Výsledky vyhledávání v sekci Zahrada na dotaz dřevěné uhlí

grilování aneb Hostina pod širým nebem

access_time31.březen 2020personRedakce

Těšíme se na to celou dlouhou zimua konečně je to tu – slunná odpoledne, a konečně je to tu – slunná odpoledne,vlahé večery v zahradě a k tomu grilo- vlahé večery v zahradě a k tomu grilování!Ten báječný rituál, kdy se rodina či vání! Ten báječný rituál, kdy se rodina čipřátelé sesednou kolem ohniště a užívají přátelé sesednou kolem ohniště a užívajísi příjemné atmosféry i dobrého si příjemné atmosféry i dobrého jídla… Grilování masa v praxi Abychom při grilování nebyli zklamáni a neudělali si ostudu před přáteli, je třeba se řídit některými osvědčenými radami. VÝBĚR MASA Ke grilování lze použít prakticky všechny druhy masa, drůbež, zvěřinu, ryby nebo mořské živočichy. Základem úspěchu grilování je již na samém počátku správná volba suroviny – masa, která určuje další přípravu a postup při grilování. Různé druhy masa vyžadují vždy odlišný postup. Vrcholem kulinářského umění je pak správná příprava a úprava steaků. HOVĚZÍ – ideální je takové, které má jemná vlákna a v mase vyvážený podíl tuku, který je nositelem chuti. Toto kritérium splňují nejdražší části hovězího – od pravé svíčkové, roštěné, T-bone steaků (nevykostěné roštěnky se svíčkovou), květové špičky nebo válečku až po maso z vysokého roštěnce, které v rámci hovězího patří k levnějším druhům. Při přípravě postupujeme následovně: Vybrané hovězí maso odblaníme a naporcujeme krájením kolmo přes svalová vlákna na 2 až 4 cm silné plátky – steaky; okraje několikrát lehce dokola nařízneme, aby se při grilování nezkroutily. Steaky z pravé svíčkové silné 3 až 4 cm naopak převážeme bílou nití, aby okraje byly stejně silné jako střed a rovnoměrně se propekly. K přípravě klasického hamburgeru použijeme mleté libové hovězí, které smícháme s najemno nasekanou cibulí, přidáme šlehačku nebo smetanu, dále sůl a pepř. Dobře promícháme a vytvarujeme mokrýma rukama karbanátky cca 2,5 cm silné. Do středu syrového hamburgeru vložíme kostku ledu, aby maso zůstalo po upečení šťavnaté. Předpokladem úspěchu je při grilování hovězího masa jeho kvalita. VEPŘOVÉ – vhodná je krkovice, kotlety, řízky z kýty, bůček, kolena nebo velmi oblíbená plochá žebírka z boku. Můžeme grilovat plátky masa bez kosti nebo s kostí (krkovice, kotleta, bůček). Opět krájíme kolmo přes vlákna plátky 1,5 až 2 cm silné, které dokola několikrát lehce nařízneme. Žebírka oddělíme po jednotlivých žebrech nebo je grilujeme vcelku, podobně i bůček. Větší kusy masa (např. kolena, bůček a žebírka vcelku) je vhodné předem ovařit ve vodě se solí, kořením a cibulí. Maso k ovaření vkládáme zásadně do vroucí vody. Poté rovnoměrně nakrojíme povrch kůže, aby se maso kolen a bůčku dobře propeklo a vytvořila se křupavá kůrka na povrchu. DRŮBEŽ – kuře i krůta. Oblíbená jsou kuřecí křidýlka nebo stehýnka, která jsou tvarem a přiměřenou velikostí pro grilování doslova předurčená. Je možné grilovat i plátky z krůtích prsou či spodní stehna. Na výběr drůbeže nejsou žádné speciální požadavky. Je nutno dodržovat hygienu při manipulaci se syrovým drůbežím masem a dbát na jeho dostatečnou tepelnou úpravu. OSTATNÍ DRUHY – ke grilování jsou dále vhodná třeba vepřová játra nakrájená na tenké plátky, jehněčí kotletky, filety z ryb či menší ryby vcelku, mořští korýši, mušle atd. Grilovat můžeme také hotové masné výrobky jako špekáčky, klobásy, točený salám. Používáme výrobky kvalitní, v přírodním střevě, jejichž povrch lze lehce upravit zářezy. Oblíbené jsou i špízy (ražniči, šašliky) – kousky masa napichujeme na jehly nebo špejle a případně prokládáme zeleninou nebo slaninou. Nikdy nekombinujte více druhů masa najednou! Dřevěné špejle předem na 30 min. namočíme do studené vody. PŘÍPRAVA MASA KE GRILOVÁNÍ - Marinování – nakládání masa, drůbeže, ryb i zeleniny před grilováním. Dosáhneme tak lepší chuti, jemnosti a vůně z koření či bylinek. Můžeme marinovat na sucho – do masa vetřeme směs koření. Častěji však marinujeme na mokro v emulzi koření a soli s rostlinným olejem nebo vínem, pivem, vinným octem či citrónovou šťávou. Potraviny během marinování nasáknou tekutinou a při grilování se méně vysušují. Součástí některých grilovacích přípravků jsou také speciální látky pro zvýšení křehkosti masa (např. enzym papain). Pasty a omáčky – pasty se dělají z ostrých kořeněných přísad spojených vínem či olejem. Do omáček se přidává čatní, hořčice, džemy, cukr nebo med. Jejich smyslem je vytvořit na povrchu masa chutný obal – glazuru, která brání vytékání šťávy z masa.Jsou-li v pastách či omáčkách sladké ingredience, potíráme maso až závěrem grilování, aby se vytvořil karamelizovaný povrch. Solení – zásadní výjimku tvoří hovězí steaky a vepřová játra, které před grilováním nesolíme. Hotové maso by bylo tvrdé, proto si ho každý osolí podle chuti sám až po úpravě. Ostatní druhy masa solíme předem, případně se prosolí během marinování. ZELENINA NA GRILU Grilování zdaleka není jen labužnickou záležitostí pro milovníky masa! Na své si mohou přijít i vegetariáni – zelenina protažená kouřem dostává skvělou chuť. Co vše se dá grilovat? Možností je mnoho: Lilky a cukety – nakrájené nejlépe na silnější plátky; rajčata nebo papriky – rozkrojené napůl, vydlabané a naplněné dle chuti směsí sýru, česneku, cibulky a koření; kukuřice předem uvařená ve slané vodě a při grilování potíraná směsí másla a česneku; houby dochucené barbecue omáčkami; brambory na „tisíc způsobů“ – suché se solí, pepřem nebo bylinkami, polité ochucenou kysanou smetanou, plněné podobně jako rajčata nebo papriky. A vymyslet si můžete samozřejmě i jiné kombinace, chuti a fantazii se při grilování meze nekladou… VLASTNÍ GRILOVÁNÍ Důležitým předpokladem úspěchu při grilování je správná teplota a doba grilování. Neměli bychom jíst maso nedostatečně propečené! To platí obráceně i pro maso přepečené a povrchově připálené. Maso před grilováním důkladně osušíme, případně odstraníme přebytečnou marinádu, aby se povrch nespálil. Předem potřeme rošt olejem, aby se maso nepřichytilo. Plátky, steaky, hamburgery a drobnější kousky masa grilujeme na horkém až středně vyhřátém grilu po dobu 3 až 10 min., vždy po obou stranách, aby se povrch rychle uzavřel a maso uvnitř zůstalo šťavnaté. Optimální teplota a doba tepelné úpravy na grilu je velmi důležitá pro pravé hovězí steaky, tzv. minutkové maso. Nepropečené je příliš syrové, přepečené je naopak velmi tvrdé. Kousky a plátky drůbeže grilujeme na horkém až středně vyhřátém grilu 10–40 min. po obou stranách (bílé maso cca 15 min., tmavé 30 min., křidýlka 10 min.). Půlku či celé kuře, vepřová kolena a žebírka grilujeme cca 40–90 min., nejlépe na mírně vyhřátém grilu a přiklopené víkem. Stupeň propečení masa zjistíme např. napíchnutím jehlou; při správném propečení vytéká z masa čirá šťáva. Teplotu uvnitř masa lze kontrolovat i pomocí vpichového teploměru (minimálně 70 °C po dobu 10 min.). Pro zachování typické a jemné chuti ryb (např. makrela vcelku) dobře nasolené a krátce odleželé makrely propečeme zvolna na elektrickém grilu cca 15–20 min. a nakonec je na 5–10 min. vložíme na venkovní gril, kde je pouze zakouřímetřeba vložením čerstvé snítky rozmarýny na dřevěné uhlí. Hotové pokrmy zásadně servírujeme na předem vyhřátých mísách a talířích. K hovězím steakům podáváme sůl a směs koření v oleji, např. jihoamerické chimichuri, hotové ryby můžeme nakonec pokapat olivovým olejem a posypat drobně nakrájenými česnekovými výhonky. Můžeme si vytvořit řadu dalších postupů a receptů při grilování podle vlastní fantazie, včetně použití různých obloh a příloh. VOLBA GRILU V současné době existuje několik typů grilů, které se liší způsobem přípravy grilovaného pokrmu. V zásadě existují grily kontaktní a sálavé. U kontaktních grilů žár působí přímo na připravované potraviny. Pokrm přichází do styku se zdrojem tepla. Tento typ grilů se hodí především pro pečení. Sálavé grily žár pouze vyzařují a jsou vhodné hlavně k opékání pokrmů. Zdrojem tepla může být dřevo, dřevěné uhlí, elektrická energie či plyn. Rošt by měl mít nastavitelnou vzdálenost od zdroje tepla, aby se mohl přizpůsobit tepelným podmínkám. Důležitá je i ochrana proti větru. Při tomto způsobu grilování stéká z připravovaného pokrmu tuk – buď z tučnějších částí masa nebo z marinády. Je-li topeniště umístěno pod roštem, je zapotřebí zajistit, aby na žhavé uhlí stékalo tuku co nejméně. K tomu slouží např. alobalová miska či tzv. biorošt. Existují i grily se svislým topeništěm, u kterých je zdroj tepla umístěn kolmo k roštu. Tato konstrukce vylučuje vznik škodlivých látek. Nejoblíbenější jsou stále grily na dřevěné uhlí a grilovací mřížky. Při nákupu bychom pak měli sledovat nejen funkčnost výrobku a cenu, ale i jeho vybavení včetně koleček, madel, odnímatelných roštů pro usnadnění manipulace, možnost motorového pohonu grilu a ochranu proti větru. S pomocí grilovacích mřížek můžeme grilovat kdekoliv v přírodě i na obyčejném ohništi. Na spodní část mřížky (umístěné min. ve výšce 30 cm nad ohništěm) naskládáme potraviny a horní mřížkou přiklopíme. Obě části jsou spojeny delší rukojetí s jednoduchou pojistkou proti rozevření.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní grily a krby na dřevěné uhlí

access_time31.březen 2020personRedakce

Grily na dřevěné uhlíGrily na dřevěné uhlí jsou samozřejmě "starou známou" klasikou zahradního grilování a pro většinu lidí jsou již tradičně spojené s létem, pohodou a romantikou. Posezení s přáteli u grilu, většinou pod širákem, vůně pečících se dobrot a pohled do rozžhavených červených uhlíků mají své neoddiskutovatelné kouzlo, a to nejen pro konzervativní milovníky grilování. Pro zamezení vzniku škodlivých látek při grilování se doporučuje takzvané nepřímé grilování. K tomuto grilování jsou určené grily, které nemají ohniště přímo pod roštem, pokrmy se tak ohřívají pouze horkým vzduchem a odkapávající tuk nepřijde s rozžhaveným dřevěným uhlím vůbec do kontaktu. Vznik kouře je při nepřímém grilování zcela minimální a samotné grilování se tak stává dokonale zdravou tepelnou úpravou pokrmů. V přehlídce našich grilů si můžete prohlédnout i varianty pro zdravé grilování. Je to např. gril Vitalo, který umožňuje nepřímé grilování na roštu nebo na grilovací jehle. Kombinace obou způsobů grilování nepřímým způsobem je jedinečná. U modelů Profi, Rotondo, Trendy Mobil, Cucino-Mobil, Smoky, Gril 43764, Gril 43765 a Fantastico 028 je součástí grilu i boční ohniště, které umožňuje nepřímé grilování na jehle. 

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní grily a krby na dřevěné uhlí - Naše tipy

access_time31.březen 2020personRedakce

Připravili jsme pro vás výběr několika tipů pro úspěšné grilování. Rovněž jsme zařadili i odpovědi na nejčastější dotazy týkající se grilů a grilování. Ať už vlastníte gril na dřevěné uhlí, gril plynový, nebo o jejich koupi teprve uvažujete, určitě se Vám naše tipy budou hodit. Přímé grilování ­na grilu na dřevěné uhlí - Při této metodě se griluje přímo nad zdrojem tepla a grilované pokrmy jsou vystaveny přímému žáru z grilu. Při tomto způsobu grilování je potřeba opékaný pokrm v polovině grilovacího času obrátit, aby se propekl i z druhé strany. Přímý způsob grilování je vhodný pro přípravu steaků, hamburgerů, špízů, kotlet apod. Doba grilování by neměla překročit 30 minut, aby pokrm nebyl vysušený, ale měl křupavou kůrčičku a uvnitř byl šťavnatý. Jak na to - Základem je dostatečné vyhřátí grilu. Brikety nebo dřevěné uhlí nechte rovnoměrně rozložené po grilu a poté shrňte spíše do středu grilu - tím dosáhnete správné cirkulace horkého vzduchu. Teplota grilu by měla být přibližně 290°C. Grilovací rošt potřete olejem nebo špekem a nechte ještě 8 - 10 minut zahřát. Steak položte na rošt a grilujte z každé strany minutu, abyse maso „zavřelo" a nevytékala z něj šťáva. Poté steak grilujte ještě 5-6 minut z každé strany, doba záleží na tloušťce masa. Lépe je grilovat nagrilu s víkem.  Nepřímé grilování na grilu na dřevěné uhlí - Při této metodě grilování se pokrm nachází mimo zdroj tepla. Rozpálené uhlí nebo brikety jsou nahrnuty ke stranám grilu a mezi nimi je miska, do které odkapává šťáva z grilovaného pokrmu. Pokud grilujete na grilu s víkem, zamezí se unikání tepla a pečení bude rovnoměrné ze všech stran i svrchu. Při tomto způsobu pečení lze připravit v podstatě jakýkoli pokrm, který připravujete doma v troubě. Jak na to - Brikety nebo dřevěné uhlí nechte dostatečně rozpálit a mezitím si můžete připravit zábrany z dalších briket - ke stranám grilu. Když jsou brikety nebo dřevěné uhlí pokryté vrstvou popela (po 15-20 minutách), přemístěte je za zábrany ke stranám grilu. Mezi tyto dvě hromádky dejte hliníkovou misku a nalijte do ní trochu vodu, čímž zabráníte vysychání masa. Grilovací rošt potřete olejem nebo špekem a nechte zahřát. Vložte pokrm - nejlépe je takto grilovat celou drůbež nebo třeba vepřovou pečeni - a zaklopte víkem. Grilovaný pokrm pravidelně pomazávejte a kontrolujte. Doba pečení je obdobná jako připečení v troubě.Podpalování grilu na dřevěné uhlí - K zapálení uhlí nebo briket můžete použít tuhý nebo kapalný podpalovač, plynovou kartuši nebo i obyčejné dřevo. Dřevěné uhlí ale nikdy nepodpalujte benzinem nebo lihem. Pokud máte kapalný podpalovač, stačí jím palivo polít, chvíli počkat až se vsákne a pak zapálit. Grilovat začněte ve chvíli, kdy plameny uhasnou a podpalovač zcela vyhoří. Při podpalování plynovou kartuší získáte i další výhodu - můžete pohodlně regulovat dobu a intenzitu podpalu. Teplota na grilování -Nejvyššího žáru dosahuje uhlí, které je řeřavě rudé, ale už z něj nešlehají plameny. Tato teplota je vhodná pro prudké opékání slabých plátků masa nebo rybích filet. Pro většinu pokrmů je však vhodnější příprava na mírném žáru, kdy jsou uhlíky pokryté vrstvou popela.Plameny na grilu -Na roštu byste neměli grilovat příliš mastné pokrmy. K jejich grilování je vhodné použít grilovací misky nebo hliníkové folie. Pokud se však stane, že odkapávající tuk způsobí vzplanutí ohně, je nejlepší použít rozprašovač s vodou, která plameny uhasí, ale brikety nebo uhlí přitom neztratí svůj žár. Pokud plameny hasíte vodou z láhve, dochází k značnému ochlazování dřevěného uhlí nebo briket. Uhašení grilu -Rozpálené uhlíky nikdy nehaste vodu. Prudká změna teploty by mohla grilpoškodit a současně vás může popálit velké množství vzniklé páry. Lepší jenechat uhlí dohořet nebo alespoň zasypat pískem. Vyhořelé uhlí nikdynevyhazujte do plastových nádob. Dokonalý výsledek grilování - aby vaše grilování končilo vždy chutným pokrmem, za nějž budetes klízet pouze pochvaly, pročtěte si následující jednoduché rady: vybírejte pouze kvalitní a čerstvé surovinypřed přípravou potravin si vždy myjte ruce, to je zvláště důležité i v průběhu grilování - nikdy nesahejte současně nasyrové maso a pokrmy již určené ke konzumacipro syrové maso, grilované maso a ostatní potraviny používejte různé nádobí, nože a další pomůckysuroviny ke grilování, zvláště naložené maso, nikdy nenechávejte dlouho při pokojové teplotě - do poslední chvíle je uchovávejte v chladugrilujte pokud možno s nasazeným poklopem grilu, pokrmy budou dříve hotové a budou šťavnatějšígrilované plátky masa otáčejte pouze jednou, zabráníte tak zbytečnému vysoušení, maso bude šťavnaté a dobře propečené i uvnitřdoba grilování závisí jednak na teplotě okolí(zimní grilování není stejné jako to letní), ale i na množství pokrmů na grilu(např. plný rošt masa prodlužuje dobu grilování)  při obracení masa nepoužívejte vidličku, abyste maso zbytečně nepropíchli a nevytékala z něj šťáva - raději zvolte kvalitní grilovací kleštěpoužíváte-li marinádu s medem nebo cukrem, potírejte jí maso až na samém konci grilování - maso bude chutné a křupavé, ale nepřipálí se (cukr a med rychle karamelizuje a díky tomu vzniká černá spálená krusta, která spíše než sladce chutná hořce)   

folder_openPřiřazené štítky

Pravidelná údržba grilů

access_time31.březen 2020personRedakce

Aby vám grily dobře a dlouho sloužily, je potřeba udržovat je v čistotě. Údržba grilů na dřevěné uhlí ani údržba plynových grilů však není žádná věda ani alchymie. Stačí pravidelnost a základní nářadí.  Údržba grilů na dřevěné uhlí - Pro údržbu svého grilu na dřevěné uhlí potřebujete kovový, nejlépe mosazný, kartáč, jemnou drátěnku, čistič grilu (ideálně ve spreji) a houbu nebo hadr na mytí. Nářadí mějte uložené společně třeba v krabici, abyste je měli v případě potřeby po ruce a nemuseli jste pátrat po bytě, dílně či garáži, než na něco vhodného narazíte. Po každém grilování počkejte, až rošt vychladne, abyste se nespálili a poté očistěte grilovací rošt od zbytků popela, briket a dřevěného uhlí. Na nerezový rošt použijte jemnou drátěnku nebo kartáč a opláchněte jej. V případě většího znečištění použijte čistič grilu. Po umytí nechte rošt oschnout nebo jej utřete do sucha. Z kotle grilu vyberte vyhořelý popel. Pokud zapomenete, může se Vám stát, že do příštího grilování bude kotel plný plesnivého popela. Špinavé víko nebo kotel grilu čistěte z vnější i vnitřní strany, nikdy nepoužívejte ani na připečené části ostré kovové špachtle a jiné předměty, mohli byste poškodit smalt grilu. Kotel grilu ani víko nikdy navoskujte ani nenatírejte. Údržba plynových grilů - Pro údržbu plynového grilu využijete následující nářadí: mosazný kartáč, jemnou drátěnku, čistič grilu (ideálně ve spreji), houbu nebo hadr na mytí, malý ostrý nožík a misky na odkapávající tuk. I v případě grilu na dřevěné uhlí platí, že krabice, v níž veškeré náčiní vždy spolehlivě najdete, je ideálním pomocníkem. Po grilování zvyšte teplotu uvnitř grilu na maximum, abyste spálili případné zbytky grilovaných pokrmů. Počkejte na vychladnutí grilu,abyste se nespálili a až poté se pusťte do jeho čistění. Nejprve vyčistěte grilovací rošt mosazným kartáčem. Při manipulaci s roštem používejte rukavice, abyste se nezranili. Pravidelně měňte hliníkové misky na odkapávání tuku a šťávy, aby Vám případný zápach nepokazil dojem z příštího grilování. Odstraňte skvrny od kouře a mastné skvrny na víku grilu i bočních držácích a hořácích. Použijte vodu se saponátem, houbu nebo hadr, případně i čistič grilu. Nepoužívejte ostré předměty, abyste nepoškodili smaltový povrch grilu. Ventilační klapky vyčistěte pečlivě, abyste předešli tvorbě silné vrstvy usazenin, která znesnadňuje jejich ovládání a může znečistit vrchní plášť víka grilu stékající mastnotou či jinými nečistotami. Boční panely grilu a komoru grilu vyčistěte od tukových usazenin, aby neznečisťovaly vnější plášť grilu a aby případný pach neovlivňoval pokrmy při příštím grilování. Nikdy nepoužívejte agresivní chemické čisticí prostředky na čistění kamen a sporáků, aby nedošlo k poškození povrchu grilu.    

folder_openPřiřazené štítky

Koupací sud Hot Tub

access_time07.duben 2020personMarián Kroužel

Není nad to, se v parném létě kdykoliv vykoupat či si zaplavat a nemuset nikam za tímto prožitkem chodit mezi spoustu lidí. Nebo ztrácet čas jízdou za vzdálenou možností. Chcete mít takovou možnost ? Pořiďte si tedy na svoji chalupu nebo chatu bazén !Koupací sud Hot TubÚžasný výrobek, který Vás prostě nadchne. Koupací sud Hot Tub, který jedodáván již sestavený, je určen k příjemnému lenošení v teplé vodě. Přesněji řečeno, v příjemně vyhřáté vodě, kterou si můžete temperovat podle Vašeho gusta. Tento koupací sud, tak můžete využívat jak celodenně k osvěžení, tak i celoročně. A to i když kolem Vás mrzne, až praští a sněží. Sud můžete umístit kdekoli na zahradě nebo na jakémkoli jiném místě, stačí najít vhodný prostor. Hot Tub je vyroben z masivu a k jeho kompletaci není potřeba žádné speciální nářadí. Součástí výrobku je ohřívač, schůdky, lavičky a ostatní příslušenství, které potřebujete k bezproblémovému použítí.Jak používat Hot Tub k Vaší plné spokojenosti?Hot Tub je možné využívat celoročně a celodenně. Vždy, když si budete chtít navodit příjemný pocit uvolnění ve vodní lázni, posílit obranyschopnost organismu, či zmírnit bolesti páteře a kloubů. To jsou jen některé účinky, které Vám výrobek prodávaný pod názvem Hot Tub umožní. Začnete temperací vody, která by se měla pohybovat kolem 38° C, ale záleží jen na vašem pocitu. Tato teplota závisí nejen na okolní teplotě vzduchu, ale i na kvalitě a množství dřeva, které jste k topení použili. Zkušenost říká, že této teploty lze dosáhnout za cca 2 hodiny.Pro dřevěné části Hot Tub byl vyvinut specilní dřevěný profil, kdy velkou kontaktní plochou se dosáhne odolnost proti úniku vody, aniž by bylo nutné použít těsnící tmel nebo silikon. Tím se ténto výrobek také povyšuje do ekologické sféry. Sud jednoduše napustíte vodou a poté, co v průběhu několika hodin dřevo zvětší svůj objem a zastaví případný malý únik vody. Je vhodné zpočátku hladinu vody kontrolovat a doplňovat jí. Tím bude sud připraven k prvnímu použití a můžete poprvé zatopit v kamnech. Až se s kamny seznámíte, už budete později vědět, jak rychle kamna reagují na dřevo, jak nejlépe ohřát vodu s minimální kouřivostí, jak rychle se zvyšuje, či snižuje teplota vody v závislosti na přikládání a druhu dřeva. Je také vhodné zmínit i topení v ohřívači.Při tomto seznamovacím procesu, tedy při prvním zatopení, si jistě všimnete malé vychytávky, a to krytu, který zakrývá topeniště. Tento kryt je jednoduchým regulátorem přívodu vzduchu a funguje, stejně jako u jiných kamen, tedy po roztopení umístíte kryt na kamna a jednoduše regulujete přívod vzduchu. Chalupářovo zamyšlení.Tento výrobek si prostě okamžitě zamilujete. Nejen po stránce zpracování, kdy byly použity velmi kvalitní materiály, ale především po stránce funkčnosti a komfortu.Nejen romantické duše, tak budou nadšeny z potěšení, které sud přinese. A v zimě, tak to musí být absolutní pohoda. Koupací sud bude k vidění na naší expozici na Zahradě ČechZkušenosti z výstavy:Co se návštěvníkům především líbilo: Tak za prvé, to bylo velmi kvalitní zpracování, které návštěvnící obdivovali nejčastěji. Dále se velmi líbil jednoduchý princip a levný provoz, oproti klasickému bazénu. A nakonec i fakt, že se pro provoz nepoužívá žádná chemie. Návštěvníci také navrhovali nějaké modifikace a úpravy, které za Vás probereme s výrobcem a budeme Vás informovat na této stránce.

folder_openPřiřazené štítky

Topení na chatě a chalupě

access_time08.duben 2020personRedakce

Teploučko na chalupě je základ. K čemu by nám byla vymazlená chata nebo chalupa, kde by byla zima ? V této sekci nejdete několik zajímavých článků, aby Vám na chalupě bylo krásně příjemně.Elektrické bojlery pro ohřev vodyKaždý chalupář nebo chatař si rád zpříjemní komfort při pobytu na svém objektu aby se zde lépe cítil. Jednou z možností je instalace elektrického bojleru, který nám poskytne teplou vodu kdykoliv ji budeme potřebovat. Potřebujeme se po práci či horkém dni osprchovat, potřebujeme umýt nádobí apod. To vše nám bojler vyřeší. Jen musíme zvážit kam jej umístíme aby byl co nejblíže k odběrnímu místu a nedocházelo ztrátám v potrubí, jak veliký bojler potřebujeme a zda chceme teplotu v něm regulovat či ne.KominíčekPředstavujeme Vám přípravek k odstraňovaní sazí z komínů a kouřovodů, který chemickou cestou zlepšuje hospodárnost provozu kamen a kotlů a působí preventivně proti vzniku požárů způsobených vznícením sazí v kouřovodech. Kominíček Vám usnadní průběžnou péči o čistotu Vašeho komína a kouřových cest do něj. Použití: Při dávkování do topidel vhoďte sáček na rozžhavené palivo a topidlo uzavřete, aby účinná látka neunikla do okolí.Kotle na pevná palivaKaždý chalupář i chatař chce mít ve svém objektu v chladných měsících teplo a při jeho výrobě mít co nejnižší náklady. Nezanedbatelný není také četnost přikládání,regulace tepla a údržba zařízení. Jedno z řešení je pořídit si a instalovat kotel na pevná paliva. V současné době je široký výběr různých typů podle výkonu a vybavení a na různé druhy paliv. Existují poloautomatické nebo i plnoautomatické kotle na uhlí, koks, brikety, dřevo, pelety a štěpky.Mobilní topidla bez montáže - přímotopy a zářičePokud krátce po příjezdu na svou chalupu či chatu než se nám podaří uvést do plnohodnotného provozu naše pevně instalované topné systémy chceme mít rychle pocit tepla máme možnost tuto situaci elegantně vyřešit tím, že si pořídíme efektivní a nenákladný zdroj pro přitápění. Nemusí to být zas tak složité a nákladné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na začátku je dobré zvážit, zda chceme přitápět v různých místnostech a potřebujeme proto mobilní zařízení, nebo potřebujeme vytopit konkrétní místnost...

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní pergola

access_time12.duben 2020personRedakce

Snad každý chatař či chalupář si chce časem vybudovat klidné místo pro odpočinek a na posazení s rodinou nebo přáteli.Dříve nebo později začne uvažovat o stavbě pergoly, která je poměrně snadným projektem a lze ji postavit svépomocí. Zde můžeme umístit stůl a židle, lavice. Můžeme pod ní také situovat zahradní krb. Můžeme pergolu zastřešit a nebát se tak nepřízně počasí.Pergoly mohou být malé i velké, jednoduché i složité, masivní i odlehčené konstrukce. Často u nich končí zahradní chodník, může jimi však i procházet. Patří mezi významné zahradní prvky. Tím citlivěji je třeba hledat místo, kam je postavit. A postaveny musí být také dobře. Výběr vhodného místa pro pergolu Jakýkoli zahradní prvek může vypadat rušivě a násilně, pokud ho umístíme na nevhodné místo. V otevřené zahradě ale i jako součásti stěny objektu si proto musíme dát pozor, kam pergolu postavíme.Připomeňme si nejdůležitější principy stavby:Pergola se obvykle staví tak, aby nás přilákala do zajímavého zákoutí zahrady nebo jí chceme dotvořit charakter objektu. Umístění stavby by nám mělo nabídnout jiný zajímavý pohled na zahradní přírodu nebo nás zvát do prostoru, který je výjimečný třeba svým účelem − je zde zahradní krb apod.Pravoúhlé konstrukce prodlužují pohled a rámují jednotlivé výhledy, zakřivený tvar spíše stavbu důmyslně skryje v zeleni. • Pergola dobře porostlá rostlinami, třeba převislými růžemi, působí vzdušně, barevně. Pergola bez popinavých rostlin vynikne jako dřevěná stavba, pěkně postavená ozdobí zahradu podobně jako sochy v parku.Pergola přiléhající ke zdi se stává elegantním přechodem z vnitřního prostoru do vnějšího, zvlášť pokud je v harmonii se stylem domu.Pergola může také stínit terasu a vytvořit tak intimní prostor k venkovnímu posezení i prostor pro společné stolování.Z jakého materiálu stavímeKe stavbě velké, pevné, samostatně stojící pergoly lze použít cihlové nebo kamenné sloupy, aby dobře udržely těžké dřevěné překladové trámy. Střední a menší stavby se hodí stavět ze dřevěných sloupků, trámků a nosníků (vazníků). Dobré je používat týž druh dřeva. Z jehličnanů se hodí víc borovice a modřín než smrk. Hrubě tesané hranoly jsou dobrou volbou k selskému stavení a do venkovských zahrad. Do lesního prostředí můžeme použít i kulaté kmeny, dokonce s kůrou. Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit.

folder_openPřiřazené štítky

Udělejte si krásnější terasu

access_time17.duben 2020personRedakce

Na chalupě stále něco vylepšujeme a aplikujeme nápady,které jsme někde viděli abychm si svůj objekt udělali hezčí. Máme např. postavenou terasu a chceme ji lépe propojit se zahradou a přízemím chalupy? Chceme tak přirozené a obvyklé rozšíření obytného prostoru, který můžeme bez omezení s rodinou či přáteli využívat od jara do podzimu. Chceme ale co nejútulnější řešení.Přemýšlíte o tom, jak vylepšit prostředí terasy, která přiléhá k domu, abyste ji mohli využívat kdykoliv od jara do podzimu? Rádi na ni posedíte s přáteli, grilujete nebo odpočíváte? Přečtěte si několik obecných a známých námětů, jak lze terasu vylepšit.  Potíž mnoha teras tkví v nedokonalé ochraně před deštěm. Rozhodnete-li se terasu zastřešit, měli byste zohlednit i směr větru, který nejčastěji přináší dešťové kapky. Řešením může být přesah střechy, ale třeba i pnoucí rostlina pěstovaná na podpůrné treláži.Na terasu lze také umístit pergolu nebo zahradní altánek. Dají se koupit hotové nebo jako stavebnice, ale rovněž stavět svépomocí z tvrdého či měkkého dřeva. V každém případě by zahradní stavba měla dodat punc oblíbeného místa. Pergola může být přirozenou oporou pro barevné a voňavé pnoucí rostliny (např. hrachor, clematis nebo některý z jasmínů. Je však třeba dát pozor na to, aby popínavé a plazivé rostliny, které v létě tak báječně stíní, v zimě přilehlé místnosti zbytečně nezastiňovaly a neochlazovaly. Pamatujme také na nutnou pevnost konstrukce pergoly, aby bez deformací udržela váhu i vzrostlých rostlin, které se často pnou tak agresivně, že prostoupí i obkladem. Nejen rostliny Vám mohou vytvořit atraktivní zastřešení zahradní pergoly. Stejnou službu prokážou například roletová plátna, impregnované plachtoviny, stínící tkaniny, rákos, bambus, řezaný šindel nebo desky z nejrůznějších materiálů. Vyplatí se maximální pečlivost už při výběru dřeva a také správné rozměry jednotlivých dílů. Změřte proto dřevo skutečně pečlivě, vždy je lepší, koupíte-li delší kus, které seříznete na potřebný rozměr, než pracné i nevzhledné nastavování. Zvažte použití dalších stavebních přírodnin zajímavý prvek mohou tvořit dekorační kameny nebo volné dlažební desky, které působí přirozeně a nenásilně. dřevěné prvky konstrukce i zástěn mohou být z kulatiny či řezané hoblované dřevo. Důležité jsou ochranné nátěry. kulatiny, které jsou pro pergoly ideální, nás mohou překvapit svou drsností. obvykle volíme mezi kůly, které již byly odkorněny a z nichž jsou už odstraněny větve. Kulatiny, které opracovány nebyly, se totiž mohou od vrcholu ke spodku přirozeně zužovat a dvě kulatiny proto nikdy nebudou identické. v případě pochozí vrstvy terasy lze také použít dřevo, prkna bez per a drážek. luxusním řešením je speciální exotické, velmi tvrdé a trvanlivé dřevo. Na zastřešení lze použít makrolonové, polykarbonátové, laminátové, ale i jiné desky, záleží na vkusu i nosnosti střešní konstrukce. Možností, druhů materiálů a nápadů je skutečně mnoho. Je dobré vše pečlivě zvážit a nechat se inspirovat v odborné literatuře, časopisech nebo na internetu a pak vybrat to nejvhodnější a nejlepší.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní domky

access_time23.duben 2020personRadka Eliášková

 Zahrady mohou být nádherné, plné keřů, mohutných stromů a rozkvetlých květin, které ohromují okolí svou krásou. K dokonalosti to ovšem nestačí. V žádné zahrádce by totiž neměl chybět útulný zahradní domek. Když se budete chtít schovat před paprsky spalujícího letního sluníčka nebo se venku skrýt před nepřízní deštivého počasí, tak právě zahradní domek se stane vaším spásným místem.V eshopu dumazahrada.com si můžete koupit mnoho rozmanitých druhů zahradních domků. Nabídka začíná na dřevěných pergolách, která vás sice nezastřeší, ale na druhou stranu poskytují ideálních podporu pro popínavé rostliny, jejíž květy zahradu ještě více oživí. Pro pohodové posezení v každém počasí vám mnohem lépe poslouží dřevěný altánek. Ten už přestává být dominantou veřejných parků a přesouvá se i do soukromých zahrádek, kde si při večerním posezení krásně odpočinete či posedíte s přáteli.Pokud máte děti, jistě vás zaujme nabídka dětských hřišť. Vaši malí uličníci se budou moci vyřádit na pískovišti, skluzavce, prolézačce a dalších malých vynálezů, které je určitě zabaví na dlouhou dobu. Při nepřízni počasí si děti jistě oblíbí malý zahradní domeček.Váš zahradní domek se může stát i originálním obydlím pro hosty, protože v těch největších je možné i přebývat. Vaše návštěvy získají pro sebe hned několik pokojů, takže se budou cítit jako doma. Pokud se vám hosti nebudou líbit, tak si od nich alespoň budete moci na chvíli odpočinout.Každý domácí kutil jistě rád uslyší, že většina nabízených zahradních domků se dodává jako skládačky. Šikovné ruce si tedy budou moci svůj malý domov postavit sami. Pro ty, kteří nebyli obdařeni stavebním nadáním, je samozřejmě připravena montáž samotného zahradního domku.Pro dobré posezení je třeba si pořídit i zahradní nábytek. V nabídne naleznete dřevěné stoly, židle i lavičky. Teprve s nimi může započít váš zahradní život.

folder_openPřiřazené štítky

Roubenky (roubené stavby, roubené domy)

access_time02.květen 2020personRedakce

Stavění ze dřeva je staré jako lidstvo samo. Kromě kamene neznáme ve stavebnictví jiný materiál, který by byl tak dlouho používán a se kterým by mělo lidstvo tak bohaté zkušenosti. Pračlověk od počátků své existence začal používat dřevo, kmeny stromů, k stavbě jednoduchých přístřešků, chýší, následně po několik desítek století posupně důmyslněji zpracovával a zdokonaloval své příbytky.Lidé se naučili znát přednosti dřeva a uměli jej stále lépe využívat.Odpradávna je tedy dřevo člověku velice blízkým přirozeným stavebním materiálem.Dřevěné stavby doprovází tedy člověka na cestě jeho vývojem již stovky let ve všech světadílech a to hlavně pro jejich uplatnění v nejrůznějších přírodních podmínkách. Ekologický způsob stavění, pohodlí při jejich obývání, ale hlavně zdravé bydlení s neopakovatelnou atmosférou, to jsou přednosti dřevostaveb.Současnost zaznamenává celosvětový nárůst použití dřevní hmoty pro stavebnictví a tak nezbývá aby současná společnost, každý člověk před tímto fenoménem přírody zůstal v hluboké pokoře a zamyšlení. Jaký by byl svět bez dřevní hmoty? Není náhodou že cyklus délky lidského života je téměř identický s cyklem obnovitelnosti dřevní hmoty, stáří stromů. Dřevní hmota nemá pro člověka jinou přirozenou alternativu.Dřevo projektanty neomezuje. Neplatí už představa, že dřevěný dům musí mít charakter horského srubu. Dnešní dřevostavby nezůstávají nic dlužny době, v níž vznikají, včetně oživeného funkcionalistického předválečného slohu. Tradiční přírodní materiál je možné optimálně skloubit se všemi přednostmi a potřebami současné civilizace. Další velkou výhodou roubených staveb je jejich poměrně snadná údržba a životnost, která dosahuje při správném konstrukčním řešení až stovky let. Roubenky a životní styl současnosti”Pořídit si dřevostavbu však neznamená pouze zvolit zdravý způsob bydlení, je to především vyjádření životního stylu obyvatel, kteří v něm bydlí. Lidé, kteří zcela neztratili “šestý smysl”, dobře vědí, jak dřevo dokáže nabít člověka pozitivní energií. Dřevo hřeje, voní, dýchá. Bydlení v takovémto domě je symbolem pohodlí, klidu, čistoty a psychické očisty. Dřevo přirozeným způsobem velmi dobře udržuje vlhkost vzduchu uvnitř stavby a jeho difůzní vlastnosti dovolují konstrukci domu přirozeně “dýchat”. Pro tyto dokonalé izolační a difůzní vlastnosti si jej oblíbily zejména obyvatelé severských států, Severní Ameriky, ale i Asie. Dřevo je nabíjeno zápornými ionty, tyto tak zvané anionty mají velmi příznivý vliv na naše zdraví. Podporují látkovou výměnu, pozitivně působí při odbourávání napětí a stresu a přinášejí tělesnou a duševní svěžest. Roubené stavby jsou velmi vhodné pro astmatiky a alergiky, protože se z důvodů vhodné ionizace vzduchu nevíří prach. Dřevo navíc příznivě ovlivňuje vlhkostní poměry v místnostech, protože je schopno absorbovat přebytečnou vlhkost, případně ji naopak uvolňovat. Dřevo jako stavební materiál je v celém světě dlouhodobě hojně využíváno. V České republice jen asi z 3% objemu stavební výroby. Například v sousedním Německu tvoří ve stavebnictví 7 %, v Anglii 6 %, Rakousku 10 %, ve Švýcarsku 30 % a ve Skandinávii 60 – 80 % celkového objemu stavební výroby. Nejinak je tomu i v severní Americe zejména v Kanadě, na Novém Zélandu i v JaponskuProč dřevo jako stavební materiál ve světovém stavebnictví- dřevo dýchá, filtruje a očišťuje vzduch, působí jako přírodní klimatizace- kmeny se středovým průměrem již 20 cm splňují přísné normy o tepelných ztrátách (přibližně 90 cm zdiva)- dřevo pohlcuje pachy (cigaretový kouř) a částečně pohlcuje prach- dřevo absorbuje škodlivé civilizační produkty a neutralizuje vliv geopatogenních zón- udržuje vnitřní relativní vlhkost vzduchu mezi 50 – 60 %- jelikož je srubová stavba suchou výrobou, můžeme nepřetržitě stavět po celý rok- při správné údržbě vydrží roubené stavby po několik set let- dřevo příjemně voní a je velmi krásné pohledově, psychologicky uklidňující svoji nenapodobitelnou strukturou Vlastnosti roubeného domuTepelné vlastnosti roubené stavby se liší od vlastností staveb z těžkých stavebních hmot jako je beton a cihly i od vlastností lehkých montovaných staveb. Dřevo má přibližně stejnou schopnost akumulovat teplo jako stejný objem betonu, a proto je roubená konstrukce v podstatě vysoce tepelně akumulační. Na rozdíl od betonu má ale dřevo přibližně 10 krát menší tepelnou vodivost, takže se teplem nabíjí (akumuluje) respektive vybíjí (vyzařuje) ve srovnání s betonem velmi pomalu. Po zapnutí vytápění se v roubené stavbě tedy rychle ohřeje pouze tenká povrchová vrstva a teprve později se postupně teplem dobíjí zbylá dřevní hmota. Za předpokladu, že roubená konstrukce má dostatečný tepelný odpor (nebo součinitel prostupu tepla), lze pro vytápění použít menších tepelných výkonů s rychlou reakcí. Toho lze využít při kvalitním programovatelném řízení vytápění objektu. Neprojevuje se setrvačnost – těžkopádnost tolik typická pro zděné stavby. U dřevěných rekreačních objektů je tato vlastnost zvláště výhodná (doba, za kterou se dřevěná budova vyhřeje, je velmi krátká oproti zděné budově). Roubená konstrukce nabitá teplem, na rozdíl od lehkých montovaných staveb, ale odevzdává teplo po vypnutí otopné soustavy zpět do vnitřního prostoru. Příznivé rozložení teplot v prostoru, vyšší povrchové teploty stěn a stropů a tedy možnost vytápět na celkovou nižší teplotu výrazně snižuje náklady na vytápění. Pokud nejsou tepelné ztráty stavby velké (případ nízkoenergetických domů), pak roubená konstrukce přispívá ke stabilizaci vnitřní teploty podobně jako betonová. Roubené stavby a nebezpečí požáruPožární odolnost dřevěných konstrukcí je častou otázkou budoucích stavebníků. Je nepopiratelným faktem, že dřevěná stavba je hořlavá. Jak ale hoří? Dřevěná konstrukce si zachovává pevnost po dlouhou dobu oproti konstrukcím ocelovým. Na této vlastnosti má významný podíl zejména izolační schopnost dřeva – při zuhelnatění povrchu se vytvoří izolační vrstva a další hoření je zpomaleno. Garantovaná výpočtová hodnota požární odolnosti 20 cm tlusté roubené stěny je 50 minut (jestliže uvážíme míru bezpečnosti výpočtů, je skutečná hodnota výrazně vyšší). Vlastnosti dřeva se při požáru, na rozdíl od ocelových profilů, výrazněji nemění. Hořící dřevěný trámový strop tak, možná paradoxně, přežije déle než keramický strop vložený do ocelových profilů, které se vlivem tepelných deformací a ztráty pevnosti zřítí mnohem dříve. Nezanedbatelným faktem je i to, že při požáru dřevěné stavby nevznikají životu nebezpečné zplodiny v takovém rozsahu jako při požáru stavby s běžným zastoupením umělých materiálů. Při pohledu na požár dřevěné stavby lze s jistou dávkou nadsázky a ironie vidět další výhodu, kterou je to, že po dohoření požáru se koštětem zamete základ, hřebíky se odevzdají do sběru a může se postavit nová stavba, třeba lepší, než byla ta původní. Jak je tomu u stavby zděné? Zde je nutno řešit nepříjemnou otázku – ponechat či zlikvidovat zadehtované ohořelé a zpravidla promočené stěny? A i po případné opravě bude léta obyvatele pronásledovat všudypřítomný a těžko odstranitelný zápach spáleniny. Podstatný je i přístup odborníků z hasičských záchranných sborů. Dřevěné srubové stavby jsou přijímány vesměs kladně a problémem nejsou ani odstupové vzdálenosti, ale ani např. garáže jako součásti stavby atd. není náhodou, že tento konstrukční systém i v současné době je velmi rozšířený v těch nejvyspělejších zemích světa. Roubené stavby a její konstrukcePokud jde o mechanické vlastnosti, lze roubenku hodnotit jako velice lehkou a pevnou, s minimálními nároky na základovou konstrukci. Deformace při případných pohybech stavby jako je sednutí základů jsou bez známek poškození dřevěnou stěnovou konstrukcí kompenzovány. Naši předkové roubenky zakládali pouze na srovnaný terén – pár plochých kamenů. I když základy podmrzaly, roubená konstrukce s rybinovými spoji v rozích (samy se gravitačně stahují ke středu stavby) vždy odolala. Výjimkou nejsou ani případy z historie, kdy byly roubené chalupy vlivem lavinových či zemních sesuvů přemístěny o řadu metrů (i desítek) bez toho, aby došlo k jejich zřícení či narušení. Suchý způsob výstavby roubenek vylučující tzv. mokré procesy a s nimi nutné technologické přestávky umožňují montáže téměř po celý rok i při teplotě pod bodem mrazu. Montáži roubenky není zabudována voda do konstrukce, jako u betonových a zděných konstrukcí, kdy se musí čekat na uvolnění zabudované vody. Pokud dřevu v konstrukci zabezpečíme podmínky, které potřebuje, tak přetrvá po několik století. Ne náhodou se setkáváme s konstrukcemi církevních staveb, jako kostelních věží, zastřešení chrámových lodí, jejichž stáří se počítá na několik století a to jak v Evropě, tak i v Číně či Japonsku. Dokázali by současní řemeslníci to co naši předkové před několika staletími? Dnes žijeme v době, kdy se citelně zvyšují náklady na vytápění. Toto má za následek masové zateplování domů. Dřevo má velice nízkou tepelnou setrvačnost, to znamená, že velmi dobře izoluje. Abychom udrželi v roubence přirozené mikroklima, používáme moderní stavební izolace z difůzními vlastnostmi, které “dýchání” domu neodstaví na druhou kolej. Při správně navrženém zateplení roubenky difůzními izolačními materiály na přírodní bázi, lze dosáhnout nízkoenergetických hodnot domusvěta. Jak postupovat v přípravě stavbyPři navrhování roubených staveb je vhodné a nanejvýš prozíravé vybírat podle zkušeností firem, které se specializují na tento konstrukční systém jak ve fázi návrhu, tak i ve fázi výrobní a montážní. Jejíž výrobní, technologické a montážní postupy již byly dokonale ověřeny mnoha stavbami a tím dávají jistotu budoucímu uživateli objektu.Tyto skutečnosti naše společnost nabízí a prezentuje se na našem a evropském trhu. Vlastní konstrukce domu má rovněž své zákonitosti v základním dělení vnitřního prostoru. Stěnové konstrukce tvoří prostorový tuhý skelet, nerozlišuje se téměř pojem z cihelných staveb a to jako stěna nosná a příčková nenosná. Velmi dobře se osvědčilo používání řeziva vysušeného, specielně pilařskými firmami nařezáno,kdy jsou vyřazovány trámy středové s točivostí, průhybem a podobně. Tím již nedochází k podstatnému sesychání ani sesedání stavby. Dřevo velmi dobře přijímá nátěrové hmoty, interiér je upravován vždy pouze přírodními tj. ekologickými materiály (v současném trendu oleje a vosky) z důvodu zdravého životního prostředí a vnitřního mikroklimatu. Veškeré instalace – voda, elektřina, plyn, vytápění – se realizují zcela klasicky (např. dnešní elektrické kabely se samozhášecí izolací se vedou přímo ve stěnách s minerální tepelnou izolací. Vertikální spáry a dutiny lze izolovat moderními polyuretanovými pěnami. Střechy a konstrukce střechy jsou řešeny podélnými lepenými trámy, fixované do příčných a štítových stěn, oproti tradičním krovům a stolicím nevznikají horizontální síly, které by mohly zapříčinit boulení stěn. Přízemní domy typ bungalov je většinou zastřešen příhradovými sbíjenými vazníky. Povrchové úpravy vnějších stěn jako standard předpokládají lazury s ochranou proti hnilobě a škůdcům, z hlediska stálo barevnosti, odstínu lazury je samozřejmostí UV filtr. V dnešní době je velmi důležitá také rychlost výstavby, kdy často stavebník, vzhledem k finanční závislosti na hypotéce nebo na prodeji bytu, žádá rychlou realizaci svého záměru to je výstavby domu. Lze říci, že po vyřízení formalit – stavebního povolení, které je časově velice rozdílné podle místních poměrů – lze během jednoho měsíce realizovat základovou desku s připojením na sítě. V souběhu s touto přípravou lze zhotovit stavebnici roubenky ve výrobních prostorách včetně krovů. Vlastní montáž na místě „pod střechu“ je potom hotova v rozmezí cca 20 – 25 montážních dnů. Následně je stavba dokončena k nastěhování během dalších 4-6 týdnů.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní železnice

access_time13.květen 2020personRedakce

Jako děti jste si jistě zamilovali hru s vláčky a nadšeně jste pozorovali, co se stane, když přehodíte výhybku, nebo napjatě očekávali, až se mašinka vyřítí z tunelu. Některé z nás však tyto hry baví do dneška a ve svých domech shromažďují celou řadu různých typů vagónků a mašinek. Moderním způsobem tohoto koníčku se stalo stavění železnic v zahradě. Nejvíce se ujalo v Německu, Velké Británii, Irsku, Austrálii a USA, ale i u nás si už našlo své příznivce.Správný typI když se první vláčky na hraní objevily už kolem roku 1800, stavění železnic na zahradě je podstatně mladší. Nejmodernější zahradní železnice je typ „G“, který je obvykle v poměru 1:20 nebo 1:24. Další typy jako „O“, „HO“, „N“ a „Z“ nebývají obvykle používány jako venkovní. Důvodem jsou jejich malé rozměry a špatná stabilita. Koroze, plíseň, prach, zvířata nebo hmyz by také mohly poškodit motorek vláčku. Typy „G“ jsou vyráběny z mosazi a proto lépe odolávají korozi. Jak fungujíVětšinu vláčků pohání elektrický motorek, stejně jako jejich „bratry“, kteří jsou užíváni v interiérech. Některé jsou napájeny proudem přímo z kolejí, jiné fungují na baterky a na dálkové ovládání. Ceny základních typů vláčků se pohybují od 3000 Kč až do 17 000 Kč, pokud si však budete chtít pořídit soupravu na dálkové ovládání, cena bude ještě vyšší. Nejdražší záležitostí se stává mašinka na parní pohon. Její spalovací motorek spotřebovává naftu, uhlí nebo dřevo a páru vydrží chrlit 20-30 minut. Ceny těchto mašinek začínají na 17 000 Kč. Záleží jen na vás, kolik budete ochotni investovat. Květinová ozdobaPro mnoho lidí je zahrada jejich největším koníčkem a pokud k tomu přidají ještě stavbu vláčků, jejich hobby dostává zcela jiný rozměr. Nejen že perfektně udržují své trávníky, ale také vytvářejí to správné okolí pro železnici. Podél kolejnic vysazují drobnolisté květinky a stromečky, vytvářejí jezírka a pokládají kameny tak, aby se model co nejvíce podobal skutečnosti. DoplňkyJe plno možností, jak železnice vybavit. V obchodech se nabízí nepřeberné množství různých mostů, tunelů, nádražních stanic, nadjezdů, podjezdů…zkrátka záleží jen na vaší fantazii. Pokud jste zruční a máte nápady, zkuste si vyrobit doplňky k železnicím sami. ProfesionálovéProfesionálové na svých zahradách postavili snad již kilometry železnic a jejich díla vypadají jako skutečné zmenšeniny měst a jejich okolní krajiny. Rádi se svými výtvory chlubí a pokud budete mít zájem jejich zahradu navštívit, jistě vás rádi přivítají. Obrovskou,veřejnosti přístupnou železnicí se může pochlubit také Disney World v USA.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Domov a bydlení na dotaz dřevěné uhlí

Dřevostavby, detaily konstrukce

access_time07.duben 2020personRedakce

Příspěvek navazuje na předešlý díl, kde jsme představili hotovou dřevostavbu a hovořili především o tepelných parametrech a moderním aspektu technologie.Nyní si ukážeme na stavbě jednotlivé díly stavební konstrukce, kostru, výplňové části a upozorníme na návaznost při práci, prvky nezbytné i volitelné. Upozorníme diváky, co nesmí přehlédnout při volbě konkrétního stavebního systému, materiálu a způsobu zpracování dřeva. Doporučíme hotové systémy, projekčně i materiálově propojené, přesně dimenzované. Při projektech nezávislých architektů často nejsou řešeny důležité konstrukční detaily, které později komplikují bydlení. V reálu představíme staveniště, kde se pracuje se sendvičovou, skeletovou konstrukcí. Staví se na připravenou základovou desku.Podstatou sendvičové dřevostavby je skeletová konstrukce z dřevěných trámů. Ta se vyplňuje tepelnou a akustickou izolací a dále pokrývá pláštěm - stavebními deskami na bázi dřeva nebo palubkami. Pracuje se tzv. suchým procesem. Nedochází tedy (na rozdíl od zděných staveb) k objemovým změnám konstrukcí vlivem vlhkosti během zrání a také doba výstavby je nepoměrně kratší.Sendvičové dřevostavby se vyrábějí v různých systémech a provedeních.Konstrukce s dřevomoduly Stavba sestává s dvou hlavních konstrukcí: z nosné tvořené pravidelnou soustavou dřevěných nosných sloupků a z unifikovaných výplňových panýlků - tzv. "dřevomodulů". Tyto dřevomoduly jednotného rozměru jsou vyrobeny do zásoby a používají se do všech staveb tohoto typu dřevostaveb.Výhodyčást stavby není vystavena povětrnostním vlivůmmožnost montovat i v místech nepřístupných pro technikupoměrně dobrá rozměrová přesnostdořešené zásadní konstrukční detailyNevýhodynutnost přizpůsobit všechny rozměry stěn a příček domu rozměrům dřevomodulů nebo nutnost výroby atypických prvkůtepelné mosty na sloupcíchvyšší riziko tvoření trhlin na stěnách v místech sloupkůnižší stabilita a tuhost stavbydelší dodací lhůta (i když o něco kratší než u předchozí varianty)vyšší nároky na materiální, technické a projekční vybavení odborné dodavatelské firmyDalší možností je konstrukce z europanelů.Hlavním stavebním prvkem je "europanel", nosný konstrukční stěnový panel. Sestává z dřevoštěpkové desky OSB, která je na povrchu a výplň tvoří polystyrén. Z těchto europanelů se zhotoví stěnové, střešní, nosné a nenosné konstrukce. Konstrukce domu neobsahuje nosný rošt, ale panely jsou samonosné. Stěnové panely, přesahující úroveň jednoho podlaží se vzájemně spojují sponkováním přes vložený pásek z desky OSB. Stropní konstrukce je zavěšena mezi obvodové stěny. Stropní trámy nejsou osazeny přes stěny, ale pomocí plechových styčníků přisazeny k vnitřní OSB desce.Výhodyjednoduchá technologierychlá výstavbateoretická možnost montovat i za nepříznivého počasí (neobsahují minerální izolace)dobré tepelné vlastnostinižší nároky na zpracování kritických detailůNevýhodynejmenší stabilita a tuhost stavbyvyšší riziko tvoření trhlin na stěnách v místech spojů europanelůnejhorší akustické vlastnosti konstrukcí (polystyren není akusticky vhodný)vyšší nároky na materiální a technické vybavení dodavatelské firmyDřevostavby s výhradnou izolací z polystyrénu řadíme mezi velice nekomfortní stavby, nejsou schopny eliminovat běžnou hladinu hluku. Navíc použití polystyrénu jakožto kročejové izolace (k omezení šíření hluku konstrukcí, např. mezi konstrukcí stropu a podlahou na něm) je nevyhovující. Všechny tyto negativní vlastnosti polystyrénu spolehlivě řeší náhrada za minerální izolaci, jejíž určení je právě pro tepelné, akustické i protipožární izolace, kterou ale musíme ochránit proti znehodnocení vlhkostí pomocí parozábrany.Zřídkavé technologie:Velkoplošná kompletace: předem se podle osobité dokumentace zhotoví stavební díly. Hlavním prvkem jsou dřevěné hoblované hranoly, vysušené na potřebné parametry. Dílce se dovezou na místo stavby, pomocí jeřábu se umístí a hrubá stavba domu se během několika dnů dokončí. Technicky a konstrukčně je to nejnáročnější, ale zároveň nejdokonalejší metoda.Sendvičová konstrukce montovaná na stavbě: hlavním rozdílem od předešlé kompletace je, že se na stavbu nepřivážejí hotové stavební dílce, ale konstrukce stěn se kompletuje až na staveništi. Staví se často dle projektů od nezávislých projektantů. Použitý stavební materiál bývá velice rozmanitý a dochází zde k mnohým konstrukčním nedostatkům.

folder_openPřiřazené štítky

Dřevěné chodníčky

access_time18.duben 2020personRedakce

Každý chalupář či chatař by chtěl mít u svého objektu nebo na zahradě něco zajímavého a neobvyklého. V současné době také funguje jakýsi návrat k tradici. Jednou z nich jsou chodníky ze dřevěných špalíků.Naši předkové je kdysi běžně dělali a u řady staveb jako jsou průchody, průjezdy maštale apod. vydržely do dneška. Jedná se o přírodní a tedy zcela přirozený materiál,který je sám o sobě krásný a při kvalitě dřeva a dobrém ošetření vydrží léta. Tento typ dlažby dobře tlumí hluk,vibrace a má velmi dobré izolační vlastnosti. Nejvhodnějším materiálem je dřevo z jehličnanů/smrk,modřín,borovice/ a také z listnáčů/ dub,bříza,buk i jasan/. Dlažba je velice snadno opravitelná. V interiérových prostorách se dřevo impregnuje proti plísni /máčením či nátěrem/. Ve venkovních prostorách pouze proti vlhkosti. Je třeba vybrat kvalitní zdravé dřevo s "hustými"léty spíše z menších kmínků cca 15-20 cm v průměru. Z kulatiny nařežete špalíky cca 25 až 30cm dlouhé a ponoříme na cca hodinu do impregnačního roztoku. Můžeme také použít čtvercové nebo obdélníkové špalíky nařezané z trámků.Vytyčíme si trasu a vykopeme zeminu do cca 25-30cm hloubky.Povrch udusáme a zasypeme jej vrstvičkou písku. Špalíky usazujeme vedle sebe za pomoci většího kladiva či dusadla a kontrolujeme plochu vodováhou. Je třeba aby mezi mimi byly zachovány dilatační spáry, ty vysypeme zvlhčeným pískem. Hotový chodník pokropíme vodou a dosypeme do mezer písek.Postup můžeme několikrát opakovat. No a chodník máme hotový. Jistě se nám po něm bude dobře chodit a naši přátele jej budou obdivovat jak dobře zapadá do přírody.

folder_openPřiřazené štítky

Natíráme zahradní nábytek a stavby

access_time18.duben 2020personRedakce

Tu pravou zahradu si na své chalupě bez pěkného posezení snad ani neumíme představit. Ale kromě toho, že si na dřevěné lavici odpočineme a např.vychutnáme si kafíčko a něco dobrého, nebo posedíme s přáteli, musíme se o zahradní nábytek také umět dobře postarat.Když sezona končí, nebo když začíná je vhodné provést jeho případné renovace a opravy. S pomocí brusky, impregnace a barevné lazury vrátíme např. zahradnímu stolu a lavičkám jejich zašlou krásu. Po několika letech používání už je barva stolu i lavic popraskaná,oprýskaná a loupe se. Nejvíce je to vidět na nohách nábytku , protože nábytek stojí např. na dlažbě nezastřešené terasy, na prudkém slunci i v dešti. Na hranách stolu a lavic zase třeba vykvétá mech a ve spojích je usazený prach. Nábytek často bývá koupen bez povrchové úpravy. Pokud jste jej po koupi natřeli nějakou barvou je nutné se starých nátěrů zbavit obroušením a provést novou povrchovou úpravu. Většinou se jednotlivé kusy dají rozebrat, renovaci můžeme tak provést pečlivě aby nábytek dobře opět sloužil další sezóny. Dřevěný nábytek, který má stát venku, je vhodné ošetřit kvalitními impregnačními přípravky, které odolávají vlhku a mají i fungicidní účinek. Zabráníme tak např. plesnivění a hnilobě dřeva. Protože budeme nábytek rozebírat na jednotlivé díly a brousit, můžeme provést důkladnou povrchovou úpravu, tak, jako by byl nový.Nejprve naneseme kvalitní impregnační základ tj. fungicidní napouštědlo, které dřevo ochraňuje proti houbám, plísním a hmyzu a zároveň zvyšuje přilnavost vrchního nátěru. Na zaschlý spodní nátěr naneseme tenkou vrstvou vybrané lazurové barvy se směsí vosků a olejů. Odstín si můžeme vybrat podle vzorníku tak, aby slušel právě té naší zahradě nebo pergole. Celý nábytek je třeba pokud to je možné nejprve potřeba rozebrat na jednotlivé díly. Postupujeme opatrně, aby se např. neutrhly hlavy vrutů. Pokud by byla některá z dřevěných částí příliš zničená povětrnostními vlivy, je vhodné ji vyměnit. Na řadu přichází bruska a smirkový papír. Při broušení musíte dát pozor aby jste neubrousili zbytečně moc materiálu. Jednotlivé obroušené části nábytku natřeme nejprve impregnačním základem v jedné vrstvě. Nátěr necháme důkladně zaschnout a můžeme začít natírat barevnou tenkovrstvou lazurou. Mezi nanášením jednotlivých vrstev vždy počkáme, až lak zaschne. Pro stejnoměrné zvýraznění kresby dřeva je vhodné nevsáklý lak po deseti až patnácti minutách od nanesení setřít suchým štětcem. Lak není nutné ředit. Po natření a důkladném zaschnutí si shromáždíme jednotlivé díly nábytku a začneme je skládat dohromady. Výsledný rozdíl je patrný na první pohled. Nábytek v novém kabátě zve k příjemnému posezení ať už v zahradě, nebo zpátky na terase. Stejným způsobem (jako renovaci) můžete provést i úpravu nově koupeného nebo vyrobeného zahradního nábytku, pergoly, zahradního domku či přístěnku na auto. S výběrem barev, impregnací a lazur vám ochotně poradí ve specializovaných prodejnách nebo v prodejnách pro kutily. Tak se to toho pusťte ať máte svět kolem sebe zase hezčí.

folder_openPřiřazené štítky

Řešíme fasádu

access_time18.duben 2020personRedakce

Opravili jste svoji chalupu či chatu a řešíte co s fasádou? Tak právě pro Vás budou následující řádky. Snad Vám ve Vašem rozhodnutí budou nápomocny. Každý ví, žefasáda utváří charakter domu, je výtvarným prvkem, ale také rovněž musí mít určité technické vlastnosti na, které bychom měli dbát. Proto je vždy potřeba věnovat náležitou pozornost výběru fasádních materiálů, ale rovněž tak barevnosti.Na fasádu zkusme vždy vybrat barvu, která nějak respektuje/ koresponduje/ okolní krajinu a také další domy kolem. Pokud nechceme bílou, máme na výběr nepřeberný vzorník různých odstínů barev, z nichž nejčastěji je v ČR volena okrová či světle žlutá, nebo hráškově zelená, přestože lze také sáhnout po jiné zelené, červené, modré anebo odstíny barev kombinovat. I když má většina nátěrů dnes již ochranu proti UV záření, na jižní a západní strany domu nejsou vhodné příliš syté odstíny, především červených a žlutých barev, protože blednou rychleji, než kdyby byly umístěny mimo dosah slunečních paprsků. Při výběru fasády se neřídíme jen odstínem barvy, ale také typem nátěru, který volíme podle toho, zda jako podklad slouží historická, starší nebo nová fasáda, omítka či zdivo. Jestliže si vyhledáme seznam fasádních barev, které jsou na trhu, objevíme několik desítek druhů a jejich variant. Když si však objednáme nátěrovou fasádní hmotu u specializovaných prodejců, nabídnou nám většinou akrylátovou, silikátovou či silikonovou.Akrylátové - patří k nejžádanějším a splňují všechny požadavky, které od fasádního nátěru očekáváme. Navíc jsou pro běžného uživatele cenově přístupnější, jednodušeji se s nimi pracuje, jsou stálobarevné a dobře propouštějí vlhkost a výborně odpuzují vodu. Silikátové – jsou zejména určeny pro domy, u kterých majitelé bojují s vlhkostí, zde jsou vhodné nátěry silikátové, někdy se lze setkat i s označením minerální. Při zasychání se navíc dobře spojí s podkladem, tedy s omítkou, kterou i částečně zpevní. Mají vysokou paropropustnost a dobře odpuzují vodu. Nejsou však stálobarevné a snadno se špiní. Jsou lepší hlavně proto, že mají vynikající schopnost propouštět vlhkost z podkladu do ovzduší. Lze je proto nanášet na starší a sanační omítky, na minerální omítky, vápenopískové kamenivo nebo na zdivo. Silikonové - Tyto nátěry zase mají nejlepší samočisticí schopnost a odolávají nepříznivým vlivům počasí, proto jsou vhodné třeba do velkých měst nebo na domy, kolem kterých vede rušná ulice. Navíc jsou omyvatelné. Středně propouštějí vodní páry, ale výborně odpuzují vodu. Patří mezi dražší barvy. Vápenné fasády - i když je nikde v obchodech nenajdeme, k hojně používaným patří barvy vápenné. Snadno si je totiž vyrobíme sami. Stačí přidat do vápna pigment. Ale je nutné dodat, že i když na ně někteří nedají dopustit, mají tyto nátěry poměrně krátkou životnost a špatně kryjí. Na druhé straně působí proti růstu plísní, a také velmi dobře ze zdiva propouštějí vodní páry.Stále většímu zájmu stavebníků i architektů se tedy právem těší dřevěné fasády, a to hned z několika důvodů: K obkladům lze používat jak tuzemské dřeviny – smrk, modřín či borovici, tak ty cizokrajné, které jsou ovšem mnohem dražší. Patří mezi ně z těch známějších například cedr, teak, dále pak ipe, iroko nebo tatajuba. Dobře tepelně izolují, chrání dům před nepříznivými povětrnostními vlivy, stavbě dodávají na kráse. Málokdo si obloží celý dům dřevem, zpravidla se omezí jen na určité části nebo jednotlivé obvodové zdi. Důvodem je především vyšší cena dřeva a následná péče o ně. Ostatní obklady - ke konečné úpravě fasád lze rovněž použít keramické nebo kamenné obklady. Dům vypadá zajímavě, materiály dodají stěnám dobré vlastnosti, ale instalace takových obkladů je v porovnání s klasickými fasádami velmi pracná a tím pádem drahá. Fasádu můžeme vytvořit též z takzvaných lícových cihel. Plast - a protože vývoj nelze zastavit, u fasád se čím dál výrazněji prosazuje plast. Stále více lidí obkládá staré domy plastovými palubkami, které vypadají jako dřevo, ale mohou imitovat i zdivo nebo kámen. Mají hned několik výhod - dlouhou životnost, nízkou hmotnost, snadno se udržují . Co nedokáže umýt déšť, to zvládnete hadicí nebo tlakovou stříkačkou. Plasty lze také jednoduše instalovat, neboť jsou zpravidla vybaveny systémem pero–drážka, který známe třeba u plovoucích laminátových podlah. Tyto materiály lze použít k obložení celého domu nebo jenom třeba na štít. Nezapomeňte, že vždy je potřeba pro klasické fasády při rekonstrukcích domů opravit podklad, tedy vnější zdi a omítky domu, u novostaveb bychom zase měli dodržovat technologické lhůty a nestříkat fasády dřív, než nám to stav stěn dovolí.

folder_openPřiřazené štítky

Kotle na pevná paliva

access_time18.duben 2020personRedakce

Každý chalupář i chatař chce mít ve svém objektu v chladných měsících teplo a při jeho výrobě mít co nejnižší náklady. Nezanedbatelný není také četnost přikládání,regulace tepla a údržba zařízení.Jedno z řešení je pořídit si a instalovat kotel na pevná paliva. S současné době je široký výběr různých typů podle výkonu a vybavení a na různé druhy paliv. Existují poloautomatické nebo i plnoautomatické kotle na uhlí, koks, brikety, dřevo, pelety a štěpky. Každý z nich má své výhody i nevýhody. U některých je to cena, u některých je to dražší palivo a mohou to být i další.V článku si představíme nejběžnější typy a jejich základní charakteristiku. Pokud se tedy podíváme na současnou nabídku malých teplovodních kotlů na pevná paliva, pak nejběžnější jsou následující typy:- Litinové kotle patří mezi nejlevnější a nejrozšířenější. Převážně se jedná o kotle s ruční dodávkou paliva s prohřívacím způsobem spalování. Nevyžadují odtahový ventilátor. Vhodné jsou pro černé uhlí, koks, brikety, a kusové dřevo . Nízká cena je ale vykoupena zpravidla také nižší účinností.- Ocelové kotle s ruční dodávkou paliva jsou převážně kotle odhořívací s posuvným roštem, což umožňuje spalování hnědého uhlí, drobnějšího kusového dřeva, dřevního odpadu a briket. Tyto kotle také nevyžadují odtahový ventilátor a patří opět do kategorie nejlevnějších kotlů.- Ocelové kotle speciální na kusové dřevo (tzv. zplynovací) jsou kotle odhořívací převážně s odtahovým ventilátorem s poměrně vysokou účinností spalování. Vyžadují dřevo (brikety) o vlhkosti do 20 %, existují také kotle pro kombinované spalování uhlí (kostka) a dřeva. Jejich cena je řádově o třetinu vyšší než u obyčejných kotlů a jejich průměrná účinnost se pohybuje na hranici 80 %.Stále více výrobců automatických kotlů se snaží vyhovět požadavku zákazníků na spalování obilí a biologického obpadu. Cena automatických kotlů je řádově dvoj až trojnásobná oproti obyčejným litinovým a ocelovým kotlům, jejich účinnost však v celém režimu spalování u většiny výrobků výrazně přesahuje 80 %. Kotle na tuhá paliva s poloautomatickým nebo automatickým provozem dnes představují velmi moderní a komfortní způsob využívání zdrojů pevných paliv. Dovolujeme si Vás také upozornit aby jste nezapomněli na ošetření/údržbu/ kotle na tuhá paliva po topném období, aby jste předešli případné závadě a nemožnosti užívání kotle při zahájení topného období.Doporučujeme provést tyto úkony:- vyčištění a prohlídku kotle, zda nedošlo ke změně jeho vnitřní části- překontrolovat všechny klapky, zda nedošlo k jejich deformaci- prohlídnout všechny dvířka a těsnění dvířek, zda nedošlo k zatvrdnutí těsnění- překontrolovat všechny rošty, zda nedošlo k jejich deformaci- v případě uzavřeného topného systému provést zkoušku průchodnosti pojišťovacího ventilu (doporučujeme i před topnou sezónou)- provést kontrolu tlaku v expanzní nádoběDále Vás upozorňujeme, že při krátkodobém zátopu v kotli se může v zadní části kotle objevovat voda. Je to způsobeno velkým rozdílem teploty vody mezi výstupní vodou z kotle a zpátečkou. Toto rosení ustává při delším topení, vyrovnáním teploty vody v systému mezi výstupem a zpátečkou na 20°C. Je jen na Vás jakou si ve svém objektu vybudujete topnou soustavu. Např. řada chalupářů používá krbová kamna s výměníkem, ale to je již jiná kapitola. Při výběru kotle je důležité se vždy poradit s odborníky aby jste spočítali jaký výkon kotle budete pro vytopení Vašeho objektu potřebovat. Zda např. bude stačit dosavadní komín jako odvod spalin, kde bude kotel a expanzní nádoba umístěny,jaké použijete a kolik radiátorů. Zda budete řešit rozvody plastové, železné či měděné a konečně pro jaké se rozhodnete palivo. Nejlépe je nechat si instalaci topné soustavy i kotle vč. případného vyvložkování komína nechat provést odbornou a certifikovanou firmou. Ta Vám rovněž Vámi vybraný kotel objedná u dodavatele

folder_openPřiřazené štítky

Kachlová kamna – spojení tradice a trendů

access_time28.duben 2020personRedakce

Rozvoj moderních prvků interiérového vybavení spojených s tradicí předků naplno zasáhl i segment kamen. Co tradičnějšího, než kachlová kamna, si lze vůbec představit.  Přesto dnes s úspěchem doplňují ryze současné interiéry. Kromě designu a dotváření prostředí s sebou ale přinášejí další mimořádnou výhodu. Při vší úctě k estetice a vizuálnímu dojmu je totiž u vytápění na prvním místě především energetická nenáročnost a výsledná tepelná pohoda. A přesně tyto parametry naplňují systémy kachlových kamen velice dobře. Nabízejí zajímavé energetické řešení, snoubí příjemnou klasiku s moderními technickými parametry.Sálavé teplo je člověku přirozenéPrincipem kachlových kamen je sálání a akumulace. Sálavé teplo, tedy takové, které neohřívá vzduch, ale teprve předměty, na které dopadne, je pro člověka velmi příjemné a přirozené. Nejvíce se podobá teplu od slunce a zajišťuje rovnoměrné teplo od podlahy ke stopu, což nebývá u jiných zdrojů tepla obvyklé (znatelný rozdíl teplot dole a u stropu). Teplo, produkované kachlovými kamny, je velmi vhodné i pro alergiky a astmatiky, protože nedochází k přepalování prachových částic a vysušování vzduchu. Akumulace kamen se liší dle jejich konstrukce. Běžně hovoříme o kachlových kamnech lehkých, středně těžkých  a těžkých a výsledná akumulace se tak pohybuje v celkem širokém rozpětí 2 – 20 hodin.Obecně platí, že  u kachlových kamen je pomalejší náběh teploty, po nahřátí kachlů začínají kamna sálat a naopak po vyhasnutí plamene  vydrží vydávat teplo ještě několik hodin.Palivo pro kachlová kamnaSamozřejmě  „kachláky“ mohou sloužit i k vytápění jiných místností, nikoliv pouze té, ve které jsou instalovány. Lze toho dosáhnout pomocí teplovzdušného výměníku nebo hypokaustového systému. Kachlová kamna vykazují nejlepší využití energie z dřevní hmoty. Z toho vyplývá, že nejvhodnějším palivem je kusové dřevo, ale lze spalovat také uhelné brikety a ekobrikety. Výkon bývá většinou regulovatelný, například v rozmezí 3,4 – 10,2 kW. Technické parametry se liší dle typu kamen, ale jako obecný příklad můžeme uvést obvyklé hodnoty: výkon výměníku 5,4 kW, výkon do prostoru  4,8 kW, maximální přetlak výměníku 0,3 MPa, objem výměníku  17 l, tepelný spád 75 - 60°C, účinnost téměř 80 % pro dřevo ( vícě než 85 % pro dřevěné brikety) a výhřevnost až 200 m3. Spotřeba paliva  u takto nastavených kamen 1 – 3 kg dřeva za hodinu. Kachlová kamna se hodí i do pasivních domů nebo do obytných objektů s velkou zastavěnou plochou.Kachlová kamna na peletyNaprosto komfortní vytápění představují kachlová kamna na pelety. Toto palivo současnosti a blízké budoucnosti je synonymem pro topivo ekologicky nezávadné a šetrné k životnímu prostředí, s vysokou výhřevností, nízkým obsahem popelovin a vody. Kachlová kamna na pelety většinou disponují týdenními programovacími hodinami, takže lze jednoduše nastavit individuální zapalování na každý den v týdnu zvlášť podle denního rytmu uživatelů. Vynikající možnost pro víkendové objekty nabízejí kamna, které lze zapínat na dálku pomocí SMS a Vy pak přijíždíte do příjemně vytopené chalupy nebo chaty.Kachle rustikální, secesní i moderníDesignové provedení kachlových kamen je velice různorodé. Bez problémů tak můžete doplnit interiér různých stylů a koncepce. Není problém vybrat kamna tradiční v rustikálním či dokonce secesním stylu, stejně jako kamna obložená kachlemi moderních barev a provedení. Vybírat můžete z jednoduchých i složitějších vzorů, které jsou buď nezabroušené nebo zabroušené (kalibrované). Velké oblibě se v současné době těší matné glazury. V nabídkách výrobců najdete kromě samotných kachlů také  kompletní sady spodních i horních říms v různých velikostech, kachle rovné, rohové, průduchové, větrací i půlené. V kachlovém provedení se setkáte nejen s kamny, ale také s kuchyňskými sporáky nebo s  keramikou obestavěnými krbovými vložkami.

folder_openPřiřazené štítky

Pracovní postup pokládky obkladů a dlažeb

access_time28.duben 2020personRedakce

Přípravná fáze je období, kdy stanovíme popis provedení budoucí obložené plochy.V případě, že klademe keramický obklad, nebo dlažbu na jednoduchou plochu, určíme způ­sob úpravy podkladu, umístění lišt, listel a druh obkladu s užitím lepidlem.Pokud se chystáme k pokládce složitějších tvarů, vypracováváme kladečské schéma (tzv. Obkladačský plán). V plánu zohledňujeme šířku spár a jejich průběžnost. To znamená jejich plynulost v ploše a souvislý přechod zem – zeď (sokl) bez přerušení spáry.Volba výběru dlažby, obkladu dle následujících požadavků:- vzhled a údržba, Beton do stáří 28-mi dníV této době dochází v betonové konstrukci k postupnému vytvrzování betonové směsi a jejímu smršťování, dotvarování apod,.. V této době nesmíme na takto „nezralý“ povrch betonové konstrukce dlažby a obklady aplikovat.Beton stáří 1 – 3 měsíceBetonovou plochu zbavíme nečistot (separačních a odbedňovacích prostředků, prachů, zbytků lepidel, apod..) oklepáním a omytím tlakovou vodou. Pokud není plocha z hlediska rovinatosti vyhovující, provedeme vyrovnání vyrovnávací hmotou. Takto vyrovnáváme nerovnosti do tloušťky 20 mm. Plochu před jejich aplikací nenamáčíme.Jako lepící hmotu volíme flexibilní, polymercementová lepidla. Provedeme kladení dlažby dle některého ze zvolených způsobů. Po 24 hodinách od položení a předání nevyspárované plochy, přistoupíme ke spárování disperzí zušlechtěnou spárovací hmotou. K vyplnění dilatačních spár můžeme použít silikonkaučuku.Beton stáří 3 – 18 měsícůBetonovou plochu zbavíme nečistot (prachu) omytím tlakovou vodou. Na plochu naneseme disperzní nátěr, který slouží jako adhezní můstek a současně sníží nasákavost podkladu. Jako lepící hmotu volíme polymercementová a disperzní lepidla. V případě užití lepidla na polymerní bázi (epoxid, polyuretan,..), musíme současně také volit stejný druh penetrace.Kovové plochyTyto konstrukce musí být před aplikací keramických prvků vždy dostatečně tuhé a nesmí se pod tlakem ohýbat. Vyrovnání podkladové plochy nikdy neprovádíme. Jako lepící hmotu volíme disperzní, nebo epoxidová lepidla. Spárování provádíme silikonovými spárovacími hmotami.Sádra a sádrové omítkyMěřením zjistíme zbytkovou vlhkost omítkového podkladu. Naměřená vlhkost nesmí být větší než 2% hmotnostní. Tato míra odpovídá cca 4 – 6 týdnů zrání. Povrch omítky nesmí být leštěn, ani hlazen. Pokud plocha práší (zanechává stopy na přiložené dlani), je nutné je od těchto nečistot zbavit mechanickým kartáčem. Na plochu aplikujeme penetrační nátěr – adhezní můstek. Jako lepící hmotu volíme vždy polymercementové nebo disperzní lepidla.Anhydritový samonivelující potěrZbytková vlhkost v rozlité a vyrovnané ploše nesmí být větší než 0,5% hmotnostní. Anhydritový podklad vždy ošetříme před aplikací dlažby penetračním nátěrem snižující na­sákavost anhydritu. Jako lepící hmotu volíme flexibilní lepidlo. Spárování lze provést spárovací hmotou na bázi cementu. Jiné spárovací hmoty jsou zá­vislé na způsobu užití dlažby.Sádrokartonové desky aplikované v suchém prostředíMaximální zbytková vlhkost „bílého“ neimpregnovaného sádrokartonu smí být maximálně 2% hmotn. a 4% u „zelených“ impregnovaných sádrokartonových desek. Spárové bandáže nesmí být přestěrkovány sádrovou hmotou a k vyrovnání podkladu se nesmí užívat sádrová stěrka a vyrovnávací malta. Jako lepící hmotu volíme běžná lepidla. Jako výplň spár volíme běžné spárovací hmoty.Vláknocementové a dřevěné deskyTyto konstrukce musí být před aplikací keramických prvků vždy dostatečně tuhé a nesmí se pod tlakem ohýbat. Vyrovnání podkladové plochy nikdy neprovádíme. Dřevěný podklad natřeme penetračním nátěrem. Jako lepící hmotu volíme disperzní, nebo epoxidová lepidla. Spárování provádíme silikonovými spárovacími hmotami.Pórobetonové plochy (například z tvárnic QPOR)Plochu tvořenou pórobetonovými tvárnicemi pro přesné zdění není třeba vyrovnávat. Plochu napenetrujeme standardními prostředky. Jako lepící hmoty volíme polymercementové nebo flexibilní lepidla.SchodištěPřeneseme výšku horní hrany podesty k prvnímu stupni a výslednou výšku rozdělíme na stejné úseky dle počtu výšek obkládaného schodiště. Výšky jednotlivých stupňů dle rozměření vyrovnáme tak, aby přiložená lať, která se opírá o hranu prvního a posledního stupně schodiště, nebyla od položené latě více jak 2 mm. Keramický obklad schodiště klademe shora dolů postupem:- podstupnice,

folder_openPřiřazené štítky

Požadavky na konstrukce pro zateplování budov

access_time30.duben 2020personRedakce

Tepelně technické požadavky       Ve vnitřních místnostech budov musí být zajištěny podmínky tepelné pohody, které určují nejen kvalitu bydlení, ale také pohodu k činnostem provázející náš život.Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla       Celkový tepelný odpor konstrukce je součet jednotlivých – dílčích tepelných odporů konstrukcí vrstev zdiva, střešní konstrukce, nebo jiných konstrukcí.Tepelný odpor konstrukce se vypočítá dle vztahu:      R = ( d   /   lambda )         [ m2 K / W ] kde:      R                   je tepelný odpor konstrukce (čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe vrstva izoluje) [ m2 K / W ]      lambda        je součinitel tepelné vodivosti [ W / m K ]      d                    je tloušťka vrstvy počítané konstrukce [ m ]Hodnoty (lambda) vybraných stavebních hmot a výrobků MateriálObjemová hmotnost v suchém stavu [kg/m3].Součinitel tepelné vodivosti Lambda[ W / m * K ] .Zdivo z plných pálených cihel CPP290/140/65 1800 0,77 – 0,80 Zdivo z Cdm 2401500 0,6 – 0,79 Zdivo z CD INA-A, tl.: 365 mm 10000,34 Zdivo z CD INA-A, tl.: 240 mm 1000 0,36Zdivo ztvárnic (například Keratherm P+D)700 - 900 0,15 – 0,32Zdivo z voštinových cihel1300 0,6Zdivo z CD IVA C1100 0,48 – 0,53 Zdivo ze škvárobetonových tvárnic tl.: 300 mm 900 - 1300 0,52 – 0,6Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P2-400 4000,12 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P2-500500 0,15 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P3-550 5500,17 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P4-600 6000,18 Zdivo z pórobetonových tvárnic Ytong P6-7007000,23 Měkké dřevo (smrk, jedle, borovice, ..)prostup tepla kolmo k vláknům4000,18 Měkké dřevo (smrk, jedle, borovice, ..)prostup tepla rovnoběžně s vlákny 4000,40Tvrdé dřevo (dub, buk, javor, …)prostup tepla kolmo k vláknům 600 - 750 0,22 Tvrdé dřevo (dub, buk, javor, …)prostup tepla rovnoběžně s vlákny 600 – 7500,49 Dubové vlysy – podlahová krytina 600 0,18 Cementotřískové desky CETRIS1150 - 14500,350 Dřevovláknité desky2500,046 Lisované dřevovláknité desky4000,097 Lisované dřevovláknité desky8000,15Korek1500,064Dřevěné piliny200 0,120 Korková drť 450,040Sklo stavební 26000,760Desky z pěnového skla1800,069 Sláma2500,099 Vápenná omítka 16000,88Vápennocementová omítka2000 0,99 Perlitová omítka2500,1Perlitová omítka400 0,12Tepelně izolační omítka Hasit Warmedammputz 850260 0,07 Malta cementová20001,16 Malta vápennocementová1850 0,97 Malta vápenná 16000,88 Malta Hasit – Leicht – Mauermortel 822 M 5 0,18 Beton prostý21001,23 Beton prostý 23001,36 Beton železový23001,43 Beton železový2500 1,74 Keramobeton1300 0,52 Keramobeton 15000,63 Keramobeton18000,89 Perlitový beton400 0,12Perlitový beton 5000,14 Perlitový beton600 0,15 Agloporit beton 17001,11 Agloporit beton 1800 1,26 Škvárový beton12000,67 Škvárový beton 18000,9Ekostyrenbeton200 0,057 Ekostyrenbeton350 0,086Ekostyrenbeton5000,14 Ekostyrenbeton700 0,177 Ekostyrenbeton 9000,235Cementový potěr20001,160 Pěnový polystyrén200,044Extrudovaný polystyrén300,034 Polyuretan měkký350,043 Kamenná vlna400,038 Kamenná vlna60 0,049 Kamenná vlna95 0,049 Minerální vlna 600,091Minerální vlna 950,090 Minerální vlna120 0,094 Skelná vata120 0,047 Sádrokarton7500,220 Sádrovláknitá deska5000,140 Kalciumsilikátové desky Promatect4500,083 Kalciumsilikátové desky Promatect500 0,090 Kalciumsilikátové desky Promatect8700,175 Bitumenové pásy – hydroizolace 1400 0,210 PE hydroizolační fólie14700,350 PVC hydroizolační fólie14000,160Písek17500,950 Štěrk 16500,750 Škvára7500,270 Perlit expandovaný 150 0,110 Popílek 1000 0,350 Pískovec 18000,900 Pískovec2400 1,400Vápenec 20001,200Vápenec25001,400 Mramor 24003,000 Travertin 2500 2,900 Jílovitá břidlice2800 1,700 Žula2500 3,100 Žula 30004,000 Zemina 18001,400 Ocel 785050,000 Hliník2700 204,000 Měď 8800372,000 Mosaz8600102,000Zinek7140 113,000 Tvrzená guma 12000,160 Guma měkčená 2300,059 Keramická dlažba2000 1,010 Podlahová krytina – koberec 160 0,065 Voda 0°C10000,550 Voda 20°C9980,600 Voda 100°C9580,680 Led9002,300 Sníh čerstvý 1000,050 Sníh ulehlý 5000,600 Vzduch – 20°C1,3950,022 Vzduch – 10°C 1,342 0,024 Vzduch 0°C1,293 0,024 Vzduch 10°C1,247 0,025 Vzduch 20°C 1,2050,026 Hodnoty potřebných tepelných odporů konstrukcí KonstrukceTepelný odpor [  m2 K   /   W  ]  [ 1 ] požadovaná hodnota [ 2 ]doporučená hodnota [ 3 ] přípustná hodnota – rekonstrukceObvodová stěna 2,0 2,9 1,25 Plochá střecha3,04,351,9 Strop pod nevytápěným prostorem3,0 4,35 1,9 Strop nad průjezdem3,0 4,351,9 Šikmá střecha (do 45°)2,5 3,651,6 Strmá střecha2,0 2,91,25 Vnitřní stropy s rozdílem teplot Do 5°C0,250,40,2 -Do 10°C0,55 0,8 0,3-Do 15°C 0,8 1,20,5 -Do 20°C 1,05 1,50,7 -Do 25°C 1,3 1,90,8 -Do 30°C 1,62,3 1,0 -Nad 30°C2,0 2,91,25 Zeď mezi místnostmi s rozdílem teplot Do 5°C0,150,20,1 -Do 10°C0,250,40,15 -Do 15°C0,4 0,60,25 -Do 20°C0,55 0,750,35 -Do 25°C 0,650,950,4 -Do 30°C0,81,150,5 -Nad 30°C1,0 1,45 0,65  Součinitel prostupu tepla       Součinitel prostupu tepla je veličina charakterizující tepelně izolační vlastnosti konstrukce. Určíme jej dle vztahu:                       1 U = -------------------------------            ( 1 / le ) + R + ( 1 / li )kde:      U je součinitel prostupu tepla [ W / ( m2 * K) ]      R je tepelný odpor konstrukce [ m2 K / W ]      li je součinitel přestupu tepla v interiérové – teplejší části konstrukce           li = 8 W / ( m2 * K)      le je součinitel přestupu tepla v exteriérové – chladnější části konstrukce.           le = 23 W / ( m2 * K)Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla výplní otvorů: Rozdí teplot exteriér - interiérPožadovaná hodnota U [ W / ( m2 * K) ] Do 10 °C7,1 Do 30 °C 3,2 Do 35 °C2,9 Hodnoty součinitelů prostupu tepla výplní stavebních otvorů – zasklení s dřevěným, nebo plastovým rámem: Typ zaskleníU [ W / ( m2 * K) ] Jednoduché5,2 Dvojsklo2,9 Trojsklo2,1Zdvojené2,8 Dvojité (dvě skla)2,7 Dvojité (sklo + dvojsklo)1,6 Hodnoty součinitelů prostupu tepla výplní stavebních otvorů – zasklení s kovovým rámem: Typ zaskleníUg[ W / ( m2 * K) ]Jednoduché6,5Dvojsklo4,5Zdvojené3,8Požadované hodnoty součinitelů prostupu tepla výplní stavebních otvorů – dveří. TypU [ W / ( m2 * K) ]Vchodové dveře bez zádveřírekonstrukce4,3Vchodové dveře se zádveřímrekonstrukce5,5Vchodové dveře bez zádveřínové3,0Vchodové dveře se zádveřímnové4,0Hygienické požadavky      Základní hygienický požadavek splníme tehdy, když teplota vnitřního povrchu zateplené stěny je vyšší, než je teplota rosného bodu s bezpečnostní přirážkou. Takto zateplená konstrukce zůstává na vnitřním povrchu suchá a netvoří se na ni houby a plísně.Stanovení minimálního tepelného odporu potřebného k zajištění hygienických požadavků konstrukce:              ti - te Rmin = ---------- * Ri - ( Ri + Re )               ti - tipkde:      tip je teplota na vnitřním povrchu konstrukce [ °C ]         tip >= Dts + ts [ °C ]          Re = ( 1 / le ), Ri = ( 1 / li ) Stanovení Dts [ K ] Prostor Dts Konstantní vytápění místnosti 0,2Přerušované vytápění s poklesy teploty: Do 5°C0,5 – 1,0 Přerušované vytápění s poklesy teploty: Do 10°C 1,0 – 1,5  Stanovení teploty rosného bodu ts [°C]teplota   /   vlhkost20%40%60% 80%90%Vzduch 15°C6,91,57,311,613,418°C4,74,210,114,516,320°C3,26,012,016,418,322°C1,87,813,918,420,325°C0,510,516,721,323,2      Kritická povrchová teplota pro vznik plísní Vlhkost [ % ]4050 60 Teplota [ °C ]    10 0,13,25,8154,77,910,6209,312,615,42513,917,320,3Tepelné mosty       Tepelnými mosty nazýváme místa, kde dochází vlivem změny geometrie (nároží, ostění, …) a vlivem konstrukčních změn (balkóny, atiky, …) ke zvětšení propustnosti tepla. Zvětšená propustnost tepla bývá často způsobená nutností prostupu kovových předmětů (ocelových vložek, kotev, …) skrze vrstvu konstrukce zdiva nebo zateplení. V těchto místech tak často dochází ke kondenzaci vodní páry a tím k narušení hygienických požadavků na konstrukci objektu.Požadavky požární bezpečnosti zateplení konstrukcí       Základním požadavkem je zachování požární bezpečnosti stavby.       V případě požáru konstrukce zateplení nesmí:      - způsobit snížení únosnosti a stability konstrukce      - šířit požár a zplodiny budovou      - ohrožovat osoby při jejich evakuaci, například odkapáváním izolační hmoty.Požadavky řešení zateplování budov z hlediska Požární ochrany       Ochrana evakuovaných osob:      - Prostor pro komunikaci osob musí být zajištěn proti odkapávání izolantu buď umístěním nehořlavé stříšky nad komunikací, nebo náhradou za nehořlavý materiál. (například skelnou vatu)      - Tento požadavek platí pro zateplení podhledů, lodžií, obvodových stěn nad vstupem do budovy, apod..Druh stavební hmoty – izolantu v závislosti na výšce:       V případě zateplení budovy s konstrukční výškou větší než 22,5 m, musí být zateplení nad touto hranicí provedeno výhradně z těžko hořlavých materiálů (C1). Při užití hmot se stupněm hořlavosti (B), musíme následně užít povrchovou úpravu s nulovým indexem šíření plamene.Vzduchová mezera nekontaktního zateplovacího systému:       Vzduchová mezera mezi izolantem a nosnou konstrukcí by měla být po 9-ti metrech výšky přerušena nehořlavou překážkou k zabránění vzniku komínového efektu při požáru. Zakládací profil – soklová lišta nesmí být z perforovaného profilu v případě užití k zateplení budovy s více jak dvěma podlažími.       V případě užití měkkého dřeva jako zateplovacího systému, může být jeho výška maximálně 9 m. 

folder_openPřiřazené štítky

Vlastnosti kameniva

access_time30.duben 2020personRedakce

Kamenivo může být užito jako:- nosná konstrukce beton - plnivo- stavební konstrukce - násypy, drenáže atd.Kamenivo jako plnivo do betonuKamenivo tvoří v betonové konstrukci nosnou část, která je spojována cementovou kaší. Výsledná konstrukce musí být kompaktní a pevná.Popis jednotlivých hornin pro stavební účelyGranit - též často označován jako žula. Je nejrozšířenější vyvřelá hornina s obsahem křemene 20 – 60% a živce 35 -80%. Granit je dobře štípatelný a leštitelný. Užití: výroba desek, kvádrů, schodišťových stupňů a drcené kamenivo.Granodiorit - užití je obdobné jako granit. Na rozdíl od granitu obsahuje větší množství živců 65 – 90%.Syenit - užití obdobné jako granit. Obsahuje 5% křemene.Diorit - drobnozrná hornina s obsahem 5% křemene a 25 -50 % tmavých minerálů (amfibol, pyroxen, biotit).Gabro - velmi tmavá hornina s obdobným užitím jako granit.Mramor - je krystalický vápenec, který je dobře leštitelný a opracovatelný. Užívá se k dekoračním účelům – obkladové a dlažební desky, k výrobě terasa.Rula - ruly užíváme jako materiál pro štěrky, nebo na lomový kámen. Jsou dobře štípatelné a leštitelné.Fylit - je jemnozrnná břidličnatá hornina. Užívá se jako pokrývačské břidlice, dekorační a obkladové desky a řemínkový obklad.Pískovec - je usazená hornina tvořena stmelenými zrny křemene s pevnostmi od 15 – 220 MPa (v tlaku). Užití jako kámen pro zdivo, obklady a sochařské účely.Opuka - opuka se užívá jako stavební kámen, je dobře opracovatelná a vhodná stálého prostředí. Nevýhodou je větší podíl zbytků organické složky.Jílovitá břidlice - je pevná, dobře štípatelná hornina. Užití je obdobné jako u fylitu.Travertin - též sladkovodní vápenec. Je lehce opracovatelný a na vzduchu tvrdne. Užití jako dekorační a obkladový kámen.Lomový kámenNeupravovaný- netříděný – je vhodný materiál pro výrobu kameniva- tříděný (125-250 mm) - je vhodný jako podkladní vrstva vozovek a základů zdiva- záhozový – je vhodný ke zpevňování břehů tokůUpravovaný- je štípaný, upravený palicí na potřebný tvar a rozměryKamenivo do betonuKamenivo tvoří kostru betonu a proto jeho výrobu volíme zrna kameniva vhodné pevnosti, struktury zrnitosti, odolnosti proti vnějším vlivům a nasákavosti. K výrobě volíme kamenivo s větším obsahem SiO2. Kamenivo nesmí obsahovat sírany a sulfidy, organickou složku a bobtnající složky.Nevhodná volba kameniva může mít za následek snížení kvality budoucí betonové konstrukce.Pórovité kamenivoJe kamenivo do objemové hmotnosti 2000 k/m3, ze kterého je vyráběn lehčený beton. Betonová konstrukce z tohoto kameniva má sice hmotnost, ale také menší pevnost tlaku 20 – 30 MPa. Kamenivo členíme dle původu na přírodní a umělé. Umělé zase dle surovin, ze kterých je vyráběno:- uměle z přírodních surovin- uměle z průmyslových odpadůPřírodní pórovité kamenivoTuf, Tufit, Zpěněné lávy, Pemza. Vlastnosti těchto hornin jsou velmi kolísavé a proto se jako kamenivo do betonu užívá velmi omezeně.Umělé pórovité kamenivo – z přírodních surovinZákladním předpokladem pro výrobu umělého pórovitého kameniva z přírodních surovin je h¨jeho vlastnost EXPANDOVAT a tím snižovat svou objemovou hmotnost při jejich žíhání.KERAMZIT - Keramzit se vyrábí z jílovitých zemin s obsahem látek uvolňující plyny a taviv ke slinutí v rotačních pecích. (Vintířov na Sokolovsku – cyprisový jílovec). Poté se lisují a otvory do průměru 19 mm se protlačují na válečky, které se následně řežou a sypou m¨kamennou moučkou. V rotačním bubnu jsou zakulacovány a vypáleny. Objemová hmotnost je 690 – 780 kg/m3 a užívá se pro tepelně a izolační betony. Možné je také užití jako tepelně i izolační zásypový materiál.EXPANDOVANÝ PERLIT - Vyrábí se žíháním zrn vulkanického skla obsahující vodu při teplotách 1200o C. Původní objem zrn se tak . 8 - 12x a tím se sníží hodnota objemové hmotnosti na 50 – 200 kg/m3. Užívá se na výrobu tepelně izolačních desek a lehkých šamotů.EXPANDIT - Byl vyráběn z jílovitých břidlic a vlastnosti a užitím je obdobné jako u keramzitu. Jeho výroba byla ukončena z důvodu velké energetické náročnosti.VERMIKULIT - Je vyráběn žáháním zrn přírodní hydratované slídy. Vermikulit je vhodný pouze pro izolačně tepelné účely.Umělé pórovité kamenivo – z průmyslových odpadůŠKVÁRA - Škvára vzniká jako produkt spečení minerálních zbytků tuhých paliv – černého a hnědého uhlí. Před užitím musí být škvára minimálně 6 měsíců na nekryté skládce a nesmí být znečištěna odpady. Škvára dochovat volné CaO a MgO, které způsobují její objemovou nestálost. Škvára nesmí ovlivňovat proces tuhnutí cementové kaše.STRUSKOVÁ PEMZA - Strusková pemza je zpěněná struska, která vzniká ochlazením žhavé tekuté strusky (1400o C). Jde o odpad pří výrobě surového železa ve vysokých pecích.- Ochlazování se provádí proudem rozstřikované vody:- na zpevňovacích polích- ve zpevňovacích žlabechNapěněná struska se po ochlazení drtí na frakce 0 -8, 8 -24, 24 a více (mm). V betonové směsi s obsahem strusky je třeba počítat s větší spotřebou cementu z důvodu otevřených pórů. Objemová hmotnost se pohybuje dle frakce od 800 – 1450 kg/m3.AGLOPORIT - Agloporit se vyrábí žíháním granulí písčito-jílovitých hornin. Tvar vzniklých zrn je hranolovitý a podlouhlý tudíž není vhodný do betonu. Objemová hmotnost aglopuritu je 100 – 1500 kg/m3. PÓrovitost zrn je 40 – 60%. Beton z agloporitu má pevnost 20 – 40 MPa.CIHLOPORIT - Cihloporit vyrábíme drcením cihlářského střepu. Cihloporitový beton dosahuje pevnosti 20 MPa.

folder_openPřiřazené štítky

Zdivo z pórobetonových tvárnic

access_time01.květen 2020personRedakce

Základními surovinami pro výrobu pórobetonových dílců jsou voda, písek a vápenec. Ke správnému provedení stavby – díla je zapotřebí se důkladně seznámit se statickými a architektonickými požadavky stavby.Projektová dokumentace musí stanovit následující stavebně – technické podklady, ve kterých je uvedeno: způsob provádění zdiva,                - druh, třída objemové hmotnosti a pevnosti navržených tvárnic,                - druh a skupina malty,                - ztužující věnec a překlady,                - drážky a vybrání,                - kotvení a armování stěn,Možnosti zdění z pórobetonových tvárnic      - Vyzdívání s vyplňováním ložných a styčných spár tenkovrstvou maltou.      - Zdění bez malty ve styčné spáře.Vyzdívání s vyplňováním ložných a styčných spár tenkovrstvou maltou.      Zdění tímto způsobem se provádí s přesnými hladkými tvárnicemi. Při zdění vyplňu-jeme ložnou a styčnou spáru vždy v celé ploše. Při zdění do tenkovrstvého maltového lože je tloušťka styčné spáry a ložné spáry 1 – 3 mm.Vyzdívání bez malty ve styčné spáře      Zdění bez malty ve styčné spáře se provádí u pórobetonových tvárnic osazovaných na péro a drážku.Technologický postup zdění z pórobetonových tvárnic Přejímka staveniště      - Stavební parcela – pozemek a konstrukce, které svým vybudováním umožní následnou výstavbu zděním z pórobetonových tvárnic musí mít vlastnosti dané projektovou doku-mentaci a musí umožňovat bezpečné provádění stavby.      - Stavební pozemek musí být řádně oplocen s označením staveniště.      - Skládky hmot, vnitrostaveništní komunikace a organizace výstavby musí být realizována tak, aby neohrožovala vzrostlou zeleň na pozemku stavby.      - Skládky hmot musí být řádně odvodněny s přístupem ze dvou stran a v dosahu stavební-ho jeřábu.      - Tvárnice musí být v období před zabudováním do konstrukce chráněny před povětr-nostními vlivy buď fólií z výroby nebo stříškou nad skladovací plochou.Vykládání palet s pórobetonovými tvárnicemi      - S paletami se nesmí manipulovat závěsnými lany, ale pomocí speciálního „C“ závěsu, který je též možné zavěsit i na jiné závěsné zařízení.      - „C“ závěs zaručuje správné vyvážení palety při vykládání. Tvárnice na paletě tak nejsou namáhány žádnou silou a tak zůstanou nepoškozené. Paleta s tvárnicemi je tak vykládá-na podobně, jako vysokozdvižným vozíkem.      - Paletu s tvárnicemi ukládáme na předem připravenou rovnou a odvodněnou plochu.      - V případě skladování tvárnic na stavbě je zakázáno ukládat palety s tvárnicemi na sebe. Ukládat se smí pouze vedle sebe v jedné vrstvě!Zdění z pórobetonových tvárnic      - Základové pásy nebo základová deska není nikdy absolutně rovná. Tuto nerovnost vy-rovnáme vyrovnávacím maltovým ložem pod první vrstvou pórobetonových tvárnic,      - na vrstvě vyrovnávací malty rozvineme izolační lepenku v šíři širší minimálně o 150 mm na každou stranu od budované zdi, v místech napojení – překrytí jednotlivých pásů je délka překrytí lepenky minimálně 100 mm,      - osadíme rohové tvárnice do vrstvy cementové malty, usadíme ji výškově a jednotlivé rohové tvárnice propojíme zednickou šňůrou tak, aby šňůra lícovala s horní vnější hranou všech osazovaných tvárnic v jedné vrstvě,      - případné nerovnosti v ložné spáře vyrovnáváme brusným hladítkem nebo hoblem,      - před nanesením druhé a další vrstvy pórobetonových tvárnic odstraníme prach z ložné spáry, tvárnice nenamáčíme,      - při zdění dodržujeme základní pravidla pro vytváření vazby, vazba jednotlivých tvárnic musí být v převázání dlouhá minimálně 0,4 násobek výšky tvárnice, tedy při výšce 250 mm musí být minimální délka převázání 100 mm,      - Polohu budoucí příčky si vyznačíme dle projektové dokumentace na nosné stěně tuž-kou, přičemž dbáme na její svislost.      - V místě budované příčky zasadíme, při realizaci nosného zdiva, do ložné spáry nere-zovou spojku zdiva.      - Spojky zdiva ve spáře upevníme hřebíky.      - Spojky zdiva zasadíme v každé druhé řadě tvárnic nosné zdi.      - na ložnou očištěnou spáru naneseme lžící maltu v celé šíři budované zdi, tu stejnoměrně rozhrneme otočenou lžící,      - v případě užití hladkých tvárnic nanášíme maltu také do styčné spáry,      - tvárnice osazujeme tak, aby tloušťka spár nebyla širší než 1 – 3 mm,      - v případě užití tvárnic typu péro – drážka zůstávají styčné spáry bez maltové výplně,      - jednotlivé tvárnice osazujeme do maltového lože shora tak, abychom nehrnuli uloženou maltovou směs ložné spáry k přiražené tvárnici do prostoru styčné spáry,      - přesné osazení průběžně kontrolujeme vodováhou ve dvou polohách a svislost v hranách zdí, olovnicí,      - pokud není tvárnice osazena správně, upravíme její osazení gumovou palicí s následným okamžitým odstraněním vyteklé malty ze spár,      - pokud zdíme systémem péro – drážka, osazujeme poslední – rohovou tvárnici vždy pérem ven, péro následně odřežeme ruční rámovou pilou,      - vnitřní nosné zdi se v první vrstvě tvárnic přiráží k vrstvě tvárnic obvodového zdiva a v druhé řadě se provazují s obvodovou zdí již v průběhu zdění. Celý půdorys nosných zdí tak roste najednou,      - za mrazu lze provádět práce na zdění pouze za zvláštních ochranných opatření a nesmí se vyzdívat na zmrzlý podklad.Tenkovrstvá zdící malta      - Tenkovrstvé zdící malty pro přesné zdění jsou speciálně vyvinuté suché směsi běž-ně dodávané v papírových pytlích.      - Malta pro přesné tvárnice se rozdělává po celých pytlích a mísí se za soustavného přidávání do vědra s vodou (množství potřebné vody je stanoveno na obalu lepící a maltové směsi). Suchá směs s vodou se mísí vrtačkou s regulovatelnými otáčkami tak dlouho, až vznikne viskózní směs. Ta se následně nechá cca 10 minut ustát a před užitím se ještě jed-nou promíchá.      - Správnou konzistenci posoudíme po nanesení malty zubovou stěrkou na plochu. Pokud zůstává viditelné zubení stěrky, je malta dostatečně přichystaná.      - Během zpracovávání se malta nesmí ředit vodou a doba zpracovatelnosti je 3 – 4 hodiny od chvíle smíchání s vodou. V samotné spáře po nanesení je malta plastická jen asi 10 minut. Poté se nedoporučuje na nanesenou maltu v budoucí spáře, tvárnice osazovat.      - Teplota vzduchu a podkladu nesmí během tuhnutí a tvrdnutí klesnout pod +5°C. V zimním období se do malty nesmí přidávat žádné přísady.Spotřeba malty při zdění z přesných hladkých pórobetonových tvárnic a Spotřeba malty při zdění z pórobetonových tvárnic systému péro – drážka Zdění zdí z modulových bloků     Jedná se o zdění z modulových bloků, při kterém dvoučlenná osádka za po-mocí jeřábu osadí za hodinu 6 m2 zdiva. U tohoto systému nepoužíváme půlené bloky a pro vyrovnání délek se používají přesné tvárnice Ytong s pérem a drážkou.Z modulových bloků můžeme provádět:      - nosné, nenosné a obvodové zdi      - nosné a nenosné příčky      - zdi pod úrovni terénuModulový blok se dodává ve smršťovací fólií, která se odstraňuje krátce před použitím bloků. Při skladování pod střechou je doporučeno odstranit fólii okamžitě.Ztužující věnce a monolitické nosné překlady      - Ztužující věnce a monolitické nosné překlady jsou realizovány z pórobetonových U profilů, které se ukládají do prostoru jako ztracené bednění. Jako možnou alternativu užití U - profilů je ztracené bednění budovaných sloupů.      - U profily se vyrábějí z pórobetonu značky P4-500 v tloušťkách (stejné jako zděná konstrukce) 200, 250, 300 a 375 mm.      Ztužující věnec přenáší vodorovné zatížení a zhotovuje se nad venkovními a vnitř-ními nosnými stěnami. Ztužující věnec vytvořený pomocí - U profilů se instaluje bezprostředně pod budovanou stropní konstrukcí s výztuží minimálně 2 x DN 10 mm. Stropní konstrukce musí být ukládána na věnec tak, aby její přesah – uložení bylo minimálně 70 mm nad beto-novou plochou věnce. Další, podrobnější      - V případě realizace nosných překladů na stavbě pomocí U profilů, můžeme jej se-stavit na zemi nebo na tvrdé podložce a celý následně po zatvrdnutí osadit nad stavební otvor.      - Pokud realizujeme překlad v poloze nad stavebním otvorem, umístíme v úrovní pod spodní hranou budoucího U profilu nosnou desku, která  následně bude sloužit jako podpěra. Desku podepřeme dle potřeby sloupky.      - Krytí výztuže a způsob její uložení je detailně popsán v kapitole Technologie provádění, Betonové konstrukce.Nosné překlady Oblast použití nosných překladů      -  Nosné překlady jsou pórobetonové prvky armované betonářskou ocelovou výztuží. Používají se pro vytváření nadpraží okenních a dveřních otvorů ve zdivu z přesných pórobetonových tvárnic v nosných stěnách.     - používat se smí pouze výrobcem označené a nepoškozené překlady,      - překlady se nesmí zkracovat a ani upravovat jeho průřez,      - pro danou tloušťku zdi a světlost stavebního otvoru je dán odpovídající typ překladu,      - správná poloha překladů ve stavbě je dána šipkami v čelech překladů, tyto šipky musí směřovat po osazení vzhůru.      - nosné překlady z pórobetonu jsou vyráběny v kombinaci s armovaným betonovým jádrem s maximálním ohybovým momentem 15 – 23 kN/m.Nosné pórobetonové překlady Pracovní postup osazení nosných překladů      - Nad projektovaný stavební otvor zvolíme dle výše uvedené tabulky vhodný typ nosného překladu, příslušné délky a šířky, čímž nám vznikne nadpraží minimální výšky 250 mm.      - Vodováhou překontrolujeme výšky jednotlivých budoucích uložení, upravíme rovinnost ložných spár a ploch překladu.      - Vyrovnáme ostění otvorů, vyčnívající péra ve tvárnicích odstraníme hoblíkem.      - Překlad nad stavebním otvorem klademe z lešení. Před osazením zkontrolujeme, zda není poškozený.      - V místě uložení překladu na již vybudovanou zeď naneseme zdící maltu ve stejné tloušť-ce jako při zdění.      - Minimální úložná délka překladu musí být 250 nebo 200 mm dle typu překladu.     - Šipky zakreslené na čele překladu po osazení musí směřovat vzhůru a nápis výrobce musí být v čitelné poloze!      - Zkontrolujeme správnost uložení ve svislém směru. Překlad nesmí vyčnívat před líc ploch zdiva.      - Případnou nerovnost je třeba upravit poklepem gumovou paličkou do správné polohy uložení překladu.      - Správně zabudovaný překlad má ložné spáry stejné jako zdivo. Uložení překladu na stě-ně může být i větší než 250 mm.Nosné překlady tvořené z U profilů      U – profily jsou bednící prvky – ztracené bednění vyráběné z pórobetonu. Jsou ur-čeny ke zhotovení pozedních věnců, železobetonových překladů, průvlaků a sloupů. U – profily samy o sobě nejsou nosné a montážní podepření lze odstranit až po předepsané době. Tato minimální doba je dána příslušnou normou. (obecně platí, že doba zrání betono-vé konstrukce je 28 dní.)Pracovní postup tvorby nosného překladu z U – profilů      - Pórobetonové profily tvoří pouze tzv. ztracené bednění, nosnou část překladu tvoří žele-zobetonové jádro s vkládanými ocelovými vložkami dle statického výpočtu. Výhodné je si tuto výztuž připravit předem jako armokoš.      - Pod budoucím překladem z U – profilů nejprve zhotovíme dřevěné bednění, které by mělo svou horní plochou kopírovat výšku budoucího uložení pórobetonových dílců. Vněj-ší hrana budovaného bednění by měla kopírovat vnější hranu budoucího uložení U – pro-filů nebo zdi.      - U – profily klademe na bednění a zeď tak, aby úložná délka překladu byla minimálně 250 mm.      - U – profily klademe na sraz a lepíme v čele mezi sebou. Pro lepení používáme tenkovrst-vou zdící maltu     - Po osazení pórobetonového dílce na bednění překontrolujeme rovinnost a přesnost ulo-žení U – profilu.      - Případné nerovnosti a nepřesnosti v uložení upravíme poklepem gumovou paličkou.      - Do jádra U – profilů – ztraceného bednění vložíme připravenou ocelovou výztuž (armo-koš), kterou zafixujeme v poloze tak, abychom zajistili potřebné minimální krytí výztuže betonem a současně mohli z vnější strany jádra vložit tepelnou izolaci.     - Před samotnou betonáži navlhčíme všechny plochy styku s čerstvou betonovou směsí vodou.      - Betonáž překladu provádíme v krátkých úsecích betonem minimální třídy B20 (C16/20).      - Překlad z U – profilů je nosný až po úplném vyzrání konstrukce.      - Podepření překladu můžeme odstranit až po úplném vyzrání konstrukce.      - Betonovou směs průběžně hutníme propichováním například zednickou lžící nebo ocelo-vým prutem.      - Po ukončení zalévání ztraceného bednění betonovou zhutněnou směsí, zarovnáme horní plochu vybetonovaného betonového jádra k dalšímu osazení pórobetonových tvárnic.Poznámka:      Nesymetrické U – profily se osazují tak, aby silnější pórobetonová bočnice tvořila líc venkovní stěny.Technické parametry U - profilůPloché překlady      Ploché překlady jsou prvky z pórobetonu třídy P4,4 – 600 vyztužené svařovanou betonářskou výztuží Bst. 500. Používají se pro vytváření nadpraží ve zdivu z přesných tvárnic, v nosných i nenosných stěnách v kombinaci s nadezdívkou. Pro danou tloušťku zdiva se překlad vyskládá z prvků PSF položených na sraz vedle sebe. Ze standardně dodávaných prvků tak lze vytvořit překlady pro tloušťky zdí 125, 250, 300 a 375 mm. Hotový překlad se sestává podle šířky zdiva jednoho až třech vedle sebe položených prefabrikátů PSF a nadezdívky z přesných tvárnic. Ploché překlady PSF přitom půso-bí jako zóna přenášející tahové síly. Nadezdívka výšky hu >= 250 mm tak tvoří tlakovou zónu průřezu překladu. Nadezdívka musí být v celé ploše ložných a styčných spár důkladně maltována ten-kovrstvou zdící maltou. Mezery mezi tvárnicemi jsou nepřípustné.      Únosnost takto vytvořeného překladu je dosažena, až když kvalitně provedena na-dezdívka dosáhne potřebnou pevnost, tj. cca po 7-mi dnech.Pracovní postup pokládky plochého překladu     Ploché překlady jsou trámce výšky 125 mm, na něž se provede na stavbě nadezdívka minimálně jedné řady tvárnic, čímž vznikne tzv. zpřažený překlad výšky 375 mm. Uložení zpřaženého překladu je minimálně 250 mm. Trámce se kladou na vyrovnanou ložnou plochu do zdící malty.      Trámce budovaného překladu nad stavebním otvorem větším než 1250 mm musíme uprostřed montážně podepřít. Zabránime tak nežádoucímu průhybu.      Jednotlivé ploché překlady ukládáme tak, aby po uložení byly znázorněné šipky v čele překladu orientovány směrem vzhůru a nápis výrobce byl čitelný.     - Pro zlepšení celistvosti překladu můžeme jednotlivé trámce navzájem slepit ve styčné spáře po celé délce tenkovrstvou zdící maltou - Trámce překladu klademe z vnější strany zdiva tak, aby vnější hrana trámce budovaného překladu lícovala s vnější plochou zdiva.      - Případné nerovnosti a nepřesnosti při uložení upravíme poklepem gumovou paličkou.      - Druhý a případně třetí trámec klademe vedle předchozího na sraz, přičemž dbáme na jejich přesné uložení. Případné další nerovnosti nebo nepřesnosti upravíme poklepem gumovou paličkou.      - Po osazení posledního trámce zkontrolujeme rovinnost horní plochy vytvořeného ploché-ho překladu a případné nerovnosti ihned vyrovnáme hoblíkem.      - Horní plochu důkladně očistíme od prachu a nečistot (například smetením).      - Po uložení plochého překladu dozdíme v celé řadě vyrovnávací vrstvu tvárnic výšky 125 mm.      - Nad plochou plochého překladu přistoupíme k vybudování nadezdívky – tlakové zóna překladu. Nadezdíme horní řadu tvárnic o výšce 250 mm. V místě překladu je nutno na-nést zdící maltu i na čelo tvárnic bez ohledu na to, zda mají péro a drážku. Pro aplikaci používáme výhradně maltu dodávanou výrobcem plochých překladů.      - Tvárnice klademe na trámce do tenkovrstvé zdící maltya dbáme na to, aby malta byla nanesena na celou plochu zdiva.      - Přesnosti sesazení jednotlivých tvárnic dosáhneme poklepem gumovou paličkou.      - Po vytvoření druhé vrstvy překladu přistoupíme k dozdění zdiva do stejné výšky.      - Překlad z plochých překladů je nosný až po úplném vyzrání konstrukce, a její případné podepření je možno odstranit až poté, když je překlad vyzrálý.Drážky a rýhy      Do tvárnic je možno sekat rýhy a drážky pro rozvody instalací. Ty nesmí procházet vodorovnými nosnými konstrukcemi jako jsou například nadokenní překlady.     Drážky můžeme realizovat jako dodatečně provedené, nebo jako zděné. K dodateč-nému provádění drážek ve zdivu z pórobetonových tvárnic užíváme pouze vhodné nářadí, abychom nepoškodili již vybudované zdivo. Kladivo a sekáč jsou v tomto případě minimálně nevhodné.      K dodatečnému vybudování rýhy a drážky užíváme frézu (pro menší drážky – rozvody vody, elektroinstalace, apod.), nebo vrták pro elektro krabice.Přípustné velikosti vodorovných drážek a rýh bez nutnosti provedení statického výpočtu Poznámka:    1) Vodorovné a šikmé drážky jsou přípustné jen v pásmu 400 mm nad nebo pod konstrukcí hrubého stropu vždy jen na jedné straně zdiva.    2) Hloubku můžeme O 10 mm zvýšit, pokud použijeme nástroje, které nám zaručí přesně budovanou hloubku drážky. Při použití těchto nástrojů smíme provést drážku na protilehlé straně zdi o tloušťce 10 mm. Toto platí pouze pro zdi s minimální tloušťkou 240 mm.    3) Minimální vzdálenost v podélném směru od stavebních otvorů minimálně 490 mm a od další vodorovné drážky dvojnásobek šířky širší drážky.Přípustné velikosti svislých drážek a rýh bez nutnosti provedení statického výpočtu Poznámka:    1) Drážky, které sahají maximálně 1 m nad podlahu, mohou být, při tloušťce zdiva minimál-ně 240 mm, hluboké až 80 mm s šířko maximálně 120 mm.    2) Celková šířka drážky nesmí na 2 m zdiva přesáhnout rozměr 260 mm. Pro zeď jejíž délka je kratší než 2 m, je nutno rozměr 260 mm poměrově snížit.Niky ve zdivu z pórobetonu      Niky ve zdivu slouží především k umístění kanalizačního svodu v prostoru zdiva. V případě nutnosti vytvořit ve zdi niku, si velikost výřezu připravíme a vyznačíme na tvárnici. Ruční nebo elektrickou pásovou pilou vytvoříme kolmé zářezy ve vzdálenosti 40 – 60 mm od sebe. Takto vyznačené části můžeme vyseknout zednickým kladivem.Výztuž pod stavebním otvorem širším než 1,80 m      V případě, že budujeme stavební otvor širší než 1800 mm, je doporučeno vložit vý-ztuž pod parapet otvoru.      V předposlední vrstvě tvárnic u otvorů širších než 1800 mm doporučujeme pod parape-tem umístit ocelovou výztuž do předem připravené drážky. Délku drážky volíme tak, aby výztuž vložená do drážky byla uložena minimálně 500 mm za budoucí ostění stavebního otvoru.     - Drážku můžeme realizovat ručním drážkovačem, nebo frézkou ve středu zdiva.      - Rozměry drážky by měly být po celé délce 40 x 40 mm.      - Před uložením výztuže do drážky, drážku očistíme od prachu a nečistot a navlhčíme.      - Do celé plochy vybudované drážky naneseme čerstvou cementovou maltu tak, aby vyplnila polovinu hloubky drážky. Místo cementové malty lze užít také stavební lepidlo pro tenkovrstvé zdění.      - Do drážky s čerstvou maltou vložíme ocelový prut o minimálním průměru 6 mm s přesa-hem minimálně 500 mm za budoucí ostění otvoru. Vhodné jsou profilované stavební oce-lové pruty.      - Po vložení ocelového prutu můžeme drážku zcela zaplnit cementovou maltou a vnější – horní povrch vyrovnáme. Ke zdění další vrstvy tvárnic můžeme přistoupit ihned po zalití rýhy s ocelovou vložkou. (bez nutnosti technologické přestávky) - Přistoupíme k vyzdění poslední řady parapetu, přitom stále dbáme na dodržení správné vazby tvárnic i vzhledem k budoucímu stavebnímu otvoru. - Případný doplňkový kus (kratší než je celková délka tvárnice) umísťujeme v poslední řadě parapetu vždy do středu budoucího stavebního otvoru. Příčky z pórobetonových tvárnic      Příčky z přesných příčkovek vyrobených z pórobetonu je možno budovat jako nenosné vnitřní stěny nízkopodlažních i vícepodlažních budov, přizdívky a obezdívky v interié-rech.      Příčky můžeme realizovat ve jmenovitých tloušťkách 50, 75, 100, 125 a 150 mm.Pracovní postup realizace příčky      - Polohu budoucí příčky si vyznačíme dle projektové dokumentace na nosné stěně tužkou, přičemž dbáme na její svislost.      - V místě budované příčky zasadíme, při realizaci nosného zdiva, do ložné spáry nerezo-vou spojku zdiva.      - Spojky zdiva ve spáře upevníme hřebíky.      - Pokračujeme ve zdění příčky a dbáme na nanesení zdící malty po celé šířce zdiva. Spoj-ky zdiva zasadíme v každé druhé řadě tvárnic nosné zdi. Spojku zdiva můžeme také vmáčknout do maltového lože bez hřebíků.      - Kotvení dodatečně dozdívané příčky provádíme pomocí spojky zdiva kterou ukotvíme do nosného zdiva hmoždinkou. Spojka je tedy „zlomena“ do pravého úhlu tak, že jedno ra-meno je kotveno svisle do nosné zdi a druhé je vodorovně ukotveno v ložné spáře příčky.      - Ukončení příčky pod stropní konstrukcí ke stropu neklínujeme. Ukotvení provedeme po-mocí spojky zdiva, nebo montážní pěny.

folder_openPřiřazené štítky

Obecné zásady bezpečnosti práce v pozemním stavitelství

access_time01.květen 2020personRedakce

Pozemní stavitelstvíPoznámka: Tento text se opírá o předpis, který v současnosti neplatí! (viz nově: NV 591/2006 Sb.) -  Avšak ho stále považuji za velmi dobrý. (v případě rozporu níže uvedeného textu s texty v kapitolách ____, platí texty v již zmíněných kapitolách).Povinnosti dodavatelů stavebních a montážních prací.      Každý dodavatel stavebních prací, který zaměstnává pracovníky je povinen vést podrobnou evidenci všech pracovníků, kteří jsou na stavbě od jejich příchodu na pracoviště až po jejich opuštění.      Dodavatelé jednotlivých prací musí být vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky, které jsou adekvátní možnému ohrožení na zdraví při provádění jednotlivých dílčích činností.Příprava stavby      dle vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 324 o bezpečnosti práce a technických zařízeních při stavebních pracích.     Společnost, která dodává jednotlivé stavební práce musí mít na jednotlivých staveništích dodavatelskou dokumentaci, kterou tvoří technologický (pracovní) postup, stanovení opatření pro případ ohrožení vyšší moci a opatření při souběhu několika činností.     Pracovní postup musí obsahovat stanovení požadavků na provedení práce při dodržení zásad bezpečnosti prácePracovní (technologický) postup obsahuje:     - Návaznost jednotlivých pracovních činností     - Popis dílčích kroků pro danou činnost     - Seznam užitých strojů a speciálních pomůcek     - Popis podpůrných stavebních konstrukcí (plošiny, lešení, …)     - Výpis opatření k zajištění bezpečnosti práce jednotlivých pracovníků, okolí pracoviště z hlediska požární ochrany, hygieny práce, atd..     - Popis staveništní a mimo staveništní dopravy, a to jak vertikální, tak horizontální.     - Popis a umístění skladovacích ploch.     - Opatření pro pracoviště při práci za mimořádných podmínek a     - Opatření k zajištění neobsazeného pracovištěOdevzdávání pracoviště     Jednotlivé dohody o vzájemných vztazích zhotovitele a podzhotovitele musí být označeny v zápise o předání a převzetí staveniště mezi účastníky výstavby. Tento protokol (zápis) doplňuje smlouvu o dílo o lokální požadavky na oblast bezpečnosti práce.      Zhotovitel jedné části díla je povinen seznámit ostatní zhotovitele podílejícími se na zhotovení díla s požadavky na technologií, zdroji ohrožení a požadavky na bezpečnost práce. Tímto přístupem předchází k možným kolizím s ostatními zhotoviteli, či podzhotoviteli.Přerušení stavebních prací     V době výstavby díla mohou nastat různé situace, do kterých se dodavatelé stavebních prací dostanou. Nejčastěji jsou to nebezpečí způsobená poruchou technického zařízení, provozní havárií a nevyhovujícím stavem stávající stavební konstrukce.     Do takovéto situace se může zhotovitel dostat například při poškození příslušné inženýrské sítě. Havárii musí nahlásit jejich provozovateli a do zlikvidování vzniklého stavu musí zhotovitel zajistit zamezení přístupu k místu havárie.     Práce na díle mohou taktéž ovlivnit výskyt nebezpečných, výbušných a zdraví škodlivých látek v uzavřených prostorách, jako jsou například vstupy do studní, šachet, žump a kanálů.     V přípravě prací s možným výskytem takovýchto látek je třeba počítat s nezbytnými opatřeními pro případ přerušení prací tak, aby měly minimální dopad na celkový výsledek stavby ať technologický, tak i ekonomický.Stavební práce v mimořádných podmínkách     Pokud se v době výstavby vyskytnou jakékoliv mimořádné podmínky, musí zhotovitel stavebních prací určit taková opatření, aby eliminoval dopady na bezpečnost práce. Projekt stavby musí obsahovat zásady technických opatření k zajištění bezpečnosti práce.Stavební práce v mimořádných podmínkách jsou zejména:     - provádění stavebních prací v nebezpečném prostředí a v nebezpečném prostoru     - práce v ochranných pásmech inženýrských sítí     - práce v extrémních klimatických podmínkáchZpůsobilost pracovníků     Zhotovitelé stavebních prací jsou povinni zajišťovat svým zaměstnancům školení z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení minimálně 1 x ročně pokud provádějí, nebo řídí jednotlivé stavební práce:     - pokud pracovníci nemohou pracovat z bezpečných pracovních podlah ve výškách nad 1,5 m     - pokud pracují na pohyblivých pracovních plošinách     - pokud pracují na žebřících ve větší výšce, než 5 m     - pokud pracují za pomocí horolezecké či speleologické techniky     - pokud montují a demontují pomocné konstrukce ve výškáchpřičemž školit a ověřovat znalosti jednotlivých pracovníků mohou jen instruktoři horolezecké techniky a instruktoři lešenářské techniky.     Dodavatelé prací jsou povinni vést evidenci školení, zkoušek, zaučení a odborné a zdravotní způsobilosti všech pracovníků. Tímto je dán seznam kompetencí pracovníků a dodavatel prací nesmí pověřit prováděním příslušných prací nezaškoleného pracovníka.Vymezení staveniště     Staveniště v zastavěném území obce musí být oploceno souvislým oplocením výšky minimálně 1,8 m tak, aby byla zajištěna ochrana staveniště a oddělovalo prostor staveniště od okolí. Cílem budování oplocení kolem staveniště je minimální narušení provozu na okolních komunikacích.     Pokud zajišťujete přípravu liniové stavby s krátkodobým záborem dílčí plochy staveniště, je možno ji ohradit dvou tyčovým zábradlím ve výšce 1,1 m. Oplocení, které zasahuje do komunikace musí být za snížené viditelnosti osvětleno v čele oplocení výstražným světlem, které je osazeno průběžně každých 50 m.     V případě, že staveniště je mimo zastavěné území musí být oploceno pokud je ve vzdálenosti do 30 m od komunikace.     Všechny vstupy na staveniště musí být označeny bezpečnostními tabulkami a vstupy musí být uzamykatelné.Komunikace na staveništi     Před zahájením všech dílčích stavebních prací, kterým předchází doprava stavebních materiálů, které budou dopravovány staveništěm, musí být zjištěny průjezdné profily, musí být provedena kontrola stavu a způsobilosti komunikací a zjištěny provozní podmínky. Vozidlo, kterým je dopravován stavební materiál musí být minimálně o 30 cm nižší, než je průjezdný profil podjezdu, či překážky. Podjezdy nižší 4,3 m musí být označeny stejně jako na veřejných komunikacích.     Překážky vyšší 10 cm pro přechod pěší musí být opatřeny přechody odpovídající únosnosti.     Minimální šíře pro pěší je 0,5 m a při obousměrném provozu je 1,5 m. Pokud je spád komunikace ve sklonu větším než 1:3 musí být opatřena z jedné strany komunikace jedno tyčovým zábradlím. Podchodná výška musí být minimálně 2,1 m (vyjímečně 1,8 m – s označením „černožlutá zebra“).     Z výše uvedených zásad je zřejmé, že pokud není zajištěn průjezd nákladních vozidel k místu vykládky, je pro takováto vozidla vjezd na staveniště zakázán.     Otvory a jámy na staveništích musí být zajištěny dostatečně únosným poklopem. Jámy na vápno musí být vždy ohraničeny pevným dvou tyčovým zábradlím ve výši 1,1 m. Zakrytí jam a otvorů není nutno provádět v případě, kdy se v jámě pracuje.     Veškeré schodiště a rampy, které jsou součásti staveniště, musí mít nekluzkou povrchovou úpravu.     Žebřík smí být používán pouze pro fyzicky nenáročné práce s jednoduchým nářadím a ke komunikaci pracovníků. Po žebříku nesmí být přenášeno břemeno těžší 20 kg. Pokud pracovník pracuje na žebříku ve větší výšce, než 5 m, musí používat osobní ochranné pomůcky proti pádu.     Žebříky se nesmí používat jako nosná konstrukce pro osazení podlah lešení. Toto neplatí pro lešeňové žebříky.     Největší povolená délka přenosných žebříku je 8 m a pokud jsou používány k výstupu, musí přesahovat výstupní plochu minimálně o 1,1 m. Část žebříku nad výstupní plochou mohou nahradit madla. Sklon jednoduchého žebříku opřeného o plochu nesmí být menší než 2,5:1.   Pokud je žebřík pevně přikotven, musí být mezi plochou za žebříkem a jednotlivými příčlemi volný prostor minimálně 18 cm a u paty žebříku 60 cm pro přístup k němu.      Pro výstup a sestup lze také použit dřevěné sbíjené žebříky, které jsou kratší 3,5 m s příčlemi vsazenými do zdvojených pásnic.      Pokud lze z prostorových důvodů užít pouze provazový žebřík, tak se smí použit jen pro sestup a výstup pracovníků.      Svislá doprava pracovníků při montážních pracích nad 30 m musí být zajištěna výtahem.Zemní práce     Zemní práce na staveništi jsou řešeny projektem na podkladě geologického průzkumu, který musí být řešen v rámci projektu celé stavby. Před zahájením zemních prací musí dodavatel stavebních prací ověřit vytýčení veškerých inženýrských sítí. Protokoly o vytýčení jednotlivých inženýrských sítí předá stavebníkovi investor. Krom zjištění výskytu inženýrských sítí na staveništi investor zajišťuje také případné volné podzemní prostory.     Výkopy, které jsou realizovány jedním pracovníkem na pracovištích bez dohledu a doslechu dalších pracovníků, nesmí být hluší 1,3 m.     Výkop realizovaný v zastavěné části a na veřejných prostranstvích, musí být zajištěno proti pádu do výkopu zábradlím. Postačujícím zajištěním výkopu může být jednotyčové zábradlí ve vzdálenosti 1,5 m od hrany výkopu nebo násep do výše 0,9 m. pokud výkop sousedí s komunikací, nebo do ni zasahuje, musí být opatřena příslušnou výstražnou dopravní značkou. Za snížených viditelných podmínek je nutno oplocení výkopu ze strany do komunikace opatřit výstražným červeným světlem na začátku a konci oplocení a dále maximálně každých 50 m od sebe.     Přes výkopy hlubší 50 cm je nutno zřídit dřevěný, nebo ocelový přechod široký minimálně 75 cm a na veřejných prostranstvích 1,5 m. Přechod musí být zajištěn oboustranným jednotyčovým zábradlím minimální výšky 1,1 m. Přechod nad výkopem hlubším 1,5 m musí být opatřen dvoutyčovým zábradlím o stejné výšce se svislou zarážkou přechodu nášlapné plochy a zábradlí.Okraje výkopu nesmí být, např. dopravou stavebních hmot, zatěžovány do vzdálenosti 50 cm od výkopu. V bližší vzdálenosti se smí zatěžovat prostor smykového klínu pouze na základě projektem uvedeného statického výpočtu.     Svislé stěny výkopů prováděné ručně musí být zajištěny pažením pokud:     - je hloubka výkopu hlubší 1,5 m     - nebo 1,3 m v zastavěném územía pokud do těchto výkopů vstupují pracovníci zhotovitele, musí být výkop široký nejméně 80 cm. Za konstrukci pro výstup z výkopu nesmí být použito pažení.      Při ruční demontáži pažení musí být demontováno ze spod za současného zasypávání výkopu zeminou.      Při práci na svahu ve sklonu min 1:1 a výšce svahu 3 m, musí být provedena příslušná opatření k zamezení sklouznutí materiálů a pracovníků po svahu výkopu.      Pro staveništní dopravu zeminy lze použit kolečko nebo japonku pouze po dopravních cestách o maximálním sklonu 1:5.Skladování materiálu     Skladování materiálů na staveništi musí být prováděno tak, aby byl v průběhu výstavby zajištěn jeho přísun a dílčí odběr bezpečně a bez možnosti ohrožování okolí skladovaným materiálem a v souladu s požadavky na skladování materiálu výrobcem. Plochy určené ke skladování materiálů musí být odvodněny, zpevněny a označeny bezpečnostními tabulkami. Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení.      Skladovaný materiál musí být zajištěn proti rozkutálení, převrácení a posunutí od skladovací plochy různými zarážkami, opěrami a klíny. Pokud skladované materiály, jako jsou například kanalizační trouby, nemají oka pro uchycení k manipulaci, musí být během skladování uloženy na podkládkách. Podkladky nesmí být z kulatiny a nesmí být z vrstvených hmot.      Jednotlivé stavební hmoty musí být skladovány ve stejné poloze, ve které budou následně uloženy ve stavební konstrukci.      Kusový materiál pravidelných tvarů, jako jsou tvárnice, smí být ukládán ručně na skládku do výše 2,0 m. Pokud je materiál nepravidelných tvarů, tak smí být ukládán pouze do výšky 1,5 m.     Tekuté hmoty musí být skladovány v nádobách s otvorem pro vyprazdňování v poloze tak, aby tento otvor byl na horní straně uloženého obalu. Kyseliny musí mít navíc na obalu označení druhu látky.     Sypké hmoty smí být ukládány na skládku do libovolné výšky pouze za předpokladu, že navážení i odebírání těchto hmot bude prováděno plně mechanizovanými prostředky. Při odebírání hmoty nesmí vzniknout převis. Možná vzniklá stěna materiálu nesmí přesáhnout 9/10 výšky dosahu stroje určeného k odebírání.      Ručně smí být sypký materiál skladován pouze do výšky 2,0 m. Při ručním odebírání sypkých hmot nesmí vzniknout převis vyšší 1,5 m.       Pytlované sypké hmoty lze skladovat ručně do výšky 1,5 m a při užití mechanismů do výšky 3,0 m. Pytle musí být uloženy na vazbu tak, aby nedošlo k jejich převrácení, či poškození.     Křehký materiál, jako jsou například umývadla, smí být skladován pouze v jedné vrstvě, nebo do výšky 1,5 m pokud jsou uloženy v pevných rámech.     Tabulové sklo smí být skladováno jen ve svislé poloze.     Slad hořlavin nesmí být blíže než 60 m od místa, kde je nasáván vzduch do podzemního pracoviště.     Na staveništi musí být vyčleněna plocha pro skladování vadných výrobků s členěním plochy dle požadavků na třízení výrobků – odpadu.Práce s betonem     Přečerpáváni betonové směsi do budoucí konstrukce se smí provádět pouze z bezpečných míst, kde jsou pracovníci chráněni proti pádu nad volnou hloubkou nebo pádu z výšky, nesmí dojít k zavalení pracovníka betonovou směsi a pohyb pracovníků musí být zajištěn po vybudovaných a bezpečných komunikacích, např. lešení. Po již osazené armatuře je zakázáno se jakkoliv pohybovat.     Nosné betonové konstrukce, které jsou budované z betonové směsi na stavbě, která nedosáhla projektem stanovenou pevnost, nesmí být zatěžována otřesy a jinými škodlivými účinky.     V případě užití urychlovačů k urychlení tuhnutí betonové směsi, nebo jiných metod, musí být na tyto zpracován technologický postup, kterým bude zajištěna kvalita budované konstrukce.     Bednění musí být budováno tak, aby bylo těsné a po dobu betonáže bylo schopno přenést jak hmotnost čerstvé betonové směsi rozprostřené v ploše, tak i lokálně nashromážděné větší množství směsi před dalším zpracováním.     Podpěrné konstrukce bednění musí být postaveno tak, aby jej pak bylo možno bezpečně odstraňovat. Podpěra musí mít v případě kulatiny průměr minimálně 70 mm a nebo v případě hraněného řeziva hranu širokou 70 mm. Podpěry více pater musí být nad sebou a únosnost jednotlivých podpěr musí být ověřena statickým výpočtem.V případě užití posuvného bednění je možno jej posouvat až po dosažení minimální požadované hodnoty pevnosti konstrukce.     Odbedňovací práce ve výškách se smí provádět pouze tehdy, nehrozí-li poškození nebo zřícení bednění konstrukce. V případě odbednění nenosných částí konstrukcí bednění lze provádět ze žebříku do výšky 3 m. stabilita žebříku však nesmí být zajištěna o odbedňovací prvek.   Prostor, kde probíhají odbedňovací práce musí být zajištěn proti vstupu třetích osob.     Při osazování ocelové armatury nesmí být pracovníci určení k této činnosti obnaženi. Musí mít dlouhý rukáv i nohavice.Zednické práce     Zednické práce musí být prováděny tak, aby neohrožovaly obsluhu strojů pro přípravu malty, ani pracovníky, kteří provádějí další činnosti na stavbě. Materiál určený ke zdění musí být uložen minimálně 60 cm od pracovního prostoru určeného ke zdění.     Zdění jednotlivých částí konstrukce musí být realizováno tak, aby nedošlo ke ztrátě stability budované konstrukce. Zdění pilířů a sloupů musí probíhat s technologickými přestávkami k vytvrzení maltových loží tak, aby nedošlo k destabilizaci spodní části sloupu.     Pohybovat se po stropech – konstrukcích z tenkostěnných materiálů je zakázáno pokud nejsou zabezpečeny proti jejich poškození a aby nedošlo k propadnutí zaměstnance konstrukcí.Práce prováděné na střeše     Pracovníci, kteří provádějí jakékoliv práce na střeše musí být chráněni proti:     - propadnutí konstrukcí střešní krytiny     - pádu z výšky na volných okrajích plochy     - sklouznutí ze střechy se sklonem větším, než 25°     Zajištění proti sklouznutí je možno zajistit i přichyceným žebříkem k pracovní ploše. U střešního pláště se sklonem větším 45° musí k přichycenému žebříku přibýt ještě osobní zajištění pracovníků. Pokud není konstrukce střešního pláště budovaná na celoplošném bednění, ale jen na latích, je nutno použit zajištění proti propadnutí pokud jsou latě od sebe vzdáleny maximálně 0,25 m. Totéž platí, pokud není zajištěna nosnost jednotlivých latí.Práce nad volnou hloubkou a ve výškách     Pokud je pracovník na svém pracovišti ohrožen pádem do hloubky nebo pádem z výšky, propadnutím a sesutím, musí být zajištěn proti pádu. Zajištění pracovníka proti pádu musí být zajištěno vždy při pracovních činnostech nad vodní plochou nebo jinými tekutinami, kde je nebezpečí poškození zdraví a při pracích ve výšce nad 1,5 m. Ochrana proti pádu ve výšce nad 1,5 m není vyžadována, pokud je pracoviště na ploše se sklonem do 10° s jednotyčovým zábradlím výšky 1,1 m kolem celé plochy pracoviště. Ochrana proti pádu ve výšce také není vyžadována pokud probíhají zednické práce na pracovišti, jehož plocha je 60 cm pod horní hranou zdi, na které se pracuje.     Práce při kladení dílců ve výšce nad 3 m jsou svým charakterem takové, že nelze zajistit výše zmíněná opatření, lze je vyloučit pouze v případě, že práce budou provádět pouze poučení pracovníci tak, že si budou sami svým postupem vytvářet pracovní plochu. Technologický postup musí stanovit konkrétní činnosti, které smí poučený pracovník provádět v místě do 1,5 m od hrany možného pádu.      Délka pádu při použití osobního zajištění bezpečnostním pásem může být maximálně 0,6 m, postrojem bez tlumič 1,5 m a postrojem s tlumičem pádu maximálně 4 m. místo upevnění musí zajistit ochranu ve směru pádu o statické síle 15 kN.     Materiál skladovaný ve výškách musí být zajištěn tak, aby nedošlo k jeho sklouznutí, pádu nebo sfouknutí větrem.Prostory pod pracovní plochou ve výšce musí být zajištěny:     - vyloučením provozu v blízkosti pod pracovištěm ve výšce     - užitím ochranné konstrukce v prostoru práce      - užitím záchytné konstrukce pod pracovní plochou     - dvoutyčovým zábradlím výšky 1,1 m s tyčemi ukotvenými na nosných sloupcích     - střežením prostoru pod pracovištěmOchranné pásmo pod pracovní plochou musí mít šířku:     - 1,5 m při práci ve výšce max. 10 m     - 2,0 m při práci ve výšce max. 20 m     - 2,5 m při práci ve výšce max. 30 m     - 10% výšky objektu pokud práce probíhají ve výšce nad 30 m     Pokud práce probíhají na pracovní ploše se sklonem nad 25°, rozšiřuje se ochranné pásmo o 0,5 m. Při ruční nebo strojní dopravě materiálu pomocí kladky se ochranné pásmo rozšiřuje o 1,0 m na každou stranu od zdvihaného břemene. Je-li vlivem práce ve výšce zúžená komunikace pro pěší, musí být oddělena od silniční komunikace dvoutyčovým zábradlím o výšce 1,1 m se zamezením odstřiku bláta a vody z pod kol projíždějících vozidel. Zábrana může být vytvořena zaplentováním, nebo vytvořením plochy z desek. Případné změny ve výškových úrovních komunikace pro pěší musí být vyrovnány.     Při pracovních činnostech, kdy se provádí postupné zvyšování konstrukce je nutno i zvyšovat pracoviště tak, aby pracovali v obvyklé výšce nad pracovní plochou a vzájemně se neohrožovali s ostatními pracovníky. Při zdění nebo těžkých pracovních činnostech se považuje jako obvyklá pracovní výška do 1,5 m, u ostatních do 2,0 m (nátěry, omítky). Ke zvyšování místa práce se nesmí používat jiná zařízení, než ta, která jsou k tomu účelu určená.     Stavba a oprava komínových těles, které jsou nad střešním pláštěm se sklonem větším, než 10°, musí být prováděna z pracovní plošiny o šířce minimálně 0,6 m.      Pracovní činnosti, které jsou prováděny na vysokých objektech, musí provádět minimálně dva pracovníci a v případě specifických prací na těchto objektech musí být podrobně upraven technologický postup k těmto činnostem.     Shazování materiálů je zakázáno pokud se jedná o plechy, desky a ostatní předměty u kterých není jisté místo dopadu a nebo hrozí možnost odrazu, rozstřiku. Místo dopadu musí být zabezpečeno proti vstupu třetích osob. Pokud po dopadu, nebo při shazování vzniká nežádoucí víření prachu, nebo jiný nežádoucí účinek (zvuk), musí být stanovena opatření k zamezení, nebo ke zmírnění dopadu vznikajících vlivů na okolí stavby.     Práce na nechráněném prostoru a ve výškách musí být přerušeny pokud:     - je v době pracovní činnosti silný déšť, sněží, nebo se tvoří námraza     - je mlha s viditelnosti do 30 m     - je teplota okolí nižší než –10°C     - je vítr o rychlosti více než 8 m/s na zavěšených konstrukcích     - je vítr o rychlosti více 5 m/s na žebřících s použitím osobních zajištění     - je vítr o rychlosti více než 10,7 m/s u všech ostatních činností.Bourací práce a rekonstrukce     Každý bouraný objekt musí být před zahájením bouracích prací zevrubně prohlédnut a na základě zjištěných skutečnosti musí zhotovitel vypracovat technologický postup. Práce musí probíhat tak, aby nedošlo k nekontrolovatelné destrukci ostatních části objektu a zároveň aby nedošlo k ohrožení pracovníků na zdraví. Dále musí být zjištěny veškeré inženýrské sítě v okolí bouraného objektu.     Bourací práce, při kterých dochází ke konstrukční změně objektu do výšky 3 m, při strojním bourání a bourání speciálními technologiemi mohou provádět jen kvalifikovaní pracovníci pod stálým dozorem odpovědného pracovníka.     Přípravné práce před demolicí objektu zahrnuji především:     - vymezení ohroženého prostoru podle technologie provádění     - zajistit staveniště proti vstupu nepovolaných osob     - zajistit a řádně označit vstupy a výstupy z plochy staveniště     - dbát ochranu veřejného zájmu     - zjistit průzkumem možnost výskytu podzemních prostor a v případě jejich zjištění zajistit jejich zasypání      - inženýrské sítě zajistit odpojením tak, aby nemohly být užity a případně, pokud nejsou předmětem demolice zajistit proti poškození     - zajistit zdroj vody a kropení vodou pro snížení prašnosti na staveništi     - pro odběr elektrické energie zřídit samostatnou přípojku tak, aby nebyla demolicí objektu poškozena     - vybavit pracoviště pomocnými konstrukcemi     - vybudovat kolem staveniště oplocení minimální výše 1,8 m. Pokud to není možné je třeba zajistit střežení nebo vyloučení provozu.     Na základě výše uvedených skutečnosti smí být demoliční práce zahájeny pouze na písemný příkaz odpovědného pracovníka zhotovitele.K zajištění místa bourání patří také určení místa skladováni vybouraného materiálu tak, aby bylo zajištěno plynulé nakládání pro odvoz na skládku a zároveň pro vykládku vybouraného materiálu z vnitrostaveništní dopravy.      Bourání nezajištěných konstrukcí nesmí být přerušeno a to i za velmi nepříznivých povětrnostních podmínek.     Bourání části krovů pomocí lan je dovoleno pouze tehdy když jsou ostatní konstrukce zajištěny proti nekontrolovatelné destrukci. Výbušninou se nesmí strhávat krytiny položené na bednění.     Ruční bourání se smí provádět pouze tehdy pokud nejsou zatíženy jinou konstrukci a pouze shora dolů. Bourání objektů strojně se smí provádět jen z vnější části. Ruční strhávání pomocí pák je zakázáno.Stroje užité na staveništi     Stroje užité na stavbě musí odpovídat předpisům k zajištění bezpečnosti práce a musí být technicky způsobilé s podmínkami stanovenými výrobcem stroje a technickými normami.Dodavatel prací, které jsou realizovány stroji je povinen vydat pokyny pro obsluhu a údržbu. Pokyny pro obsluhu a údržbu musí obsahovat:     - povinnosti obsluhy stroje před uvedením stroje do chodu ve směně     - povinnosti obsluhy během chodu stroje     - rozsah, způsob údržby stroje a určení lhůt revizí     - způsob zajištění stroje během jeho přesunu, opravách, odstavení a před nežádoucím zpuštěním chodu stroje     - způsob dorozumívání se mezi pracovníky během chodu stroje     - způsob zajištěni stroje po vypnutí a jeho umístění     - vyjmenování zakázaných činnosti     - způsob jakým jsou prováděny záznamy o provozu a údržbě strojů     Stroj může obsluhovat pouze pro tuto činnost určený odborně způsobilý pracovník. Obsluha stroje musí být každých 24 měsíců proškolena a přezkoušena z předpisů bezpečnosti práce.      Pracovníci obsluhující stroj na plošině, kde může dojít k ohrožení obsluhy pádem z výšky větší 0,5 m, musí být ovladače stroje zajištěny proti nechtěnému spuštění.Stroje užívané na stavbě musí mít provozní doklady, které jsou:     - revizní kniha stroje     - záznamy o zkouškách     - záznamy o generálních zkouškách a opravách     - záznamy o rekonstrukcích stroje     - provozní deník stroje     - záznamy o předání a převzetí stroje     - záznamy o zjištěných závadách     - záznamy o opravách     - evidence závažných událostí     Při provozu stroje musí být zajištěna jeho stabilita v každém kroku pracovní operace. V případě užití pěchů nebo vibračních válců nesmí být ohroženy okolní objekty, nebo stabilita blízké konstrukce.      Při použití zatloukání, či zavibrovávani pilot a štětovnic se nesmí v okruhu 1,5 m okolo stroje používat jiná zařízení. Beranidlo musí být vybaveno pevnou a rovnou manipulační plochou o minimální šířce 5 m. beranidlo musí být zajištěno proti převržení.     Vrátek používaný na staveništi k horizontální dopravě musí být umístěn 3 – 5 m od osy svislé dopravy břemene. Obsluha vrátku musí být umístěna tak, aby v každém pracovním kroku viděla na tažený, zvedaný předmět. Odborná prohlídka vrátku se provádí ve čtrnáctidenních intervalech a kontroluje se stav lana, vrátku a úvazku určeným pracovníkem.Jednoduché ruční kladky se smí používat pokud:     - je maximální zvedaná výška 15 m     - maximální hmotnost zvedaného břemene je 60 kg     - břemeno těžší 50 kg zvedají dva pracovníci     - je minimální průměr nosného textilního lana 1 cm.Ostatní ustanovení bezpečnosti práce     - maximální hmotnost břemene, které smí přenášet nebo nakládat jeden pracovník je 50 kg      - pokud je břemeno těžší 50 kg musí jej přenášet nebo nakládat četa s počtem pracovníků tak, aby na každého z nich připadlo maximálně 50 kg     - pokud nelze dodržet výše zmíněná ustanovení, musí být břemeno nakládáno a převáženo strojně     - lepení podlahových krytin je povoleno pouze tehdy, když je po celou dobu lepení a schnutí lepidla zajištěno větrání     - po celou dobu lepení a 24 hodin po lepení musí být v pracovní prostoru odpojen elektrický proud, plyn a lokální zdroje tepla.      - Zhotovitel díla musí stanovit v technologickém postupu opatření pro práce s živicemi z hlediska požární ochrany a bezpečnosti práce     - Hořlavý materiál pro práci s živicemi musí být vzdálený od otevřeného ohně minimálně 4 m. Tekuté palivo se smí skladovat pouze na předem určeném místě.     - Svislá doprava asfaltu v asfaltérských vědrech je možná jen do výšky 8 m.     - Práce s natavovacími agregáty vyžadujícími couvání pracovníka je zakázána ve vzdálenosti 1,5 m od hrany volného pádu.     - Ručně manipulovat se sklem na volném prostranství se nesmí pokud je skleněná tabule větší 1 m2 , vítr má větší rychlost než 8 m/s a teplota okolí je nižší než –5°C     - Manipulovat se sklem větším 3 m2 smí pouze 3 pracovníci     - Skleněný odpad se smí ukládat jen do k tomu určených nádob

folder_openPřiřazené štítky

Ekonomické vytápění peletami

access_time02.květen 2020personRedakce

Moderní trendy ve vytápění domácností fandí ekologickým obnovitelným zdrojům energie, jako je například dřevo. Pro vytápění tak můžete získat vysoce efektivní kotle, které dřevo spalují, mohou jej zplynovat a nebo využívají dřevěných briket nebo pelet.Dřevěné pelety jsou vysoce kvalitní, ryze ekologické palivo, které má opravdu překvapivou výhřevnost. Jejich výroba je poměrně jednoduchá. Dřevní hmota (dřevěná biomasa) , štěpky a hlavně piliny se lisují za velmi vysokého tlaku bez přítomnosti pojiv.Jejich skvělou výhodou je opravdu vysoká výhřevnost a nízká produkce popela. Jsou tedy velmi ohleduplné k přírodě a jejich uskladnění je díky jejich rozměrům a tvarům snadné a nenáročné. Vyrábí se zpravidla z kombinací smrkového a borového dřeva, ale pochopitelně najdete i pelety z různých typů dřeva, jako je dub, buk, olše a jiné typy tvrdých dřev. Průměr peletek se obvykle pohybuje kolem 6 do 20 mm v průměru. JsouNěco o peletáchPelety jsou sypké fytopalivo a jejich výhřevnost se zpravidla pohybuje kolem 18 MJ/kg. Obsah vody je enormně snížen a stejně tak obsah popelovin (do 1%). Jsou odolné vůči nárazům, jsou vhodné pro automatizované násypníky speciálních kamen na pelety.Díky těmto vlastnostem jsou dřevěné pelety skvělým palivem pro čisté a ekonomické vytápění. Uživatelský komfort topení s peletami je nevídaný. Samotná výroba dřevěných pelet je v současné době rychle rostoucí odvětví na trhu s palivy.Největší výhody pelet Pelety jsou ekologická metoda vytápění z obnovitelných zdrojů energiePři spalování pelet vzniká minimální množství CO2 a taktéž popela. Neměly by obsahovat ani síru, takže z hlediska ekologického jsou pelety perfektním palivemPopel z dřevěných pelet je zároveň hnojivo s vysokým obsahem minerálních látekOrgány EU a Ministerstva zemědělství ČR připravují zavedení speciálních fosilních daní ve prospěch vytápění biomasou a s pomocí obnovitelných zdrojů

folder_openPřiřazené štítky

Zemní plyn

access_time04.květen 2020personRedakce

Před více než 160 lety se začala psát bohatá historie českého plynárenství. Zpočátku byl odběratelům dodáván svítiplyn vyráběný z uhlí karbonizací, který byl od padesátých let tohoto století postupně nahrazován svítiplynem vyráběným zplynováním uhlí nebo štěpením uhlovodíků. Po zprovoznění Tranzitního plynovodu začal postupný převod všech odběratelů na zemní plyn. Výroba svítiplynu byla ukončena v průběhu roku 1996. Od toho roku je odběratelům v České republice dodáván pouze zemní plyn.Proč zemní plyn ?Česká republika patří díky struktuře využívaných primárních energetických zdrojů mezi největší znečišťovatele vzduchu v Evropě. Za hlavní příčinu tohoto nepříznivého stavu lze považovat využívání uhlí, které se i přes pokles v minulých letech podílí stále více než z 50 % na energetické spotřebě.Struktura spotřeby primárních energetických zdrojů (%) SvětZápadní EvropaČeská republikatuhá paliva28,520,553,9kapalná paliva384118,9zemní plyn25,52219,7ostatní816,57,5 Zemní plyn má ve srovnání s ostatními palivy a energiemi řadu specifických výhod:zemní plyn je jediným primárním palivem, které lze bez nákladných úprav a energetických přeměn, se kterými jsou spojené určité ztráty, dovést přímo až ke spotřebitelidopravní a distribuční systém zemního plynu je nezávislý na klimatických podmínkách a na veřejných komunikacíchzemní plyn je k dispozici odběratelům bez omezení 24 hodin denně a 365 dní v roceodběratel nemusí budovat zařízení pro skladování paliva jako v případě pevných nebo kapalných palivplynové spotřebiče lze snadno ovládat a regulovatSložení zemního plynuZemní plyn je směs plynných uhlovodíků a nehořlavých složek (zejména dusíku a oxidu uhličitého). Jeho charakteristickým znakem je vysoký obsah metanu. Zemní plyny typu H, které jsou využívány ve většině evropských zemích vč. České republiky, obsahují zpravidla více než 90 procent metanu a méně než 5 procent nehořlavých látek.Složení zemních plynů metanost. uhlovodíkynehořlavé složkyČR96,52,60,9Rusko98,40,80,8Norsko934,92,1Pro správný provoz plynových spotřebičů je nutné zajistit určité složení spalovaného plynu. Plyny z různých zdrojů mají samozřejmě různá složení. Odběratelé ale nemusí mít žádné obavy z toho, že by případné změny ve složení plynu mohly negativně ovlivnit průběh spalování plynu nebo bezpečnost provozu spotřebiče. Pokud je plynový spotřebič v dobrém technickém stavu a správně seřízený, pak případné změny ve složení paliva v určitém intervalu (do kterého se spolehlivě vejdou všechny zemní plyny dodávané do vnitrostátní sítě) se nikterak neprojeví na provozu spotřebiče ani na dokonalosti spalování.Kolik energie se skrývá v zemním plynu ?Tuto otázku si jistě pokládají v řadě domácností, ve kterých uvažují o náhradě paliv dosud používaných pro přípravu teplé vody a vytápění zemním plynem. Zemní plyn patří mezi paliva s vysokou výhřevností. Díky vyšší účinnosti plynových spotřebičů ve srovnání se spotřebiči na pevná a kapalná paliva se výhodnost zemního plynu projevuje ještě více – 1 kubický metr zemního plynu (tj. 10,5 kWh) plně nahradí ve vytápění např. 3 kg hnědého uhlí.v 1 m3 zemního plynu je v přepočtu na výhřevnost energeticky obsaženopři vytápění (tzn. při zahrnutí účinnosti spotřebičů) odpovídá 1 m3 zemního plynu spotřebě1,26 kg koksu1,66 kg koksu1,95 kg hnědého uhlí2,93 kg hnědého uhlí0,8 kg topného oleje0,82 kg topného oleje0,73 kg propanu0,73 kg propanu0,034 GJ tepla ze zdroje CZT0,031 GJ tepla ze zdroje CZT9,42 kWh elektřiny8,65 kWh elektřinyV roce 2001 došlo v České republice k zásadní změně v účtování zemního plynu. Jeho dodávky již nejsou účtovány za krychlový metr, ale za 1 kWh. Objem zemního plynu odpovídající 1 kWh (1 m3 zemního plynu o spalném teple 37,8 MJ/m3 je přibližně 10,5 kWh) je postačující např. na:ujetí 1,35 km automobilem, který má spotřebu 7 m3/100 kmohřátí 9 litrů vody teplé 15 oC k varuvyvaření 1,25 litru vroucí vodyJe zemního plynu dostatek?Plynárenství se celosvětově orientuje převážně na využívání zemního plynu. V této souvislosti každému jistě přijde na mysl otázka, zda je zemního plynu dostatek. Celkové zásoby zemního plynu jsou odhadovány na cca 400 bilionů m3. Toto množství by při současné spotřebě vystačilo přibližně na 190 let. Prokázané zásoby zemního plynu (tj. zásoby v současné době hospodárně těžitelné) neustále stoupají (ve srovnání s rokem 1990 byly prokázané zásoby v roce 2000 více než 17 % vyšší) a při současné úrovni těžby jsou postačující téměř na 70 let (tj. zhruba o 25 let více než u ropy). Pro Evropu je důležité, že přes 70 % prokázaných světových zásob zemního plynu se nachází na území Evropy nebo v jejím dosahu.

folder_openPřiřazené štítky

Dveře - vstupní a interiérové

access_time13.květen 2020personRedakce

Již dávno neplatí, že dveře nám do domu vybírá architekt, stále více lidí si chce zvolit tento nutný doplněk svého obydlí samo, ať už se jedná o dveře do interiéru nebo vstupní. Pokud se začneme o tuto problematiku zajímat podrobněji, zjistíme, že takový výběr není nic jednoduchého. Doufám, že alespoň částečně vám pro zorientování se v dnešní nabídce pomůže i tento článek.Vstupní dveřeKaždý dům musí mít nutně dveře vstupní. Velmi často vybíráme dveře od dodavatele našich oken, tato volba je asi nejjednodušší, lehce tak sladíme celý styl domu. V případě, že vybíráme dveře od jiného výrobce, je volba o něco komplikovanější, především z důvodu jednotného designu. Obecně jsou vstupní dveře na trhu z následujících materiálů, a to z plastu, dřeva, dřevohliníku a z hliníku. Jejich cena se pohybuje od 3 000 Kč do 12 000 Kč za m2. Vchodové dveře mají standardní tloušťku 50 mm a více. Nejméně odolnou variantou je plast, tento je také zpravidla nejlevnější.  Pokud se rozhodneme pro zvýšení odolnosti domu proti vniknutí, můžeme použít bezpečnostní dveře s vícebodovými zámky. Základ těchto dveří tvoří pevná výplň, jsou proto dosti těžké a také drahé. Doporučují se obyčejně do bytových domů, v rodinném domku nemají takové opodstatnění. Do zvláštní kategorie se řadí dveře protipožární, které se volí hlavně do paneláků, v rodinném domě se využívají jako dveře z garáže, plní tak funkci prevence rozšíření případného požáru. Velmi často se dnes mluví o izolační funkci. Výrobci si důležitost tohoto parametru uvědomují a neustále se snaží o kvalitnější tepelnou izolaci, a to především za použití kvalitnějších polodrážek a falců. Na kvalitu izolace má vliv i skleněná výplň. Tento parametr charakterizuje koeficient prostupu tepla U, který se u běžných dveří pohybuje v hodnotách od 1,4 do 1,6 W/m2K, do nízkoenergetických domů se používají kvalitnější skla s hodnotou kolem 0,7 W/m2K. Tedy čím menší hodnota, tím lépe. Takovéto kvalitní dveře potom plní i funkci dokonalé zvukové izolace. Důležité je ovšem také kování, které slouží jako prvek zabezpečení, dveře jsou potom odolnější i proti povětrnostním vlivům. V neposlední řadě musíme dbát i na výběr správných rámových zárubní, ty bývají většinou dělány na míru a jsou součástí dodávky. Zpravidla se volí materiál, ze kterého jsou vyrobeny dveře, hlavně z důvodu tepelné izolace.Interiérové dveřePři pořizování dveří do interiéru musíme počítat s nemalou investicí. Norma stanovuje světlou výšku dveří do interiéru v hodnotě 197 cm, v současné době jsou ovšem modernější dveře vysoké kolem 210 cm. Hlavním důvodem je především to, že vypadají lépe. Volíme je také do starších domů s vyššími stropy. Vnitřní dveře lze rozdělit na dřevěné, hliníkové, celoskleněné a plastové. Dřevěná varianta je asi nejpoužívanější, má nejčastěji výplň z papírové voštiny nebo lehčené dřevotřísky, možností je také koupě dražších, masivních celodřevěných dveří. Povrchovou úpravu tvoří lak, dýha, fólie nebo laminát. Hliníkové a skleněné dveře jsou méně používané, často umožňují především různé designové variace.Nejčastěji používané zárubně jsou klasické ocelové nebo obložkové dřevěné, od tohoto se potom odvíjí celkový design včetně typu dveřních závěsů (pantů). 

folder_openPřiřazené štítky

Vybíráme střešní krytinu

access_time17.květen 2020personRedakce

Pořízení šikmé střechy bývá sice finančně náročnější, ale věřte, že se vám tato investice vrátí minimálně v podobě delší životnosti. Zároveň se vyhnete problémům, které tíží převážně střechy rovné, jež jsou více vystavené působení slunečního záření, vodě či sněhu, ale také střídání teplot. Rozhodnete-li se přeci jen pro střechu rovnou, zkuste snížit nebezpečí zatékání do domu např. tzv. „zelenou střechou“. V tomto případě však nechejte veškeré práce pouze odborníkům, jelikož jde o složitý proces. Zelená střecha pak zlepšuje zvukovou i tepelnou izolaci, chrání střechu před vlivy počasí, reguluje vlhkost atd. Necháte-li si pak „vystavět“ tzv. extenzivní zahradu, bude vám sloužit kromě výše vyjmenovaných výhod spíše pro okrasu, zatímco ta intenzívní je vám schopna plnohodnotně nahradit zahradu. Lze se po ní volně pohybovat, umístit na ní zahradní posezení a pěstovat ovoce, zeleninu i menší stromky. Jak vybírat, abychom nepřebrali?Nejdůležitějším parametrem při výběru krytiny je sklon střechy. Všeobecně platí, že má-li vaše střecha sklon nižší než 20°, neměla by na ni být použita pálená taška a pod 17° už ani taška betonová. Vzhledem k tomu, že se na trhu objevují stále nové druhy a materiály střešních krytin, otevírá se prostor i pro tyto úhly střech. Optimální sklon, který zaručuje správný odtok vody a nezadržuje sníh je 45°. Pálená taškaJe vyráběna ze spolehlivě prověřeného materiálu v několika stálobarevných odstínech. Pálená taška je prodyšná, málo pórovitá, nenasákavá, mrazuvzdorná a velmi trvanlivá (cca 100 let). Vyjma klasického povrchu (režného) je tašku možno opatřit engobou (matné až pololesklé tašky) nebo glazurou (lesklé tašky – pomáhají rychlému stékání vody a brání růstu mechu). Nejmodernější typy pálených tašek lze použít již při sklonu 16 – 18°. Betonová taškaJe vyráběna ze směsi písku, vody, cementu a pigmentu. Tašku je možno použít cca od 22° do 17°. Její výhodou je postupem času zvyšující se pevnost, nízká údržba a mrazuvzdornost (= dlouhá životnost, 100 let). Betonová taška je stejně jako jiné krytiny chráněna před vlivy počasí. Myslíte-li si, že betonová taška zatíží vaši střechu více, než ta pálená, nevěřte tomu. Tašky sice mohou vážit více, ale zase platí, že se jich spotřebuje méně, tudíž je konečné zatížení srovnatelné. Šindele plastové, asfaltové a dřevěnéPlastové – imitují přírodní materiály, jsou bezúdržbové, lehké (cca 7kg/m2), houževnaté, bez nasákavosti, pro střechy s min. sklonem 25°. Cena cca o 2/3 nižší než u šindele dřevěné.Dřevěné – vyrábí se paprsčitým štípáním kulatiny a patří k nejdražším na trhu. Vyžaduje údržbu (cca každých 3-5 let). Používá se spíše v objektech památkově chráněných.Asfaltové – vyrábí se na bázi asfaltové lepenky (pod názvem kanadský či bonnský šindel). Nevypadají tak pěkně jako ty dřevěné, zato jsou určeny pro stavby, které je nutno zatížit co nejméně. Jsou odolné přírodním vlivům, bezúdržbové a velmi rychle a snadno se pokládají.Plechová krytinaVyrábí se z ocelového, pozinkovaného či hliníkového plechu, který je při výrobě opatřen nátěrem na bázi plastické hmoty. Vysokou životnost má také měděný plech, který je však finančně náročný. Plechová krytina je odolná, lehká a vhodná pro malé sklony střech (nejmenší 32,5°), protože rychle odvádí dešťovou vodu. Vlákno-cementová krytinaVýrobou z cementu a umělých vláken vznikají vlnité, ale i hladké profily různých velikostí. Jsou vhodné k použití na střechách, ale i jako obklad stěn. Povrch je pevný, trvanlivý, odolný působení mechů a je otěruvzdorný (důležité u obkladů stěn). Krytina má nízkou hmotnost (cca 12,5 – 22kg/m2). K výběru jsou čtverce, obdélníky, bobrovky atd. ve velké barevné škále. Štípaná břidliceJde o přírodní materiál, který je doporučen pro střechy s min. sklonem 25°. Krytinu nelze pokládat svépomocí a je poměrně dost těžká a drahá. Asfaltová krytinaJe sice lehká (5-12 Kg/m2) a levná, ale nepůsobí velmi esteticky. Asfaltové pásy se pokládají na dřevěné bednění a při nevhodném sklonu se lehce poškodí. Mezi její klady patří dobrá tvarová přizpůsobivost, široký výběr barev a snadná montáž. ShrnutíNejvětší oblibě se stále těší tašky pálené a betonové, které prošly zkouškou času, zaručují dlouholetou životnost, příjemný vzhled a jejich hmotnost je optimální. Jestli si nejste stále jistí a nevíte, která krytina vám odvede nejlepší služby, věřte, že nejlepší rady vám poskytne specializovaný odborník.

folder_openPřiřazené štítky

Podlahové topení - mokré nebo suché?

access_time17.květen 2020personRedakce

Podlahové vytápení má ideální vlastnosti pro rozvod tepla. V budoucnu se na něj bude orientovat stále více domácností. Jaké možnost existují? Čtěte dále...Podlahové vytápění funguje na principu pozvolného sálání tepla, nejprve tak dochází k ohřátí podlahy a následného vytopení vzduchu v místnosti. Toto vytápění s sebou přináší plno výhod, jako například – při ohřevu nedochází k víření vzduchu, což je důležité, pokud máme doma alergika. Dalším plusem je skutečnost, že nejteplejším místem se stává podlaha, naopak teplota kolem hlavy je nižší – tak jak to má být dle lékařských doporučení. Plno z nás také ocení ekonomické hledisko, kdy na rozdíl od bodového zdroje tepla (radiátoru), který je nutno roztopit na vysokou teplotu, aby byla v pokoji zajištěna požadovaná tepelná pohoda, podlahové vytápění nám toto zajistí při mnohem nižších teplotách. Další výhodou je také nepřítomnost radiátorů.Podlahové teplovodní vytápění tvoří plastové trubky, tyto nahrazují trubky kovové, které byly a jsou často kritizovány pro své špatné chemické vlastnosti. V těchto trubkách pak koluje teplá voda, která předává teplo do místnosti. Na podlahové krytiny nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky, pouze musí zvládat teplotu kolem 50 C. Ideální je keramická dlažba, PVC, kletovaný beton, ale také laminát a dřevěné vlysy. Koberce se doporučují do tloušťky jednoho centimetru. Důležitým prvkem celého systému podlahového teplovodního vytápění je samotné otopné zařízení (kotel). Často je snahou lidí kombinovat podlahové topení s tím klasickým. Problém je ale v tom, že voda v radiátorech dosahuje teploty až 80 °C, voda v trubkách podlahového vytápění asi jen 40 °C. Situace se tak většinou řeší rozdělovačem s regulací nebo napojením podlahového topení na vlastní zdroj, jako kondenzační plynový kotel, elektrokotel nebo tepelné čerpadlo.Podlahové topení se dělí dle způsobu provedení na dva typy, na mokrý a na suchý.Mokré provedeníV případě mokrého procesu jsou topné trubky uloženy ve spirále nebo meandru do betonové vrstvy. Účinnost topení zvyšuje reflexní fólie, která odráží teplo do pokoje a zabraňuje tak úniku tepla do jiného směru než požadované místnosti. Podlaha je pak vždy řešena jako plovoucí, v případě podlahy o větší ploše je systém rozdělen na samostatné okruhy.  Nevýhodou mokrého způsobu je nutné čekání kvůli zrání betonu a velmi komplikovaná případná rekonstrukce.Suché provedeníTyto problémy pak zčásti řeší tzv. suchý systém. Tento se skládá z polystyrénových desek, na jejichž vrchní straně je hliníková fólie sloužící k upevnění trubek svorkami a rozvodu tepla. Topná trubka je potom uložena v drážkách s rozestupem 12,5 nebo 25 cm. Při suchém provedení již není nutná přestávka kvůli zrání betonu. Velmi vhodným doplňkem obou zařízení je kvalitní regulace. Ta upravuje výkonnost podlahového vytápění v závislosti na teplotě nebo nestaveném režimu. Velmi příjemná je potom možnost využití časového spínače, kdy se můžeme každé ráno probudit do příjemně vytopené místnosti.

folder_openPřiřazené štítky