Výsledky vyhledávání v sekci Zahrada na dotaz dřevo

grilování aneb Hostina pod širým nebem

access_time31.březen 2020personRedakce

Těšíme se na to celou dlouhou zimua konečně je to tu – slunná odpoledne, a konečně je to tu – slunná odpoledne,vlahé večery v zahradě a k tomu grilo- vlahé večery v zahradě a k tomu grilování!Ten báječný rituál, kdy se rodina či vání! Ten báječný rituál, kdy se rodina čipřátelé sesednou kolem ohniště a užívají přátelé sesednou kolem ohniště a užívajísi příjemné atmosféry i dobrého si příjemné atmosféry i dobrého jídla… Grilování masa v praxi Abychom při grilování nebyli zklamáni a neudělali si ostudu před přáteli, je třeba se řídit některými osvědčenými radami. VÝBĚR MASA Ke grilování lze použít prakticky všechny druhy masa, drůbež, zvěřinu, ryby nebo mořské živočichy. Základem úspěchu grilování je již na samém počátku správná volba suroviny – masa, která určuje další přípravu a postup při grilování. Různé druhy masa vyžadují vždy odlišný postup. Vrcholem kulinářského umění je pak správná příprava a úprava steaků. HOVĚZÍ – ideální je takové, které má jemná vlákna a v mase vyvážený podíl tuku, který je nositelem chuti. Toto kritérium splňují nejdražší části hovězího – od pravé svíčkové, roštěné, T-bone steaků (nevykostěné roštěnky se svíčkovou), květové špičky nebo válečku až po maso z vysokého roštěnce, které v rámci hovězího patří k levnějším druhům. Při přípravě postupujeme následovně: Vybrané hovězí maso odblaníme a naporcujeme krájením kolmo přes svalová vlákna na 2 až 4 cm silné plátky – steaky; okraje několikrát lehce dokola nařízneme, aby se při grilování nezkroutily. Steaky z pravé svíčkové silné 3 až 4 cm naopak převážeme bílou nití, aby okraje byly stejně silné jako střed a rovnoměrně se propekly. K přípravě klasického hamburgeru použijeme mleté libové hovězí, které smícháme s najemno nasekanou cibulí, přidáme šlehačku nebo smetanu, dále sůl a pepř. Dobře promícháme a vytvarujeme mokrýma rukama karbanátky cca 2,5 cm silné. Do středu syrového hamburgeru vložíme kostku ledu, aby maso zůstalo po upečení šťavnaté. Předpokladem úspěchu je při grilování hovězího masa jeho kvalita. VEPŘOVÉ – vhodná je krkovice, kotlety, řízky z kýty, bůček, kolena nebo velmi oblíbená plochá žebírka z boku. Můžeme grilovat plátky masa bez kosti nebo s kostí (krkovice, kotleta, bůček). Opět krájíme kolmo přes vlákna plátky 1,5 až 2 cm silné, které dokola několikrát lehce nařízneme. Žebírka oddělíme po jednotlivých žebrech nebo je grilujeme vcelku, podobně i bůček. Větší kusy masa (např. kolena, bůček a žebírka vcelku) je vhodné předem ovařit ve vodě se solí, kořením a cibulí. Maso k ovaření vkládáme zásadně do vroucí vody. Poté rovnoměrně nakrojíme povrch kůže, aby se maso kolen a bůčku dobře propeklo a vytvořila se křupavá kůrka na povrchu. DRŮBEŽ – kuře i krůta. Oblíbená jsou kuřecí křidýlka nebo stehýnka, která jsou tvarem a přiměřenou velikostí pro grilování doslova předurčená. Je možné grilovat i plátky z krůtích prsou či spodní stehna. Na výběr drůbeže nejsou žádné speciální požadavky. Je nutno dodržovat hygienu při manipulaci se syrovým drůbežím masem a dbát na jeho dostatečnou tepelnou úpravu. OSTATNÍ DRUHY – ke grilování jsou dále vhodná třeba vepřová játra nakrájená na tenké plátky, jehněčí kotletky, filety z ryb či menší ryby vcelku, mořští korýši, mušle atd. Grilovat můžeme také hotové masné výrobky jako špekáčky, klobásy, točený salám. Používáme výrobky kvalitní, v přírodním střevě, jejichž povrch lze lehce upravit zářezy. Oblíbené jsou i špízy (ražniči, šašliky) – kousky masa napichujeme na jehly nebo špejle a případně prokládáme zeleninou nebo slaninou. Nikdy nekombinujte více druhů masa najednou! Dřevěné špejle předem na 30 min. namočíme do studené vody. PŘÍPRAVA MASA KE GRILOVÁNÍ - Marinování – nakládání masa, drůbeže, ryb i zeleniny před grilováním. Dosáhneme tak lepší chuti, jemnosti a vůně z koření či bylinek. Můžeme marinovat na sucho – do masa vetřeme směs koření. Častěji však marinujeme na mokro v emulzi koření a soli s rostlinným olejem nebo vínem, pivem, vinným octem či citrónovou šťávou. Potraviny během marinování nasáknou tekutinou a při grilování se méně vysušují. Součástí některých grilovacích přípravků jsou také speciální látky pro zvýšení křehkosti masa (např. enzym papain). Pasty a omáčky – pasty se dělají z ostrých kořeněných přísad spojených vínem či olejem. Do omáček se přidává čatní, hořčice, džemy, cukr nebo med. Jejich smyslem je vytvořit na povrchu masa chutný obal – glazuru, která brání vytékání šťávy z masa.Jsou-li v pastách či omáčkách sladké ingredience, potíráme maso až závěrem grilování, aby se vytvořil karamelizovaný povrch. Solení – zásadní výjimku tvoří hovězí steaky a vepřová játra, které před grilováním nesolíme. Hotové maso by bylo tvrdé, proto si ho každý osolí podle chuti sám až po úpravě. Ostatní druhy masa solíme předem, případně se prosolí během marinování. ZELENINA NA GRILU Grilování zdaleka není jen labužnickou záležitostí pro milovníky masa! Na své si mohou přijít i vegetariáni – zelenina protažená kouřem dostává skvělou chuť. Co vše se dá grilovat? Možností je mnoho: Lilky a cukety – nakrájené nejlépe na silnější plátky; rajčata nebo papriky – rozkrojené napůl, vydlabané a naplněné dle chuti směsí sýru, česneku, cibulky a koření; kukuřice předem uvařená ve slané vodě a při grilování potíraná směsí másla a česneku; houby dochucené barbecue omáčkami; brambory na „tisíc způsobů“ – suché se solí, pepřem nebo bylinkami, polité ochucenou kysanou smetanou, plněné podobně jako rajčata nebo papriky. A vymyslet si můžete samozřejmě i jiné kombinace, chuti a fantazii se při grilování meze nekladou… VLASTNÍ GRILOVÁNÍ Důležitým předpokladem úspěchu při grilování je správná teplota a doba grilování. Neměli bychom jíst maso nedostatečně propečené! To platí obráceně i pro maso přepečené a povrchově připálené. Maso před grilováním důkladně osušíme, případně odstraníme přebytečnou marinádu, aby se povrch nespálil. Předem potřeme rošt olejem, aby se maso nepřichytilo. Plátky, steaky, hamburgery a drobnější kousky masa grilujeme na horkém až středně vyhřátém grilu po dobu 3 až 10 min., vždy po obou stranách, aby se povrch rychle uzavřel a maso uvnitř zůstalo šťavnaté. Optimální teplota a doba tepelné úpravy na grilu je velmi důležitá pro pravé hovězí steaky, tzv. minutkové maso. Nepropečené je příliš syrové, přepečené je naopak velmi tvrdé. Kousky a plátky drůbeže grilujeme na horkém až středně vyhřátém grilu 10–40 min. po obou stranách (bílé maso cca 15 min., tmavé 30 min., křidýlka 10 min.). Půlku či celé kuře, vepřová kolena a žebírka grilujeme cca 40–90 min., nejlépe na mírně vyhřátém grilu a přiklopené víkem. Stupeň propečení masa zjistíme např. napíchnutím jehlou; při správném propečení vytéká z masa čirá šťáva. Teplotu uvnitř masa lze kontrolovat i pomocí vpichového teploměru (minimálně 70 °C po dobu 10 min.). Pro zachování typické a jemné chuti ryb (např. makrela vcelku) dobře nasolené a krátce odleželé makrely propečeme zvolna na elektrickém grilu cca 15–20 min. a nakonec je na 5–10 min. vložíme na venkovní gril, kde je pouze zakouřímetřeba vložením čerstvé snítky rozmarýny na dřevěné uhlí. Hotové pokrmy zásadně servírujeme na předem vyhřátých mísách a talířích. K hovězím steakům podáváme sůl a směs koření v oleji, např. jihoamerické chimichuri, hotové ryby můžeme nakonec pokapat olivovým olejem a posypat drobně nakrájenými česnekovými výhonky. Můžeme si vytvořit řadu dalších postupů a receptů při grilování podle vlastní fantazie, včetně použití různých obloh a příloh. VOLBA GRILU V současné době existuje několik typů grilů, které se liší způsobem přípravy grilovaného pokrmu. V zásadě existují grily kontaktní a sálavé. U kontaktních grilů žár působí přímo na připravované potraviny. Pokrm přichází do styku se zdrojem tepla. Tento typ grilů se hodí především pro pečení. Sálavé grily žár pouze vyzařují a jsou vhodné hlavně k opékání pokrmů. Zdrojem tepla může být dřevo, dřevěné uhlí, elektrická energie či plyn. Rošt by měl mít nastavitelnou vzdálenost od zdroje tepla, aby se mohl přizpůsobit tepelným podmínkám. Důležitá je i ochrana proti větru. Při tomto způsobu grilování stéká z připravovaného pokrmu tuk – buď z tučnějších částí masa nebo z marinády. Je-li topeniště umístěno pod roštem, je zapotřebí zajistit, aby na žhavé uhlí stékalo tuku co nejméně. K tomu slouží např. alobalová miska či tzv. biorošt. Existují i grily se svislým topeništěm, u kterých je zdroj tepla umístěn kolmo k roštu. Tato konstrukce vylučuje vznik škodlivých látek. Nejoblíbenější jsou stále grily na dřevěné uhlí a grilovací mřížky. Při nákupu bychom pak měli sledovat nejen funkčnost výrobku a cenu, ale i jeho vybavení včetně koleček, madel, odnímatelných roštů pro usnadnění manipulace, možnost motorového pohonu grilu a ochranu proti větru. S pomocí grilovacích mřížek můžeme grilovat kdekoliv v přírodě i na obyčejném ohništi. Na spodní část mřížky (umístěné min. ve výšce 30 cm nad ohništěm) naskládáme potraviny a horní mřížkou přiklopíme. Obě části jsou spojeny delší rukojetí s jednoduchou pojistkou proti rozevření.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní grily a krby na dřevěné uhlí - Naše tipy

access_time31.březen 2020personRedakce

Připravili jsme pro vás výběr několika tipů pro úspěšné grilování. Rovněž jsme zařadili i odpovědi na nejčastější dotazy týkající se grilů a grilování. Ať už vlastníte gril na dřevěné uhlí, gril plynový, nebo o jejich koupi teprve uvažujete, určitě se Vám naše tipy budou hodit. Přímé grilování ­na grilu na dřevěné uhlí - Při této metodě se griluje přímo nad zdrojem tepla a grilované pokrmy jsou vystaveny přímému žáru z grilu. Při tomto způsobu grilování je potřeba opékaný pokrm v polovině grilovacího času obrátit, aby se propekl i z druhé strany. Přímý způsob grilování je vhodný pro přípravu steaků, hamburgerů, špízů, kotlet apod. Doba grilování by neměla překročit 30 minut, aby pokrm nebyl vysušený, ale měl křupavou kůrčičku a uvnitř byl šťavnatý. Jak na to - Základem je dostatečné vyhřátí grilu. Brikety nebo dřevěné uhlí nechte rovnoměrně rozložené po grilu a poté shrňte spíše do středu grilu - tím dosáhnete správné cirkulace horkého vzduchu. Teplota grilu by měla být přibližně 290°C. Grilovací rošt potřete olejem nebo špekem a nechte ještě 8 - 10 minut zahřát. Steak položte na rošt a grilujte z každé strany minutu, abyse maso „zavřelo" a nevytékala z něj šťáva. Poté steak grilujte ještě 5-6 minut z každé strany, doba záleží na tloušťce masa. Lépe je grilovat nagrilu s víkem.  Nepřímé grilování na grilu na dřevěné uhlí - Při této metodě grilování se pokrm nachází mimo zdroj tepla. Rozpálené uhlí nebo brikety jsou nahrnuty ke stranám grilu a mezi nimi je miska, do které odkapává šťáva z grilovaného pokrmu. Pokud grilujete na grilu s víkem, zamezí se unikání tepla a pečení bude rovnoměrné ze všech stran i svrchu. Při tomto způsobu pečení lze připravit v podstatě jakýkoli pokrm, který připravujete doma v troubě. Jak na to - Brikety nebo dřevěné uhlí nechte dostatečně rozpálit a mezitím si můžete připravit zábrany z dalších briket - ke stranám grilu. Když jsou brikety nebo dřevěné uhlí pokryté vrstvou popela (po 15-20 minutách), přemístěte je za zábrany ke stranám grilu. Mezi tyto dvě hromádky dejte hliníkovou misku a nalijte do ní trochu vodu, čímž zabráníte vysychání masa. Grilovací rošt potřete olejem nebo špekem a nechte zahřát. Vložte pokrm - nejlépe je takto grilovat celou drůbež nebo třeba vepřovou pečeni - a zaklopte víkem. Grilovaný pokrm pravidelně pomazávejte a kontrolujte. Doba pečení je obdobná jako připečení v troubě.Podpalování grilu na dřevěné uhlí - K zapálení uhlí nebo briket můžete použít tuhý nebo kapalný podpalovač, plynovou kartuši nebo i obyčejné dřevo. Dřevěné uhlí ale nikdy nepodpalujte benzinem nebo lihem. Pokud máte kapalný podpalovač, stačí jím palivo polít, chvíli počkat až se vsákne a pak zapálit. Grilovat začněte ve chvíli, kdy plameny uhasnou a podpalovač zcela vyhoří. Při podpalování plynovou kartuší získáte i další výhodu - můžete pohodlně regulovat dobu a intenzitu podpalu. Teplota na grilování -Nejvyššího žáru dosahuje uhlí, které je řeřavě rudé, ale už z něj nešlehají plameny. Tato teplota je vhodná pro prudké opékání slabých plátků masa nebo rybích filet. Pro většinu pokrmů je však vhodnější příprava na mírném žáru, kdy jsou uhlíky pokryté vrstvou popela.Plameny na grilu -Na roštu byste neměli grilovat příliš mastné pokrmy. K jejich grilování je vhodné použít grilovací misky nebo hliníkové folie. Pokud se však stane, že odkapávající tuk způsobí vzplanutí ohně, je nejlepší použít rozprašovač s vodou, která plameny uhasí, ale brikety nebo uhlí přitom neztratí svůj žár. Pokud plameny hasíte vodou z láhve, dochází k značnému ochlazování dřevěného uhlí nebo briket. Uhašení grilu -Rozpálené uhlíky nikdy nehaste vodu. Prudká změna teploty by mohla grilpoškodit a současně vás může popálit velké množství vzniklé páry. Lepší jenechat uhlí dohořet nebo alespoň zasypat pískem. Vyhořelé uhlí nikdynevyhazujte do plastových nádob. Dokonalý výsledek grilování - aby vaše grilování končilo vždy chutným pokrmem, za nějž budetes klízet pouze pochvaly, pročtěte si následující jednoduché rady: vybírejte pouze kvalitní a čerstvé surovinypřed přípravou potravin si vždy myjte ruce, to je zvláště důležité i v průběhu grilování - nikdy nesahejte současně nasyrové maso a pokrmy již určené ke konzumacipro syrové maso, grilované maso a ostatní potraviny používejte různé nádobí, nože a další pomůckysuroviny ke grilování, zvláště naložené maso, nikdy nenechávejte dlouho při pokojové teplotě - do poslední chvíle je uchovávejte v chladugrilujte pokud možno s nasazeným poklopem grilu, pokrmy budou dříve hotové a budou šťavnatějšígrilované plátky masa otáčejte pouze jednou, zabráníte tak zbytečnému vysoušení, maso bude šťavnaté a dobře propečené i uvnitřdoba grilování závisí jednak na teplotě okolí(zimní grilování není stejné jako to letní), ale i na množství pokrmů na grilu(např. plný rošt masa prodlužuje dobu grilování)  při obracení masa nepoužívejte vidličku, abyste maso zbytečně nepropíchli a nevytékala z něj šťáva - raději zvolte kvalitní grilovací kleštěpoužíváte-li marinádu s medem nebo cukrem, potírejte jí maso až na samém konci grilování - maso bude chutné a křupavé, ale nepřipálí se (cukr a med rychle karamelizuje a díky tomu vzniká černá spálená krusta, která spíše než sladce chutná hořce)   

folder_openPřiřazené štítky

Koupací sud Hot Tub

access_time07.duben 2020personMarián Kroužel

Není nad to, se v parném létě kdykoliv vykoupat či si zaplavat a nemuset nikam za tímto prožitkem chodit mezi spoustu lidí. Nebo ztrácet čas jízdou za vzdálenou možností. Chcete mít takovou možnost ? Pořiďte si tedy na svoji chalupu nebo chatu bazén !Koupací sud Hot TubÚžasný výrobek, který Vás prostě nadchne. Koupací sud Hot Tub, který jedodáván již sestavený, je určen k příjemnému lenošení v teplé vodě. Přesněji řečeno, v příjemně vyhřáté vodě, kterou si můžete temperovat podle Vašeho gusta. Tento koupací sud, tak můžete využívat jak celodenně k osvěžení, tak i celoročně. A to i když kolem Vás mrzne, až praští a sněží. Sud můžete umístit kdekoli na zahradě nebo na jakémkoli jiném místě, stačí najít vhodný prostor. Hot Tub je vyroben z masivu a k jeho kompletaci není potřeba žádné speciální nářadí. Součástí výrobku je ohřívač, schůdky, lavičky a ostatní příslušenství, které potřebujete k bezproblémovému použítí.Jak používat Hot Tub k Vaší plné spokojenosti?Hot Tub je možné využívat celoročně a celodenně. Vždy, když si budete chtít navodit příjemný pocit uvolnění ve vodní lázni, posílit obranyschopnost organismu, či zmírnit bolesti páteře a kloubů. To jsou jen některé účinky, které Vám výrobek prodávaný pod názvem Hot Tub umožní. Začnete temperací vody, která by se měla pohybovat kolem 38° C, ale záleží jen na vašem pocitu. Tato teplota závisí nejen na okolní teplotě vzduchu, ale i na kvalitě a množství dřeva, které jste k topení použili. Zkušenost říká, že této teploty lze dosáhnout za cca 2 hodiny.Pro dřevěné části Hot Tub byl vyvinut specilní dřevěný profil, kdy velkou kontaktní plochou se dosáhne odolnost proti úniku vody, aniž by bylo nutné použít těsnící tmel nebo silikon. Tím se ténto výrobek také povyšuje do ekologické sféry. Sud jednoduše napustíte vodou a poté, co v průběhu několika hodin dřevo zvětší svůj objem a zastaví případný malý únik vody. Je vhodné zpočátku hladinu vody kontrolovat a doplňovat jí. Tím bude sud připraven k prvnímu použití a můžete poprvé zatopit v kamnech. Až se s kamny seznámíte, už budete později vědět, jak rychle kamna reagují na dřevo, jak nejlépe ohřát vodu s minimální kouřivostí, jak rychle se zvyšuje, či snižuje teplota vody v závislosti na přikládání a druhu dřeva. Je také vhodné zmínit i topení v ohřívači.Při tomto seznamovacím procesu, tedy při prvním zatopení, si jistě všimnete malé vychytávky, a to krytu, který zakrývá topeniště. Tento kryt je jednoduchým regulátorem přívodu vzduchu a funguje, stejně jako u jiných kamen, tedy po roztopení umístíte kryt na kamna a jednoduše regulujete přívod vzduchu. Chalupářovo zamyšlení.Tento výrobek si prostě okamžitě zamilujete. Nejen po stránce zpracování, kdy byly použity velmi kvalitní materiály, ale především po stránce funkčnosti a komfortu.Nejen romantické duše, tak budou nadšeny z potěšení, které sud přinese. A v zimě, tak to musí být absolutní pohoda. Koupací sud bude k vidění na naší expozici na Zahradě ČechZkušenosti z výstavy:Co se návštěvníkům především líbilo: Tak za prvé, to bylo velmi kvalitní zpracování, které návštěvnící obdivovali nejčastěji. Dále se velmi líbil jednoduchý princip a levný provoz, oproti klasickému bazénu. A nakonec i fakt, že se pro provoz nepoužívá žádná chemie. Návštěvníci také navrhovali nějaké modifikace a úpravy, které za Vás probereme s výrobcem a budeme Vás informovat na této stránce.

folder_openPřiřazené štítky

Topení na chatě a chalupě

access_time08.duben 2020personRedakce

Teploučko na chalupě je základ. K čemu by nám byla vymazlená chata nebo chalupa, kde by byla zima ? V této sekci nejdete několik zajímavých článků, aby Vám na chalupě bylo krásně příjemně.Elektrické bojlery pro ohřev vodyKaždý chalupář nebo chatař si rád zpříjemní komfort při pobytu na svém objektu aby se zde lépe cítil. Jednou z možností je instalace elektrického bojleru, který nám poskytne teplou vodu kdykoliv ji budeme potřebovat. Potřebujeme se po práci či horkém dni osprchovat, potřebujeme umýt nádobí apod. To vše nám bojler vyřeší. Jen musíme zvážit kam jej umístíme aby byl co nejblíže k odběrnímu místu a nedocházelo ztrátám v potrubí, jak veliký bojler potřebujeme a zda chceme teplotu v něm regulovat či ne.KominíčekPředstavujeme Vám přípravek k odstraňovaní sazí z komínů a kouřovodů, který chemickou cestou zlepšuje hospodárnost provozu kamen a kotlů a působí preventivně proti vzniku požárů způsobených vznícením sazí v kouřovodech. Kominíček Vám usnadní průběžnou péči o čistotu Vašeho komína a kouřových cest do něj. Použití: Při dávkování do topidel vhoďte sáček na rozžhavené palivo a topidlo uzavřete, aby účinná látka neunikla do okolí.Kotle na pevná palivaKaždý chalupář i chatař chce mít ve svém objektu v chladných měsících teplo a při jeho výrobě mít co nejnižší náklady. Nezanedbatelný není také četnost přikládání,regulace tepla a údržba zařízení. Jedno z řešení je pořídit si a instalovat kotel na pevná paliva. V současné době je široký výběr různých typů podle výkonu a vybavení a na různé druhy paliv. Existují poloautomatické nebo i plnoautomatické kotle na uhlí, koks, brikety, dřevo, pelety a štěpky.Mobilní topidla bez montáže - přímotopy a zářičePokud krátce po příjezdu na svou chalupu či chatu než se nám podaří uvést do plnohodnotného provozu naše pevně instalované topné systémy chceme mít rychle pocit tepla máme možnost tuto situaci elegantně vyřešit tím, že si pořídíme efektivní a nenákladný zdroj pro přitápění. Nemusí to být zas tak složité a nákladné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na začátku je dobré zvážit, zda chceme přitápět v různých místnostech a potřebujeme proto mobilní zařízení, nebo potřebujeme vytopit konkrétní místnost...

folder_openPřiřazené štítky

Podzimní péče o zahradu

access_time08.duben 2020personRedakce

Každý chalupář a chatař má rád svoji zahradu, na které tráví v roce řadu dní.Proto se o ni také dobře stará. Každé roční období vyžaduje jiné zahradní práce a formu údržby. My si v tomto článku povíme na co bychom neměli zapomenout na podzim. Nejprve dejte do pořádku záhony. Zem se na podzim tradičně ryje, ale v moderní zahradě již mnoho volné půdy nezbývá. Buď je hustě osázena a pokryta geo¬textilií a mulčem, anebo je zatravněna. Práci s půdou se ale nevyhnete. Nejnáročnější je sázení a přesazování, takže i to je třeba udělat. Osaďte nově dokoupené keře a stromky na místa,která jste si určili. Mimo to můžete např. rozsadit přehoustlé trsy kopretin a kosatců a hlavně nasázet cibulky a hlízky tulipánů, narcisů, modřenců, anemonek a dalších příslušníků jara na správná místa. Nepostradatelným nástrojem pro podzimní pro podzimní práce na zahradě je kvalitní rýč a nůžky na stříhání větví. Pokud Vám toto nářadí ještě chybí, neváhejte a dokupte si je. Rýč musí být pevný a ostrý, nesmí se ohnout ani zlomit. Zapomeňte na plechové výlisky s viklající se násadou. Nejlepší konstrukce jsou celokovové nebo s dlouhým kovovým napojením na kvalitní dřevěnou násadu. Pokud máte někde volnou nebo nezamulčovanou půdu, je čas ji zrýt nebo alespoň zkypřit ručním kultivátorem a vytahat plevele a kořeny.Trávník Jistě sami dobře víte, že pěstování kvalitního trávníku vyžaduje stálé úsilí. Na podzim vás čeká poslední sečení, vertikutace, postřik proti plísni sněžné a podzimní hnojení. Při posledním sečení to nepřežeňte s výškou. Neměla by být menší než 4 cm. Rotační sekačky pracují mimo jiné na principu podtlaku, takže je-li sucho, posbírají do koše kromě posečené trávy i spadané listí. Důkladné vyčištění trávníku, které dnes nazýváme vertikutace, rychle nahrazuje klasické podzimní vy hrabování trávy hráběmi. K této činnosti jsou nutné specifické nástroje nebo stroje. Ne že by ruční vertikutační hrábě pracovaly samy, ale jsou každopádně mnohem účinnější. Ještě lepší jsou samozřejmě vertikutátory motorové. Jestliže vzniká při motorové verikutaci příliš mnoho vyhrabané hmoty, je lépe nesbírat ji do koše, ale ponechat na ploše a následně ji ručně vyčesat hustými a širokými trávníkovými hráběmi. Jakmile máte trávník perfektně vyčištěn, doporučujeme preventivní postřik proti naší nejnebezpečnější chorobě trávníku – plísni sněžné. Následky nemoci sice zjistíte až na jaře, ale pak už je pro ochranu pozdě! Postřik se provádí ve dvou etapách se šestitýdenním odstupem. Použijte některý účinný prostředek (Amistar, Quadris) podle návodu, nebo si nechte aplikaci provést specializovanou firmou. Na závěr nezapomeňte pohnojit . Na místě je ale opatrnost, protože nevhodným hnojením v tomto období můžete trávník značně poškodit. V hnojivu proto nesmí být skoro žádný dusík, neboť by podpořil růst zelené hmoty. Na zimu je nutné zvýšit odolnost trávníku proti chladu a mrazu. Proto jsou na trhu speciální hnojiva pro podzimní hnojení, ve kterých je potlačen dusík (N) ve prospěch fosforu (P) a především draslíku (K).Co se týče podzimní péče o dřeviny a kytky všeho druhu, platí celkem jednoduchá pravidla: Odstraňujeme suché, odumřelé a poškozené části rostlin. Jakmile uschnou nadzemní části trvalek, lze je ostříhat, trsy rýčem rozdělit na více kusů a následně je přesadit na jiné místo. Na druhou stranu ale platí, že celá řada suchých stébel, lodyh a listů okrasných travin a trvalek je i v zimě velmi dekorativní, zvláště za mrazivých dnů, kdy obrazy dotvoří jinovatka a sněhové vločky. Zkušení pěstitelé říkají, že trvalky před zimou nejlépe ochrání jejich uschlá nať. Nespěchejte ani na tvarování růží a některých okrasných dřevin, které na zimu jen přihrnete zeminou nebo listím. Choulostivé druhy navíc přikryjte vhodnou ochranou (chvojí, sláma, pytlovina, rohože). Hlavní řez si nechte na březen. Na podzim se nejprve sázejí stálezelené a jehličnaté dřeviny (od poloviny září), protože by měly mít možnost do zimy ještě zakořenit (potřebují i v zimě transpirovat). Naopak listnaté dřeviny je vhodné sázet až v bezlistém stavu, ale ještě před příchodem silnějších mrazů, tedy říjen – listopad. Na jaře je tomu pak naopak. Listnaté dřeviny sázíme v bezlistém stavu, jehličnany a stálezelené listnaté dřeviny později (březen – duben). Samozřejmě že rostliny z kontejnerů lze sázet prakticky kdykoliv kromě období velkých mrazů, pokud jim zajistíte odpovídající péči, především zálivku. Nezapomeňte, že podzimní úklid Vám přinese mnoho zahradního odpadu. Pokud nevíte kam s ním, založte si kompost, který se Vám na jaře bude hodit. Pozor na zetlelé listí,které radši odvezte mimo zahradu aby jste si "nezadělali" na plísně. Tak a ještě nařezat a naštípat dřevo na zimu aby trochu do zimy proschlo a budete připraveni.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní pergola

access_time12.duben 2020personRedakce

Snad každý chatař či chalupář si chce časem vybudovat klidné místo pro odpočinek a na posazení s rodinou nebo přáteli.Dříve nebo později začne uvažovat o stavbě pergoly, která je poměrně snadným projektem a lze ji postavit svépomocí. Zde můžeme umístit stůl a židle, lavice. Můžeme pod ní také situovat zahradní krb. Můžeme pergolu zastřešit a nebát se tak nepřízně počasí.Pergoly mohou být malé i velké, jednoduché i složité, masivní i odlehčené konstrukce. Často u nich končí zahradní chodník, může jimi však i procházet. Patří mezi významné zahradní prvky. Tím citlivěji je třeba hledat místo, kam je postavit. A postaveny musí být také dobře. Výběr vhodného místa pro pergolu Jakýkoli zahradní prvek může vypadat rušivě a násilně, pokud ho umístíme na nevhodné místo. V otevřené zahradě ale i jako součásti stěny objektu si proto musíme dát pozor, kam pergolu postavíme.Připomeňme si nejdůležitější principy stavby:Pergola se obvykle staví tak, aby nás přilákala do zajímavého zákoutí zahrady nebo jí chceme dotvořit charakter objektu. Umístění stavby by nám mělo nabídnout jiný zajímavý pohled na zahradní přírodu nebo nás zvát do prostoru, který je výjimečný třeba svým účelem − je zde zahradní krb apod.Pravoúhlé konstrukce prodlužují pohled a rámují jednotlivé výhledy, zakřivený tvar spíše stavbu důmyslně skryje v zeleni. • Pergola dobře porostlá rostlinami, třeba převislými růžemi, působí vzdušně, barevně. Pergola bez popinavých rostlin vynikne jako dřevěná stavba, pěkně postavená ozdobí zahradu podobně jako sochy v parku.Pergola přiléhající ke zdi se stává elegantním přechodem z vnitřního prostoru do vnějšího, zvlášť pokud je v harmonii se stylem domu.Pergola může také stínit terasu a vytvořit tak intimní prostor k venkovnímu posezení i prostor pro společné stolování.Z jakého materiálu stavímeKe stavbě velké, pevné, samostatně stojící pergoly lze použít cihlové nebo kamenné sloupy, aby dobře udržely těžké dřevěné překladové trámy. Střední a menší stavby se hodí stavět ze dřevěných sloupků, trámků a nosníků (vazníků). Dobré je používat týž druh dřeva. Z jehličnanů se hodí víc borovice a modřín než smrk. Hrubě tesané hranoly jsou dobrou volbou k selskému stavení a do venkovských zahrad. Do lesního prostředí můžeme použít i kulaté kmeny, dokonce s kůrou. Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit.

folder_openPřiřazené štítky

Pěstování hlívy ústřičné na chalupě

access_time14.duben 2020personRedakce

Neradi chodíte na houby ale rádi je jíte. Zkuste si vypěstovat na své chalupě či chatě např. hlívu ústřičnou zcela sami.Není to jako u žampionů vůbec složité. Dáme Vám malý návod jak na to. Hlíva patří mezi dřevokazné houby a pro své dietetické a velice léčivé vlastnosti je zejména v poslední době velmi vyhledávaným potravinovým doplňkem. Díky významnému obsahu glukanů, ale i jiných látek posiluje imunitu lidského organismu a tím předchází a pomáhá léčit civilizační choroby. Využívání hub například v boji proti rakovině, vysokému krevnímu tlaku, cukrovce apod. je známo v mnoha zemích celého světa. Pro zpracování hlívy ústřičné v kuchyni používáme celé plodnice. V zakoupeném substrátu hlívy ústřičné nejsou použity žádné chemické přípravky a hnojiva Hlíva roste na lignocelulózových materiálech, zemědělských i průmyslových odpadech. Jedním z vhodných živých substrátů je dřevo, např. piliny ze dřeva listnatých stromů, nejlépe topolu, buku, ořechu. Nevhodné je dřevo již vyschlé, nebo osídlené jinými houbami.Pro pěstování na špalcích řežeme kmeny a větve silnější než 15cm, na špalky dlouhé asi 30 cm.Očkujeme tak, že rozdrobenou sadbu vtíráme rukou na a mezi řezné plochy dřeva. Jednotlivé špalky pak ukládáme na sebe do připravených čistých polyethylenových pytlů. Při očkování zachováváme čistotu. Horní zaočkovanou plochu této sestavy přikryjeme folií a pytel volně zavážeme. Výhodné je připravit kulturu na jaře a nechat pytle prorůstat přes léto v místnosti, pod přístřeškem, nebo venku pod vrstvou materiálu zabraňujícího přehřátí pytlů sluncem.V časném podzimu osazujeme špalky venku tak, že 2/3 špalku zapustíme např. do země na zastíněném místě, chráněném před vysycháním. V době sucha půdu okolo špalků občas zvlhčíme. Špalky plodí převážně na podzim a to po dobu 3-5ti let. Celková sklizeň plodnic dosahuje 10 - 20% hmotnosti použitého dřeva. Pomocí hlívy také můžeme rozkládat pařezy a hmotu kořenů v půdě jak píšeme v ekologické poradně.Očkujeme nanesením sadby na povrch pařezu nedávno zkáceného stromu, př. i do vrtaných děr a na plošky odseknutého dřeva na odhrnutých kořenech. Potom pařez překryjeme fólií a zahážeme 10cm silnou vrstvou zeminy. Fólii odkrýváme v měsíci říjnu. Kromě dřeva je možné využívat například slámu obilovin, luskovin, kukuřičná vřetena a další. Nejlépe přijímají vodu (požadavek 80%) substráty nadrcené nebo nařezané. Slámu ošetřujeme prolitím horkou vodou nebo propařením například v pařáku na paření brambor. Délka doby propařování závisí na dosažené teplotě. Při 100 C stačí 1-2 hodiny, při 70 C 12 hodin a při 55 C 72-96 hodin. Ošetřený substrát očkujeme až po ochlazení pod 30 C. Rozdrobenou sadbu vmícháme do substrátu očkujeme v poměru asi 3% z hmotnosti vlhkého substrátu. Osázený substrát naplníme do polyethylenových pytlů, které zavážeme a spodní rožky pytlů ustřihneme. Optimální je, prorůstání pytle v teplotě prostředí nad 20 C. Přitom sledujeme teploměrem teplotu v pytlích. Nesmíme připustit její zvýšení nad 30 C . Asi po 4 týdnech, když už substrát prorostl bílým myceliem, pytel na několika místech měsíčkovitě nařízneme. Tvorba plodnic začíná potom asi za 10 až 14 dní, nejlépe při teplotě vzduchu okolo 15 C, vysoké vzdušné vlhkosti a stálém, mírném větrání. Hlíva potřebuje alespoň mírné osvětlení, intenzivní světlo nevadí, přímé sluneční záření však vysušuje substrát i plodnice.Sklízí se obvykle ve třech sklizňových vlnách s odstupem asi dvou týdnů. Sadbu skladujeme až 8 týdnů při teplotě +2 C, ale jen dva až tři týdny při pokojové teplotě. Výskyt zbarvené kondenzní vody na povrchu sadby není nedostatkem při použití sadby.Upozornění: V uzavřených místnostech, kde plodí hlíva se vyskytují ve větším množství spóry ( zejména při vyšších teplotách, nižší vlhkosti vzduchu, slabém větrání a opožděném sběru zralých plodnic), které mohou vyvolávat potíže dýchání u alergiků.

folder_openPřiřazené štítky

Sekyry

access_time16.duben 2020personRedakce

Každý chatař a chalupář potřebuje sekeru. Prostě naštípat dřevo do krbu, kamen, na ohniště nebo při stavebních tesařských pracích. Jenže jaká sekera je nejlepší na různé druhy prací? To se Vám právě teď budeme snažit poradit. Existuje celá řada druhů seker např. štípací, kempinková, tesařská,univerzální, dřevorubecká. Každá z nich je koncipována a určena pro určitý druh činnosti a k této práci také uzpůsobena.Sekyra štípacíMá zpravidla prodloužené topůrko a silnější ocelovou hlavu s vytvarovaným klínem,který štípání špalků usnadňuje. Většinou váží od 1 až do 2 kg. Její větší váha Nám umožňuje lepší razanci úderu. Některé sekery mají topůrko z tvrzené umělé hmoty.Sekyra tesařská Má kratší topůrko pro snadnější manipulaci. Topůrko může být vytvarováno pro leváka či praváka. Její hlava má široké ostří a proto se jí také říká širočina.Sekyra dřevorubeckáTato sekera je těžší cca od 1 až do 3kg. Má dlouhé topůrko a poměrně úzké ostří,které lépe proniká do dřeva. Může mít i část hlavy tvarovanou jako klín pro lepší rozštípnutí dřeva. Je vhodná ke kácení náletů,stromů nebo k oklesťování větví z kmenů. Aby nám sekera pro práci dobře sloužila je třeba se o ní dobře starat a udržovat ji čistou. Ukládáme ji do suchého prostředí a na zimu je dobré ji přetřít vazelinou. Je žádoucí ji také přibrušovat buď ručně pilníkem nebo na brusce. Úhel ostří čepele by měl být asi 30° . Dbáme také aby topůrko bylo pevně spojeno s hlavou a neviklalo se.Sekyra univerzální Tento druh sekery bývá střední velikosti a topůrko může mít jak kratší tak delší, podle toho co komu lépe vyhovuje. Čepel hlavy bývá středně široká. Používáme jí většinou na odsekávání větví , na různé stavební práce i na štípání dříví.

folder_openPřiřazené štítky

Bruska na ostření řetězů elektrických a motorových pil

access_time16.duben 2020personRedakce

Jistě sami dobře víte, jak je složité kvalitně naostřit řetěz motorové nebo elektrické pily. Potřebujete rychle nařezat dřevo na otop nebo zbavit stromy zbytečných větví a zjistili jste, že nemáte nabroušený řetěz. Proto berete do ruky pilník a máte před sebou nejméně 30 minut ostření. Tomu je však konec.Díky novince, skvělému systému Power Sharp Vám k tomu bude stačit pár sekund a to nemusíte být nijak moc šikovní. Americká společnost Oregon přišla s revolucí v broušení řetězů – systémem Power Sharp. Stačí, když vložíte lištu s řetězem do speciálního pouzdra, spustíte pilu na plný výkon, lehce zatlačíte a během 3 až 5 vteřin máte dokonale ostrý každý zub řetězu. Šetříte tak nejen svou energii, ale především čas.A jak vůbec poznáte, že je potřeba řetěz nabrousit? Místo velkých, dlouhých hoblin odlétávají při řezání hobliny jemné, jakoby prachové. To již máte pilu tupou a je třeba řetěz naostřit. Není ale důležité mít jen dokonalou a kvalitní řetězovou pilu. Podstatnou součástí motorové pily je především kvalitní řetěz. Ten by měl být vždy z vysoce ušlechtilé oceli, protože jen tento materiál zaručí dlouhou životnost řetězu. Typ řetězu vybírejte zpravidla podle toho, na jaké dřevo se chystáte. Pokud potřebujete pořezat měkké dřevo, pak zvolte řetěz, který má hoblovací zuby s hranatým profilem. Jeho dlátová geometrie vytvoří při řezání vyšší hoblinu a tím se řezání urychluje. Jestliže hodláte řezat tvrdé dřevo, sáhněte po řetězu, jehož součástí jsou zuby se zaobleným profilem. Ty vytvoří nižší hoblinu a práce s tvrdým dřevem bude mnohem snadnější.Nový systém Power Sharp na ostření řetězů můžete zakoupit v prodejnách společnosti Moutfield po celé ČR i na Slovensku.

folder_openPřiřazené štítky

Rozštípněte to! - Až 100 polen za hodinu

access_time16.duben 2020personRedakce

Štípač dřeva ocení všichni, kteří vytápějí dům kotlem na dřevo nebo si rádi zatopí v krbu. Už není nutné trávit hodiny se sekerkou v ruce! Štípače Woodster s klínem z kované oceli si poradí i se 100 poleny za hodinu a neunaví se. Navíc pracují tiše a na rozdíl od klasické sekery bezpečně. Díky unikátnímu systému Vario lze čas potřebný k štípání podstatně zkrátit! Štípače Woodster můžete podle požadovaného výkonu a velikosti dřeva pořídit buď horizontální nebo vertikální.Horizontální štípače jsou lehčí, subtilnější a můžete s nimi dřevo naštípat třeba i přímo v místnosti vedle krbu. Tyto štípače jsou určeny ke zpracování kratších polen. Vertikální štípače Woodster, které využívají řadu prvků od profesionálních štípačů Scheppach, jsou specialisté na těžkou práci a zvládnou špalky až 138 cm dlouhé. Díky vysoké rychlosti a štípacímu tlaku až 12 tun si snadno poradí i s velmi tvrdými dřevinami. Systém Vario, kterým jsou všechny štípače vybaveny, umožňuje nastavit délku chodu pístu podle délky polena. Celé štípání se podstatně zkrátí a zefektivní, protože už nemusíte čekat, až se píst po každém pracovním cyklu vrátí úplně zpět do základní polohy. Když to chcete horizontálně Horizontální štípač Woodster LH 45 Vario s vysoce kvalitním klínem z kované oceli lehce naštípe polena do délky 37 cm a průměru od 5 do 25 cm. Ke svému výkonu sice potřebuje příkon 1 500 W, ale odmění se až 100 zpracovanými špalky za hodinu. Nemusíte ho mazat a přestože je spíše drobnější, vyvine tlak až 4 tuny. Díky jeho rozměrům a váze 41 kg ho lze pomocí koleček snadno přesouvat. Při výpadku proudu se o vaši bezpečnost postará pojistka uvolnění polena. Woodster LH 45 Vario zakoupíte od 4 190 Kč. Woodster LS 600 se štípacím tlakem až 6 tun a příkonem 2 050 W je vybaven čtyřramenným profesionálním klínem Scheppach. Na jeden "úder" naráz vyrobí čtyři polínka tak právě do krbu a je tak nejefektivnějším pomocníkem z rodiny horizontálních štípačů Woodster. Zpracuje špalky do délky 52 cm a průměru do 25 cm. Díky podstavci, který dostanete v ceně, můžete pracovat pohodlně ve stoje. Před nechtěným úrazem vás ochrání bezpečnostní obouruční ovládání. Štípač s hmotností 62 kg je vybaven koly, takže ho můžete snadno přesunout. Woodster LS 600 pořídíte od 6 990 Kč.Vertikálně jen pro náročné! Hydraulický štípač Woodster HL 1200 je určen velmi náročným uživatelům. Stroj pracuje s tlakem až 12 tun a štípe rychlostí 4,5 cm za sekundu. Unikátní nová konstrukce, při níž byly využity ocelové plechy o tloušťce až 6 mm, výborně odolává deformacím při štípaní velmi tvrdých dřevin a nabízí dlouhou životnost. Protože je jeho základna vyztužena a umístěna extrémně nízko, nemusíte se namáhat se zdviháním dlouhých a těžkých polen do výšky. Woodster HL 1 200 vyžaduje příkon 4 100 W, ale oplátkou za to zpracuje špalky až do délky 138 cm a průměru 40 cm. Pro kratší polena je vybaven sklápěcím stolkem a pro ještě menší špalky i dalším odnímatelným pracovním stolem, takže se nebudete muset zbytečně ohýbat. K štípači s jednoramenným klínem dostanete v ceně i čtyřramenný klín Scheppach, který využijete při zpracování kratších polen. Bezpečnostní systém obouručního spouštění stroje zaručuje, že vaše paže budou vždy v bezpečné vzdálenosti od pracovní dráhy štípacího klínu, a vyhovuje i těm nejpřísnějším německým normám. Stroj s hmotností 207 kg snadno posunete díky velkým kolům a transportnímu madlu. Woodster HL 1 200 zakoupíte od 19 490 Kč. Tlak 12 tun nabízí hydraulický štípač Woodster HL 1 200e s jednoramenným klínem Scheppach. Štípač, na jehož konstrukci byly využity ocelové plechy o tloušťce až 6 mm, si poradí s dřevem do délky 137 cm. Postačí mu přitom příkon 3 300 W. Stroj vychází ze speciálně vyztužené základny, která přispívá k jeho celkové stabilitě a tuhosti. Díky tomu má delší životnost a odolává deformacím při štípání tvrdých dřevin. Extrémně nízko umístěná základna usnadňuje práci s dlouhými špalky. Pro kratší polena je štípač vybaven výklopným a dalším odnímacím pracovním stolkem. Zájemci si mohou dokoupit přídavný rozšiřovací nebo čtyřramenný klín Scheppach. Při posunování stroje o hmotnosti 160 kg pomohou velká kola a transportní madlo. Woodster HL 1 200e zakoupíte od 16 690 Kč.Rada na závěr: Jak vybírat štípač dřeva Zkontrolujte elektroinstalaci! Zvažujete koupi štípače na dřevo? Tento skvělý pomocník přípravu dřeva na topení podstatně zjednoduší a zrychlí. Před jeho zakoupením byste si ale měli nejdřív ujasnit, co od něj budete vyžadovat a také, zda se "snese" s vaším domem. "Dříve než si pořídíte štípač, byste měli důkladně prověřit elektroinstalaci na domě či chalupě a mít dobrý jistič," vysvětluje Dalibor Hajský ze společnosti Garland. Například vertikální štípače Woodster, jež jsou uzpůsobeny k vysokému výkonu a při štípacím tlaku 12 tun si poradí až s 138 cm dlouhými poleny, potřebují elektrický příkon až 4 100 W. "U menších horizontálních štípačů, které podle typu zvládnou polena do 52 centimetrů, musíte počítat s příkonem 2 050 W," upřesňuje Hajský.Podle čeho vybírat štípač Při výběru štípače je potřeba uvážit délku a průměr polen, které chcete štípat. S tím, jak poroste délka a tvrdost štípaného dřeva, byste měli sahat po štípači s vyšším výkonem. Nezapomeňte také na to, jak často a jaké množství dřeva plánujete štípat. Myslete i na suky, které práci ztíží. Kvůli nim se doporučuje zvolit štípač s o něco naddimenzovaným výkonem. "Roli hraje i značka," připomíná Dalibor Hajský. "Štípače nejsou levnou investicí, musejí podávat vysoký výkon a jsou náročné na připojení do sítě, takže se vyplatí sáhnout po kvalitní značce, která v případě potřeby poskytne i servis."

folder_openPřiřazené štítky

Plynový gril pro zdravější grilování

access_time17.duben 2020personRadka Eliášková

Patříte-li mezi lidi, kteří neustále přemýšlí nad tím, jak si ještě více zpříjemnit letní posezení na zahradě, tak právě pro vás je tento tip na nevšední přípravu pokrmů. Určitě už jste si někdy zkusili udělat nějakou grilovačku na zahradě, ale pořád vás na této akci odpuzuje to, že je maso nakonec vysušené, nemá takové úžasné vlastnosti, jako když ho děláte na pánvi? V tom případě byste neměli věšet hlavu, ale raději se snažit využít novinku, která v oblasti grilování přichází na náš trh. Jedná se o plynový gril, který má všechny vynikající vlastnosti grilu a ještě k tomu vám dokáže připravit skvělé pokrmy, na které se všem budou sbíhat sliny. Přeci jen úžasný gril na prase může udělat ze zahradní oslavy příjemnou záležitost.  Zkuste využít lávové kamenyDo plynového grilu, jak už samotný název napovídá, se používá jako palivo plyn. U některých typů dokonce můžeme přidat i lávové kameny, které dokážou navodit naprosto skvělou chuť a ještě k tomu odpudí všechny nepříjemné pachy. Lávové kameny mají totiž tu úžasnou vlastnost, díky které absorbují všechen tuk, který odkapává. Kameny tak mají samočistící schopnost, díky čemuž se vůbec nemusíte obávat toho, že by nečistoty někde zůstávaly.Stálá teplota u plynového griluZdrojem tepla je plynový hořák, který dokáže zajistit teplotu po celé ploše desky, z čehož vyplývá, že se maso dělá souměrně. Odpadá tak zbytečně dlouhé čekání, které nakonec vede k tomu, že se maso zbytečně vysouší. Zvolíte-li si dražší varianty plynového grilu, zcela určitě budete mile překvapeni, neboť lávové kameny dokážou přivodit velice romantickou atmosféru pro všechny kolem. Jejich vlastnosti jsou tak naprosto skvělé.Výhoda regulace teplotyKaždý plynový gril má ve velmi krátké chvíli maximální možnou teplotu, takže zde odpadá i dlouhé čekání na to, až se celý gril zahřeje. Tím pádem se nemusíte již dvě hodiny před párty snažit o zahřátí vašeho grilu, neboť všechno stačí uvést do provozu jen několik minut před samotným započetím grilování. Další vynikající pomůckou u plynového sporáku je regulace teploty. Nemusíte tak čekat, než se vyhoří všechno dřevo u klasických grilů. Všechny tyto trendy nám jedině ukážou, jak může být grilování příjemnou záležitostí a dokonce i zdravým způsobem stravování.

folder_openPřiřazené štítky

Udělejte si krásnější terasu

access_time17.duben 2020personRedakce

Na chalupě stále něco vylepšujeme a aplikujeme nápady,které jsme někde viděli abychm si svůj objekt udělali hezčí. Máme např. postavenou terasu a chceme ji lépe propojit se zahradou a přízemím chalupy? Chceme tak přirozené a obvyklé rozšíření obytného prostoru, který můžeme bez omezení s rodinou či přáteli využívat od jara do podzimu. Chceme ale co nejútulnější řešení.Přemýšlíte o tom, jak vylepšit prostředí terasy, která přiléhá k domu, abyste ji mohli využívat kdykoliv od jara do podzimu? Rádi na ni posedíte s přáteli, grilujete nebo odpočíváte? Přečtěte si několik obecných a známých námětů, jak lze terasu vylepšit.  Potíž mnoha teras tkví v nedokonalé ochraně před deštěm. Rozhodnete-li se terasu zastřešit, měli byste zohlednit i směr větru, který nejčastěji přináší dešťové kapky. Řešením může být přesah střechy, ale třeba i pnoucí rostlina pěstovaná na podpůrné treláži.Na terasu lze také umístit pergolu nebo zahradní altánek. Dají se koupit hotové nebo jako stavebnice, ale rovněž stavět svépomocí z tvrdého či měkkého dřeva. V každém případě by zahradní stavba měla dodat punc oblíbeného místa. Pergola může být přirozenou oporou pro barevné a voňavé pnoucí rostliny (např. hrachor, clematis nebo některý z jasmínů. Je však třeba dát pozor na to, aby popínavé a plazivé rostliny, které v létě tak báječně stíní, v zimě přilehlé místnosti zbytečně nezastiňovaly a neochlazovaly. Pamatujme také na nutnou pevnost konstrukce pergoly, aby bez deformací udržela váhu i vzrostlých rostlin, které se často pnou tak agresivně, že prostoupí i obkladem. Nejen rostliny Vám mohou vytvořit atraktivní zastřešení zahradní pergoly. Stejnou službu prokážou například roletová plátna, impregnované plachtoviny, stínící tkaniny, rákos, bambus, řezaný šindel nebo desky z nejrůznějších materiálů. Vyplatí se maximální pečlivost už při výběru dřeva a také správné rozměry jednotlivých dílů. Změřte proto dřevo skutečně pečlivě, vždy je lepší, koupíte-li delší kus, které seříznete na potřebný rozměr, než pracné i nevzhledné nastavování. Zvažte použití dalších stavebních přírodnin zajímavý prvek mohou tvořit dekorační kameny nebo volné dlažební desky, které působí přirozeně a nenásilně. dřevěné prvky konstrukce i zástěn mohou být z kulatiny či řezané hoblované dřevo. Důležité jsou ochranné nátěry. kulatiny, které jsou pro pergoly ideální, nás mohou překvapit svou drsností. obvykle volíme mezi kůly, které již byly odkorněny a z nichž jsou už odstraněny větve. Kulatiny, které opracovány nebyly, se totiž mohou od vrcholu ke spodku přirozeně zužovat a dvě kulatiny proto nikdy nebudou identické. v případě pochozí vrstvy terasy lze také použít dřevo, prkna bez per a drážek. luxusním řešením je speciální exotické, velmi tvrdé a trvanlivé dřevo. Na zastřešení lze použít makrolonové, polykarbonátové, laminátové, ale i jiné desky, záleží na vkusu i nosnosti střešní konstrukce. Možností, druhů materiálů a nápadů je skutečně mnoho. Je dobré vše pečlivě zvážit a nechat se inspirovat v odborné literatuře, časopisech nebo na internetu a pak vybrat to nejvhodnější a nejlepší.

folder_openPřiřazené štítky

Roubenky (roubené stavby, roubené domy)

access_time02.květen 2020personRedakce

Stavění ze dřeva je staré jako lidstvo samo. Kromě kamene neznáme ve stavebnictví jiný materiál, který by byl tak dlouho používán a se kterým by mělo lidstvo tak bohaté zkušenosti. Pračlověk od počátků své existence začal používat dřevo, kmeny stromů, k stavbě jednoduchých přístřešků, chýší, následně po několik desítek století posupně důmyslněji zpracovával a zdokonaloval své příbytky.Lidé se naučili znát přednosti dřeva a uměli jej stále lépe využívat.Odpradávna je tedy dřevo člověku velice blízkým přirozeným stavebním materiálem.Dřevěné stavby doprovází tedy člověka na cestě jeho vývojem již stovky let ve všech světadílech a to hlavně pro jejich uplatnění v nejrůznějších přírodních podmínkách. Ekologický způsob stavění, pohodlí při jejich obývání, ale hlavně zdravé bydlení s neopakovatelnou atmosférou, to jsou přednosti dřevostaveb.Současnost zaznamenává celosvětový nárůst použití dřevní hmoty pro stavebnictví a tak nezbývá aby současná společnost, každý člověk před tímto fenoménem přírody zůstal v hluboké pokoře a zamyšlení. Jaký by byl svět bez dřevní hmoty? Není náhodou že cyklus délky lidského života je téměř identický s cyklem obnovitelnosti dřevní hmoty, stáří stromů. Dřevní hmota nemá pro člověka jinou přirozenou alternativu.Dřevo projektanty neomezuje. Neplatí už představa, že dřevěný dům musí mít charakter horského srubu. Dnešní dřevostavby nezůstávají nic dlužny době, v níž vznikají, včetně oživeného funkcionalistického předválečného slohu. Tradiční přírodní materiál je možné optimálně skloubit se všemi přednostmi a potřebami současné civilizace. Další velkou výhodou roubených staveb je jejich poměrně snadná údržba a životnost, která dosahuje při správném konstrukčním řešení až stovky let. Roubenky a životní styl současnosti”Pořídit si dřevostavbu však neznamená pouze zvolit zdravý způsob bydlení, je to především vyjádření životního stylu obyvatel, kteří v něm bydlí. Lidé, kteří zcela neztratili “šestý smysl”, dobře vědí, jak dřevo dokáže nabít člověka pozitivní energií. Dřevo hřeje, voní, dýchá. Bydlení v takovémto domě je symbolem pohodlí, klidu, čistoty a psychické očisty. Dřevo přirozeným způsobem velmi dobře udržuje vlhkost vzduchu uvnitř stavby a jeho difůzní vlastnosti dovolují konstrukci domu přirozeně “dýchat”. Pro tyto dokonalé izolační a difůzní vlastnosti si jej oblíbily zejména obyvatelé severských států, Severní Ameriky, ale i Asie. Dřevo je nabíjeno zápornými ionty, tyto tak zvané anionty mají velmi příznivý vliv na naše zdraví. Podporují látkovou výměnu, pozitivně působí při odbourávání napětí a stresu a přinášejí tělesnou a duševní svěžest. Roubené stavby jsou velmi vhodné pro astmatiky a alergiky, protože se z důvodů vhodné ionizace vzduchu nevíří prach. Dřevo navíc příznivě ovlivňuje vlhkostní poměry v místnostech, protože je schopno absorbovat přebytečnou vlhkost, případně ji naopak uvolňovat. Dřevo jako stavební materiál je v celém světě dlouhodobě hojně využíváno. V České republice jen asi z 3% objemu stavební výroby. Například v sousedním Německu tvoří ve stavebnictví 7 %, v Anglii 6 %, Rakousku 10 %, ve Švýcarsku 30 % a ve Skandinávii 60 – 80 % celkového objemu stavební výroby. Nejinak je tomu i v severní Americe zejména v Kanadě, na Novém Zélandu i v JaponskuProč dřevo jako stavební materiál ve světovém stavebnictví- dřevo dýchá, filtruje a očišťuje vzduch, působí jako přírodní klimatizace- kmeny se středovým průměrem již 20 cm splňují přísné normy o tepelných ztrátách (přibližně 90 cm zdiva)- dřevo pohlcuje pachy (cigaretový kouř) a částečně pohlcuje prach- dřevo absorbuje škodlivé civilizační produkty a neutralizuje vliv geopatogenních zón- udržuje vnitřní relativní vlhkost vzduchu mezi 50 – 60 %- jelikož je srubová stavba suchou výrobou, můžeme nepřetržitě stavět po celý rok- při správné údržbě vydrží roubené stavby po několik set let- dřevo příjemně voní a je velmi krásné pohledově, psychologicky uklidňující svoji nenapodobitelnou strukturou Vlastnosti roubeného domuTepelné vlastnosti roubené stavby se liší od vlastností staveb z těžkých stavebních hmot jako je beton a cihly i od vlastností lehkých montovaných staveb. Dřevo má přibližně stejnou schopnost akumulovat teplo jako stejný objem betonu, a proto je roubená konstrukce v podstatě vysoce tepelně akumulační. Na rozdíl od betonu má ale dřevo přibližně 10 krát menší tepelnou vodivost, takže se teplem nabíjí (akumuluje) respektive vybíjí (vyzařuje) ve srovnání s betonem velmi pomalu. Po zapnutí vytápění se v roubené stavbě tedy rychle ohřeje pouze tenká povrchová vrstva a teprve později se postupně teplem dobíjí zbylá dřevní hmota. Za předpokladu, že roubená konstrukce má dostatečný tepelný odpor (nebo součinitel prostupu tepla), lze pro vytápění použít menších tepelných výkonů s rychlou reakcí. Toho lze využít při kvalitním programovatelném řízení vytápění objektu. Neprojevuje se setrvačnost – těžkopádnost tolik typická pro zděné stavby. U dřevěných rekreačních objektů je tato vlastnost zvláště výhodná (doba, za kterou se dřevěná budova vyhřeje, je velmi krátká oproti zděné budově). Roubená konstrukce nabitá teplem, na rozdíl od lehkých montovaných staveb, ale odevzdává teplo po vypnutí otopné soustavy zpět do vnitřního prostoru. Příznivé rozložení teplot v prostoru, vyšší povrchové teploty stěn a stropů a tedy možnost vytápět na celkovou nižší teplotu výrazně snižuje náklady na vytápění. Pokud nejsou tepelné ztráty stavby velké (případ nízkoenergetických domů), pak roubená konstrukce přispívá ke stabilizaci vnitřní teploty podobně jako betonová. Roubené stavby a nebezpečí požáruPožární odolnost dřevěných konstrukcí je častou otázkou budoucích stavebníků. Je nepopiratelným faktem, že dřevěná stavba je hořlavá. Jak ale hoří? Dřevěná konstrukce si zachovává pevnost po dlouhou dobu oproti konstrukcím ocelovým. Na této vlastnosti má významný podíl zejména izolační schopnost dřeva – při zuhelnatění povrchu se vytvoří izolační vrstva a další hoření je zpomaleno. Garantovaná výpočtová hodnota požární odolnosti 20 cm tlusté roubené stěny je 50 minut (jestliže uvážíme míru bezpečnosti výpočtů, je skutečná hodnota výrazně vyšší). Vlastnosti dřeva se při požáru, na rozdíl od ocelových profilů, výrazněji nemění. Hořící dřevěný trámový strop tak, možná paradoxně, přežije déle než keramický strop vložený do ocelových profilů, které se vlivem tepelných deformací a ztráty pevnosti zřítí mnohem dříve. Nezanedbatelným faktem je i to, že při požáru dřevěné stavby nevznikají životu nebezpečné zplodiny v takovém rozsahu jako při požáru stavby s běžným zastoupením umělých materiálů. Při pohledu na požár dřevěné stavby lze s jistou dávkou nadsázky a ironie vidět další výhodu, kterou je to, že po dohoření požáru se koštětem zamete základ, hřebíky se odevzdají do sběru a může se postavit nová stavba, třeba lepší, než byla ta původní. Jak je tomu u stavby zděné? Zde je nutno řešit nepříjemnou otázku – ponechat či zlikvidovat zadehtované ohořelé a zpravidla promočené stěny? A i po případné opravě bude léta obyvatele pronásledovat všudypřítomný a těžko odstranitelný zápach spáleniny. Podstatný je i přístup odborníků z hasičských záchranných sborů. Dřevěné srubové stavby jsou přijímány vesměs kladně a problémem nejsou ani odstupové vzdálenosti, ale ani např. garáže jako součásti stavby atd. není náhodou, že tento konstrukční systém i v současné době je velmi rozšířený v těch nejvyspělejších zemích světa. Roubené stavby a její konstrukcePokud jde o mechanické vlastnosti, lze roubenku hodnotit jako velice lehkou a pevnou, s minimálními nároky na základovou konstrukci. Deformace při případných pohybech stavby jako je sednutí základů jsou bez známek poškození dřevěnou stěnovou konstrukcí kompenzovány. Naši předkové roubenky zakládali pouze na srovnaný terén – pár plochých kamenů. I když základy podmrzaly, roubená konstrukce s rybinovými spoji v rozích (samy se gravitačně stahují ke středu stavby) vždy odolala. Výjimkou nejsou ani případy z historie, kdy byly roubené chalupy vlivem lavinových či zemních sesuvů přemístěny o řadu metrů (i desítek) bez toho, aby došlo k jejich zřícení či narušení. Suchý způsob výstavby roubenek vylučující tzv. mokré procesy a s nimi nutné technologické přestávky umožňují montáže téměř po celý rok i při teplotě pod bodem mrazu. Montáži roubenky není zabudována voda do konstrukce, jako u betonových a zděných konstrukcí, kdy se musí čekat na uvolnění zabudované vody. Pokud dřevu v konstrukci zabezpečíme podmínky, které potřebuje, tak přetrvá po několik století. Ne náhodou se setkáváme s konstrukcemi církevních staveb, jako kostelních věží, zastřešení chrámových lodí, jejichž stáří se počítá na několik století a to jak v Evropě, tak i v Číně či Japonsku. Dokázali by současní řemeslníci to co naši předkové před několika staletími? Dnes žijeme v době, kdy se citelně zvyšují náklady na vytápění. Toto má za následek masové zateplování domů. Dřevo má velice nízkou tepelnou setrvačnost, to znamená, že velmi dobře izoluje. Abychom udrželi v roubence přirozené mikroklima, používáme moderní stavební izolace z difůzními vlastnostmi, které “dýchání” domu neodstaví na druhou kolej. Při správně navrženém zateplení roubenky difůzními izolačními materiály na přírodní bázi, lze dosáhnout nízkoenergetických hodnot domusvěta. Jak postupovat v přípravě stavbyPři navrhování roubených staveb je vhodné a nanejvýš prozíravé vybírat podle zkušeností firem, které se specializují na tento konstrukční systém jak ve fázi návrhu, tak i ve fázi výrobní a montážní. Jejíž výrobní, technologické a montážní postupy již byly dokonale ověřeny mnoha stavbami a tím dávají jistotu budoucímu uživateli objektu.Tyto skutečnosti naše společnost nabízí a prezentuje se na našem a evropském trhu. Vlastní konstrukce domu má rovněž své zákonitosti v základním dělení vnitřního prostoru. Stěnové konstrukce tvoří prostorový tuhý skelet, nerozlišuje se téměř pojem z cihelných staveb a to jako stěna nosná a příčková nenosná. Velmi dobře se osvědčilo používání řeziva vysušeného, specielně pilařskými firmami nařezáno,kdy jsou vyřazovány trámy středové s točivostí, průhybem a podobně. Tím již nedochází k podstatnému sesychání ani sesedání stavby. Dřevo velmi dobře přijímá nátěrové hmoty, interiér je upravován vždy pouze přírodními tj. ekologickými materiály (v současném trendu oleje a vosky) z důvodu zdravého životního prostředí a vnitřního mikroklimatu. Veškeré instalace – voda, elektřina, plyn, vytápění – se realizují zcela klasicky (např. dnešní elektrické kabely se samozhášecí izolací se vedou přímo ve stěnách s minerální tepelnou izolací. Vertikální spáry a dutiny lze izolovat moderními polyuretanovými pěnami. Střechy a konstrukce střechy jsou řešeny podélnými lepenými trámy, fixované do příčných a štítových stěn, oproti tradičním krovům a stolicím nevznikají horizontální síly, které by mohly zapříčinit boulení stěn. Přízemní domy typ bungalov je většinou zastřešen příhradovými sbíjenými vazníky. Povrchové úpravy vnějších stěn jako standard předpokládají lazury s ochranou proti hnilobě a škůdcům, z hlediska stálo barevnosti, odstínu lazury je samozřejmostí UV filtr. V dnešní době je velmi důležitá také rychlost výstavby, kdy často stavebník, vzhledem k finanční závislosti na hypotéce nebo na prodeji bytu, žádá rychlou realizaci svého záměru to je výstavby domu. Lze říci, že po vyřízení formalit – stavebního povolení, které je časově velice rozdílné podle místních poměrů – lze během jednoho měsíce realizovat základovou desku s připojením na sítě. V souběhu s touto přípravou lze zhotovit stavebnici roubenky ve výrobních prostorách včetně krovů. Vlastní montáž na místě „pod střechu“ je potom hotova v rozmezí cca 20 – 25 montážních dnů. Následně je stavba dokončena k nastěhování během dalších 4-6 týdnů.

folder_openPřiřazené štítky

Lunární zahradničení aneb Vliv Měsíce na pěstování rostlin

access_time13.květen 2020personRedakce

Je nesporné, že Měsíc a jeho fáze ovlivňují jak lidské chování, tak přírodu. Z toho vycházejí i zastánci teorie lunárního zahradničení, podle nichž by se práce na zahradě měla řídit měsíčními fázemi. Můžeme být skeptičtí, nicméně lidé, kteří lunární zahradničení praktikují, jeho kladný vliv na rostliny potvrzují. Každopádně je tato metoda ekologická a zcela neškodná - stačí ji vyzkoušet a přesvědčit se na vlastní oči. Co je vlastně lunární zahradničení?Rozumí se jím vykonávaní zahradnických prací podle Měsíce. Vědecké důkazy chybí, ale už od středověku je vypozorována spojitost mezi určitými měsíčními fázemi a zahradnickými pracemi, jako je sázení, stříhání nebo sklizeň. Vliv Měsíce spočívá v jeho přitažlivé síle působící na všechny tekutiny na zeměkouli; nejmarkantnějším příkladem je příliv a odliv. Stejným způsobem ovlivňuje i mízu uvnitř rostlin - s přibývajícím Měsícem míza v rostlinách stoupá. Listy rostou rychleji, květy se hojněji rozvíjejí a semena rychleji klíčí. To je vhodný okamžik pro roubování a sklizeň šťavnatého ovoce. V tomto období je lepší počkat s ořezáváním stromů a sklizní rostlin na sušení.Naopak v období ubývajícího Měsíce, kdy míza v rostlinách klesá, se můžeme věnovat odnožím a kořenům. Lze sklízet kořeny a vnější části rostlin, které chceme sušit, můžeme ořezávat, přesazovat, rýt, rozhazovat kompost nebo řezat dřevo. Jaké jsou výsledky?Nečekejte zázraky. Zahradničení podle Měsíce je jakási nadstavba, ale nemůže nahradit hnojení nebo pesticidy. Nicméně touto metodou lze dosáhnout toho, že rostliny porostou rychleji a budou odolnější, protože budou lépe vyživovány. Také sklizeň bude vyšší.Podle pozorování má Měsíc větší vliv na vývoj listů než například na počet plodů rajčat. Velmi příznivé výsledky se tak dají získat třeba u salátu - pokud je zasazen ve správný okamžik, neporoste do výšky. Respektování lunárního kalendáře se osvědčuje také v péči o živý plot. Podle toho, v jaké fázi je zastřihován, lze buď rychleji získat hustší porost, nebo naopak růst jeho listů zpomalit, aby se nemusely tak často zastřihovat. Co je třeba udělat, abychom správně dodržovali všechna pravidla?Jediným problémem této metody je, že neexistuje obecně platný a časově neohraničený kalendář, neboť ten se mění každý rok. Proto jediným řešením je každoročně koupit nový lunární kalendář nebo knihu s rozpisem prací. Je nemožné pozorovat oblohu a snažit se sami vypočítat jednotlivé fáze Měsíce. S knihou je zahradničení mnohem jednodušší: jednoduše stačí každý den nalistovat příslušná doporučení. Poslední rada: dejte na selský rozum. Jestliže v lunárním kalendáři stojí, že zrovna dnes musíte zasít, ačkoli venku řádí bouřka a půda je rozmoklá, odložte setí na pozdější dobu. Lunární zahradničení má být pro vaši zahradu přínosem, ne dogmatem.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní železnice

access_time13.květen 2020personRedakce

Jako děti jste si jistě zamilovali hru s vláčky a nadšeně jste pozorovali, co se stane, když přehodíte výhybku, nebo napjatě očekávali, až se mašinka vyřítí z tunelu. Některé z nás však tyto hry baví do dneška a ve svých domech shromažďují celou řadu různých typů vagónků a mašinek. Moderním způsobem tohoto koníčku se stalo stavění železnic v zahradě. Nejvíce se ujalo v Německu, Velké Británii, Irsku, Austrálii a USA, ale i u nás si už našlo své příznivce.Správný typI když se první vláčky na hraní objevily už kolem roku 1800, stavění železnic na zahradě je podstatně mladší. Nejmodernější zahradní železnice je typ „G“, který je obvykle v poměru 1:20 nebo 1:24. Další typy jako „O“, „HO“, „N“ a „Z“ nebývají obvykle používány jako venkovní. Důvodem jsou jejich malé rozměry a špatná stabilita. Koroze, plíseň, prach, zvířata nebo hmyz by také mohly poškodit motorek vláčku. Typy „G“ jsou vyráběny z mosazi a proto lépe odolávají korozi. Jak fungujíVětšinu vláčků pohání elektrický motorek, stejně jako jejich „bratry“, kteří jsou užíváni v interiérech. Některé jsou napájeny proudem přímo z kolejí, jiné fungují na baterky a na dálkové ovládání. Ceny základních typů vláčků se pohybují od 3000 Kč až do 17 000 Kč, pokud si však budete chtít pořídit soupravu na dálkové ovládání, cena bude ještě vyšší. Nejdražší záležitostí se stává mašinka na parní pohon. Její spalovací motorek spotřebovává naftu, uhlí nebo dřevo a páru vydrží chrlit 20-30 minut. Ceny těchto mašinek začínají na 17 000 Kč. Záleží jen na vás, kolik budete ochotni investovat. Květinová ozdobaPro mnoho lidí je zahrada jejich největším koníčkem a pokud k tomu přidají ještě stavbu vláčků, jejich hobby dostává zcela jiný rozměr. Nejen že perfektně udržují své trávníky, ale také vytvářejí to správné okolí pro železnici. Podél kolejnic vysazují drobnolisté květinky a stromečky, vytvářejí jezírka a pokládají kameny tak, aby se model co nejvíce podobal skutečnosti. DoplňkyJe plno možností, jak železnice vybavit. V obchodech se nabízí nepřeberné množství různých mostů, tunelů, nádražních stanic, nadjezdů, podjezdů…zkrátka záleží jen na vaší fantazii. Pokud jste zruční a máte nápady, zkuste si vyrobit doplňky k železnicím sami. ProfesionálovéProfesionálové na svých zahradách postavili snad již kilometry železnic a jejich díla vypadají jako skutečné zmenšeniny měst a jejich okolní krajiny. Rádi se svými výtvory chlubí a pokud budete mít zájem jejich zahradu navštívit, jistě vás rádi přivítají. Obrovskou,veřejnosti přístupnou železnicí se může pochlubit také Disney World v USA.

folder_openPřiřazené štítky

Kouzlo zimních zahrad

access_time13.květen 2020personRedakce

Venkovních zahrad si můžete užívat jen několik měsíců v roce. Toužíte-li však po zahradě celý rok, tedy i v zimě, pořiďte si zahradu zimní.Na počátku byly oranžérieZimní zahrady se poprvé objevily okolo poloviny 17. století. Měly podobu zděných budov s velkými okny, ve kterých se v zimě přitápělo. Říkalo se jim oranžérie, jelikož byly určeny především pro pěstování pomerančovníků. Pěstování těchto citrusů bylo v té době finančně velice náročné, oranžérie bývaly proto součástí pouze panovnických a bohatších aristokratických sídel. Staly se symbolem luxusu a blahobytu. Zimní zahrady dnesI ty dnešní zimní zahrady patří spíše k nadstandardu, neboť jsou poměrně drahé a náročné. Na druhé straně však mají mnoho výhod. Rozšiřují obytný prostor, dají se využívat celoročně, nevytápěné zimní zahrady mohou sloužit jako místo pro přechovávání rostlin během zimy, mohou fungovat i jako spořič energie, tedy jako přechodová oblast mezi obytným prostorem a venkovním prostředím, vytápěné zahrady mohou nahrazovat obytný pokoj. Optimálně jako součást projektu domuOptimálně je zimní zahrada navržena již jako součást stavebního projektu domu. Umožní to snadno dodržet předpisy výrobce konstrukcí pro zimní zahrady, jako je například minimální sklon střechy, který má u pevné střechy činit 7%, u střechy posuvné 12%. Většina investorů se však rozhodne pořídit zimní zahradu dodatečně, což dodržování předpisů bohužel většinou znemožňuje. Přínos energetických úsporNež si pořídíte zimní zahradu, je třeba si zodpovědět, k jakému účelu bude sloužit. Zimní zahrada, jejímž hlavním posláním má být přínos výrazných energetických úspor, bude projektována bez vytápění. Nebude však moci sloužit k obývání po celý rok. Je-li však zimní zahrada správně orientována a je opatřena dobrou izolací, je sluneční energie schopna vyrovnávat ztráty vzniklé umělým vytápěním v zimních období a vytápění nemusí být příliš finančně náročné. Zahrada po celý rokZimní zahrada, která je určena k celoročnímu obývání, musí mít kvalitní izolaci. Skla takové zahrady by měla být izolační, dvojitá až trojitá. Nejdokonalejší skla zimních zahrad jsou potažena neviditelnou vrstvou kovu, který funguje jako neviditelné zrcadlo. Dokáže propouštět světlo a zároveň odrážet velkou část tepelného záření. Izolační skla ochrání zimní zahradu jak před zimním chladem, tak před letním přehříváním. Větrání je důležitéZimní zahrada musí mít vyřešen také systém větrání. Ten mohou zajistit posuvná nebo výklopná okna ve svislých stěnách, střešní okna, která mohou být otvírána mechanicky nebo elektronicky, nebo elektrický ventilátor s termostatem. Potřebné zastínění před spalujícím sluncem pro změnu zajistí rolety, rohože nebo žaluzie. Nejlepší umístění zimní zahrady je na jih. Může však být situována i na západ nebo východ. Sever vhodný není. Místo pro květiny i nábytekZimní zahrada, která je zároveň obytným prostorem, má být široká nejméně dva metry a musí mít alespoň 10 metrů čtverečních, aby tu bylo dostatek prostoru pro květiny i nábytek a zároveň se v prostorách dalo i procházet. Jak vybavit zahraduV neposlední řadě je důležité i vybavení zimní zahrady. Vhodný je odlehčený nábytek, například vyrobený z ratanu. Podlahu by měla pokrývat keramická dlažba, přírodní kámen nebo dřevo. A pak již stačí doplnit jen květiny.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní krb

access_time15.květen 2020personRedakce

Venkovní neboli také zahradní krb nám poslouží především v letních měsících, kdy nám zpříjemní posezení s rodinou nebo s přáteli na naší zahrádce. Zatímco vnitřní varianta je určena především k vytvoření příjemného tepla a k jedinečnému vizuálnímu efektu, venkovní variace zvládne bez problémů vaření či grilování.Pořízení zahradního krbu by měla předcházet zralá úvaha o tom, zda jej opravdu využijeme a zda se nám na naší zahradu hodí. Krb může být elegantním a vkusným doplňkem, ale také vyčnívajícím a naprosto nevhodným komponentem našeho posezení. Na trhu jsou k dostání typy volně stojící (klasické, nejběžnější), které mají ohniště s komínem na odvod kouře, dále pak krby s oporou ve stěně, u nichž je kouř vyváděn mimo prostor k sezení.Velmi často je při výběru zohledňována cena. Pokud se rozhodneme pro dražší varianty, dostáváme se ke krbům stavěným na míru, jestliže upřednostníme nižší cenu, je pro nás nejvýhodnější stavebnicové provedení, které je k dostání v obchodech se zahradními potřebami. Nabídka těchto kompletů je v současné době velmi pestrá, ceny začínají asi na 6 000,-Co se týče materiálů, můžeme zahradní krby rozdělit na:pórobeton – jsou levnější, hůře udržovatelé, nesnesou vysoké teploty, vhodné pro topení briketami nebo uhlímvymývaný beton – vyšší cena, snadno udržovatelé, vysoká pevnostmramor – vysoká cena, snadno udržovatelé, snesou vysoké teplotyPro přehlednost a orientaci můžeme zařadit ještě další dělení, a to dle typu ohřevu na:elektricképlynovépřírodní oheňVšechny varianty používají pro odvod kouře krbové střechy z různých materiálů a barev.Případná stavba a umístění krbuStavbu zvládne po prostudování plánku či pečlivém „okopírování“ sousedova krbu jakýkoliv šikovný zedník nebo zručný kutil. Mezi nejčastější materiály pro stavbu se volí kameny nebo cihly. Pro krycí desky s lapačem kouře se používá kov. Velmi důležité je také samotné umístění, musíme tak respektovat nejen estetický vzhled a funkční usazení, ale také bezpečnost. A to tak, aby odlétávající jiskry neohrozily okolní stavby – krb bychom měli stavět v závětří, často je využíváno opěrných zídek nebo kamenných zdí staveb. Musíme také počítat s prostorem na dřevo a krbové náčiní.Pokud má být zahradní krb pevně spojen s domem za využití společného dvouprůchodového komínu je nutno využít služeb odborníků, kteří posoudí stavební způsobilost nebo navrhnou příslušný projekt přestavby.Jako nejsnazší se ovšem považuje koupě stavebnicového kompletu, jeho cena není nikterak vysoká a samotné složení nám zabere jedno odpoledne.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní nábytek do každé zahrady

access_time16.květen 2020personRedakce

Dny se nám prodlužují, noci krátí a slunečního svitu přibývá. Za pár dní už budou paprsky i hřát, a to je ideální příležitost se jim na zahradě postavit čelem. K tomu ovšem potřebujete pohodlný zahradní nábytek.I vy možná právě stojíte před otázkou, jak si odpočinkový kout pro svou zahradu nebo terasu zařídit. Jednoznačně nejlepší volbou je zahradní nábytek ze dřeva, které jako přírodní materiál všude dokonale zapadne. Při jeho výběru se je třeba zaměřit nejen na kvalitu, ale i na ergonomii, aby posezení bylo skutečně pohodlné. A také by měl být potěchou pro oko. Jen designově dokonalé sestavy dají zahradě nebo terase ten správný šmrnc.Jaké dřevo?Na trhu je celá řada dřevin, ale na kvalitní zahradní nábytek se hodí jen některé. Jsou to severská borovice, tropické červenohnědé meranti, ušlechtilé balau a luxusní odolný teak. Ten má díky složení dřeva tu výhodu, že může zůstat na zahradě pod širým nebem po celý rok, takže vám ušetří starosti se skladováním. Vybírejte na míru své zahradyCo všechno si můžete na zahradu nebo terasu pořídit? Výběr je skutečně široký. Od křesel, která mohou být pevná i polohovací, přes kulaté a obdelníkové stoly, lavice, servírovací stolky až po lehátka. Ale tím výčet zdaleka nekončí, protože nesmíme zapomenout na tolik oblíbené zahradní houpačky. Než se vydáte nakupovat zahradní nábytek, je dobré si vybrat takového prodejce, který vás nenutí do předem připravených nábytkových sad, ale nabízí vám možnost vybrat si z jednotlivých kusů to, co potřebujete. Jen u takového si můžete poskládat nábytkovou sestavu podle vlastních představ a případně i postupně další kousky přikupovat.Nezapomeňte na pohodlíAby bylo posezení pod širým nebem skutečně komfortní, neměli byste zapomenout na polstrované potahy. Na výběr jsou v nejrůznějších designech. Velmi oblíbené jsou především typy s oboustranným provedením, u kterých můžete podle nálady vdechnout odpočinkovému koutu zcela novou atmosféru. A když bude slunečního svitu příliš, jistě se rádi schováte pod elegantním slunečníkem se středovou nebo boční nohou s atraktivním barevným potahem.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Domov a bydlení na dotaz dřevo

Dřevěné chodníčky

access_time18.duben 2020personRedakce

Každý chalupář či chatař by chtěl mít u svého objektu nebo na zahradě něco zajímavého a neobvyklého. V současné době také funguje jakýsi návrat k tradici. Jednou z nich jsou chodníky ze dřevěných špalíků.Naši předkové je kdysi běžně dělali a u řady staveb jako jsou průchody, průjezdy maštale apod. vydržely do dneška. Jedná se o přírodní a tedy zcela přirozený materiál,který je sám o sobě krásný a při kvalitě dřeva a dobrém ošetření vydrží léta. Tento typ dlažby dobře tlumí hluk,vibrace a má velmi dobré izolační vlastnosti. Nejvhodnějším materiálem je dřevo z jehličnanů/smrk,modřín,borovice/ a také z listnáčů/ dub,bříza,buk i jasan/. Dlažba je velice snadno opravitelná. V interiérových prostorách se dřevo impregnuje proti plísni /máčením či nátěrem/. Ve venkovních prostorách pouze proti vlhkosti. Je třeba vybrat kvalitní zdravé dřevo s "hustými"léty spíše z menších kmínků cca 15-20 cm v průměru. Z kulatiny nařežete špalíky cca 25 až 30cm dlouhé a ponoříme na cca hodinu do impregnačního roztoku. Můžeme také použít čtvercové nebo obdélníkové špalíky nařezané z trámků.Vytyčíme si trasu a vykopeme zeminu do cca 25-30cm hloubky.Povrch udusáme a zasypeme jej vrstvičkou písku. Špalíky usazujeme vedle sebe za pomoci většího kladiva či dusadla a kontrolujeme plochu vodováhou. Je třeba aby mezi mimi byly zachovány dilatační spáry, ty vysypeme zvlhčeným pískem. Hotový chodník pokropíme vodou a dosypeme do mezer písek.Postup můžeme několikrát opakovat. No a chodník máme hotový. Jistě se nám po něm bude dobře chodit a naši přátele jej budou obdivovat jak dobře zapadá do přírody.

folder_openPřiřazené štítky

Natíráme zahradní nábytek a stavby

access_time18.duben 2020personRedakce

Tu pravou zahradu si na své chalupě bez pěkného posezení snad ani neumíme představit. Ale kromě toho, že si na dřevěné lavici odpočineme a např.vychutnáme si kafíčko a něco dobrého, nebo posedíme s přáteli, musíme se o zahradní nábytek také umět dobře postarat.Když sezona končí, nebo když začíná je vhodné provést jeho případné renovace a opravy. S pomocí brusky, impregnace a barevné lazury vrátíme např. zahradnímu stolu a lavičkám jejich zašlou krásu. Po několika letech používání už je barva stolu i lavic popraskaná,oprýskaná a loupe se. Nejvíce je to vidět na nohách nábytku , protože nábytek stojí např. na dlažbě nezastřešené terasy, na prudkém slunci i v dešti. Na hranách stolu a lavic zase třeba vykvétá mech a ve spojích je usazený prach. Nábytek často bývá koupen bez povrchové úpravy. Pokud jste jej po koupi natřeli nějakou barvou je nutné se starých nátěrů zbavit obroušením a provést novou povrchovou úpravu. Většinou se jednotlivé kusy dají rozebrat, renovaci můžeme tak provést pečlivě aby nábytek dobře opět sloužil další sezóny. Dřevěný nábytek, který má stát venku, je vhodné ošetřit kvalitními impregnačními přípravky, které odolávají vlhku a mají i fungicidní účinek. Zabráníme tak např. plesnivění a hnilobě dřeva. Protože budeme nábytek rozebírat na jednotlivé díly a brousit, můžeme provést důkladnou povrchovou úpravu, tak, jako by byl nový.Nejprve naneseme kvalitní impregnační základ tj. fungicidní napouštědlo, které dřevo ochraňuje proti houbám, plísním a hmyzu a zároveň zvyšuje přilnavost vrchního nátěru. Na zaschlý spodní nátěr naneseme tenkou vrstvou vybrané lazurové barvy se směsí vosků a olejů. Odstín si můžeme vybrat podle vzorníku tak, aby slušel právě té naší zahradě nebo pergole. Celý nábytek je třeba pokud to je možné nejprve potřeba rozebrat na jednotlivé díly. Postupujeme opatrně, aby se např. neutrhly hlavy vrutů. Pokud by byla některá z dřevěných částí příliš zničená povětrnostními vlivy, je vhodné ji vyměnit. Na řadu přichází bruska a smirkový papír. Při broušení musíte dát pozor aby jste neubrousili zbytečně moc materiálu. Jednotlivé obroušené části nábytku natřeme nejprve impregnačním základem v jedné vrstvě. Nátěr necháme důkladně zaschnout a můžeme začít natírat barevnou tenkovrstvou lazurou. Mezi nanášením jednotlivých vrstev vždy počkáme, až lak zaschne. Pro stejnoměrné zvýraznění kresby dřeva je vhodné nevsáklý lak po deseti až patnácti minutách od nanesení setřít suchým štětcem. Lak není nutné ředit. Po natření a důkladném zaschnutí si shromáždíme jednotlivé díly nábytku a začneme je skládat dohromady. Výsledný rozdíl je patrný na první pohled. Nábytek v novém kabátě zve k příjemnému posezení ať už v zahradě, nebo zpátky na terase. Stejným způsobem (jako renovaci) můžete provést i úpravu nově koupeného nebo vyrobeného zahradního nábytku, pergoly, zahradního domku či přístěnku na auto. S výběrem barev, impregnací a lazur vám ochotně poradí ve specializovaných prodejnách nebo v prodejnách pro kutily. Tak se to toho pusťte ať máte svět kolem sebe zase hezčí.

folder_openPřiřazené štítky

Řešíme fasádu

access_time18.duben 2020personRedakce

Opravili jste svoji chalupu či chatu a řešíte co s fasádou? Tak právě pro Vás budou následující řádky. Snad Vám ve Vašem rozhodnutí budou nápomocny. Každý ví, žefasáda utváří charakter domu, je výtvarným prvkem, ale také rovněž musí mít určité technické vlastnosti na, které bychom měli dbát. Proto je vždy potřeba věnovat náležitou pozornost výběru fasádních materiálů, ale rovněž tak barevnosti.Na fasádu zkusme vždy vybrat barvu, která nějak respektuje/ koresponduje/ okolní krajinu a také další domy kolem. Pokud nechceme bílou, máme na výběr nepřeberný vzorník různých odstínů barev, z nichž nejčastěji je v ČR volena okrová či světle žlutá, nebo hráškově zelená, přestože lze také sáhnout po jiné zelené, červené, modré anebo odstíny barev kombinovat. I když má většina nátěrů dnes již ochranu proti UV záření, na jižní a západní strany domu nejsou vhodné příliš syté odstíny, především červených a žlutých barev, protože blednou rychleji, než kdyby byly umístěny mimo dosah slunečních paprsků. Při výběru fasády se neřídíme jen odstínem barvy, ale také typem nátěru, který volíme podle toho, zda jako podklad slouží historická, starší nebo nová fasáda, omítka či zdivo. Jestliže si vyhledáme seznam fasádních barev, které jsou na trhu, objevíme několik desítek druhů a jejich variant. Když si však objednáme nátěrovou fasádní hmotu u specializovaných prodejců, nabídnou nám většinou akrylátovou, silikátovou či silikonovou.Akrylátové - patří k nejžádanějším a splňují všechny požadavky, které od fasádního nátěru očekáváme. Navíc jsou pro běžného uživatele cenově přístupnější, jednodušeji se s nimi pracuje, jsou stálobarevné a dobře propouštějí vlhkost a výborně odpuzují vodu. Silikátové – jsou zejména určeny pro domy, u kterých majitelé bojují s vlhkostí, zde jsou vhodné nátěry silikátové, někdy se lze setkat i s označením minerální. Při zasychání se navíc dobře spojí s podkladem, tedy s omítkou, kterou i částečně zpevní. Mají vysokou paropropustnost a dobře odpuzují vodu. Nejsou však stálobarevné a snadno se špiní. Jsou lepší hlavně proto, že mají vynikající schopnost propouštět vlhkost z podkladu do ovzduší. Lze je proto nanášet na starší a sanační omítky, na minerální omítky, vápenopískové kamenivo nebo na zdivo. Silikonové - Tyto nátěry zase mají nejlepší samočisticí schopnost a odolávají nepříznivým vlivům počasí, proto jsou vhodné třeba do velkých měst nebo na domy, kolem kterých vede rušná ulice. Navíc jsou omyvatelné. Středně propouštějí vodní páry, ale výborně odpuzují vodu. Patří mezi dražší barvy. Vápenné fasády - i když je nikde v obchodech nenajdeme, k hojně používaným patří barvy vápenné. Snadno si je totiž vyrobíme sami. Stačí přidat do vápna pigment. Ale je nutné dodat, že i když na ně někteří nedají dopustit, mají tyto nátěry poměrně krátkou životnost a špatně kryjí. Na druhé straně působí proti růstu plísní, a také velmi dobře ze zdiva propouštějí vodní páry.Stále většímu zájmu stavebníků i architektů se tedy právem těší dřevěné fasády, a to hned z několika důvodů: K obkladům lze používat jak tuzemské dřeviny – smrk, modřín či borovici, tak ty cizokrajné, které jsou ovšem mnohem dražší. Patří mezi ně z těch známějších například cedr, teak, dále pak ipe, iroko nebo tatajuba. Dobře tepelně izolují, chrání dům před nepříznivými povětrnostními vlivy, stavbě dodávají na kráse. Málokdo si obloží celý dům dřevem, zpravidla se omezí jen na určité části nebo jednotlivé obvodové zdi. Důvodem je především vyšší cena dřeva a následná péče o ně. Ostatní obklady - ke konečné úpravě fasád lze rovněž použít keramické nebo kamenné obklady. Dům vypadá zajímavě, materiály dodají stěnám dobré vlastnosti, ale instalace takových obkladů je v porovnání s klasickými fasádami velmi pracná a tím pádem drahá. Fasádu můžeme vytvořit též z takzvaných lícových cihel. Plast - a protože vývoj nelze zastavit, u fasád se čím dál výrazněji prosazuje plast. Stále více lidí obkládá staré domy plastovými palubkami, které vypadají jako dřevo, ale mohou imitovat i zdivo nebo kámen. Mají hned několik výhod - dlouhou životnost, nízkou hmotnost, snadno se udržují . Co nedokáže umýt déšť, to zvládnete hadicí nebo tlakovou stříkačkou. Plasty lze také jednoduše instalovat, neboť jsou zpravidla vybaveny systémem pero–drážka, který známe třeba u plovoucích laminátových podlah. Tyto materiály lze použít k obložení celého domu nebo jenom třeba na štít. Nezapomeňte, že vždy je potřeba pro klasické fasády při rekonstrukcích domů opravit podklad, tedy vnější zdi a omítky domu, u novostaveb bychom zase měli dodržovat technologické lhůty a nestříkat fasády dřív, než nám to stav stěn dovolí.

folder_openPřiřazené štítky

Zkuste samolepící fólie

access_time18.duben 2020personRedakce

Máte na chalupě či chatě starý nábytek jehož oprava či rekonstrukce by byla pracná a finančně nákladná? Chcete mít nábytek např. v designu dřeva či si netradiční design sami vybrat? Chcete si opravit dveře nebo zmodernizovat kuchyňskou linku s minimálními finančními náklady? Tak zkuste na řešení těchto problémů pracovat se samolepícími foliemi a konečným výsledkem budete velmi příjemně překvapeni. Folie koupíte ve specializovaných obchodech nebo v HPM pro kutily.Mají značení d-c-fix. Výběr je již z cca 120 odstínů barev a velké šíře různých dekórů např. dřevo jich má 70. Jsou i folie se zrcadlovým efektem, mramorovým vzorem apod. Folie se mohou aplikovat na všechny tvrdé povrchy a výborné jsou i do koupelen, protože je lze snadno udržovat.Dáme Vám i několik rad pro práci s nimi. Vyžadují dokonale hladný podklad, protože po aplikaci je každá nerovnost vidět. Jsou ale i povrchově strukturované ty na nerovnější podklady použít můžete. Na rubové straně má tzv.centimetrovou/natištěnou/ síť, podle které ji přesně po rozměření nastřiháte. Pořiďte si tzv.rozprašovací střičku např. od přípravku na okna. Do ní dejte asi ½ deci Jaru a doplňte vlažnou vodou. Při aplikaci, když sloupáváte postupně krycí papírovou vrstvu nastříkejte "Jarovou vodu" na celou lepící plochu a dejte jen pozadí aby se Vám na plochu nedostaly nečistoty. Tento způsob Vám pomůže v tom, že budete po přiložení folie na polepovanou plochu s ní podle potřeby posunovat. Až ji dobře srovnáte, tak jak jste potřebovali, tak buď hadrem, houbičkou nebo stěrkou z umělé hmoty či tvrdé gumy vytlačujte vzduch s vodou od středu všemi směry až po okraje. Okraje folie přehněte přes hrany polepovaného předmětu a obraťte jej. Vezměte fen nebo teplovzdušnou pistoli a folii opatrně nahřívejte. Lépe Vám přilne k ploše,která má např. různé záhyby apod.Potom již nechtě asi 3-5 hodin folii zaschnout. Utřete ji od případných nečistot a máte hotovo. Doporučujeme Vám si nejdříve tento postup vyzkoušet na malé ploše s kouskem folie. Pokud budete folii odstraňovat, nejprve ji zahřívejte fenem s postupně z povrchu stahujte. Povrch potom můžete očistit od lepidla např. technickým benzinem. Čistit folii můžete teplou vodou a prostředkem na mytí nádobí.Zkuste to s foliemi a uvidíte jak změníte své prostředí. Hosté si budou myslet,že jste koupili nový nábytek. Práce s nimi opravnu složitá není. Za chvíli to budete umět.

folder_openPřiřazené štítky

Kotle na pevná paliva

access_time18.duben 2020personRedakce

Každý chalupář i chatař chce mít ve svém objektu v chladných měsících teplo a při jeho výrobě mít co nejnižší náklady. Nezanedbatelný není také četnost přikládání,regulace tepla a údržba zařízení.Jedno z řešení je pořídit si a instalovat kotel na pevná paliva. S současné době je široký výběr různých typů podle výkonu a vybavení a na různé druhy paliv. Existují poloautomatické nebo i plnoautomatické kotle na uhlí, koks, brikety, dřevo, pelety a štěpky. Každý z nich má své výhody i nevýhody. U některých je to cena, u některých je to dražší palivo a mohou to být i další.V článku si představíme nejběžnější typy a jejich základní charakteristiku. Pokud se tedy podíváme na současnou nabídku malých teplovodních kotlů na pevná paliva, pak nejběžnější jsou následující typy:- Litinové kotle patří mezi nejlevnější a nejrozšířenější. Převážně se jedná o kotle s ruční dodávkou paliva s prohřívacím způsobem spalování. Nevyžadují odtahový ventilátor. Vhodné jsou pro černé uhlí, koks, brikety, a kusové dřevo . Nízká cena je ale vykoupena zpravidla také nižší účinností.- Ocelové kotle s ruční dodávkou paliva jsou převážně kotle odhořívací s posuvným roštem, což umožňuje spalování hnědého uhlí, drobnějšího kusového dřeva, dřevního odpadu a briket. Tyto kotle také nevyžadují odtahový ventilátor a patří opět do kategorie nejlevnějších kotlů.- Ocelové kotle speciální na kusové dřevo (tzv. zplynovací) jsou kotle odhořívací převážně s odtahovým ventilátorem s poměrně vysokou účinností spalování. Vyžadují dřevo (brikety) o vlhkosti do 20 %, existují také kotle pro kombinované spalování uhlí (kostka) a dřeva. Jejich cena je řádově o třetinu vyšší než u obyčejných kotlů a jejich průměrná účinnost se pohybuje na hranici 80 %.Stále více výrobců automatických kotlů se snaží vyhovět požadavku zákazníků na spalování obilí a biologického obpadu. Cena automatických kotlů je řádově dvoj až trojnásobná oproti obyčejným litinovým a ocelovým kotlům, jejich účinnost však v celém režimu spalování u většiny výrobků výrazně přesahuje 80 %. Kotle na tuhá paliva s poloautomatickým nebo automatickým provozem dnes představují velmi moderní a komfortní způsob využívání zdrojů pevných paliv. Dovolujeme si Vás také upozornit aby jste nezapomněli na ošetření/údržbu/ kotle na tuhá paliva po topném období, aby jste předešli případné závadě a nemožnosti užívání kotle při zahájení topného období.Doporučujeme provést tyto úkony:- vyčištění a prohlídku kotle, zda nedošlo ke změně jeho vnitřní části- překontrolovat všechny klapky, zda nedošlo k jejich deformaci- prohlídnout všechny dvířka a těsnění dvířek, zda nedošlo k zatvrdnutí těsnění- překontrolovat všechny rošty, zda nedošlo k jejich deformaci- v případě uzavřeného topného systému provést zkoušku průchodnosti pojišťovacího ventilu (doporučujeme i před topnou sezónou)- provést kontrolu tlaku v expanzní nádoběDále Vás upozorňujeme, že při krátkodobém zátopu v kotli se může v zadní části kotle objevovat voda. Je to způsobeno velkým rozdílem teploty vody mezi výstupní vodou z kotle a zpátečkou. Toto rosení ustává při delším topení, vyrovnáním teploty vody v systému mezi výstupem a zpátečkou na 20°C. Je jen na Vás jakou si ve svém objektu vybudujete topnou soustavu. Např. řada chalupářů používá krbová kamna s výměníkem, ale to je již jiná kapitola. Při výběru kotle je důležité se vždy poradit s odborníky aby jste spočítali jaký výkon kotle budete pro vytopení Vašeho objektu potřebovat. Zda např. bude stačit dosavadní komín jako odvod spalin, kde bude kotel a expanzní nádoba umístěny,jaké použijete a kolik radiátorů. Zda budete řešit rozvody plastové, železné či měděné a konečně pro jaké se rozhodnete palivo. Nejlépe je nechat si instalaci topné soustavy i kotle vč. případného vyvložkování komína nechat provést odbornou a certifikovanou firmou. Ta Vám rovněž Vámi vybraný kotel objedná u dodavatele

folder_openPřiřazené štítky

Teplovodní systém na chalupě

access_time18.duben 2020personRedakce

Kamna nebo krb slouží nejen jako lokání topidlo, ale čím dál tím častěji jako zdroje energie pro vytápění celé chalupy. Systém kamen nebo krbu s teplovodním výměníkem nám bez velkých investic umožňuje napojení do již existujícího rozvodu ústředního topení. Pokud se pro tuto možnost vytápění rozhodnete, musíte nejdříve zvolit optimální výkon výměníku. "Nízký výkon vám neumožní komfortně vytápět všechny potřebné prostory a naopak předimenzovaný výkon může vést k přetopení a neustálému škrcení přívodního vzduchu do topeniště. To má za následek nadměrné znečisťování prosklených ploch krbu a zanášení komínu. Vyšší výkon lze využít ve spojení s akumulační nádrží. Toto řešení sice vyžaduje další investice, ale umožní vám vytvoření zásoby teplé vody na dobu, kdy již nemůžete přikládat, například v noci nebo druhý den dopoledne, kdy jste v práci."Prvky teplovodního systémuKaždý teplovodní systém musí být opatřen předepsanými prvky. Je to především expanzní nádoba, pojistný ventil a oběhové čerpadlo, které je vhodné doplnit záložním zdrojem pro případ výpadku elektrické energie. Dále je nutné zabránit přehřátí vody ve výměníku. Pro tento účel lze použít speciální CALEFFI ventil. Ten má za úkol v případě, že se teplota vody blíží 100 °C, ji odpustit do kanalizace a na její místo dopustit vodu z vodovodního řádu. Pro výměník není nebezpečné pouze přetopení, ale naopak i příliš chladná voda v systému. Příliš chladná voda v systému způsobuje nízkoteplotní korozi (ta dokáže výměník zničit ve velice krátké době) a dále vede k nadměrné usazování sazí a dehtu na teplosměných plochách výměníku. Tyto usazeniny zvyšují součinitel prostupu tepla a tím snižují výkon výměníku. Tomu se dá zabránit, pokud do systému zapojíte trojcestný ventil, který pomocí zkráceného okruhu (tzv. BYPASSU) omezí dobu, kdy bude do výměníku proudit voda o teplotě nižší než 60 °C, čímž prodlouží životnost a sníží četnost čistění výměníku. Instalaci kamen/krbu s teplovodním výměníkem je vhodné svěřit profesionální topenářské firmě.Návštěva na chalupě, kde se šetří energií Chalupa se nachází v nadmořské výšce 650 m na Vysočině. Budova, zasazená do krásné přírody, je kromě jiného zajímavá svým propracovaným topným systémem, který je dobře připraven na místní drsné zimní počasí a který využívá tři v místě dostupné zdroje tepla – slunce, dřevo a elektřinu. Chalupa je samostatně stojící novostavba s obyvatelným podkrovím o celkové obytné ploše 150 m2. Budova je postavena z tvárnic Ytong 400 mm a je zateplena 100mm polystyrenem. Při stavbě byla použita plastová okna i dveře, tepelné ztráty domu jsou tedy velmi nízké. Umístění chalupy ve výšce 650 m n. m. v 5. teplotním pásmu a předpoklad, že chalupa bude v budoucnu využívána pro trvalé bydlení, vedla majitele k investici do propracovaného a funkčního systému topení a ohřevu vody.Vhodně zvolený topný systém- kombinace tří zdrojů Topný systém a systém ohřevu teplé vody zahrnuje želetavská kamna s teplovodním výměníkem Olymp, tři solární panely a elektrický dohřev. Maximálně jsou tak využity v místě dostupné tepelné zdroje - slunce, dřevo a elektřina. Doplňkovými zdroji vytápění chalupy jsou elektrické podlahové topení v přízemí a elektrický přímotop v podkroví, které jsou ale využívány pouze výjimečně. Instalovaná kamna Olymp mají celkový výkon 7 až 11 kW, z toho na teplovodní výměník připadá 4 až 6 kW. Kamna vyhřívají obytnou místnost o velikosti 42 m2. Teplá voda z teplovodního výměníku je při teplotě 68-85 °C předávána do akumulační nádrže o objemu 1,7 m3. Tepelně izolovaná nádrž byla dodavatelem vyrobena na míru tak, aby se vešla do původní šatny a nebyla tak na očích majitelů a návštěvníků objektu. Velmi důležitým prvkem systému je regulace teploty vody předávané do zásobníku. Pokud by se totiž do výměníku kamen vracela příliš studená voda, mohlo by dojít k dehtování kamen i komína. Výkon kamen Olymp je dostatečný pro postupné vyhřátí celého domu. V případě nutnosti vyhřát chalupu okamžitě je nezbytné použít dohřev elektrickou topnou spirálou o výkonu 3 kW. Dalším řešením by bylo využít výkonnější kamna, např. typ Herkules, který má celkový výkon 11 až 17 kW, z toho do výměníku 7 až 11 kW. "Při topení smrkovým dřevem se přikládá jednou až dvakrát za hodinu. Přikládání přes noc není nutné. Pokud použijete tvrdé dřevo a zavřete přívod vzduchu, oheň do rána vydrží," prozradil majitel chalupy.

folder_openPřiřazené štítky

Moderní krbová kamna za výhodné ceny

access_time23.duben 2020personRadka Eliášková

S radostí byste si dopřáli neskonalé a vynikající teplo domova, které je natolik důležité? Toužíte se radovat nad nezapomenutelným pohledem do rozpáleného ohně a zároveň spojit praktičnost s kreativitou? Potom vyzkoušejte krby a kamna té nejkrásnější kvality, která jsou zárukou hodně luxusních služeb. Vychutnávejte si praskání rozžhaveného dřeva a doplňte svůj příbytek o výtečný a vynikající prvek místnosti. Okuste krby kamna a uvidíte, jaké vymoženosti získá Váš společný domov.Vzhledem k bohatosti tohoto krbového segmentu je výběr libovolných doplňků velmi znamenitý a kromě toho i unikátní. Mimo výtečného vzhledu a výtečné kvality se lze podrobit i velice titěrným a zajímavým cenám. Ať už si dopřejete krby, kamna či jiný designový vzhled vytápění, za každých okolností budete spokojeni. Váš výtečný rodinný dům může být vyzdoben hned dvěma moderními způsoby, které utváří buď krbová kamna či luxusně zpracované obestavby. Možností a variant je v tento moment opravdu dost a neomezeně. Vzhledem k tomu, že je ve zmíněných prvcích páleno dřevo a je tu tvorba spalin, je výsledný design laděn hlavně do tmavých odstínů. Najít si každopádně lze naprosto precizní a syté barvy. Otestujte famózní možnosti a zakupte si precizní krbová kamna za nízké peněžní částky. Zabezpečte si pohled do plápolajícího ohně a taktéž přínosné teplo rodinného domu.Budete-li chtít být praktičtí, lze okusit i propracovaný typ, který Vám bude zároveň vytápět zbytek domu. Jde bezpochyby o krbová kamna s výměníkem a originálním systémem do-vytápění. Dumejte proto při vlastních nadcházejících nákupech také úsporně a nebojte se špičkového vytápěcího řešení, které je zkrátka nepřekonatelné. Dejte na profesionální služby, hodně individuální obchodování a samozřejmě moderní řešení, která jsou přizpůsobena dle tužeb zákazníka. Dejte na záštitu a prvotřídní služby.

folder_openPřiřazené štítky

Kachlová kamna – spojení tradice a trendů

access_time28.duben 2020personRedakce

Rozvoj moderních prvků interiérového vybavení spojených s tradicí předků naplno zasáhl i segment kamen. Co tradičnějšího, než kachlová kamna, si lze vůbec představit.  Přesto dnes s úspěchem doplňují ryze současné interiéry. Kromě designu a dotváření prostředí s sebou ale přinášejí další mimořádnou výhodu. Při vší úctě k estetice a vizuálnímu dojmu je totiž u vytápění na prvním místě především energetická nenáročnost a výsledná tepelná pohoda. A přesně tyto parametry naplňují systémy kachlových kamen velice dobře. Nabízejí zajímavé energetické řešení, snoubí příjemnou klasiku s moderními technickými parametry.Sálavé teplo je člověku přirozenéPrincipem kachlových kamen je sálání a akumulace. Sálavé teplo, tedy takové, které neohřívá vzduch, ale teprve předměty, na které dopadne, je pro člověka velmi příjemné a přirozené. Nejvíce se podobá teplu od slunce a zajišťuje rovnoměrné teplo od podlahy ke stopu, což nebývá u jiných zdrojů tepla obvyklé (znatelný rozdíl teplot dole a u stropu). Teplo, produkované kachlovými kamny, je velmi vhodné i pro alergiky a astmatiky, protože nedochází k přepalování prachových částic a vysušování vzduchu. Akumulace kamen se liší dle jejich konstrukce. Běžně hovoříme o kachlových kamnech lehkých, středně těžkých  a těžkých a výsledná akumulace se tak pohybuje v celkem širokém rozpětí 2 – 20 hodin.Obecně platí, že  u kachlových kamen je pomalejší náběh teploty, po nahřátí kachlů začínají kamna sálat a naopak po vyhasnutí plamene  vydrží vydávat teplo ještě několik hodin.Palivo pro kachlová kamnaSamozřejmě  „kachláky“ mohou sloužit i k vytápění jiných místností, nikoliv pouze té, ve které jsou instalovány. Lze toho dosáhnout pomocí teplovzdušného výměníku nebo hypokaustového systému. Kachlová kamna vykazují nejlepší využití energie z dřevní hmoty. Z toho vyplývá, že nejvhodnějším palivem je kusové dřevo, ale lze spalovat také uhelné brikety a ekobrikety. Výkon bývá většinou regulovatelný, například v rozmezí 3,4 – 10,2 kW. Technické parametry se liší dle typu kamen, ale jako obecný příklad můžeme uvést obvyklé hodnoty: výkon výměníku 5,4 kW, výkon do prostoru  4,8 kW, maximální přetlak výměníku 0,3 MPa, objem výměníku  17 l, tepelný spád 75 - 60°C, účinnost téměř 80 % pro dřevo ( vícě než 85 % pro dřevěné brikety) a výhřevnost až 200 m3. Spotřeba paliva  u takto nastavených kamen 1 – 3 kg dřeva za hodinu. Kachlová kamna se hodí i do pasivních domů nebo do obytných objektů s velkou zastavěnou plochou.Kachlová kamna na peletyNaprosto komfortní vytápění představují kachlová kamna na pelety. Toto palivo současnosti a blízké budoucnosti je synonymem pro topivo ekologicky nezávadné a šetrné k životnímu prostředí, s vysokou výhřevností, nízkým obsahem popelovin a vody. Kachlová kamna na pelety většinou disponují týdenními programovacími hodinami, takže lze jednoduše nastavit individuální zapalování na každý den v týdnu zvlášť podle denního rytmu uživatelů. Vynikající možnost pro víkendové objekty nabízejí kamna, které lze zapínat na dálku pomocí SMS a Vy pak přijíždíte do příjemně vytopené chalupy nebo chaty.Kachle rustikální, secesní i moderníDesignové provedení kachlových kamen je velice různorodé. Bez problémů tak můžete doplnit interiér různých stylů a koncepce. Není problém vybrat kamna tradiční v rustikálním či dokonce secesním stylu, stejně jako kamna obložená kachlemi moderních barev a provedení. Vybírat můžete z jednoduchých i složitějších vzorů, které jsou buď nezabroušené nebo zabroušené (kalibrované). Velké oblibě se v současné době těší matné glazury. V nabídkách výrobců najdete kromě samotných kachlů také  kompletní sady spodních i horních říms v různých velikostech, kachle rovné, rohové, průduchové, větrací i půlené. V kachlovém provedení se setkáte nejen s kamny, ale také s kuchyňskými sporáky nebo s  keramikou obestavěnými krbovými vložkami.

folder_openPřiřazené štítky

Požadavky na konstrukce pro zateplování budov

access_time30.duben 2020personRedakce

Tepelně technické požadavky       Ve vnitřních místnostech budov musí být zajištěny podmínky tepelné pohody, které určují nejen kvalitu bydlení, ale také pohodu k činnostem provázející náš život.Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla       Celkový tepelný odpor konstrukce je součet jednotlivých – dílčích tepelných odporů konstrukcí vrstev zdiva, střešní konstrukce, nebo jiných konstrukcí.Tepelný odpor konstrukce se vypočítá dle vztahu:      R = ( d   /   lambda )         [ m2 K / W ] kde:      R                   je tepelný odpor konstrukce (čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe vrstva izoluje) [ m2 K / W ]      lambda        je součinitel tepelné vodivosti [ W / m K ]      d                    je tloušťka vrstvy počítané konstrukce [ m ]Hodnoty (lambda) vybraných stavebních hmot a výrobků MateriálObjemová hmotnost v suchém stavu [kg/m3].Součinitel tepelné vodivosti Lambda[ W / m * K ] .Zdivo z plných pálených cihel CPP290/140/65 1800 0,77 – 0,80 Zdivo z Cdm 2401500 0,6 – 0,79 Zdivo z CD INA-A, tl.: 365 mm 10000,34 Zdivo z CD INA-A, tl.: 240 mm 1000 0,36Zdivo ztvárnic (například Keratherm P+D)700 - 900 0,15 – 0,32Zdivo z voštinových cihel1300 0,6Zdivo z CD IVA C1100 0,48 – 0,53 Zdivo ze škvárobetonových tvárnic tl.: 300 mm 900 - 1300 0,52 – 0,6Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P2-400 4000,12 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P2-500500 0,15 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P3-550 5500,17 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P4-600 6000,18 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P6-7007000,23 Měkké dřevo (smrk, jedle, borovice, ..)prostup tepla kolmo k vláknům4000,18 Měkké dřevo (smrk, jedle, borovice, ..)prostup tepla rovnoběžně s vlákny 4000,40Tvrdé dřevo (dub, buk, javor, …)prostup tepla kolmo k vláknům 600 - 750 0,22 Tvrdé dřevo (dub, buk, javor, …)prostup tepla rovnoběžně s vlákny 600 – 7500,49 Dubové vlysy – podlahová krytina 600 0,18 Cementotřískové desky CETRIS1150 - 14500,350 Dřevovláknité desky2500,046 Lisované dřevovláknité desky4000,097 Lisované dřevovláknité desky8000,15Korek1500,064Dřevěné piliny200 0,120 Korková drť 450,040Sklo stavební 26000,760Desky z pěnového skla1800,069 Sláma2500,099 Vápenná omítka 16000,88Vápennocementová omítka2000 0,99 Perlitová omítka2500,1Perlitová omítka400 0,12Tepelně izolační omítka Hasit Warmedammputz 850260 0,07 Malta cementová20001,16 Malta vápennocementová1850 0,97 Malta vápenná 16000,88 Malta Hasit – Leicht – Mauermortel 822 M 5 0,18 Beton prostý21001,23 Beton prostý 23001,36 Beton železový23001,43 Beton železový2500 1,74 Keramobeton1300 0,52 Keramobeton 15000,63 Keramobeton18000,89 Perlitový beton400 0,12Perlitový beton 5000,14 Perlitový beton600 0,15 Agloporit beton 17001,11 Agloporit beton 1800 1,26 Škvárový beton12000,67 Škvárový beton 18000,9Ekostyrenbeton200 0,057 Ekostyrenbeton350 0,086Ekostyrenbeton5000,14 Ekostyrenbeton700 0,177 Ekostyrenbeton 9000,235Cementový potěr20001,160 Pěnový polystyrén200,044Extrudovaný polystyrén300,034 Polyuretan měkký350,043 Kamenná vlna400,038 Kamenná vlna60 0,049 Kamenná vlna95 0,049 Minerální vlna 600,091Minerální vlna 950,090 Minerální vlna120 0,094 Skelná vata120 0,047 Sádrokarton7500,220 Sádrovláknitá deska5000,140 Kalciumsilikátové desky Promatect4500,083 Kalciumsilikátové desky Promatect500 0,090 Kalciumsilikátové desky Promatect8700,175 Bitumenové pásy – hydroizolace 1400 0,210 PE hydroizolační fólie14700,350 PVC hydroizolační fólie14000,160Písek17500,950 Štěrk 16500,750 Škvára7500,270 Perlit expandovaný 150 0,110 Popílek 1000 0,350 Pískovec 18000,900 Pískovec2400 1,400Vápenec 20001,200Vápenec25001,400 Mramor 24003,000 Travertin 2500 2,900 Jílovitá břidlice2800 1,700 Žula2500 3,100 Žula 30004,000 Zemina 18001,400 Ocel 785050,000 Hliník2700 204,000 Měď 8800372,000 Mosaz8600102,000Zinek7140 113,000 Tvrzená guma 12000,160 Guma měkčená 2300,059 Keramická dlažba2000 1,010 Podlahová krytina – koberec 160 0,065 Voda 0°C10000,550 Voda 20°C9980,600 Voda 100°C9580,680 Led9002,300 Sníh čerstvý 1000,050 Sníh ulehlý 5000,600 Vzduch – 20°C1,3950,022 Vzduch – 10°C 1,342 0,024 Vzduch 0°C1,293 0,024 Vzduch 10°C1,247 0,025 Vzduch 20°C 1,2050,026 Hodnoty potřebných tepelných odporů konstrukcí KonstrukceTepelný odpor [  m2 K   /   W  ]  [ 1 ] požadovaná hodnota [ 2 ]doporučená hodnota [ 3 ] přípustná hodnota – rekonstrukceObvodová stěna 2,0 2,9 1,25 Plochá střecha3,04,351,9 Strop pod nevytápěným prostorem3,0 4,35 1,9 Strop nad průjezdem3,0 4,351,9 Šikmá střecha (do 45°)2,5 3,651,6 Strmá střecha2,0 2,91,25 Vnitřní stropy s rozdílem teplot Do 5°C0,250,40,2 -Do 10°C0,55 0,8 0,3-Do 15°C 0,8 1,20,5 -Do 20°C 1,05 1,50,7 -Do 25°C 1,3 1,90,8 -Do 30°C 1,62,3 1,0 -Nad 30°C2,0 2,91,25 Zeď mezi místnostmi s rozdílem teplot Do 5°C0,150,20,1 -Do 10°C0,250,40,15 -Do 15°C0,4 0,60,25 -Do 20°C0,55 0,750,35 -Do 25°C 0,650,950,4 -Do 30°C0,81,150,5 -Nad 30°C1,0 1,45 0,65  Součinitel prostupu tepla       Součinitel prostupu tepla je veličina charakterizující tepelně izolační vlastnosti konstrukce. Určíme jej dle vztahu:                       1 U = -------------------------------            ( 1 / le ) + R + ( 1 / li )kde:      U je součinitel prostupu tepla [ W / ( m2 * K) ]      R je tepelný odpor konstrukce [ m2 K / W ]      li je součinitel přestupu tepla v interiérové – teplejší části konstrukce           li = 8 W / ( m2 * K)      le je součinitel přestupu tepla v exteriérové – chladnější části konstrukce.           le = 23 W / ( m2 * K)Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla výplní otvorů: Rozdí teplot exteriér - interiérPožadovaná hodnota U [ W / ( m2 * K) ] Do 10 °C7,1 Do 30 °C 3,2 Do 35 °C2,9 Hodnoty součinitelů prostupu tepla výplní stavebních otvorů – zasklení s dřevěným, nebo plastovým rámem: Typ zaskleníU [ W / ( m2 * K) ] Jednoduché5,2 Dvojsklo2,9 Trojsklo2,1Zdvojené2,8 Dvojité (dvě skla)2,7 Dvojité (sklo + dvojsklo)1,6 Hodnoty součinitelů prostupu tepla výplní stavebních otvorů – zasklení s kovovým rámem: Typ zaskleníUg[ W / ( m2 * K) ]Jednoduché6,5Dvojsklo4,5Zdvojené3,8Požadované hodnoty součinitelů prostupu tepla výplní stavebních otvorů – dveří. TypU [ W / ( m2 * K) ]Vchodové dveře bez zádveřírekonstrukce4,3Vchodové dveře se zádveřímrekonstrukce5,5Vchodové dveře bez zádveřínové3,0Vchodové dveře se zádveřímnové4,0Hygienické požadavky      Základní hygienický požadavek splníme tehdy, když teplota vnitřního povrchu zateplené stěny je vyšší, než je teplota rosného bodu s bezpečnostní přirážkou. Takto zateplená konstrukce zůstává na vnitřním povrchu suchá a netvoří se na ni houby a plísně.Stanovení minimálního tepelného odporu potřebného k zajištění hygienických požadavků konstrukce:              ti - te Rmin = ---------- * Ri - ( Ri + Re )               ti - tipkde:      tip je teplota na vnitřním povrchu konstrukce [ °C ]         tip >= Dts + ts [ °C ]          Re = ( 1 / le ), Ri = ( 1 / li ) Stanovení Dts [ K ] Prostor Dts Konstantní vytápění místnosti 0,2Přerušované vytápění s poklesy teploty: Do 5°C0,5 – 1,0 Přerušované vytápění s poklesy teploty: Do 10°C 1,0 – 1,5  Stanovení teploty rosného bodu ts [°C]teplota   /   vlhkost20%40%60% 80%90%Vzduch 15°C6,91,57,311,613,418°C4,74,210,114,516,320°C3,26,012,016,418,322°C1,87,813,918,420,325°C0,510,516,721,323,2      Kritická povrchová teplota pro vznik plísní Vlhkost [ % ]4050 60 Teplota [ °C ]    10 0,13,25,8154,77,910,6209,312,615,42513,917,320,3Tepelné mosty       Tepelnými mosty nazýváme místa, kde dochází vlivem změny geometrie (nároží, ostění, …) a vlivem konstrukčních změn (balkóny, atiky, …) ke zvětšení propustnosti tepla. Zvětšená propustnost tepla bývá často způsobená nutností prostupu kovových předmětů (ocelových vložek, kotev, …) skrze vrstvu konstrukce zdiva nebo zateplení. V těchto místech tak často dochází ke kondenzaci vodní páry a tím k narušení hygienických požadavků na konstrukci objektu.Požadavky požární bezpečnosti zateplení konstrukcí       Základním požadavkem je zachování požární bezpečnosti stavby.       V případě požáru konstrukce zateplení nesmí:      - způsobit snížení únosnosti a stability konstrukce      - šířit požár a zplodiny budovou      - ohrožovat osoby při jejich evakuaci, například odkapáváním izolační hmoty.Požadavky řešení zateplování budov z hlediska Požární ochrany       Ochrana evakuovaných osob:      - Prostor pro komunikaci osob musí být zajištěn proti odkapávání izolantu buď umístěním nehořlavé stříšky nad komunikací, nebo náhradou za nehořlavý materiál. (například skelnou vatu)      - Tento požadavek platí pro zateplení podhledů, lodžií, obvodových stěn nad vstupem do budovy, apod..Druh stavební hmoty – izolantu v závislosti na výšce:       V případě zateplení budovy s konstrukční výškou větší než 22,5 m, musí být zateplení nad touto hranicí provedeno výhradně z těžko hořlavých materiálů (C1). Při užití hmot se stupněm hořlavosti (B), musíme následně užít povrchovou úpravu s nulovým indexem šíření plamene.Vzduchová mezera nekontaktního zateplovacího systému:       Vzduchová mezera mezi izolantem a nosnou konstrukcí by měla být po 9-ti metrech výšky přerušena nehořlavou překážkou k zabránění vzniku komínového efektu při požáru. Zakládací profil – soklová lišta nesmí být z perforovaného profilu v případě užití k zateplení budovy s více jak dvěma podlažími.       V případě užití měkkého dřeva jako zateplovacího systému, může být jeho výška maximálně 9 m. 

folder_openPřiřazené štítky

První kroky zařizovaní nebo renovace bytu, rodinného domu

access_time02.květen 2020personRedakce

První kroky každého zařizování interiérůZákladem každého zařizování by měly být dokončené stavební úpravy. Pokud se nejedná o novostavbu, měl by každý majitel budoucího bytu nebo kanceláře reálně pouvažovat zejména o přestavbě, která se týká zateplení. Ve starších stavbách by se měla zejména vyměnit stará okna za výhodná nová plastová okna, která mají nespočet výhod (lépe těsní, zabraňují úniku tepla, snadněji se udržují, mají dlouhou životnost atd.Druhým krokem by také měla být výměna dveří. I tady vítězí plast. Plastové dveře najdeme v mnoha variantách dekorů, barev, tvarů i druhů (zasouvací plastové dveře, shrnovací plastové dveře, klasické plastové dveře) a stejně jako plastová okna zejména brání úniku tepla.Třetím krokem může být také vnitřní zateplení. Další kroky už záleží na uživateli, hlavně podle toho jaký výsledný efekt ve svém bytě nebo kanceláří chce mít, a kolik na to má peněz. Můžete vyměnit také topení třeba za moderní podlahové, vymalujte nebo vytapetujte (tapety v posledních letech získávají stále větší oblíbenosti, zejména díky zjednodušení aplikace a kvalitnějším materiálům). Zajímavé je také různé obložení stěn, ať už klasickými obklady nebo různými dekory jako je kámen, dřevo nebo plast.A na závěr také výměna podlah (dlažby, PVC, plovoucí podlahy, koberce atd.).

folder_openPřiřazené štítky

Moderní trendy v zařizování bytů a rodinných domů - 1. část | Moderní interiér

access_time02.květen 2020personRedakce

Trend č. 1 - plastMateriál 21. století, i tak se říká PVC. A z plastu dnes lze vytvořit opravdu všechno. Od skříní, židlí, stolů, lamp, dekorací, přes plastové dveře a plastová okna až ke stavebnímu materiálu. Výhodou plastu je, že je lehce tvarovatelný, odolný, pevný, dá se různě barvit a je také podstatně levnější než jiné materiály. Je tedy jasné, že patří mezi jedny z nejpoužívanějších materiálů. Přesto moderní designéři nedoporučují interiér bytů i kanceláří přeplastovat. Interiér by měl být vyváženou kombinací více materiálů. Takže pokud si vyberete mezi designérskými kousky plastovou židli, neznamená to, že nutně musíte mít také plastový stůl a skříně.Trend č. 2 - návrat k příroděPosledních několik let je zdravý životní styl a ekologie skloňována všemi pády ve sdělovacích prostředcích a v celé společnosti. S tím souvisí také trend v moderním bydlení, kdy se používají zejména přírodní materiály jako je kámen, dřevo, bavlna, papír a další. Čím dál více lidí se navrací k přírodě, ale ne každý na to má. Přírodní materiály jsou totiž kvůli stále ubývajícím zdrojům podstatně dražší než jiné materiály. Levnější variantou jsou tedy imitace přírodních materiálů - linolea, lamináty, plastová okna a plastové dveře, vinylové podlahy atd. Není nic snadnějšího než zkombinovat přírodní materiály s jejich imitacemi.Trend č. 3 - rustikální stylNa první pohled rustikální styl evokuje volnost, prostor a přírodu. Kdysi hojně využívaný trend zejména na terasách a v zimních zahradách, se dnes usidluje také v obývacích pokojích, ložnicích a koupelnách. Lidé si jej oblíbili nejen díky snadné údržbě, ale také cenové dostupnosti. Dnes se rustikální styl velmi dobře kombinuje v moderních interiérech domů, bytů i kanceláří. Lze jej kombinovat se všemi ostatními trendy včetně kombinací s plastem. Bojíte se jít do proutěného nábytku? Pokud se vám líbí například obývací pokoj v rustikálním stylu a nemáte přemíru peněz na ryze přírodní materiály, není nic jednoduššího než zkombinovat látkovo-proutěnou sedačku, proutěné křesílka a stolek s vinylovou podlahou imitující dřevo a plastovými dveřmi a plastovými okny v dřevěném dekoru. Atmosféru dokresluje pár proutěných košíků, hojnost květin v hliněných květináčích a s ručně šitými polštářky a závěsy z některého z přírodních materiálů (např. len, bavlna).Trend č. 4 - retro stylNemůžete si zvyknout na moderní design? Chybí vám předměty z let minulých? Tak právě pro vás je určený retro styl. Neznamená to ale, že máte vyrazit na půdu do sklepa a najít vše, co jste tam během let zanechali. Retro styl - to jsou nové materiály a nové věci v designu let minulých. Oblíbený je zejména díky svému vtipu, lehkosti, originalitě a barevnosti. Co se hodí do retro stylu? Nadčasové proužky, kostky, kruhy, květy a květinové vzory, oblé tvary a pastelové barvy. I tady platí méně je více - nechcete mít přece byt přeplácaný? Proto si vyberte jen několik kousků, které váš interiér rozsvítí.Trend č. 5 - barvyTak tady je volnost opravdu velká. Momentálně jsou módní zejména švestková, odstíny modré, zelené a rudá, ale fantazii se tady meze nekladou. Ti, kteří si potrpí na čistotu a linie, volí kombinace barev jako je bílá, šedá, černá, červená. Veselí a družní lidé by měli dávat přednost žlutým, oranžovým a červeným. Do ložnice se zase hodí hlavně zelená a modrá. Dětem vybírejte pastelové barvy - světle růžovou, světle zelenou, světle modrou a doplňte je veselými barvami jako je žlutá, červená nebo oranžová. Platí pravidlo, že méně je někdy více a každý interiér by měl mít maximálně 2-3 barvy (základní barvy jako je černá, bílá, šedá, hnědá a béžová se do toho nepočítá).Trend č. 6 - jako na zámkuMilujete odjakživa atmosféru zámků a hradů, květinové vzory, postele s nebesy a nadýchané polštářky? Zařiďte si byt stylově jako na zámku. Tento trend je nadčasový a snad nikdy nezestárne. Stačí zkombinovat úlovky z antikvariátů a starožitnictví s novými věcmi v podobném stylu. In je určitě béžová, růžová, zlatá a zelená barva, květinové vzory, z látek pak samet a brokát. Pozor na plastová okna a plastové dveře! Pořídíte-li si v zájmu zateplení domu plastová okna a dveře, nezapomeňte si vybrat některá v dekoru dřeva.

folder_openPřiřazené štítky

Vychytávky pro váš interiér

access_time02.květen 2020personRedakce

Jak si udělat vlastní pracovnu?Máte malý byt, a přesto si chcete udělat vlastní pracovnu? Tady je jednoduché řešení. Jak na to? Jednoduše nápad vychází z toho, že vedle sebe máte 2 skříně pro úložný prostor a mezi nimi dostatek místa tak, aby se vám tam vlezl pracovní stůl. Měl by být umístěný tak, že bude přesně na šířku a skříně na délku budou přesahovat tak, aby bylo místo na umístění židle a v případě že byste chtěli, aby to byl váš osobní koutek tak i třeba spouštěcí rolety. Nahoru nad stůl si uděláte vlastní poličky a máte svůj vlastní malý pracovní koutek a v něm všechno co potřebujete je to úsporné a efektivní řešení.Rám pro obrazK vyrobení rámu pro obraz si musíte sehnat hotové lišty a pak se jen rozhodnout jestli si je nějak sami designově upravíte anebo jestli je necháte tak jak jsou. Toto je jen na vás jak chcete, aby vaše rámečky vypadaly. Pokud se rozhodnete dělat rámeček s vlastním návrhem tak nejprve potřeme spodní lištu lepidlem, poté k sobě kusy přiložíme a zajistíme proti posunu. Poté už jen pilkou seříznete hrany tak aby měli sklon 45° a dovnitř se vám vlezl váš obraz. A na závěr to nejtěžší spoje k sobě přibít tak, aby jste si měli spoj do kterého zabíjíte hřebík posunout o trochu výše, protože až ťuknete tak sjede trochu dolů.Bydlíte v pronájmu a chcete si to zkrášlitNastěhovali jste se do pronájmu a chcete si byt zkrášlit, ale majitel bytu vám nechce přispět na případné úpravy? Řešení problému je jednoduché starý a nevzhledný nábytek prostě potapetujte samolepící tapetou z obchodu a hned bude vypadat jako zase nový.Zadělejte si díru po dveřích sádrokartonemStačí vám k tomu jen sádrokarton o velikosti dané díry, profil pro přichycení sádrokartonu, ale pozor ty musí mít specifické vlastnosti. Profil by měli mít takovou velikost, aby se vlezl mezi rámy a nechal na okrajích velikost přesně pro velikost sádrokartonu. Další je zapotřebí skelná vata pro izolaci a nesmíme zapomenout sádru na dokončení. Profil navrtáme a přichytíme v rámech dveří. Poté vezmeme sádrokarton, nařežeme ho tak, aby se bez problému vlezl do otvoru dveří, a přichytíme jej na profili. Pak už celou konstrukci jen zasádrujeme a je hotovo, máte zazděnou část, kde původně byly dveře a je to rychle hotovo.Jak něco přichytit do sádrokartonuKdyž víte, že později budete chtít něco přichytit do míst kde je sádrokarton a to něco bude velmi těžké, tak že to obyčejný sádrokarton neunese něco jako skříňka a podobné. Tak řešení je jednoduché prostě do profilu předtím, než navrtáte sádrokarton, dejte pevné dřevo a teprve potom přidejte sádrokarton. Tím vytvoříte pevný základ přidávání, protože dřevo má větší nosnost než sádrokarton.Patro do pokojeChcete si v pokoji udělat více místa? Řešení je jednoduché můžete si do pokoje přidělat patro na spaní a tak se jakoby zbavit postele ze země a mít celé místo po posteli volné. Postup je určen pro úzké pokoje a je celkem jednoduchý. Na boky stěn dejte desky tak, abyste na ně mohli později přichytit desky a tím vytvořit jakousi kostru postele, protože toto byste do stěny asi nedali. Do vertikálních desek udělejte zářezy tak, aby jak na levé tak na pravé straně byly na stejných místech. Do zářezů umístěte tyče a poté už jen položte a přibijte desky postele. Nesmíte zapomenout na nějaký žebřík na boku, abyste se dostali nahoru a nějaké zábradlí, kdybyste toto dělali do pokoje dětem. Tento nápad funguje i na větší pokoje, ale bude zapotřebí konstrukci zpevnit trámy, aby vydržela.PostelMáte malou místnost a potřebujete v ní jak spát tak v ní mít uložené nějaké věci? Tak si udělejte vlastní postel s velkým úložným prostorem pod ní. Budeme potřebovat desky a hranoly pro začátek. Přiložíme desky ke stěně, abychom věděli, jak široká postel bude. Poté si načrtneme, kam přijdou podpěrné hranoly. Hranoly na desky připevníme. Desky zase přitlačíme ke stěně a na hranoly připevníme pevné trámy z jednoho konce na protější. Tímto vytvoříme kostru postele, která se dá odtáhnout. Na postel položíme desky a přichytíme je k trámům, případná zavazející předměty u stěny jako je například topení si z desky jakoby vyřízneme. Už doděláme jen bočnice, aby matrace neujížděla, a vše je hotovo.Jednonohý stůlMáte málo místa a chcete si udělat stůl? Vezmeme desku o rozměrech, jaké by náš stůl měl mýt. Na jednom konci (ten který půjde do místnosti) uřízněme rohy pod úhlem 45°, aby nevadili, kdyby se někdo do stolu bouchl. Teď na ořezanou stranu připevníme nohy a na druhou úchyty ke zdi. Noha by měla mít nastavování velikosti, abychom mohli stůl dostat narovno s podlahou. Tu stranu s úchyty přichytíme ke stěně poté co je stůl zarovnán a je hotovo.Stojánek pro časopisyVálí se vám doma na stole spousta časopisů a vy si je chcete nějak elegantně uspořádat? Udělejte si vlastní pořadač pro časopisy. Začneme do boků, kde vytvoříme obdélníkovou konstrukci 2x, aby byla na každé straně jedna a měli by být téměř identické. Poté do těchto konstrukcí vyvrtáme jen dírky a nasadíme do nich tyče malých průměrů. Mezi těmito tyčemi provedeme látku, tak aby tam bylo místo pro časopisy (nejjednodušší je udělat 3 sady tyčí a udělat si jakoby 2 přihrádky na časopisy) a poté už jen zacvaknout druhou stranou a jen vložit časopisy.Sklopný stolek na balkon Chcete si na balkoně udělat malé posezení, ale zároveň tam chcete mít stále místo? Tady je řešení. Na stolek budeme potřebovat 3 desky a sadu pantů. Jednu desku vyřežeme, aby byla do oblouku, a vyhladíme. Na rovnou plochu pomocí pantů přichytíme další menší kousek desky jen tak široký, aby se na něj vlezly panty a něco navíc, abychom mohli stolek sklápět. Další desku ořízneme, aby nám udělala lichoběžník. To je proto, abychom si mohli pod stolek pohodlně dát nohy. Vyřezaný lichoběžník přichytíme ke třetí desce doprostřed zase pomocí pantů. Poté třetí deku přichytíme ke stěně tak, aby s pomocí vodováhy byla v rovině. A na závěr už jen přichytíme naší obloukovou desku na tu na stěně a máme hotovo. Stolek se dá jednoduše složit a je téměř u stěny takže nezavazí.Prasklá dlaždičkaPraskla vám někde dlaždička a vám se to nelíbí? Tady je návod na to jak onu dlaždičku vyměnit. Nejprve prasklou dlaždičku musíme vysekat. S tímto musíme začínat od prostředku dlaždičky, protože nechceme poškodit další. Až je celá dlaždička pryč musíme odstranit zbytek lepidla a spár, které nám v okolí zůstaly. Když je toto všechno hotovo už jen vezmeme novou dlaždičku a dáme ji na místo té původní a vše je hotovo.Škrábance na akrylátové vaněMáte škrábance ve vaší akrylátové vaně a chcete se jich zbavit? Tady je pro vás řešení. Nejprve musíte odmontovat veškeré kryty a nejlépe i baterii. Pokud vám toto nepůjde, musíte ji dobře zabalit, abyste zabránili prachu, aby se k ní dostal. Poté vybrousíte škrábance, kterých se chcete zbavit. Toto se musí provést velmi jemným brusným papírem, až toto budete mít hotovo tak vezmete leštící pastu a dobře ji rozleštíte. Toto řešení se dá použít jen u mělkých škrábanců asi tak 1mm hlubokých.Broušení parketZjistili jste, že máte poškrábané parkety a chcete je vybrousit. Zde je řešení. Než se do toho celého pustíte, tak musíte celou místnost vyklidit. Nutností před broušením je také odstranit lišty. Když je toto všechno hotovo tak podlahu vyluxujeme. Broušení samo o sobě není nijak složité, ale chce to mít nějaký systém a trpělivost. Broušení se provádí po směru, jakým máte parkety naskládány. Pokud jsou naskládány mozaikově, brousíte kolmo k podlaze a ve 30° k sobě. Rybinový vzor se zase brousí na střídačku v úhlu 45°. Broušení se provádí pomalu a stejnosměrně. Zapnutá bruska se nevypíná, ani neměníme její směr pohybu. Celé broušení začnete s největší zrnitostí a ukončujete s nejmenší. Po každém zbroušení musíte podlahu vyluxovat.Stahování tapetNejlevnější způsob stažení tapet je použít obyčejnou mydlinkovou vodu. Celý postup je jednoduchý tapety, které chcete stáhnout, obejděte a udělejte do nich nějaké díry, aby se ta voda dostala k lepidlu. Stačí, kdyže je uděláte jen obyčejnou vidličkou. Poté pomocí válečku, houbičky nebo štětce. Necháme chvilku působit a poté pomocí špachtle stáhneme. Kdyby se stalo, že se vám to někde nepovede, tak danou část znovu namočte a proces zopakujte.Zapojení lustruVyměňujete lustr poprvé a nevíte si rady? Tady je pro vás řešení. Připravte si izolovaný šroubovák a zkoušečku. Teď se do toho můžeme pustit. Nejprve vypněte pojistky, které vedou k lustru. Pokud nevíte, které to jsou tak je vypněte všechny. Odzkoušejte dráty od lustru, jestli jimi nejde proud a poté je odizolujte. Obvykle to bývají tři dráty dva fázové a jeden nulový. Poté zase zapněte pojistky a zkoušečkou zjistěte, který z drátů je nulový a znovu je vypněte. A na závěr už je přes čokoládu spojíte dráty s lustrem fázové na středový kontakt žárovky a nulový na kontakt na obvodu. Teď už jen zapojte pojistky a vyzkoušejte žárovku.ŠkraloupNechali jste si někde stát barvu a udělal se vám na ni škraloup? Není důvod ji vyhazovat. Předpokládáme, že záruční lhůta je stále v platnosti a můžeme barvu ještě zachránit. Stáhněte celý škraloup z barvy dolů a barvu pořádně promíchejte. To není všechno, v barvě stále mohou být nějaké zbytky, takže vezměte nějakou starou nylonovou punčochu a barvu přes ni přelijte.Jak zabránit neustálému obíjení rohůŘešení tohoto problému je jednoduché koupíte si nárožníky. Nárožníky si ustřihnete na velikost, jakou potřebujete a přiložíte je na daná místa kde chcete aby byly. Poté je přichytíte obyčejným koníkem, aby vám neujížděli. Už vás čeká jen jediný úkol zasádrovat je.

folder_openPřiřazené štítky

Ekonomické vytápění peletami

access_time02.květen 2020personRedakce

Moderní trendy ve vytápění domácností fandí ekologickým obnovitelným zdrojům energie, jako je například dřevo. Pro vytápění tak můžete získat vysoce efektivní kotle, které dřevo spalují, mohou jej zplynovat a nebo využívají dřevěných briket nebo pelet.Dřevěné pelety jsou vysoce kvalitní, ryze ekologické palivo, které má opravdu překvapivou výhřevnost. Jejich výroba je poměrně jednoduchá. Dřevní hmota (dřevěná biomasa) , štěpky a hlavně piliny se lisují za velmi vysokého tlaku bez přítomnosti pojiv.Jejich skvělou výhodou je opravdu vysoká výhřevnost a nízká produkce popela. Jsou tedy velmi ohleduplné k přírodě a jejich uskladnění je díky jejich rozměrům a tvarům snadné a nenáročné. Vyrábí se zpravidla z kombinací smrkového a borového dřeva, ale pochopitelně najdete i pelety z různých typů dřeva, jako je dub, buk, olše a jiné typy tvrdých dřev. Průměr peletek se obvykle pohybuje kolem 6 do 20 mm v průměru. JsouNěco o peletáchPelety jsou sypké fytopalivo a jejich výhřevnost se zpravidla pohybuje kolem 18 MJ/kg. Obsah vody je enormně snížen a stejně tak obsah popelovin (do 1%). Jsou odolné vůči nárazům, jsou vhodné pro automatizované násypníky speciálních kamen na pelety.Díky těmto vlastnostem jsou dřevěné pelety skvělým palivem pro čisté a ekonomické vytápění. Uživatelský komfort topení s peletami je nevídaný. Samotná výroba dřevěných pelet je v současné době rychle rostoucí odvětví na trhu s palivy.Největší výhody pelet Pelety jsou ekologická metoda vytápění z obnovitelných zdrojů energiePři spalování pelet vzniká minimální množství CO2 a taktéž popela. Neměly by obsahovat ani síru, takže z hlediska ekologického jsou pelety perfektním palivemPopel z dřevěných pelet je zároveň hnojivo s vysokým obsahem minerálních látekOrgány EU a Ministerstva zemědělství ČR připravují zavedení speciálních fosilních daní ve prospěch vytápění biomasou a s pomocí obnovitelných zdrojů

folder_openPřiřazené štítky

Kachlová kamna opět in

access_time14.květen 2020personRedakce

Ta tam jsou časy, kdy klasická kachlová kamna byla součástí skoro každé vesnické chalupy. Kdo se chce vrátit v čase zpět a podobná kamna si pořídit, draze za ně zaplatí. Na druhou stranu se dřevo pomalu stává opět jedním z nejdostupnějších a nejlevnějších paliv, vzhledem ke stále rostoucím cenám energií 4x E – ekonomika, ekologie, efektivita, estetikaPřestože se díky minulému režimu používání i stavba kachlových kamen téměř vytratila, poté co systém nepřál kamnářství a toto řemeslo téměř vymizelo, kachlová kamna se v dnešní době vrací zpět. Nejde již jen o estetický kus nábytku, ale i o efektivní a ekonomicky výhodný zdroj tepla.Krása, která zahřejeKachlová kamna jsou na našem trhu stále oblíbenější a poptávka po nich roste, stejně jako po kamnech klasických nebo po krbových systémech. Výrobci na tuto poptávku pružně reagují a obratem nabízejí kvalitu včetně originality. Právě to lze připočíst k důvodům, proč se cena, někdy až „luxusních“ kamen pohybuje v řádech desetitisíců.Kamna nebo krbRozhodujícím faktorem není jen velikost a styl vašeho interiéru, ale především finanční možnosti. Cena se odvíjí nejen od množství či druhu použité keramiky, ale i od typu topeniště, velikosti a technické náročnosti topidla. Spodní hranice stavby se přibližně pohybuje kolem osmdesáti tisíc, ale velmi snadno se může vyšplhat i k dvěma stům tisícům korun.Nejen pastel má zelenouV dnešní době je k dispozici široká škála barev. Kromě stále oblíbených pastelových odstínů v matném i lesklém provedení můžete vybírat i z různých odstínů hnědé, medové a dalších.Aby byl výhřev maximálníK dosažení nejlepších výsledků používejte pokud možno řádně vysušené palivo. Dřevo z čerstvě poraženého stromu obsahuje přibližně 50% vody, po dvou letech uskladnění se obsah vody pohybuje kolem 20%. Spalování vlhkého dřeva vám rychleji zanese komín, což může později vést i k jeho popraskání. Rovněž se s takovým dřevem moc nezahřejete. Nejvhodnějším palivem je tedy dobře vysušené bukové anebo březové dřevo.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Hobby na dotaz dřevo

Jaké jsou typy pásových pil

access_time17.duben 2020personRadka Eliášková

Pásových pil je na trhu nespočet. Poradíme vám, který druh potřebujete. Ne vždy se vyplatí koukat jen na cenu. Dnes jsou pásové pily dostupné naprosto všem, včetně kutilů. Tyto stroje nesmí chybět v žádné dílně.Pro malé podniky, případně domácí kutily jsou nejlepší ruční pásové pily. Jedná se o nejmenší a nejlevnější stroje této kategorie. Potřebujete-li pásovou pilu převážet, tak je pro vás tento model jasnou volbou. Malé ruční pásové pily můžete koupit téměř všude (i v supermarketu), ovšem dávejte si pozor na kvalitu. Zárukou by vám mohla být renomovaná značka. Nejlevnější pásové pily jsou poruchové, neodvádí čistou práci a v některých případech mohou být i nebezpečné.Pro větší firmy jsou tady poloautomatické pásové pily, kde je vše až na podávání materiálu automatické. Vhodné pro častý provoz (pro podnikání založeném na kvalitních řezech tvrdým materiálem jako je dřevo, plast či kov).Nejnáročnější uživatelé uvítají automatické pásové pily, které po naprogramování odvedou celou práci svépomocí. Jedná se samozřejmě o nejdražší druh. Investici si mohou dovolit jen velké podniky.Výběr pásové pily dobře zvažte, nezapomeňte se informovat i na výkon. Využití pásové pily je sice široké, ale ne všechny druhy zvládnou vaše očekávání.  Pilový pásKaždá pásová pila potřebuje kvalitní pilový pás, obrátit byste se měli na prověřené značky. Šetřit na pilovém pásu se opravdu nevyplatí. Vyžadujete-li čistý a přesný řez potřebujete nejenom kvalitní pásovou pilu.Ke každé nové pásové pily byste měli obdržet minimálně jeden pilový pás. Jeho opotřebení záleží na používání a materiálu. Správným zacházením se životnost pásu prodlouží.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Magazín na dotaz dřevo

Hubení dřevokazného hmyzu

access_time18.duben 2020personRedakce

V současnosti se pro hubení dřevokazného hmyzu nejčastěji využívá metod chemického ošetření. Řada přípravků k hubení červotočů je dnes běžně k dostání v drogeriích a mají velmi uspokojivou kvalitu. Za skutečně účinné roztoky s likvidačním i preventivním účinkem jsou považovány např. Xylamon, Xyladekor, Lignofix, Pentalidol, Červostop a další. Aplikujeme je tak, že menší poškozené kusy nábytku v roztoku namáčíme do té doby, dokud nedojde k vystoupení bublinek na hladinu.Jestliže však máte napaden velký kus nábytku, je třeba jej ošetřit injekčním vstřikováním látky přímo do děr od červotoče. Tuto činnost je však lepší svěřit do rukou profesionála, zjména pokud Vám skutečně na např. historickém nábytku záleží.. Velkým problémem je ovšem fakt, že pokud se larvy červotočů cítí být ohroženy, prokoušou se hlouběji do dřeva a pak už je skutečně problém je bezezbytku chemicky zničit.Nejjistější způsob, jak se dnes můžeme červotočů zbavit, je použití mikrovlnného záření. Jde o elektromagnetické vlnění o kmitočtu od 300 MHz do 30GHz. Na červotoče výborně funguje záření o kmitočtu 2450 MHz, který se hodí k ohřevu materiálů obsahujících vodu. Právě na tomto principu spočívá likvidace dřevokazného hmyzu mikrovlnným zářením. Dospělí červotoči ani larvy nepřežijí teplotu 65 stupňů, už teplota okolo 50 stupňů Celsia zastavuje jejich vývoj.Mikrovlnné záření je tak ideální pro vyhubení červotočů ve dřevě, ale nechrání jej proti dalšímu případnému napadení. Nábytek či trámy je tak nutné co nejdříve poté opatřit impregnací ochrannými prostředky. Ozařování je však činnost poměrně zdlouhavá a nehodí se na všechno. Teplota totiž místy dosahuje až 90°C, proto nemůže být aplikováno na předměty citlivé na teplo. Nehodí se tedy např. na lakované předměty a starožitnosti. Novinkou je také ozáření postižených předmětů gama zářením v ozařovací komoře, jehož zdrojem je radioaktivní izotop kobaltu. Tento systém také není možné uplatnit na vše, ale pouze na předměty, které se do komory vejdou. Ozáření projde celým předmětem a zničí červotoče ukryté i hluboko ve dřevě. Dřevo přitom není nijak poškozeno a záření na něm nezanechá žádné stopy. Ozařovnu uměleckých předmětů naleznete v Roztokách u Prahy.Takže Vážení chalupáři a chataři, pusťte se ihned do vyhubení červotoče,pokud jste jej na své chalupě zjistili, než Vám ji "sežere" před očima. Snad Vám tento článek dal návod jak se nejlépe a úplně tohoto dřevokazného brouka zbavit.

folder_openPřiřazené štítky

Starý nábytek na chalupě

access_time18.duben 2020personRedakce

Snad není chataře nebo chalupáře, který by ve svém objektu neměl nějaký zajímavý "starý" kousek nábytku, který staví před návštěvami na odiv a jeto třeba jeho oblíbený kousek.Není divu, že chceme mít chatu či chalupu co nejútulnější a nejpohodlnější, když tam trávíme v roce spoustu času. K tomu nám může pomoci např. vkusné, obvykle starobylé zařízení jejího interiéru nebo alespoň nějaký solitér. Hotové poklady pak chalupáři často nacházejí na starých a zaprášených půdách. Při troše šikovnosti a fantazie lze i z letitého harampádí vykouzlit nejeden originální kousek nábytku. Pěkně zrenovovaná truhla, židle, stůl, šifonér či skříň dodají chalupě úplně nový ráz. I na chatě nebo chalupě hrají důležitou roli hlavně maličkosti, a tak můžeme interiér našeho víkendového obydlí ozvláštnit například renovovanou skříní po prababičce, starodávnou komodou nebo třeba lodním kufrem po dědečkovi.Starý stylový nábytek můžeme pořídit, často i velmi levně, také v bazaru. Tak jako ten z půdy, i ten z vetešnictví musíme ale nejprve pečlivě prohlédnout. Nejdůležitější je, aby nebyl napadený červotočem. Dalším  nepřítelem starého a poškozeného nábytku jsou také plísně. Podle odborníků však v dnešní době už ani červotoč nebo plísně nejsou neřešitelným problémem. Existuje řada přípravků a postupů jak je zahubit. Na záchranu starobylého nábytku je vhodné přivolat manuálně zručného opraváře pokud na to nestačíme sami. Šikovné prsty můžeme mít, ale rady a zkušenosti takového mistra truhláře bývají k nezaplacení. Třeba je nutné vědět, že podle truhlářského pravidla je k opravě staršího poškozeného nábytku vhodné staré dřevo. Někdy se dá použít i nové, ovšem pořádně vyschlé. A skutečný řemeslník si obyčejně poradí i se  zdánlivě neřešitelným problémem. Například z ohořelého torza nábytku se díky jeho šikovným rukám opět vyloupne dávný skvost. Křeslo se také vyplatí předat čalouníkovi, než si jej čalounit sám, třeba dobře ale špatnou látkou. Jedno je ale jisté, ani naše rekreační obydlí by se nemělo stát odkladištěm starých a nepotřebných věcí. Někdy  i jen jeden extra kousek starého nábytku  udělá mnohem větší službu a parádu. Atmosféře naší chalupy určitě dodá na originalitě a zajímavosti. Maličkosti, jako je třeba starodávný hliněný džbánek, kamenný pekáč na buchty nebo stará dřevěná krabička na šperky, stará železná žehlička, hmoždíř apod. může úplně stačit.Starožitné věci a nábytek se prostě na chalupu nebo chatu hodí ale nemělo by to tam vypadat jako ve starožitnictví. Zkuste se porozhlédnout co vy šlo vylepšit a zkrášlit.

folder_openPřiřazené štítky