva 6x4 cm se přišroubují přímo na zeď. Pak se osadí dveře o rozměru 680x1920mm, bez prahu (ten vytvoří rám saunových dveří.) Saunové dveře se zásadně otvírají ven ze sauny, pro celoskleněné dveře se používá bezpečnostní kalené sklo tl. 8mm.Mezi hranoly se uřízne a instaluje izolační vata, která je v tloušťce hranolů min. 40mm. (zásadně se nesmí použít polystyren). Izolační vata se překryje hliníkovou parozábranou s přesahy, které se spojí hliníkovou páskou. Nepoužívat hliníkové folie s výztužemi z umělých vláken! Rovněž je jako parozábrana naprosto nevhodná střešní folie apod.Poté se rozvrhnou se a umístí ovladače, které by měly být z vnější strany sauny ve výšce asi 140 cm. Při montáži kostry je potřeba promyslet přesné rozmístění lavic a přisávacího a odvětracího otvoru. Všechny lavice, rošty a opěrky se šroubují ze spodní strany, aby se při saunování nikdo nespálil od rozpáleného kovového šroubu, výjimečně se mohou šrouby zapustit do dřeva.Přípravu i připojení veškerých elektrorozvodů přenechte odborné osobě! Přívod elektrické energie do ovladače 5x2,5CYKY – v případě, že kabel by měl jít vnitřním pláštěm sauny v izolaci, pak je potřeba použít kabel CSSS 5x2,5. (všechny rozvody ve stěně sauny v izolaci musí být vedeny silikonovými teplovzdornými kabelami CSSS ideálně vložených do ohebných trubek (krků) ozn.: FMP20Z ovladače ke kamnům (do 9 kW): CSSS 5x1,5 (vyústění 50cm od podlahy v ose kamen a ovladač umístit mimo saunu). Z ovladače k čidlu (čidlo s kabelem bývá součástí kamen). Z ovladače ke světlu CSSS 2-3x1 (vyústěné cca. 20cm pod stropem co nejdále od kamen). Osvětlení je možné instalovat zvlášť, většinou se ale připojuje k externímu ovladači, kde je umístěno i vypínání světla.Kamna se umisťují na vhodné místo tak, aby nepřekážela provozu. Dle kamen je nutno dodržet odstupové vzdálenosti od topidel (podle pokynů výrobce, obvykle 100mm). Před tímto prostorem se umisťuje dřevěný ochranný kryt. Dřevěný materiál pro montáž sauny je nutno ponechat uskladněný v místě stavby min. 14 dní, aby se dostal na reálnou relativní vlhkost budoucího prostředí.Přívod vzduchu a odvod vzduchu se umisťuje pod kamny o velikosti 100cm2, odvod vzduchu na protilehlé stěně pak komínkem nebo hliníkovým krkem nad úroveň sauny o velikosti 100cm2 (komínek možno instalovat již do zdiva, případně do pláště sauny. Pak už stačí jen přichytit palubky.Dříve než se spustí sauna na „ostro“, měla by se alespoň 3 krát postupně rozehřát na 50, 70 a 90 st cca. po 1 hodině v rozmezí několika dní, aby si konstrukce zvykla na teplotní změny.  Tento návod není úplný, protože každá sauna má jiné parametry a svá specifika. Proto je vždy vhodné konzultovat práce s odborníkem.

folder_openPřiřazené štítky

Dřevostavby, detaily konstrukce

access_time07.duben 2020personRedakce

Příspěvek navazuje na předešlý díl, kde jsme představili hotovou dřevostavbu a hovořili především o tepelných parametrech a moderním aspektu technologie.Nyní si ukážeme na stavbě jednotlivé díly stavební konstrukce, kostru, výplňové části a upozorníme na návaznost při práci, prvky nezbytné i volitelné. Upozorníme diváky, co nesmí přehlédnout při volbě konkrétního stavebního systému, materiálu a způsobu zpracování dřeva. Doporučíme hotové systémy, projekčně i materiálově propojené, přesně dimenzované. Při projektech nezávislých architektů často nejsou řešeny důležité konstrukční detaily, které později komplikují bydlení. V reálu představíme staveniště, kde se pracuje se sendvičovou, skeletovou konstrukcí. Staví se na připravenou základovou desku.Podstatou sendvičové dřevostavby je skeletová konstrukce z dřevěných trámů. Ta se vyplňuje tepelnou a akustickou izolací a dále pokrývá pláštěm - stavebními deskami na bázi dřeva nebo palubkami. Pracuje se tzv. suchým procesem. Nedochází tedy (na rozdíl od zděných staveb) k objemovým změnám konstrukcí vlivem vlhkosti během zrání a také doba výstavby je nepoměrně kratší.Sendvičové dřevostavby se vyrábějí v různých systémech a provedeních.Konstrukce s dřevomoduly Stavba sestává s dvou hlavních konstrukcí: z nosné tvořené pravidelnou soustavou dřevěných nosných sloupků a z unifikovaných výplňových panýlků - tzv. "dřevomodulů". Tyto dřevomoduly jednotného rozměru jsou vyrobeny do zásoby a používají se do všech staveb tohoto typu dřevostaveb.Výhodyčást stavby není vystavena povětrnostním vlivůmmožnost montovat i v místech nepřístupných pro technikupoměrně dobrá rozměrová přesnostdořešené zásadní konstrukční detailyNevýhodynutnost přizpůsobit všechny rozměry stěn a příček domu rozměrům dřevomodulů nebo nutnost výroby atypických prvkůtepelné mosty na sloupcíchvyšší riziko tvoření trhlin na stěnách v místech sloupkůnižší stabilita a tuhost stavbydelší dodací lhůta (i když o něco kratší než u předchozí varianty)vyšší nároky na materiální, technické a projekční vybavení odborné dodavatelské firmyDalší možností je konstrukce z europanelů.Hlavním stavebním prvkem je "europanel", nosný konstrukční stěnový panel. Sestává z dřevoštěpkové desky OSB, která je na povrchu a výplň tvoří polystyrén. Z těchto europanelů se zhotoví stěnové, střešní, nosné a nenosné konstrukce. Konstrukce domu neobsahuje nosný rošt, ale panely jsou samonosné. Stěnové panely, přesahující úroveň jednoho podlaží se vzájemně spojují sponkováním přes vložený pásek z desky OSB. Stropní konstrukce je zavěšena mezi obvodové stěny. Stropní trámy nejsou osazeny přes stěny, ale pomocí plechových styčníků přisazeny k vnitřní OSB desce.Výhodyjednoduchá technologierychlá výstavbateoretická možnost montovat i za nepříznivého počasí (neobsahují minerální izolace)dobré tepelné vlastnostinižší nároky na zpracování kritických detailůNevýhodynejmenší stabilita a tuhost stavbyvyšší riziko tvoření trhlin na stěnách v místech spojů europanelůnejhorší akustické vlastnosti konstrukcí (polystyren není akusticky vhodný)vyšší nároky na materiální a technické vybavení dodavatelské firmyDřevostavby s výhradnou izolací z polystyrénu řadíme mezi velice nekomfortní stavby, nejsou schopny eliminovat běžnou hladinu hluku. Navíc použití polystyrénu jakožto kročejové izolace (k omezení šíření hluku konstrukcí, např. mezi konstrukcí stropu a podlahou na něm) je nevyhovující. Všechny tyto negativní vlastnosti polystyrénu spolehlivě řeší náhrada za minerální izolaci, jejíž určení je právě pro tepelné, akustické i protipožární izolace, kterou ale musíme ochránit proti znehodnocení vlhkostí pomocí parozábrany.Zřídkavé technologie:Velkoplošná kompletace: předem se podle osobité dokumentace zhotoví stavební díly. Hlavním prvkem jsou dřevěné hoblované hranoly, vysušené na potřebné parametry. Dílce se dovezou na místo stavby, pomocí jeřábu se umístí a hrubá stavba domu se během několika dnů dokončí. Technicky a konstrukčně je to nejnáročnější, ale zároveň nejdokonalejší metoda.Sendvičová konstrukce montovaná na stavbě: hlavním rozdílem od předešlé kompletace je, že se na stavbu nepřivážejí hotové stavební dílce, ale konstrukce stěn se kompletuje až na staveništi. Staví se často dle projektů od nezávislých projektantů. Použitý stavební materiál bývá velice rozmanitý a dochází zde k mnohým konstrukčním nedostatkům.

folder_openPřiřazené štítky

Rekonstruujeme střechu

access_time18.duben 2020personRedakce

Je řada chalupářů, kteří se chystají na rekonstrukci nebo velkou opravu střechy svého objektu.Je několik častých důvodů, které vedou k úvaze o rekonstrukci, či zásadní opravě střechy. Mezi tyto důvody patří fakt, že střecha již neplní svou funkci, vznikla potřeba bydlet v podkroví nebo je nutná změna půdorysu domu. Nový stavební zákon č.183/2006 Sb., který vstoupil v účinnost dnem 1. 1. 2007, změnil povinnost stavitele žádat o stavební povolení a o územní rozhodnutí. Vychází z něj několik obecných pouček. Vedle případů změny půdorysu domu je u rekonstrukcí střech nutno zabývat se územním rozhodnutím také vždy, když se jedná o zvýšení stávající stavby. U ostatních rekonstrukcí střech závisí nutnost územního rozhodnutí především na tom, zda se rekonstrukcí změní nároky stavby na její okolí. Samotná výměna střešní krytiny spadá do kategorie udržovacích prací. Podle §103 není u udržovacích prací nutné řešit ani ohlášení stavby ani stavební povolení, pokud nejde o kulturní památku, nezasahuje se do nosných konstrukcí a nemění se podstatně vzhled, způsob užívání, stabilita nebo požární bezpečnost stavby či neohrozí-li stavba životní prostředí nebo zdraví osob. Obydlení podkroví je totiž kvalifikováno jako změna užívání stavby nebo části stavby. Stejně tak jakékoli změny konstrukce krovu jsou chápány jako zásahy do nosných konstrukcí. Pokud stavba nespadá do §103, ale bude odpovídat některému z případů výslovně uvedených v §104, nemusí stavebník žádat o stavební povolení, ale pouze stanoveným způsobem podat ohlášení stavby. Stavební úřad může při posuzování ohlášení své negativní stanovisko založit i na tom, že se navrhovaná stavba dotkne práv sousedů.Protože ale v zákoně existuje řada výjimek, které nelze v několika výše uvedených větách postihnout, je možno doporučit, vždy pro jistotu chystanou rekonstrukci konzultovat s příslušným stavebním úřadem, i pokud se dle výše uvedeného zdá, že by to nemuselo být bezpodmínečně nutné. Když střecha neslouží, jak by měla, je prvním krokem analýza problému: V čem problém spočívá a jaký je rozsah poškození. Zjistit, kudy do střechy zatéká, většinou to není těžké tam, kde je ke střeše zespodu dobrý přístup. Horší situace už ale může být v případech, kdy se střešní plášť skládá z více vrstev např.pojistné hydroizolační a parotěsné folie, tepelné izolace, sádrokarton atd. Zde může často vznikat problém zcela někde jinde, než kde se pohledově projeví. V některých případech je k jeho odhalení nutno pozvat odborníka a pokud si ani on není po prohlédnutí jist, může přijít řada na průzkumné sondy. Odborníkem, který s posouzením střechy pomůže, může být buď přímo realizační firma (pokrývač/klempíř), někdo ze specializovaných prodejců, nebo projektant. Po odhalení závady je potřeba učinit rozhodnutí, co všechno se musí vyměnit. Minimalistické řešení je pouze výměna poškozených částí krytiny, bude-li ovšem shodný typ krytiny na trhu ještě k mání − to lze zjistit u specializovaného prodejce. "Rozhodne-li se stavebník vyměnit krytinu v celé ploše a nic jiného, může výrazně ušetřit náklady, sežene-li si krytinu použitelnou na stávající rozteč laťování – latě pak nemusí měnit". "Střechy na starších objektech však velmi často bývaly řešené jako jednoplášťové (krokve, latě, krytina). U skládaných krytin (tašky, vláknocementové šablony atd.) je už dnes prakticky samozřejmostí použití pojistné hydroizolační folie, která zachytí vlhkost v případě poškození nebo zafoukaný déšť a sníh." Není-li investor opravdu limitován financemi, rozhodně lze při rekonstrukci střechy doporučit vytrhat stávající laťování, na krokve položit pojistnou hydroizolaci, na ní kontralatě, latě a krytinu. Při správném technickém provedení se tak vytvoří dvouplášťová odvětrávaná střecha, která má nepoměrně lepší funkčnost než střecha jednoplášťová. Použije-li se kontaktní difuzní folie, je střecha relativně dobře připravená i pro případné zateplení podkroví v budoucnu. Folií existuje mnoho typů, z nichž každý má své specifické určení. V případě podezření, že vlhkostí nebo působením času, dřevokazného hmyzu a hub mohla být narušena nosná konstrukce (dřevěný krov, latě), je na místě odborné poradenství – v extrémních případech může být nutné udělat sondy do trámů krovu a zjistit jejich stávající únosnost. Při volbě nového typu krytiny je klíčové ohlídat to, aby její váhu krov unesl. Mění-li se krytina za výrazně těžší, je tedy nutné nechat si zpracovat statický posudek. Platí pravidlo, že je neekonomické investovat velké částky do krytiny a souvisejících prvků, pokud jejich udávaná životnost bude výrazně převyšovat odhadovanou životnost krovu pod nimi nebo jakýchkoli dalších konstrukcí, které nelze bez velkých nákladů a znehodnocení pláště střechy vyměnit. Je tedy na zvážení, zda při rekonstrukci střechy také nevyměnit okapy (zvláště žlabové háky, ke kterým se pak lze už obtížně dostat), oplechování štítů, komínů a oken, výlezáky atd. Použít lze i řadu prvků, které v minulosti nebyly běžně dostupné − průchody střechou na anténu, odvětrání kanalizace nebo digestoře, stoupací lávky ke komínu a další praktické příslušenství. Většina renomovaných výrobců již tyto prvky dodává v rámci svého systému. Informace o nich jsou např.uvedené v katalozích, které mají k dispozici specializovaní prodejci.Pokud není stavebník mimořádně zdatný kutil a neřeší pouze jednoduchou rekonstrukci, bude dříve nebo později potřebovat vyhledat odborníka – pokrývače, specializovaného prodejce nebo architekta. "Neuděláte-li si střechu sami, budete pokrývače potřebovat vždy, ale je dobré se nespoléhat pouze na něj a některé záležitosti řešit buď se specializovaným prodejcem nebo s projektantem. Někteří pokrývači bez širších zkušeností s různými materiály totiž mohou mít tendenci prosazovat pouze to materiálové a konstrukční řešení, které dělají nejčastěji, přestože nemusí být pro investora vždy optimální. Proto lze doporučit návštěvu specializovaného prodejce s co nejširším sortimentem – čím širší sortiment, tím větší pravděpodobnost, že si při konzultaci vyberete skutečně to, co vám bude vyhovovat nejvíc," Vzorkovny, kde se na různé krytiny a jednotlivé prvky podíváte, jsou u většiny specializovaných prodejců dnes již samozřejmostí Nikdy není špatné do procesu rozhodování o střeše zapojit i projektanta, ale jeho účast se stává stěžejní zejména v případě složitějších úprav a netradičních řešení střechy. Je nutné si uvědomit, že zvláště u střech s obývaným podkrovím je nutné při návrhu konstrukce rozumět komplexně celé problematice, a proto je vhodné, aby princip řešení připravil buď někdo fundovaný (projektant), nebo pokud možno nezávisle na sobě schválili dva jiní odborníci (pokrývač, specializovaný prodejce atp.). Střecha představuje nemalou investici, od které se očekává, že vydrží na mnoho let, proto je potřeba vše promyslet a nic neuspěchat. Pro výběr střešní krytiny existují vedle preferencí a vkusu dva zásadní limitující faktory – plánovaný sklon střechy a únosnost krovu. Každá krytina má totiž stanoven tzv. bezpečný sklon, do kterého může být použita – ten se u běžných druhů tašek pohybuje většinou okolo 22 stupňů. Při nižších sklonech musí být krytina vybírána právě s ohledem na sklon střechy. Byl-li krov navržen na lehkou krytinu, bude se nejčastěji vybírat mezi krytinami plechovými, bitumenovými, vláknocementovými a plastovými. "Typickými představiteli standardních těžkých krytin jsou pálené a betonové tašky. Povrchová úprava krytin má kromě estetické funkce i některé další účely – například omezuje pórovitost povrchu a výrazně tak prodlužuje životnost střechy. Po střechách s hrubším povrchem bude méně sjíždět sníh, ale zase budou náchylnější k mechovatění. Pokud bydlíte v náročné klimatické oblasti (například vysoké sněhové zatížení), musíte k tomu také přihlédnout,". Lze říci, že dnes je variant střešních krytin, okapů, klempířských prvků a různých doplňků prakticky bezpočet. Zdaleka se neliší jenom pohledově, ale často poměrně výrazně i funkčností. Vyplatí se tedy buď samostatně nebo s pomocí nějakého odborníka poznat důkladně všechny hlavní druhy přicházející v úvahu, jejich výhody a nevýhody. Tolik pro Vaši základní orientaci pro řešení tohoto problému. Přece je ale jen nejlepší přizvat odborníka aby střechu prohlédl a vše s ním prodiskutovat. Teprve pak je dobré dělat rozhodnutí, která nejsou finančně zrovna nejlevnější. Předběžnou kalkulaci ceny materiálu si lze nechat vypracovat u specializovaných prodejců většinou zdarma. Kalkulace se vyhotovuje na základě projektové dokumentace (nové řešení nebo alespoň staré výkresy střechy), nebo podle sdělené specifikace druhu a množství potřebných prvků. I s tím poradí specializovaný prodejce.Kvůli nižší sazbě DPH na bytovou výstavbu se ale většinou vyplatí odebrat i materiál přes pokrývače. Cenovou nabídku obsahující materiál a pokud možno po položkách rozčleněnou práci si raději vždy nechte zpracovat od několika firem. Většina pokrývačů je dnes vytížena na poměrně dlouhou dobu dopředu, a proto se vyplatí začít s hledáním realizační firmy s dostatečným předstihem. S vybraným pokrývačem je potřeba co nejdříve uzavřít alespoň jednoduchou písemnou smlouvu o dílo. V ní by měla být jasně specifikována cena nebo alespoň způsob jejího výpočtu, dále termín provedení prací, dohodnuté povinnosti smluvních stran a případná penalizace za jejich neplnění. Součástí předmětu díla by měla být i likvidace staré krytiny, pokud si ji investor nezajišťuje sám. "Je-li to technicky možné a nebude-li to příliš časově a finančně náročné, je doporučována rekonstrukce po etapách tak, aby žádná část střechy nezůstávala příliš dlouho kompletně odkrytá. Jakmile je na krokvích natažena pojistná hydroizolační fóliie, běžný déšť už problémy nenadělá. Vždy je vhodné pokrývačskou firmu v průběhu její činnosti průběžně přiměřeně kontrolovat. Teoreticky to může udělat stavebník samostatně, nastuduje-li montážní návody k dané krytině a je-li schopen vylézt na střechu a prohlédnout si vše zblízka. V praxi však existuje často více způsobů, jak ten který detail vyřešit, a pokud pokrývač přesně nedodrží montážní návod, nemusí to být nutně vždy špatně. Proto je vhodné, zajistit si někoho, kdo střechám skutečně rozumí, aby průběh prací přišel nejlépe jednou za den zkontrolovat. Ne vždy se toto podaří, rozhodně lze ale doporučit provést s někým způsobilým alespoň kontrolu nově provedené střechy před jejím převzetím. Včasné odhalení chyb může investorovi i řemeslníkům ušetřit dost času a nákladů.

folder_openPřiřazené štítky

Sádrokartonová příčka

access_time18.duben 2020personRedakce

Jistě řada z Vás uvažuje o tom, že bude z různých důvodů muset rozdělit místnost na chalupě nebo chatě příčkou a řeší z jakého materiálu a jakou technikou ji co nejlépe postaví. Jednoduchým, technicky poměrně snadným a ne drahým řešením je postavit příčku ze sádrokartonových desek. K dostání je několik druhů desek např. s protihlukovou úpravou /černé/, s úpravou proti vlhku/zelené/ apod. Desky jsou v několika základních rozměrech a tloušťce a lze je snadno upravovat. Prodává se k nim stavebnicové příslušenství, jako různé kovové profily apod. V následujících řádcích si o sádrokartonových příčkách něco povíme a vysvětlíme si postup takové stavby.Sádrokartonové příčky splňují tepelné , zvukové a izolační požadavky. Mají vynikající požárně ochranné vlastnosti. Základní nosná konstrukce může být z ocelových profilů i dřevěného laťování, doporučujeme spíše ocelové profily/kvůli pevnosti a stabilitě/. Kovová konstrukce z profilů z ocelového plechu se obloží sádrokartonovými deskami, to znamená, že na každou stranu se připevní jedna nebo dvě vrstvy desek nebo u jednoduché příčky se do profilu nasunou. Jako izolace se do prostoru mezi deskami vkládá např. minerální vlna. V prostoru mezi deskami je dostatek prostoru na pohodlné umístění např.vodoinstalace nebo elektrické instalace. Sádrokartonové příčky jsou ideální pro rozdělení místnosti, jako bytová příčka nebo jako instalační příčka či stěna k zabudování sanitárních instalací při stavbě koupelny.Flexibilní řešení půdorysu: Půdorysnému rozvržení sádrokartonových příček nejsou kladeny prakticky žádné meze. I při pozdějším dělení prostoru je možno sádrokartonové příčky postavit na kterémkoli libovolném místě půdorysu místnosti či domu a v případě potřeby je lze bez problémů opět demontovat. Sádrokartonové příčky díky své malé hmotnosti (cca 25kg/m2 tj. 10x menší než u klasických stěn) nepředstavují žádné zvýšené požadavky na nosnou konstrukci celé stavby. Rychlost práce: Spáry mezi sádrokartonovými deskami se ihned po montáži zalepí páskou a zatmelí, instalační práce se provádějí již během stavby v dutině mezi deskami a to v každé roční době, protože suchá výstavba není závislá na sezóně! Tepelná izolace: Sádrové stavební materiály mají vynikající tepelně izolační vlastnosti. Povrch stěny se dokonale přizpůsobí teplotě místnosti. Tím se sádrové stavební prvky ihned po zatopení příjemně oteplí. Tepelně izolační příčky i když nejsou namáhány venkovním klimatem splňují doporučené normy ČSN 75 0540-2.Protipožární ochrana: Sádra je nehořlavá stavební hmota. Konstrukce příček splňují veškeré požadavky na protipožární ochranu. Protipožární příčky splňují všechny normy ČSN 73 0851-7 (stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí) a ČSN 73 0862 (hořlavost stavebních hmot).Zvuková izolace: Účinná zvuková izolace je předpokladem pro pohodlí a vysokou kvalitu bydlení. Sádrokartonové příčky poskytují při podstatně menší hmotnosti stejnou zvukovou izolaci, jakou ve stejné míře mohou poskytnout pouze silné a těžké masivní stěny. Zvukově izolační příčky vykazují váženou neprozvučnost podle normy ČSN 73 0532.Technologický základní postup montáže sádrokartonové stavební příčky (Knauf):1. Zaměření a rozkreslení příčky: Na podlaze vyměříme značkovací šňůrou nebo pravítkem hranu příčky (i s dveřním otvorem), pomocí vodováhy přeneseme a vyznačíme hranu příčky i na stěny a strop. 2. Připevnění UW-profilů: Na UW-profily se přilepí těsnící páska (šíře dle průřez profilu), UW-profily se přiloží k vyznačené rysce na podlaze. Podle otvorů (jsou již v UW-profilu vyraženy) se UW-profily připevní k podlaze universálními zatloukacími hmoždinkami K 6/35. V případě, že je příčka delší než 4m (maximální délka UW-profilu), nastaví se další UW-profilem (ustřižením na potřebnou délku) prostým přisazením. Analogicky se připevní UW-profily také na strop.3. Osazení CW-profilů: CW-profily se nastříhají na potřebnou délku (světlá výška místnosti), na CW-profil, který osazujeme na zeď, přilepíme těsnící pásku (stejné jako u UW-profilu) universálními hmoždinkami připevníme na zeď (předem se ale musí předvrtat otvory o průměru 6mm ve vzdálenosti cca 80cm od sebe). Postupně osazujme do stěn další profily v osové vzdálenosti 62,5cm od sebe otevřenou stranou profilů ve směru postupu montáže sádrokartonových desek. Poznámka: Všechny profily se krátí na míru ručními nůžkami, nebo elektrickými nůžkami. Nikdy se nerozbrušují, protože by došlo k opálení ochranné zinkové vrstvy profilů. Poznámka: Délka CW-profilů musí být vždy o 15-20mm kratší, než je světlá výška mezi stojinami UW-profilů. V podlahovém UW-profilu jsou stojiny CW-profilu opřeny o jeho dno, u stropního UW-profilu musí být minimální přesah přírub (styčná plocha). Až na výjimky se UW a CW-profily navzájem nespojují. Tím je vyloučeno opření stropu do konstrukce příčky při dodatečném průhybu stropu a je umožněna diletace (roztahování nebo smršťování příčky v její ploše).4. Opláštění sádrokartonovými deskami: Připravenou sádrokartonovou desku (o plné šířce 125cm) osadíme na nosnou konstrukci tak, že desku přisadíme ke stropu a přišroubujeme k nosné konstrukci. Šroubujeme od středu desky na CW-profily ve vzdálenosti cca 25cm. Od podlahy musí být deska odsazena cca 1cm. Další desky přikládáme těsně na doraz k předchozím. Šrouby na styku desek šroubujeme cca 1cm od hrany desek. V případě, že délka příčky není násobkem šířky desky, je nutné poslední desku přiříznout na potřebnou šířku. Poznámka: U příček vyšších než je délka dodané sádrokartonové desky, je nutné desky nastavovat tak, že další deska se přiřízne na požadovanou délku, přičemž se musí nově vzniklá hrana upravit nožem nebo speciálním hoblíkem se seřízne pod úhlem cca 22,5° do cca 2/3 tloušťky desky, tak vznikne na srazu desek "V" hrana, kterou se doporučuje podložit a prošroubovat CW-profilem (délka 50cm). Spoje nastavovaných desek se nikdy nesmějí křížit (tj. nesmí vzniknout spojení tvaru "+" ale jen tvar "T"). Poznámka: Sádrokartonové desky se dělí velmi jednoduše, v místě předpokládaného řezu se deska podle pravítka nařízne nožem (2x až 3x do hloubky cca 1-2 mm), potom se úderem na desku z druhé strany (v rovině řezu) deska nalomí a po sklopení desky se nožem prořízne karton na druhé straně desky. V případě potřeby se nově vzniklá hrana začistí nožem nebo speciálními nástroji (rašple, hoblík) a vytvoří se "V" hrana.5. Instalace rozvodů a minerální vlny: Do jednostranně opláštěné příčky instalujeme potřebné rozvody tak, že v CW- profilech vytvoříme potřebné otvory (k tomu jsou již předřazeny otvory typu "H"). Na vnitřní straně již přišroubovaných sádrokartonových desek se přilepí samolepící úchytky, které zabraňují pozdějšímu event. zasunutí výplně z minerální vlny. Na samolepící úchytky se usadí minerální vlna požadované tloušťky a měrné hmotnosti (v závislosti na požadovaných protipožárních tepelně a zvukově-izolačních vlastnostech).6. Dokončení opláštění příčky: Postupuje se analogicky jako v bodu 4., opláštění začínáme ze stejného místa, ale s deskou o poloviční šířce 62,5cm (desky z obou stran se musí křížit tj. na jednom CW-profilu nesmí být sesazení desek z obou stran příčky!).7. Tmelení příčky: Tmelení spár sádrokartonových desek, tmelení podélných i příčných spojů se vyplní tmelem. (speciální tmelící hmota na bázi sádry, zušlechtěna pryskyřicemi UNIFLOTT). Asi za 30 minut se přebytečný tmel odstraní a po zaschnutí se provede druhé přestěrkování za použití skelné nebo papírové pásky která se klade na podélné i příčné spoje. Po zaschnutí se provede třetí přestěrkování a roztáhne se do větší šířky, aby jste docílili plynulý přechod do okolní plochy desky. Po opětovném zaschnutí je možno povrch příčky přebrousit. Dále již můžeme příčku finálně upravit (malování, omítky, obklady atd.). V místě styku příčky se stropem nebo stěnami se pro zpevnění spoje používá papírová, sklená páska nebo můžeme použít speciální tmel.Sami z přečteného postupu zhotovení příčky vidíte,že průměrně zručný člověk s jedním pomocníkem může takovouto příčku bez problémů postavit. Tak již neváhejte a pusťte se do úpravy ve své chalupě. Mhoho zdaru.

folder_openPřiřazené štítky

Kachlová kamna – spojení tradice a trendů

access_time28.duben 2020personRedakce

Rozvoj moderních prvků interiérového vybavení spojených s tradicí předků naplno zasáhl i segment kamen. Co tradičnějšího, než kachlová kamna, si lze vůbec představit.  Přesto dnes s úspěchem doplňují ryze současné interiéry. Kromě designu a dotváření prostředí s sebou ale přinášejí další mimořádnou výhodu. Při vší úctě k estetice a vizuálnímu dojmu je totiž u vytápění na prvním místě především energetická nenáročnost a výsledná tepelná pohoda. A přesně tyto parametry naplňují systémy kachlových kamen velice dobře. Nabízejí zajímavé energetické řešení, snoubí příjemnou klasiku s moderními technickými parametry.Sálavé teplo je člověku přirozenéPrincipem kachlových kamen je sálání a akumulace. Sálavé teplo, tedy takové, které neohřívá vzduch, ale teprve předměty, na které dopadne, je pro člověka velmi příjemné a přirozené. Nejvíce se podobá teplu od slunce a zajišťuje rovnoměrné teplo od podlahy ke stopu, což nebývá u jiných zdrojů tepla obvyklé (znatelný rozdíl teplot dole a u stropu). Teplo, produkované kachlovými kamny, je velmi vhodné i pro alergiky a astmatiky, protože nedochází k přepalování prachových částic a vysušování vzduchu. Akumulace kamen se liší dle jejich konstrukce. Běžně hovoříme o kachlových kamnech lehkých, středně těžkých  a těžkých a výsledná akumulace se tak pohybuje v celkem širokém rozpětí 2 – 20 hodin.Obecně platí, že  u kachlových kamen je pomalejší náběh teploty, po nahřátí kachlů začínají kamna sálat a naopak po vyhasnutí plamene  vydrží vydávat teplo ještě několik hodin.Palivo pro kachlová kamnaSamozřejmě  „kachláky“ mohou sloužit i k vytápění jiných místností, nikoliv pouze té, ve které jsou instalovány. Lze toho dosáhnout pomocí teplovzdušného výměníku nebo hypokaustového systému. Kachlová kamna vykazují nejlepší využití energie z dřevní hmoty. Z toho vyplývá, že nejvhodnějším palivem je kusové dřevo, ale lze spalovat také uhelné brikety a ekobrikety. Výkon bývá většinou regulovatelný, například v rozmezí 3,4 – 10,2 kW. Technické parametry se liší dle typu kamen, ale jako obecný příklad můžeme uvést obvyklé hodnoty: výkon výměníku 5,4 kW, výkon do prostoru  4,8 kW, maximální přetlak výměníku 0,3 MPa, objem výměníku  17 l, tepelný spád 75 - 60°C, účinnost téměř 80 % pro dřevo ( vícě než 85 % pro dřevěné brikety) a výhřevnost až 200 m3. Spotřeba paliva  u takto nastavených kamen 1 – 3 kg dřeva za hodinu. Kachlová kamna se hodí i do pasivních domů nebo do obytných objektů s velkou zastavěnou plochou.Kachlová kamna na peletyNaprosto komfortní vytápění představují kachlová kamna na pelety. Toto palivo současnosti a blízké budoucnosti je synonymem pro topivo ekologicky nezávadné a šetrné k životnímu prostředí, s vysokou výhřevností, nízkým obsahem popelovin a vody. Kachlová kamna na pelety většinou disponují týdenními programovacími hodinami, takže lze jednoduše nastavit individuální zapalování na každý den v týdnu zvlášť podle denního rytmu uživatelů. Vynikající možnost pro víkendové objekty nabízejí kamna, které lze zapínat na dálku pomocí SMS a Vy pak přijíždíte do příjemně vytopené chalupy nebo chaty.Kachle rustikální, secesní i moderníDesignové provedení kachlových kamen je velice různorodé. Bez problémů tak můžete doplnit interiér různých stylů a koncepce. Není problém vybrat kamna tradiční v rustikálním či dokonce secesním stylu, stejně jako kamna obložená kachlemi moderních barev a provedení. Vybírat můžete z jednoduchých i složitějších vzorů, které jsou buď nezabroušené nebo zabroušené (kalibrované). Velké oblibě se v současné době těší matné glazury. V nabídkách výrobců najdete kromě samotných kachlů také  kompletní sady spodních i horních říms v různých velikostech, kachle rovné, rohové, průduchové, větrací i půlené. V kachlovém provedení se setkáte nejen s kamny, ale také s kuchyňskými sporáky nebo s  keramikou obestavěnými krbovými vložkami.

folder_openPřiřazené štítky

Pracovní postup pokládky obkladů a dlažeb

access_time28.duben 2020personRedakce

Přípravná fáze je období, kdy stanovíme popis provedení budoucí obložené plochy.V případě, že klademe keramický obklad, nebo dlažbu na jednoduchou plochu, určíme způ­sob úpravy podkladu, umístění lišt, listel a druh obkladu s užitím lepidlem.Pokud se chystáme k pokládce složitějších tvarů, vypracováváme kladečské schéma (tzv. Obkladačský plán). V plánu zohledňujeme šířku spár a jejich průběžnost. To znamená jejich plynulost v ploše a souvislý přechod zem – zeď (sokl) bez přerušení spáry.Volba výběru dlažby, obkladu dle následujících požadavků:- vzhled a údržba, Beton do stáří 28-mi dníV této době dochází v betonové konstrukci k postupnému vytvrzování betonové směsi a jejímu smršťování, dotvarování apod,.. V této době nesmíme na takto „nezralý“ povrch betonové konstrukce dlažby a obklady aplikovat.Beton stáří 1 – 3 měsíceBetonovou plochu zbavíme nečistot (separačních a odbedňovacích prostředků, prachů, zbytků lepidel, apod..) oklepáním a omytím tlakovou vodou. Pokud není plocha z hlediska rovinatosti vyhovující, provedeme vyrovnání vyrovnávací hmotou. Takto vyrovnáváme nerovnosti do tloušťky 20 mm. Plochu před jejich aplikací nenamáčíme.Jako lepící hmotu volíme flexibilní, polymercementová lepidla. Provedeme kladení dlažby dle některého ze zvolených způsobů. Po 24 hodinách od položení a předání nevyspárované plochy, přistoupíme ke spárování disperzí zušlechtěnou spárovací hmotou. K vyplnění dilatačních spár můžeme použít silikonkaučuku.Beton stáří 3 – 18 měsícůBetonovou plochu zbavíme nečistot (prachu) omytím tlakovou vodou. Na plochu naneseme disperzní nátěr, který slouží jako adhezní můstek a současně sníží nasákavost podkladu. Jako lepící hmotu volíme polymercementová a disperzní lepidla. V případě užití lepidla na polymerní bázi (epoxid, polyuretan,..), musíme současně také volit stejný druh penetrace.Kovové plochyTyto konstrukce musí být před aplikací keramických prvků vždy dostatečně tuhé a nesmí se pod tlakem ohýbat. Vyrovnání podkladové plochy nikdy neprovádíme. Jako lepící hmotu volíme disperzní, nebo epoxidová lepidla. Spárování provádíme silikonovými spárovacími hmotami.Sádra a sádrové omítkyMěřením zjistíme zbytkovou vlhkost omítkového podkladu. Naměřená vlhkost nesmí být větší než 2% hmotnostní. Tato míra odpovídá cca 4 – 6 týdnů zrání. Povrch omítky nesmí být leštěn, ani hlazen. Pokud plocha práší (zanechává stopy na přiložené dlani), je nutné je od těchto nečistot zbavit mechanickým kartáčem. Na plochu aplikujeme penetrační nátěr – adhezní můstek. Jako lepící hmotu volíme vždy polymercementové nebo disperzní lepidla.Anhydritový samonivelující potěrZbytková vlhkost v rozlité a vyrovnané ploše nesmí být větší než 0,5% hmotnostní. Anhydritový podklad vždy ošetříme před aplikací dlažby penetračním nátěrem snižující na­sákavost anhydritu. Jako lepící hmotu volíme flexibilní lepidlo. Spárování lze provést spárovací hmotou na bázi cementu. Jiné spárovací hmoty jsou zá­vislé na způsobu užití dlažby.Sádrokartonové desky aplikované v suchém prostředíMaximální zbytková vlhkost „bílého“ neimpregnovaného sádrokartonu smí být maximálně 2% hmotn. a 4% u „zelených“ impregnovaných sádrokartonových desek. Spárové bandáže nesmí být přestěrkovány sádrovou hmotou a k vyrovnání podkladu se nesmí užívat sádrová stěrka a vyrovnávací malta. Jako lepící hmotu volíme běžná lepidla. Jako výplň spár volíme běžné spárovací hmoty.Vláknocementové a dřevěné deskyTyto konstrukce musí být před aplikací keramických prvků vždy dostatečně tuhé a nesmí se pod tlakem ohýbat. Vyrovnání podkladové plochy nikdy neprovádíme. Dřevěný podklad natřeme penetračním nátěrem. Jako lepící hmotu volíme disperzní, nebo epoxidová lepidla. Spárování provádíme silikonovými spárovacími hmotami.Pórobetonové plochy (například z tvárnic QPOR)Plochu tvořenou pórobetonovými tvárnicemi pro přesné zdění není třeba vyrovnávat. Plochu napenetrujeme standardními prostředky. Jako lepící hmoty volíme polymercementové nebo flexibilní lepidla.SchodištěPřeneseme výšku horní hrany podesty k prvnímu stupni a výslednou výšku rozdělíme na stejné úseky dle počtu výšek obkládaného schodiště. Výšky jednotlivých stupňů dle rozměření vyrovnáme tak, aby přiložená lať, která se opírá o hranu prvního a posledního stupně schodiště, nebyla od položené latě více jak 2 mm. Keramický obklad schodiště klademe shora dolů postupem:- podstupnice,

folder_openPřiřazené štítky

Složky cementu a jejich označení

access_time28.duben 2020personRedakce

Granulovaná vysokopecní struska vzniká rychlým ochlazením struskové taveniny během tavení železa ve vysokých pecích.PUCOLÁN (Q,P) Cement CEM I 42,5 R – portlandský cement, třída pevnosti 42,5 s vysokou počáteční pevnostíCEM II/A-D 42,5 – portlandský cement s křemičitým úletem. pevnostní třída 42,5 s normální počáteční pevností.PORTLANDSKÝ CEMENT (I)Portlandský cement je vyráběn mletím křemičitého slinku , sádrovce a regulátoru tuhnutí. Portlandské cementy jsou vhodné k výrobě betonových, železobetonových konstrukcí a betonového zboží. Vyrábí se v pevnostních třídách 42,5 a 52,5. počátek tuhnutí nastává nejdříve za 45 minut a konec tuhnutí do 12 hodin od smíchání cementu s vedou, Není vhodný pro zvlášť masivní konstrukce a do agresivního prostředí a hodí se do teploty +5o C.PORTLANDSKÝ STRUSKOVÝ CEMENT IIJe vyráběn za současného křemičitanového slinku, sádrovce a vysokopecní strusky. Čím více strusky cement obsahuje, tím odolnější je proti agresivním vodám a současně vyvíjí méně hydratačního tepla. Tyto cementy vyžadují častější vlhčení v období tvrdnutí.Portlandský struskový cement se vyrábí v pevnostních třídách 32,5 a 42,5, Počátek tuhnutí nastává po 1 hodině a konec po 12 hodinách od smísení vody a cementu. PORTLANDSKÝ CEMENT S KŘEMIČITÝM ÚLETEM IIPCSKÚ je vyráběn mletím portlandského slinku, sádrovce a silikátovým úletem. Vyrábí se v pevnostní třídě 42,5. Silikátová složka v cementu způsobuje jeho vyšší pevnost v tahu.PORTLANDSKÝ PUCOLÁNOVÝ CEMENT IIPPC je vyráběn mletím křemičitého slinku, sádrovce a pucolánu. PPC se vyrábí v pevnostní třídě 32,5 a obsah pucolánu způsobuje větší plasticitu a větší odolnost proti uhličitanovým vodám.PORTLANDSKÝ POPÍLKOVÝ CEMENT IIPPC je vyráběn mletím křemičitého slinku, sádrovce a křemičitým nebo vápenatým popílkem. Betonová směs je plastičtější a napomáhá k vodotěsnosti konstrukcí. Vyrábí se v pevnostních třídách 32,5 a 42,5. PORTLANDSKÝ CEMENT S KALCINOVANOU BŘIDLICÍ IIPCSKS je vyráběn mletím portlandského slinku se sádrovcem a kalcinovanou břidlicí. Vyrábí se v pevnostní třídě 42,5, je odolná proti chemickým vlivům.PORTLANDSKÝ CEMENT S VÁPENCEM IIPCSV je vyráběn mletím portlandského slinku se sádrovcem a vápencem. Vyrábí se v pevnostní třídě 32,5 a je vhodný k užití v potravinářském průmyslu díky své odolnosti proti plísním.PORTLANDSKÝ SMĚSNÝ CEMENT IIPSC je vyráběn mletím portlandského slinku, sádrovce, regulátoru tuhnutí, vysokopecní strusky a silikátového úletu. Je vyráběn v pevnostní třídě 32,5 a užívá se pro běžné betonážní konstrukce.VYSOKOPECNÍ CEMENT IIIVC je vyráběn mletím portlandského cementu, sádrovce a vysokopecní strusky. Vyrábí se v pevnostní třídě 32,5 a je často užíván k betonování konstrukcí v mrně agresivním prostředí.PUCOLÁNOVÝ CEMENTPC je vyráběn mletím portlandského slinku se sádrovcem, pucolánem a silikátovým úletem, po případě křemičitým popílkem. Je vhodný do míst se sletinnou vodou.SMĚSNÝ CEMENT VSC je vyráběn mletím portlandského slinku, sádrovce, vysokopecní strusky a křemičitým popílkem. Vyrábí se v pevnostní třídě 22,5 a užívá se hlavně jako cementové potěry.

folder_openPřiřazené štítky

Technologický – pracovní postup práce Řezání desek

access_time28.duben 2020personRedakce

Řezání desek Sádrokartonové desky řežeme na potřebnou šířku nebo délku odlamovacím nožem tak, aby řez nožem byl proveden na lícové straně sádrokartonové desky. Řez provádíme o hranu pravítka a následně zlomíme naříznutou desku o hranu stolu. Nakonec nožem prořízneme druhou stranu kartonu. Vzniklou hranu srazíme pod úhlemm cca 22° hoblíkem do 2/3 tloušťky desky. Vytvoří se tzv V hrana. Sádrovláknité desky řežeme pilou ocaskou.Osazování UW profilů Před položením UW profilů se na vnější část profilu nalepí těsnící páska a položí se na podlaze k připravené rysce. Položený UW profil přikotvíme zatloukacími hmoždinkami. Místa pro osazení zatloukacích hmoždinek jsou vyznačena otvory v profilu. Profily se dají stříhat na potřebnou délku nůžkami na plech. UW profil následně umístíme na stropní konstrukci. (přitom pamatujeme na potřebnou svislou dilataci příčky od průhybu nosné stropní konstruk-ce).Osazování CW profilů Před aplikací nastříháme CW profily na potřebnou délku pro vložení mezi UW profily. V případě potřeby kotvení prvního a posledního profilu do jiné konstrukce, nalepíme, obdob-ně jako na UW profil, na CW profil těsnící pásku a s předvrtanými otvory DN 6 mm po 800 mm. Jednotlivé CW profily osazujeme svisle do UW profilů vždy 625 mm od sebe (osově) ote-vřenou stranou ve směru postupu montáže desek.Spojování sádrokartonových desek s nosnou konstrukcí Spojování provádíme samořeznými šrouby vždy kolmo k rovině desky a od středu desky k okrajům. Pokud použijete ke šroubování vrtačku, nebo elektrický šroubovák, používejte současně také dorazovou hlavici. Nastavíte si tak stejnoměrnou hloubku šroubování do sádrokartono-vé desky.Tmelení spojů sádrokartonových desek Pomocí tmelení zakrýváme spáry mezi jednotlivými deskami sádrokartonové stěny, které po zatuhnutí poslední vrstvy tmele budou svou rovinností k nerozeznání od plochy sádrokar-tonové desky. Tmelení tak provádíme v několika vrstvách spáry mezi deskami, prostor hlav šroubů a poškozená místa v ploše.Základní tmelení Při základním tmelení vyplňujeme spáru v celé její tloušťce, přičemž kvalita zatlačení tmele a 100% zaplnění spáry je rozhodující pro její výslednou pevnost. Ke tmelení užíváme pouze nerezové nářadí. Na ocelové se totiž tmelící sádra lepí a případné ocelové špony ve spáře časem reziví a zanechávají tak po sobě rezavé fleky. Při tmelení a v době vytvrzování naneseného tmele nesmí být teplota okolí nižší než +10°C a současně teplota nesmí být výrazně kolísat. Stálost teploty by měla být cca 1,5 až 2 dny před a minimálně 2 dny po aplikaci tmele.

folder_openPřiřazené štítky

Okenní otvory – okna

access_time28.duben 2020personRedakce

Většina činností lidského života je spojena se zrakovými vjemy. V přírodě, kde je v denní dobu světla dostatek lze světla využívat pro činnost bez omezení. V současnosti ale trávíme většinu času v domech, kde pracujeme, žijeme a spíme. Ikdyž je současná věda na velmi vysoké úrovni a různé systémy umělého osvětlení objektů umí prosvětlit místnosti, denní světlo je stále nenahraditelné. Denní světlo má tak nejen ekonomický význam, zbytečně nesvítíme, ale i ekologický a zdravotní.Cílem přivedení denního osvětlení do budov je zajištění světelné pohody uživatele objektu a tak s množstvím světla přiváděného do místnosti musíme řešit také jeho kvalitu a kvalitu prostředí.Základní dělení výplní stavebních otvorů pro osvětlení interiérůDnes můžeme různými způsoby osvětlovat prostory s možností tvorby okenních otvorů jako jsou:- Okna a dveře (svislá poloha otvoru)- Světlíky (vodorovná poloha otvoru)- Střeění okna (šikmá poloha otvoru)a způsoby přímo neosvětlitelných prostor jako jsou chodby nebo sklepní místnosti pomocí:- Aktivních prvků stavby (světlosvody, zrcadla, apod..)- Pasivních prvků stavby (např. anglické dvorky, které současně nahrazovaly i funkci hydroizolační) Výplně stavebních - okenních otvorů     Výplně stavebních – okenních otvorů jsou konstrukce, které bývají nepřetržitě vystaveny atmosférickým vlivům v případě, že jsou osazovány do obvodových stěn a na interiérové okna. Ty slouží převážně k dělící funkci a jako protipožární přepážka.     Okno – okenní výplň se skládá z rámu okna a průsvitné výplně. Funce okenního rámu je zajištění spojení jednotlivých částí okna, jeho kotvení k nosné stavební konstrukci, např. zdivo, a samotnou funkci okna jako výrobku. Myšleno otevírání, ventilace apod..     Rám okna lze vyrobit ze dřeva, oceli, plastu, hliníku a různých kompozitních materiálů s tepelněizolační výplní i bez.     Výplň okna se standardně realizuje jako skleněná (termoizolační dvojsklo, trojsklo, ..). Dnes se také užívají, v případě, že není nutná funkce průhlednosti výplně, průsvitné polykarbonáty, pěnová skla, plasty atd..

folder_openPřiřazené štítky

Názvosloví a dělení typů oken

access_time28.duben 2020personRedakce

Názvosloví oken je následující:- Rám okna je prvek jehož úkolem je zprostředkovat pevné ukotvení ke zdivu.- Poutec je vodorovná výztuha – část rámu vodorovně děleného okna mezi horním a dolním křídlem. Pokud je dolní křídlo výklopné, poutec také slouží k osazení zamykatelného kování.- Sloupek je svislá výztuha – část rámu svisle děleného rámu okna mezi levým a pravým křídlem. - Křídlo je prvek vyplňující rám okna. Může být s průhlednou či průsvitnou výplní a „lemováním – vlysem křídla“ výplně ke snadnému uzavření do okenního rámu.- Okenní překlad je nosná konstrukce nad oknem. Přenáší zatížení od vodorovných a svislých konstrukcí nad otvorem.- Parapet – též poprsník – je konstrunce pod okenním otvorem. Parapet bývá ukončen parapetní deskou z interiérové strany a oplechováním z extériérové části zdiva.- Ostění je svislé ukončení zdi v okenním otvoru – rozhraní mezi konstrukcí a otvorem.- Deštění je mezirámový dřevěný okenní prvek vymezující vnější a vnitřní rám dvojitého okna. Obvykle kopíruje parapet, ostění a překlad okna.Dělení typů jednotlivých oken je následující:Svislé okenní otvory můžeme „vyplnit“ okny jejichž způsoby otevírání jsou:- Okno tevíravé pravé- Okno otevíravé levé- Okno vyklápěcí- Okno sklápěcí- Okno otevíravé a sklápěcí- Okno kyvné- Okno posuvné- Okno výsuvné- Okno otočnéDělení okenních otvorů dle konstrukčního uspořádání křídel:Jednoduchá okna – okno s jednoduchým rámem a jedním sklem. Je to konstrukce, která v žádném případě nelze považovat za izolační. Užívá se jen v případě nevytápěných prostor jako jsou sklady apod.. Toto neplatí pro moderní plastová a hliníková tepelně-izolační systémy oken s termoizolačními skly.Dvojitá okna – okno, které je 2x za sebou jako jednoduché okno se vzduchovou mezerou mezi křídly. Tato vzduchová mezera je dobrou akustickou izolací, ale z hlediska tepelného odporu není nejvhodnější. Izolaci lze zvýšit osazením izolačních dvoj a trojskel do jednotlivých křídel. Vnější i vnitřní křídlo se dá otevřít samostatně.Okna se sdruženými křídly – jsou dvě za sebou jednoduchá okna, která mají v každém křídle ještě další, tzv. čistící křídlo. Otevírá se „křídlo na křídle“ Ty jsou pevně přišroubovány k hlavnímu křídlu.Zdvojená okna – jsou řešena podobně jako okna jednoduchá, avšak mají zdvojená okenní křídla. Ty jsou již z hlediska tepelněizolačního relativně postačující. 

folder_openPřiřazené štítky

Novodobé tenkovrstvé omítky

access_time30.duben 2020personRedakce

Stěrkové omítky       bývají součástí dodávek stavebních systémů. Nanášejí se a vyhlazují v jednom pracovním postupu ve vrstvě o tloušťce 10 mm. Užívají se na hladké povrchy s minimální potřebou úpravy rovinnosti podkladu. Dále je možno je užívat k vyrovnání podkladu a k uzavření trhlin a puklin v pohledové vrstvě.Silikátové omítky       Silikátové omítky jsou vyráběny jako tenkovrstvé, jednoduše zpracovatelné a případně probarvené, na bázi vodního skla.     Struktura pohledové vrstvy může být realizována jako rýhovaná s velikostí zrna 2 mm, nebo zrnitá s velikostí zrna 1 – 3 mm.Silikátové omítky se užívají na tyto druhy staveb:      - rodinné a bytové domy      - panelové domy      - občanské stavby      - průmyslové stavbyVybrané vlastnosti silikátových omítek:      vysoká odolnost proti vodě a špinění, dlouhá životnost, vyrábí se i jako probarvená, je omývatelná, je stálá vůči zásadám a exhalacím odolává hnilobě a plísnímMinerální omítka       Minerální omítky jsou vyráběny jako jednosložkové šlechtěné omítky na bázi cementu a vápenného hydrátu. Pod vrstvu minerální omítky se musí užít disperzní nátěr.     Minerální omítky jsou vyráběny buď jako rýhované se zrnem 2 – 3 mm, nebo jako zrnité s velikosti zrna 1 – 3 mm.Minerální omítky se užívají na tyto druhy staveb:      - rodinné a bytové domy      - občanské stavby      - průmyslové stavbyVybrané vlastnosti minerálních omítek:       dobrá odolnost vůči vodě, bez nároků na dlouhodobou životnostSilikonová omítka       Silikonové omítky jsou dodávány jako pastovité na bázi silikonových pryskyřic s granuláty přírodních kamenů a barevných pigmentů.      Silikonové omítky jsou vyráběny buď jako rýhované se zrnem 2 – 3 mm, nebo jako zrnité s velikosti zrna 1 – 3 mm.Silikonové omítky se užívají na tyto druhy staveb:      - rodinné a bytové domy      - panelové domy      - občanské stavby      - průmyslové stavbyVybrané vlastnosti silikonových omítek:      vysoká odolnost proti vodě, dlouhá životnost, vyrábí se i jako probarvené, jsou omývatelné, jsou stálé vůči zásadám a exhalacím, odolávájí hnilobě a plísnímAkrylátové omítky       Akrylátové omítky jsou vyráběny jako pastovité omítky na bázi akrylátových pryskyřic s granuláty přírodních kamenů a barevných pigmentů. Vhodné je jejich užití jako povrchová úprava na jádrové omítce.Akrylátové omítky se užívají na tyto druhy staveb:      - rodinné a bytové domy      - panelové domy      - občanské stavby      - průmyslové stavbyVybrané vlastnosti akrylátových omítek:      vysoká odolnost proti vodě a špínění, dlouhá životnost, vyrábí se i jako probarvená, jsou omývatelné, jsou stálé vůči zásadám a exhalacím odolávájí hnilobě a plísnímTepelně izolační omítky       Tepelně izolační omítky bývají vyráběny ze suchých malt s plnivem z lehčeného kameniva (například perlitu) se speciálním hydraulickým pojivem. Slouží ke zvýšení tepelného odporu celé konstrukce a aplikuje se na cementový podhoz.Užití tepelně izolačních omítek je obdobné jako u minerálních omítek.Škrábané omítky – Břízolity       Škrábané omítky jsou vyráběny jako minerální na bázi cementu, vápenného hydrátu, ostře tříděných vápencových drtí, pigmentů a modifikovaných přísad.Škrábané omítky se užívají na tyto druhy staveb:      - rodinné a bytové domy      - občanské stavby      - průmyslové stavbyDekorativní omítky       Dekorativní omítky jsou vyráběny ze syntetických pojiv na akrylátové bázi s tříděným mramorovým zrnem. Užívají se jako omítky soklů, sloupů a portálů.Dekorativní omítky se užívají na tyto druhy staveb:      - rodinné a bytové domy      - panelové domy      - občanské stavby      - průmyslové stavbyVybrané vlastnosti dekorativních omítek:      vysoká odolnost proti vodě, jsou vodoodpudivé, dlouhá životnost, jsou odolné mechanickému zatížení, jsou omývatelné, odolávájí hnilobě a plísním

folder_openPřiřazené štítky

Požadavky na konstrukce pro zateplování budov

access_time30.duben 2020personRedakce

Tepelně technické požadavky       Ve vnitřních místnostech budov musí být zajištěny podmínky tepelné pohody, které určují nejen kvalitu bydlení, ale také pohodu k činnostem provázející náš život.Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla       Celkový tepelný odpor konstrukce je součet jednotlivých – dílčích tepelných odporů konstrukcí vrstev zdiva, střešní konstrukce, nebo jiných konstrukcí.Tepelný odpor konstrukce se vypočítá dle vztahu:      R = ( d   /   lambda )         [ m2 K / W ] kde:      R                   je tepelný odpor konstrukce (čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe vrstva izoluje) [ m2 K / W ]      lambda        je součinitel tepelné vodivosti [ W / m K ]      d                    je tloušťka vrstvy počítané konstrukce [ m ]Hodnoty (lambda) vybraných stavebních hmot a výrobků MateriálObjemová hmotnost v suchém stavu [kg/m3].Součinitel tepelné vodivosti Lambda[ W / m * K ] .Zdivo z plných pálených cihel CPP290/140/65 1800 0,77 – 0,80 Zdivo z Cdm 2401500 0,6 – 0,79 Zdivo z CD INA-A, tl.: 365 mm 10000,34 Zdivo z CD INA-A, tl.: 240 mm 1000 0,36Zdivo ztvárnic (například Keratherm P+D)700 - 900 0,15 – 0,32Zdivo z voštinových cihel1300 0,6Zdivo z CD IVA C1100 0,48 – 0,53 Zdivo ze škvárobetonových tvárnic tl.: 300 mm 900 - 1300 0,52 – 0,6Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P2-400 4000,12 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P2-500500 0,15 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P3-550 5500,17 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P4-600 6000,18 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P6-7007000,23 Měkké dřevo (smrk, jedle, borovice, ..)prostup tepla kolmo k vláknům4000,18 Měkké dřevo (smrk, jedle, borovice, ..)prostup tepla rovnoběžně s vlákny 4000,40Tvrdé dřevo (dub, buk, javor, …)prostup tepla kolmo k vláknům 600 - 750 0,22 Tvrdé dřevo (dub, buk, javor, …)prostup tepla rovnoběžně s vlákny 600 – 7500,49 Dubové vlysy – podlahová krytina 600 0,18 Cementotřískové desky CETRIS1150 - 14500,350 Dřevovláknité desky2500,046 Lisované dřevovláknité desky4000,097 Lisované dřevovláknité desky8000,15Korek1500,064Dřevěné piliny200 0,120 Korková drť 450,040Sklo stavební 26000,760Desky z pěnového skla1800,069 Sláma2500,099 Vápenná omítka 16000,88Vápennocementová omítka2000 0,99 Perlitová omítka2500,1Perlitová omítka400 0,12Tepelně izolační omítka Hasit Warmedammputz 850260 0,07 Malta cementová20001,16 Malta vápennocementová1850 0,97 Malta vápenná 16000,88 Malta Hasit – Leicht – Mauermortel 822 M 5 0,18 Beton prostý21001,23 Beton prostý 23001,36 Beton železový23001,43 Beton železový2500 1,74 Keramobeton1300 0,52 Keramobeton 15000,63 Keramobeton18000,89 Perlitový beton400 0,12Perlitový beton 5000,14 Perlitový beton600 0,15 Agloporit beton 17001,11 Agloporit beton 1800 1,26 Škvárový beton12000,67 Škvárový beton 18000,9Ekostyrenbeton200 0,057 Ekostyrenbeton350 0,086Ekostyrenbeton5000,14 Ekostyrenbeton700 0,177 Ekostyrenbeton 9000,235Cementový potěr20001,160 Pěnový polystyrén200,044Extrudovaný polystyrén300,034 Polyuretan měkký350,043 Kamenná vlna400,038 Kamenná vlna60 0,049 Kamenná vlna95 0,049 Minerální vlna 600,091Minerální vlna 950,090 Minerální vlna120 0,094 Skelná vata120 0,047 Sádrokarton7500,220 Sádrovláknitá deska5000,140 Kalciumsilikátové desky Promatect4500,083 Kalciumsilikátové desky Promatect500 0,090 Kalciumsilikátové desky Promatect8700,175 Bitumenové pásy – hydroizolace 1400 0,210 PE hydroizolační fólie14700,350 PVC hydroizolační fólie14000,160Písek17500,950 Štěrk 16500,750 Škvára7500,270 Perlit expandovaný 150 0,110 Popílek 1000 0,350 Pískovec 18000,900 Pískovec2400 1,400Vápenec 20001,200Vápenec25001,400 Mramor 24003,000 Travertin 2500 2,900 Jílovitá břidlice2800 1,700 Žula2500 3,100 Žula 30004,000 Zemina 18001,400 Ocel 785050,000 Hliník2700 204,000 Měď 8800372,000 Mosaz8600102,000Zinek7140 113,000 Tvrzená guma 12000,160 Guma měkčená 2300,059 Keramická dlažba2000 1,010 Podlahová krytina – koberec 160 0,065 Voda 0°C10000,550 Voda 20°C9980,600 Voda 100°C9580,680 Led9002,300 Sníh čerstvý 1000,050 Sníh ulehlý 5000,600 Vzduch – 20°C1,3950,022 Vzduch – 10°C 1,342 0,024 Vzduch 0°C1,293 0,024 Vzduch 10°C1,247 0,025 Vzduch 20°C 1,2050,026 Hodnoty potřebných tepelných odporů konstrukcí KonstrukceTepelný odpor [  m2 K   /   W  ]  [ 1 ] požadovaná hodnota [ 2 ]doporučená hodnota [ 3 ] přípustná hodnota – rekonstrukceObvodová stěna 2,0 2,9 1,25 Plochá střecha3,04,351,9 Strop pod nevytápěným prostorem3,0 4,35 1,9 Strop nad průjezdem3,0 4,351,9 Šikmá střecha (do 45°)2,5 3,651,6 Strmá střecha2,0 2,91,25 Vnitřní stropy s rozdílem teplot Do 5°C0,250,40,2 -Do 10°C0,55 0,8 0,3-Do 15°C 0,8 1,20,5 -Do 20°C 1,05 1,50,7 -Do 25°C 1,3 1,90,8 -Do 30°C 1,62,3 1,0 -Nad 30°C2,0 2,91,25 Zeď mezi místnostmi s rozdílem teplot Do 5°C0,150,20,1 -Do 10°C0,250,40,15 -Do 15°C0,4 0,60,25 -Do 20°C0,55 0,750,35 -Do 25°C 0,650,950,4 -Do 30°C0,81,150,5 -Nad 30°C1,0 1,45 0,65  Součinitel prostupu tepla       Součinitel prostupu tepla je veličina charakterizující tepelně izolační vlastnosti konstrukce. Určíme jej dle vztahu:                       1 U = -------------------------------            ( 1 / le ) + R + ( 1 / li )kde:      U je součinitel prostupu tepla [ W / ( m2 * K) ]      R je tepelný odpor konstrukce [ m2 K / W ]      li je součinitel přestupu tepla v interiérové – teplejší části konstrukce           li = 8 W / ( m2 * K)      le je součinitel přestupu tepla v exteriérové – chladnější části konstrukce.           le = 23 W / ( m2 * K)Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla výplní otvorů: Rozdí teplot exteriér - interiérPožadovaná hodnota U [ W / ( m2 * K) ] Do 10 °C7,1 Do 30 °C 3,2 Do 35 °C2,9 Hodnoty součinitelů prostupu tepla výplní stavebních otvorů – zasklení s dřevěným, nebo plastovým rámem: Typ zaskleníU [ W / ( m2 * K) ] Jednoduché5,2 Dvojsklo2,9 Trojsklo2,1Zdvojené2,8 Dvojité (dvě skla)2,7 Dvojité (sklo + dvojsklo)1,6 Hodnoty součinitelů prostupu tepla výplní stavebních otvorů – zasklení s kovovým rámem: Typ zaskleníUg[ W / ( m2 * K) ]Jednoduché6,5Dvojsklo4,5Zdvojené3,8Požadované hodnoty součinitelů prostupu tepla výplní stavebních otvorů – dveří. TypU [ W / ( m2 * K) ]Vchodové dveře bez zádveřírekonstrukce4,3Vchodové dveře se zádveřímrekonstrukce5,5Vchodové dveře bez zádveřínové3,0Vchodové dveře se zádveřímnové4,0Hygienické požadavky      Základní hygienický požadavek splníme tehdy, když teplota vnitřního povrchu zateplené stěny je vyšší, než je teplota rosného bodu s bezpečnostní přirážkou. Takto zateplená konstrukce zůstává na vnitřním povrchu suchá a netvoří se na ni houby a plísně.Stanovení minimálního tepelného odporu potřebného k zajištění hygienických požadavků konstrukce:              ti - te Rmin = ---------- * Ri - ( Ri + Re )               ti - tipkde:      tip je teplota na vnitřním povrchu konstrukce [ °C ]         tip >= Dts + ts [ °C ]          Re = ( 1 / le ), Ri = ( 1 / li ) Stanovení Dts [ K ] Prostor Dts Konstantní vytápění místnosti 0,2Přerušované vytápění s poklesy teploty: Do 5°C0,5 – 1,0 Přerušované vytápění s poklesy teploty: Do 10°C 1,0 – 1,5  Stanovení teploty rosného bodu ts [°C]teplota   /   vlhkost20%40%60% 80%90%Vzduch 15°C6,91,57,311,613,418°C4,74,210,114,516,320°C3,26,012,016,418,322°C1,87,813,918,420,325°C0,510,516,721,323,2      Kritická povrchová teplota pro vznik plísní Vlhkost [ % ]4050 60 Teplota [ °C ]    10 0,13,25,8154,77,910,6209,312,615,42513,917,320,3Tepelné mosty       Tepelnými mosty nazýváme místa, kde dochází vlivem změny geometrie (nároží, ostění, …) a vlivem konstrukčních změn (balkóny, atiky, …) ke zvětšení propustnosti tepla. Zvětšená propustnost tepla bývá často způsobená nutností prostupu kovových předmětů (ocelových vložek, kotev, …) skrze vrstvu konstrukce zdiva nebo zateplení. V těchto místech tak často dochází ke kondenzaci vodní páry a tím k narušení hygienických požadavků na konstrukci objektu.Požadavky požární bezpečnosti zateplení konstrukcí       Základním požadavkem je zachování požární bezpečnosti stavby.       V případě požáru konstrukce zateplení nesmí:      - způsobit snížení únosnosti a stability konstrukce      - šířit požár a zplodiny budovou      - ohrožovat osoby při jejich evakuaci, například odkapáváním izolační hmoty.Požadavky řešení zateplování budov z hlediska Požární ochrany       Ochrana evakuovaných osob:      - Prostor pro komunikaci osob musí být zajištěn proti odkapávání izolantu buď umístěním nehořlavé stříšky nad komunikací, nebo náhradou za nehořlavý materiál. (například skelnou vatu)      - Tento požadavek platí pro zateplení podhledů, lodžií, obvodových stěn nad vstupem do budovy, apod..Druh stavební hmoty – izolantu v závislosti na výšce:       V případě zateplení budovy s konstrukční výškou větší než 22,5 m, musí být zateplení nad touto hranicí provedeno výhradně z těžko hořlavých materiálů (C1). Při užití hmot se stupněm hořlavosti (B), musíme následně užít povrchovou úpravu s nulovým indexem šíření plamene.Vzduchová mezera nekontaktního zateplovacího systému:       Vzduchová mezera mezi izolantem a nosnou konstrukcí by měla být po 9-ti metrech výšky přerušena nehořlavou překážkou k zabránění vzniku komínového efektu při požáru. Zakládací profil – soklová lišta nesmí být z perforovaného profilu v případě užití k zateplení budovy s více jak dvěma podlažími.       V případě užití měkkého dřeva jako zateplovacího systému, může být jeho výška maximálně 9 m. 

folder_openPřiřazené štítky

Ekonomická návratnost investice do zateplení

access_time30.duben 2020personRedakce

V současnosti, kdy se zdražují ceny energií na vytápění, mnoho majitelů objektů uvažuje o jejich zateplení. S tím také vyvstává otázka druhu a tloušťky izolace, která bude objekt izolovat, protože s tím je také spojena otázka návratnosti této investice. Ta lze přesně stanovit provedením energetického auditu budovy, ovšem návratnost lze také přibližně určit výpočtem ze vzorce:ER = ( U1 – U2 ) / 3,25 (GJ / rok )Výsledkem je, kolik GJ vytápění ušetříte během jednoho roku.kde:     U1 – součinitel prostupu tepla původní skladby konstrukce ( W / m2 . K )      U2 – součinitel prostupu tepla nové skladby konstrukce ( W / m2 . K )Příklad:Dle rozpočtu stavební společnosti vychází průměrná cena zateplení na částku 900 Kč/m2.     U1 – součinitel prostupu tepla původní skladby konstrukce 1,25 W / m2 . K      U2 – součinitel prostupu tepla nové skladby konstrukce 0,14 W / m2 . KER = ( 1,25 – 0,14 ) / 3,25 = 0,342 (GJ / rok )Závěr:       Při ceně 400 (Kč / GJ) a ER = 0,342 (GJ / rok ) z výše uvedeného výpočtu vyplývá: ušetřená částka 400 * 0,342 = 136,8 Kč/m2 za rok.Ekonomická návratnost zateplení je: (cena zateplení Kč/m2)   /   (ušetřená částka za rok Kč / m2 . rok)   =   900 / 136,8   =   6,58 roků.Závěrem můžeme konstatovat, že cena zateplení se zúročí v ušetřených penězích za topení za 6,58 let.      Poznámka: Doba ekonomické návratnosti je výrazně ovlivněna pořizovací cenou zateplení, která se skládá nejen z izolantu a omítky, ale také z lešení, dopravy, zařízení staveniště, atd.. Pokud se vám podaří sloučit zateplení objektu s jinou činností při které se tato dá využít, výrazně zkrátíte dobu ekonomické návratnosti zateplení domu.

folder_openPřiřazené štítky

Klempířské práce

access_time30.duben 2020personRedakce

Klempířské práce obecně zahrnují přípravu, výrobu a osazování výrobků z plechu na střechách, průčelích budov a svou funkcí chrání konstrukce před povětrnostními vlivy.Klempířské práce      – lehké střešní krytiny      – z trapézových plechů      – z profilovaných taškových tabulí      – falcovaná krytina      – okapové systémy      – lemování krytin, průniků ploch, apod.      – lemování dilatačních spárKlempířské prvky obecně      Klempířské prvky se vyrábějí z tenkého plechu – tabulí.Dělení dle typu užitého materiálu:      – aluzinkový plech,      – pozinkovaný ocelový plech,      – titanzinkový plech,      – měď,      – ocelové plechy s povrchovou úpravou,      – hliníkový plech,      – olověný plech.Vhodnost kombinace jednotlivých druhů plechů (vznik kontaktní koroze)Druhy materiálů a jejich vlastnostiHliníkový plech       Hliníkové plechy se vyrábějí válcováním za tepla (cca 400 – 540 °C ) na výstupní tloušťku 6 – 8 mm a následně za studena do požadované tloušťky.       Z chemického hlediska hliník není zdraví škodlivý a v průběhu 2 až 10-ti let si vytvoří na povrchu oxidovanou vrstvu, která dále hliníkové prvky chrání proti další korozi způsobené agresivními složkami vzduchu.      Hliník je nehořlavý (třída A1).Olověný plech       Olověné plechy se vyrábějí tavením při 400 °C a následně válcováním za tepla při teplotě 100 – 180 °C na požadovanou tloušťku.       Z chemického hlediska mohou mít negativní vliv na zdraví člověka sloučeniny olova, které vznikají vlivem účinků kyselého deště a vypařováním při sváření olověných dílů.       Olovo si stejně jako hliník vytváří na povrchu ochrannou vrstvu proti vlivům ovzduší. Tato vrstva se začíná tvořit ihned při kontaktu s ovzduším a v průběhu jednoho roku se vytvoří kompaktní ochranná vrstva patiny.       Olovo není vhodné do trvale mokrých prostor, protože je náchylné ke korozi bez přístupu kyslíku. (pod vodou)Pozinkovaná ocel       Pozinkovaná ocel se tvoří máčením ocelových roztavených pásů ( 900 °C) do roztavené zinkové lázně (460 °C).       Pozinkované ocelové plechy nejsou zdraví škodlivé.       Tato povrchová úprava neposkytuje časově neomezenou ochranu proti agresivním složkám ovzduší a je třeba pozinkované plechy v období tří let znovu povrchově ošetřit (např. nátěrem). V současnosti se na trhu vyskytují ocelové plechy s plastovou povrchovou úpravou. (plastisol, polyester, …)       Pozinkovaný plech je nehořlavý (třída A1).Zinkový plech       Zinek je vyráběn tavením při teplotě 520 °C a následně válcováním při teplotách 100 – 350 °C. Zinek není zdraví škodlivý a jeho soli působí protihnilobně.       Ochranná vrstva – patina se na zinku tvoří pouze za přístupu kyslíku a tudíž jako prvek není vhodný do prostor s trvalou vlhkostí.       Životnost zinkových plechů musíme zajišťovat následnou povrchovou úpravou, cca za dva roky, například nátěrem.       Zinkový plech je nehořlavý (třída A1).Měděný plech       Měděné plechy se vyrábějí válcováním při teplotě předehřátí 800 – 950 °C na tloušťku cca 20 mm. Poté válcováním za studena na požadovanou tloušťku.       Samotná měď není pro člověka škodlivá, ovšem při pájení vznikají výpary, proti kterým se musíme chránit.       Měď vytváří na povrchu za přítomnosti vzduchu tenkou ochrannou vrstvu – patinu. Tato vrstva se tvoří 4 – 30 let a její rychlost závisí na agresivitě ovzduší.       Měděný plech je nehořlavý (třída A1).Nerezavějící ocel       Plechy z nerezavějící oceli jsou vyráběny válcováním za studena na požadovanou tloušťku.       Na ocelovém plechu se během velmi krátké doby, řádově v hodinách, vytvoří za přítomnosti kyslíku vrstva s chemicky stálým chrómem. Ten způsobuje vysoký lesk nerezavějícího plechu.       Ocelový plech je nehořlavý (třída A1).  

folder_openPřiřazené štítky

Trapézové plechy

access_time30.duben 2020personRedakce

Trapézové plechy jsou vyráběny z ocelového plechu žárově pokoveného vrstvou zinku nebo aluzinku. Dále mohou být opařeny některým typem lakované povrchové úpravy. Široká škála barev a typů povrchových úprav poskytuje společně s barvami na objednávku velký prostor pro nejrůznější architektonická řešení - střechy, fasády, interiéry.  Některé typy plechu lze dodat s antikondenzační úpravou, případně s perforací pro použití v konstrukcích s požadavkem na akustický útlum.Trapézové plechy s vysokým profilem jsou základním konstrukčním prvkem pro velkoplošné krytí.Využití trapézových plechůKonstrukce střešních plášťů - jako střešní krytina, Konstrukce střešních plášťů - nosný konstrukční prvek, Prvek pro ztracené bednění, Konstrukce obvodových plášťů – interiéry, Konstrukce obvodových plášťů – exteriéry , Strojírenská výroba – kontejnery atd.

folder_openPřiřazené štítky

Větrání střech

access_time30.duben 2020personRedakce

Účelem větrání v systému střešního pláště je výměna vzduchu v prostoru pod střešní krytinou      – mezi krytinou a stropní konstrukcí (např. zavěšený podhled),      – mezi střešní krytinou a pojistnou hydroizolací,      – mezi krytinou a tepelnou izolací,      přičemž výměna vzduchu je zajišťována tlakovým rozdílem způsobený tlakem větru, nebo rozdílem teplot v konstrukci střechy. Aby mohlo větrání fungovat, musí být prostor ur-čený k větrání dostatečně nadimenzován.Cílem větrání je:      – odvádění nahromaděného tepla ve střeše ze slunečního záření,      – zrovnoměrnění teploty ve střešním plášti,      – odvádění pronikající vnitřní vlhkosti z interiéru, popřípadě z prostoru konstrukcí víceplášťové střešní konstrukce,      – odvádění atmosférické vlhkosti      v případě chybějící vrstvy odvětrání zůstává konstrukce střechy déle vlhká a může na dřevěných konstrukcích vznikat jejich degradace (houby, plísně, …).V zásadě se jedná o dvojí možnost způsobu odvětrání střešní konstrukce:     - větraná konstrukce se vzduchovou mezerou nad tepelnou izolací (izolace větraná shora),     - nevětraná konstrukce bez vzduchové mezery. Větrání se uskutečňuje skrz spáry mezi deskami záklopu a vyskládanou krytinou.Proudění vzduchu vzduchovou mezerou     - Proudění vlivem tlaku věttru     - Proudění vlivem termického vztlaku     Rychlost proudění vzduchu ve vzduchové mezeře ("rychlost výměny vlhkého vzduchu za suchý"), která by měla být minimálně 20 mm se pohybuje v rozmezí 0,05 až 0,5 m/s. Tato hodnota je ale velice závislá na množství nerovností, výstupků, délky proudění, sklonu střechy a mnoho dalších..     Poznámka: V případě užití velmi tlusté vrstvy tepelného izolantu mezi krokvemi je vhodné užít distanční tělíska pro zajištění tloušťky vzduchové mezery nad izolantem.Proudění vlivem tlaku větru     Proudění vlivem tlaku větru vzduchovou mezerou je způsobováno "obtékáním" budovy větrem. Ten nám dle směru a tvaru budovy způsobuje na jedné straně budovy tlak větrem (návětrná strana) a na druhé podtlak (sání, závětrná strana). Při rychlosti větru do 5 m/s se rychlost proudění vzduchu ve vzduchové mezeře může pohybovat v rozmezí 0,2 až 0,5 m/s.Proudění vlivem termického vztlaku     Toto proudění se vyskytuje ve vzduchové mezeře v případě bezvětří a je způsobeno velikosti rozdílu ohřátí vzduchu (jejich hustot) v horní a dolní části mezery. Tyto proudy jsou silnější v případě strmější střechy.     Poznámka: V noci (chladnější období dne) může nastat "opačný chod". Tedy vzduch se nasává u hřebene a proudí k okapu.     Rozdíly teplot jsou přímo úměrné zbarvení krytiny a orientace konstrukce ke světovým stranám.     Barva krytiny / Možná teplota na povrchu krytiny - - Černá / 80 až 85°C - - Hnědá / 70 až 80°C - - Červená / 60 až 75°C - - Šedá / 50 až 65°C - - Lesklé krytiny / cca do 50°C.Větrání v prostoru hřebene     Hřeben spojuje vždy minimálně dvě roviny vzduchových mezer - dvě odvětrávané konstrukce. Samotné odvětrání střešní konstrukce bývá prováděno větracími taškami pod hřebenem a hřebenem samotným.     V případě, že je budova orientována sever - jih (střešní roviny), může nastat situace, kdy více zahřátý vlhký vzduch z jižní části objektu se vlivem většího tlaku vzduchu "zatlačí" přes prostor hřebene do chladnějšího vzduchu v odvrácené (severní) části. To způsobí zvýšený přívod vlhkosti pod krytinu (severní strana) a následné navlhnutí dřevěných konstrukcí krovu.     Poznámka: Zvýšené riziko tohoto jevu se může objevit v zimním období, kdy led a sníh znemožní odvětrávání konstrukce.     Tomuto jevu, výše popsanému, lze předcházet použitím svislé přepážky mezi středem hřebenáče a nejvyšším místem tepelné izolace, která rozdělí jednotlivé části ploch střechy na dílčí samostatné celky, které se následně nebudou ovlivňovat.Podmínky správného fungování odvětrání střešní konstrukce z pálených tašek      – větrací otvor u okapu musí být alespoň 0,2% plochy na 1 m okapu, nejméně však 200 cm2,      – větrací otvory u hřebene musí mít plochu alespoň 0,05% příslušné spádové střešní plo-chy při normální délce krokví (do 10 m), nejméně však 50 cm2 na 1 m šířky střechy,       – volný větrací průřez střední části nad pojistnou hydroizolací musí mít minimálně 200 cm2 na 1 m šířky střechy, přičemž výška vzduchové mezery musí být minimálně 2 cm.      U valbových střech nebo střech bez pravoúhlého půdorysu je nutné zajistit, aby účinné větrání bylo prováděno ve všech plochách mezi jednotlivými krokvemi. Ve střeše nebo v prostoru hřebene je tento požadavek naplněn užitím větracích tašek. Také je možno odvětrání zajistit na sucho kladenými hřebenáči.      Pro každý typ krytiny je vyráběna větrací taška s volným průřezem 10 – 15 cm2. Jejich použití se realizuje ve druhé řadě pod hřebenem v počtu 3 – 5 ks/m šířky střechy.      Celý větrací systém můžeme podpořit větranými, na sucho pokládanými hřebenáči, které při užití větracího pásu hřebene nám zajistí větrací průřez do 150 do 200 cm2 na 1 m hřebene.      Hřebenáče připevňujeme k hřebenové lati hřebenovou příchytkou. Výhoda na sucho položeného hřebenáče se projevuje i v životnosti jeho uchycení. (pokud hřebenáč pokládá-me do malty, může se po určité době uvolnit vlivem rozdílné tepelné roztažnosti).      Větrání v prostoru hřebene je možno také zajistit větracími pásy. Větrací pásy hře-bene se od sebe liší zejména ve způsobu těsnění hřebenáčů k taškám. Těsnění je zajištěno kartáčky, nebo profily z PUR, popřípadě s lepícími pásy s kovovou vložkou chráněnou poly-propylenovou textilií. Při použití latí a kontralatí rozměrů 30 x 50 mm zabezpečíme podmínky požadovaného volného průřezu ve středních částech střechy, pokud vzdálenost mezi krokvemi není menší než 70 cm.      V případě řešení větrání konstrukce střechy u okapu je nutné brát na zřetel možnost snížení plochy odvětrání až o 60% v případě užití ochranné větrací mřížky.Podmínky správného fungování odvětrání střešní konstrukce z betonoých tašek U plochy střešní krytiny provedené z velkoformátových tašek postačí na 100 m2, 10 kusů odvětrávacích tašek položených ve druhé řadě pod hřebenem střechy. Hřeben střechy by měl být proveden kladením na sucho. U plochy střešní krytiny z maloformátových tašek postačí do 100 m2 ukládáme do do druhé a třetí řady pod hřebenem cca 25 kusů a dále 25 ks na každých dalších 100 m2. Počet větracích tašek by měl odpovídat potřebnému celkovému prostupu vzduchu (velikost otvorů) za současného kladení hřebene na sucho. Velikost a množství otvorů je závislé také na sklonu střechy. Čím je menší, tím více větracích tašek volíme. V případě nároží a nárož-ních hřebenáčů kladených do malty volíme také větrací tašky podél línie nároží. Hrozí „uvěznění“ vzduchu v prostoru mezi krokvemi a nárožní krokví.

folder_openPřiřazené štítky

Sádrokartonové předsazené stěny

access_time30.duben 2020personRedakce

Předsazené stěny můžeme realizovat jen jako pohledové, nebo pro zlepšení tepelných a akustických vlastností popřípadě k zakrytí instalačních rozvodů.Detaily při osazování předsazené kotvené sádrokartonové stěny      - Minimální vzdálenost desek a stěny je 50 mm s výplní (tepelná izolace). Pro izolaci s menší objemovou hmotností užijeme jako ochranu proti sesutí samolepící trny.      - Dilatační spáry v průběžných stěnách realizujeme po cca 10 metrech délky a současně kopírujeme v sádrokartonu objektové a konstrukční dilatační spáry.      - Osová vzdálenost profilů je 42 cm při opláštění ze sádrokartonových desek tloušťky 12,5 mm nebo 62,5 cm při dvojitém opláštění.      - Mezi nosný profil předsazené stěny a podklad se vkládá podložka.Pracovní postup montáže kotvené předsazené stěny      - Na okolní konstrukce (podlaha, stěny, strop) si vyznačíme přesné umístění budoucí předsazené stěny.      - Na podlahu, strop i stěny osadíme rám z UD profilů, které opatříme ze strany dotyku s konstrukcí těsnící páskou. Pomocí natloukacích hmoždinek je přikotvíme k podkladu. Rozteč hmoždinek je 500 mm od sebe.      - Do osazených UD profilů v podlaze a stropu postupně zasouváme CD profily v osových vzdálenostech 420 nebo 625 mm.      - UD profily kotvíme po jednom metru a vždy tak, aby měly kotvení minimálně ve třech bodech      - CD profily následně kotvíme pomocí TN šroubů a hmoždinek k podkladní konstrukci.      - Pokud k opláštění používáme dvě vrstvy sádrokartonu, lze první kotvit k CD profilům po 75 cm, druhou vrstvu po 25 cm.      - Místo CD a UD profilů lze užít CW a UW profily.      - Mezi jednotlivými deskami necháváme spáru cca 5 mm.      - Příčné spáry musí být navzájem přesazeny o minimálně 400 mm.      - Plochu následně tmelíme a brousíme dle dříve popsaných postupů (dle druhu deek a hmot)

folder_openPřiřazené štítky

Příčky ze sádrokartonu

access_time30.duben 2020personRedakce

Sádrokartonové příčky plní především dělící, akustickou a protipožární funkci. Skládají se z nosného roštu, který bývá prováděn buď jako dřevěný, nebo z ocelových pozinkovaných profilů, izolantu vyplňujícího prostor roštu a opláštění ze sádrokartonových desek. Sádrokar-tonové příčky lze při vhodné volbě kombinace materiálů užít jak v suchých, tak i ve vlhkých prostorách stavebních objektů.Volba typu příčky      Typ příčky volíme zejména z pohledu budoucí statické zátěže, potřeby umístění instalací uvnitř příčky, z akustických důvodů, v návaznosti na výšku budované příčky a z požárního hlediska.Sádrokartonové příčky lze realizovat jako:      - příčky s jednoduchou konstrukcí a jednoduchým opláštěním,      - příčky s jednoduchou konstrukcí a dvojitým opláštěním,      - s dvojitou konstrukcí, dvojitým opláštěním s paralelně řezanými profily,      - instalační příčku s dvojitou konstrukcí, dvojitým opláštěním s paralelně řezanými profily,      - příčku s dřevěnými profily, jednoduše opláštěná,      - příčku s dřevěnou konstrukcí dvojitým opláštěnímTabulka: Tloušťky příčky ze sádrokartonu     Poznámka: Mezi místnosti jednoho bytu postačí příčka s jednoduchou konstrukcí a jedno-duchým opláštěním tloušťky 125 mm s izolantem minimální šíře 80 mm. Příčka realizovaná mezi jednotlivými byty by měla být realizována jako příčka s dvojitou konstrukcí, dvojitým opláštěním s paralelně řezanými profily a s izolantem o tloušťce minimálně 80% šířky vzdu-chové mezery.Pracovní postup montáže sádrokartonových příček      - Na podlaze si vyměříme budoucí polohu příčky, kterou následně přeneseme na stěny a stropní konstrukce.      - Připevníme UW profily na podlahu a stropní konstrukci pomocí natloukacích hmoždinek po 1000 mm, minimálně však tři kusy. Před osazováním UW profilů k podlaze a stropu je opatříme samolepící těsnící páskou osazenou na kontaktní stranu profilu s konstrukcí. V případě větších nerovností podlah +- 10 mm, vyrovnáme místo pod profilem stěrkou.      - Do osazených UW profilů vsazujeme CW profily na výšku konstrukce v osových vzdále-nostech 625 mm, popřípadě 650 mm nebo 600 mm.      - Koncové CW profily, které se z jedné strany opírají o zeď, nebo jinou příčku, přikotvíme pomocí vhodných hmoždinek na pevno. Kotvení by mělo být v roztečí cca 80 cm od se-be.      - Délka CW profilů se záměrně stříhá kratší o 10 – 15 mm kratší z důvodu možností dila-tování celé konstrukce. Pevně spojíme pouze CW a UW profily ohraničující v příčce sta-vební otvor a okrajové profily spojíme pomocí samořezných šroubů.      - Celý rošt zkontrolujeme z hlediska správnosti prostorového umístění (vzdálenosti, svis-lost, apod..) a v případě shody přikročíme k osazování sádrokartonových desek.      - Sádrokartonové desky se k roštu kotví výhradně ve svislé poloze (vyjímku tvoří pouze prostory podkroví, WC a koupelny) tak, aby mezi podlahou a sádrokartonovou deskou byl prostor minimálně 1 cm široký. To zajistíme pomocí klínků. Plošně osazujeme sádro-kartonové desky tak, aby ukončení desky bylo na CW profilu. (spára mezi sousedními deskami je nad CW profilem).      - Desku připevníme k CW profilu pomocí samořezných šroubů ve vzdálenostech cca 250 mm od sebe a to nad každým CW profilem.      - Osazení dveří jejichž hmotnost je maximálně 25 kg a šíře 900 mm.      - Ocelovou zárubeň osadíme do CW profilů s vloženým dřevěným trámkem a nadpra-ží zárubně vyztužíme UW profilem tak, aby do něj mohli kotvit sádrokartonovou des-ku. UW a CW profily spojujeme pomocí kotevních úhelníků.      - Osazení dveří těžších než 25 kg      - Kotvení zárubně k profilům je stejné jako v předchozím případě, ale CW a UW profi-ly nahrazujeme UA profily (plech tloušťky 0,6 mm je nahrazen plechem o tloušťce 2,0 mm)      - Přiložená sousední deska nesmí mít s již osazenou sádrokartonovou deskou širší spáru než 10 mm.      - Sádrokartonová deska nesmí být ukončena zároveň s hranou zárubně. Deska musí být vyřezána tak, aby část nad otvorem zasahovala alespoň do 1/3 rozpětí otvoru. (tvar písmene L).      - Po ukončení osazení celé plochy sádrokartonovými deskami (z jedné strany) máme pevně fixovanou celou kostru příčky a můžeme přistoupit k osazení instalace (voda, elektro, kanalizace, apod..)      - Rozvody elektro nikdy neschovávame do ocelových pozinkovaných profilů. Při šrou-bování hrozí jejich přerušení.      - Přesnost svislého osazení sádrokartonových příček je +- 2 mm na délce 2 metrů.      - Sádrokartonová deska, která nám bude končit ve vodorovné spáře, srazíme do 1/3 tloušťky desky hoblíkem pod úhlem 22,5°C. Desky klademe na sraz a podkládáme UW profilem. Tím desky fixujeme k sobě. Případnou vedlejší ložnou spáru odsadíme alespoň o 400 mm.      - Po osazení instalace a izolantu přikročíme k aplikaci sádrokartonových desek z opačné strany příčky.      - Tmelíme a brousíme dle dříve uvedených návodů a dle zvoleného materiálu.      - Jako finální úprava sádrokartonových příček lze užít:      - Omývatelné disperzní nátěry, olejové barvy, maltové laky.      - Polymerové, epoxidové, akrylátové barvy a laky.      - Papírové, umělé a textilní tapety.      - Keramické obklady.      - Jako povrchovou úpravu nelze užít materiály obsahující vápno, silikáty a vodní sklo.

folder_openPřiřazené štítky

Vlastnosti kameniva

access_time30.duben 2020personRedakce

Kamenivo může být užito jako:- nosná konstrukce beton - plnivo- stavební konstrukce - násypy, drenáže atd.Kamenivo jako plnivo do betonuKamenivo tvoří v betonové konstrukci nosnou část, která je spojována cementovou kaší. Výsledná konstrukce musí být kompaktní a pevná.Popis jednotlivých hornin pro stavební účelyGranit - též často označován jako žula. Je nejrozšířenější vyvřelá hornina s obsahem křemene 20 – 60% a živce 35 -80%. Granit je dobře štípatelný a leštitelný. Užití: výroba desek, kvádrů, schodišťových stupňů a drcené kamenivo.Granodiorit - užití je obdobné jako granit. Na rozdíl od granitu obsahuje větší množství živců 65 – 90%.Syenit - užití obdobné jako granit. Obsahuje 5% křemene.Diorit - drobnozrná hornina s obsahem 5% křemene a 25 -50 % tmavých minerálů (amfibol, pyroxen, biotit).Gabro - velmi tmavá hornina s obdobným užitím jako granit.Mramor - je krystalický vápenec, který je dobře leštitelný a opracovatelný. Užívá se k dekoračním účelům – obkladové a dlažební desky, k výrobě terasa.Rula - ruly užíváme jako materiál pro štěrky, nebo na lomový kámen. Jsou dobře štípatelné a leštitelné.Fylit - je jemnozrnná břidličnatá hornina. Užívá se jako pokrývačské břidlice, dekorační a obkladové desky a řemínkový obklad.Pískovec - je usazená hornina tvořena stmelenými zrny křemene s pevnostmi od 15 – 220 MPa (v tlaku). Užití jako kámen pro zdivo, obklady a sochařské účely.Opuka - opuka se užívá jako stavební kámen, je dobře opracovatelná a vhodná stálého prostředí. Nevýhodou je větší podíl zbytků organické složky.Jílovitá břidlice - je pevná, dobře štípatelná hornina. Užití je obdobné jako u fylitu.Travertin - též sladkovodní vápenec. Je lehce opracovatelný a na vzduchu tvrdne. Užití jako dekorační a obkladový kámen.Lomový kámenNeupravovaný- netříděný – je vhodný materiál pro výrobu kameniva- tříděný (125-250 mm) - je vhodný jako podkladní vrstva vozovek a základů zdiva- záhozový – je vhodný ke zpevňování břehů tokůUpravovaný- je štípaný, upravený palicí na potřebný tvar a rozměryKamenivo do betonuKamenivo tvoří kostru betonu a proto jeho výrobu volíme zrna kameniva vhodné pevnosti, struktury zrnitosti, odolnosti proti vnějším vlivům a nasákavosti. K výrobě volíme kamenivo s větším obsahem SiO2. Kamenivo nesmí obsahovat sírany a sulfidy, organickou složku a bobtnající složky.Nevhodná volba kameniva může mít za následek snížení kvality budoucí betonové konstrukce.Pórovité kamenivoJe kamenivo do objemové hmotnosti 2000 k/m3, ze kterého je vyráběn lehčený beton. Betonová konstrukce z tohoto kameniva má sice hmotnost, ale také menší pevnost tlaku 20 – 30 MPa. Kamenivo členíme dle původu na přírodní a umělé. Umělé zase dle surovin, ze kterých je vyráběno:- uměle z přírodních surovin- uměle z průmyslových odpadůPřírodní pórovité kamenivoTuf, Tufit, Zpěněné lávy, Pemza. Vlastnosti těchto hornin jsou velmi kolísavé a proto se jako kamenivo do betonu užívá velmi omezeně.Umělé pórovité kamenivo – z přírodních surovinZákladním předpokladem pro výrobu umělého pórovitého kameniva z přírodních surovin je h¨jeho vlastnost EXPANDOVAT a tím snižovat svou objemovou hmotnost při jejich žíhání.KERAMZIT - Keramzit se vyrábí z jílovitých zemin s obsahem látek uvolňující plyny a taviv ke slinutí v rotačních pecích. (Vintířov na Sokolovsku – cyprisový jílovec). Poté se lisují a otvory do průměru 19 mm se protlačují na válečky, které se následně řežou a sypou m¨kamennou moučkou. V rotačním bubnu jsou zakulacovány a vypáleny. Objemová hmotnost je 690 – 780 kg/m3 a užívá se pro tepelně a izolační betony. Možné je také užití jako tepelně i izolační zásypový materiál.EXPANDOVANÝ PERLIT - Vyrábí se žíháním zrn vulkanického skla obsahující vodu při teplotách 1200o C. Původní objem zrn se tak . 8 - 12x a tím se sníží hodnota objemové hmotnosti na 50 – 200 kg/m3. Užívá se na výrobu tepelně izolačních desek a lehkých šamotů.EXPANDIT - Byl vyráběn z jílovitých břidlic a vlastnosti a užitím je obdobné jako u keramzitu. Jeho výroba byla ukončena z důvodu velké energetické náročnosti.VERMIKULIT - Je vyráběn žáháním zrn přírodní hydratované slídy. Vermikulit je vhodný pouze pro izolačně tepelné účely.Umělé pórovité kamenivo – z průmyslových odpadůŠKVÁRA - Škvára vzniká jako produkt spečení minerálních zbytků tuhých paliv – černého a hnědého uhlí. Před užitím musí být škvára minimálně 6 měsíců na nekryté skládce a nesmí být znečištěna odpady. Škvára dochovat volné CaO a MgO, které způsobují její objemovou nestálost. Škvára nesmí ovlivňovat proces tuhnutí cementové kaše.STRUSKOVÁ PEMZA - Strusková pemza je zpěněná struska, která vzniká ochlazením žhavé tekuté strusky (1400o C). Jde o odpad pří výrobě surového železa ve vysokých pecích.- Ochlazování se provádí proudem rozstřikované vody:- na zpevňovacích polích- ve zpevňovacích žlabechNapěněná struska se po ochlazení drtí na frakce 0 -8, 8 -24, 24 a více (mm). V betonové směsi s obsahem strusky je třeba počítat s větší spotřebou cementu z důvodu otevřených pórů. Objemová hmotnost se pohybuje dle frakce od 800 – 1450 kg/m3.AGLOPORIT - Agloporit se vyrábí žíháním granulí písčito-jílovitých hornin. Tvar vzniklých zrn je hranolovitý a podlouhlý tudíž není vhodný do betonu. Objemová hmotnost aglopuritu je 100 – 1500 kg/m3. PÓrovitost zrn je 40 – 60%. Beton z agloporitu má pevnost 20 – 40 MPa.CIHLOPORIT - Cihloporit vyrábíme drcením cihlářského střepu. Cihloporitový beton dosahuje pevnosti 20 MPa.

folder_openPřiřazené štítky