Výsledky vyhledávání v sekci Zahrada na dotaz      údaje způsobu

grilování aneb Hostina pod širým nebem

access_time31.březen 2020personRedakce

Těšíme se na to celou dlouhou zimua konečně je to tu – slunná odpoledne, a konečně je to tu – slunná odpoledne,vlahé večery v zahradě a k tomu grilo- vlahé večery v zahradě a k tomu grilování!Ten báječný rituál, kdy se rodina či vání! Ten báječný rituál, kdy se rodina čipřátelé sesednou kolem ohniště a užívají přátelé sesednou kolem ohniště a užívajísi příjemné atmosféry i dobrého si příjemné atmosféry i dobrého jídla… Grilování masa v praxi Abychom při grilování nebyli zklamáni a neudělali si ostudu před přáteli, je třeba se řídit některými osvědčenými radami. VÝBĚR MASA Ke grilování lze použít prakticky všechny druhy masa, drůbež, zvěřinu, ryby nebo mořské živočichy. Základem úspěchu grilování je již na samém počátku správná volba suroviny – masa, která určuje další přípravu a postup při grilování. Různé druhy masa vyžadují vždy odlišný postup. Vrcholem kulinářského umění je pak správná příprava a úprava steaků. HOVĚZÍ – ideální je takové, které má jemná vlákna a v mase vyvážený podíl tuku, který je nositelem chuti. Toto kritérium splňují nejdražší části hovězího – od pravé svíčkové, roštěné, T-bone steaků (nevykostěné roštěnky se svíčkovou), květové špičky nebo válečku až po maso z vysokého roštěnce, které v rámci hovězího patří k levnějším druhům. Při přípravě postupujeme následovně: Vybrané hovězí maso odblaníme a naporcujeme krájením kolmo přes svalová vlákna na 2 až 4 cm silné plátky – steaky; okraje několikrát lehce dokola nařízneme, aby se při grilování nezkroutily. Steaky z pravé svíčkové silné 3 až 4 cm naopak převážeme bílou nití, aby okraje byly stejně silné jako střed a rovnoměrně se propekly. K přípravě klasického hamburgeru použijeme mleté libové hovězí, které smícháme s najemno nasekanou cibulí, přidáme šlehačku nebo smetanu, dále sůl a pepř. Dobře promícháme a vytvarujeme mokrýma rukama karbanátky cca 2,5 cm silné. Do středu syrového hamburgeru vložíme kostku ledu, aby maso zůstalo po upečení šťavnaté. Předpokladem úspěchu je při grilování hovězího masa jeho kvalita. VEPŘOVÉ – vhodná je krkovice, kotlety, řízky z kýty, bůček, kolena nebo velmi oblíbená plochá žebírka z boku. Můžeme grilovat plátky masa bez kosti nebo s kostí (krkovice, kotleta, bůček). Opět krájíme kolmo přes vlákna plátky 1,5 až 2 cm silné, které dokola několikrát lehce nařízneme. Žebírka oddělíme po jednotlivých žebrech nebo je grilujeme vcelku, podobně i bůček. Větší kusy masa (např. kolena, bůček a žebírka vcelku) je vhodné předem ovařit ve vodě se solí, kořením a cibulí. Maso k ovaření vkládáme zásadně do vroucí vody. Poté rovnoměrně nakrojíme povrch kůže, aby se maso kolen a bůčku dobře propeklo a vytvořila se křupavá kůrka na povrchu. DRŮBEŽ – kuře i krůta. Oblíbená jsou kuřecí křidýlka nebo stehýnka, která jsou tvarem a přiměřenou velikostí pro grilování doslova předurčená. Je možné grilovat i plátky z krůtích prsou či spodní stehna. Na výběr drůbeže nejsou žádné speciální požadavky. Je nutno dodržovat hygienu při manipulaci se syrovým drůbežím masem a dbát na jeho dostatečnou tepelnou úpravu. OSTATNÍ DRUHY – ke grilování jsou dále vhodná třeba vepřová játra nakrájená na tenké plátky, jehněčí kotletky, filety z ryb či menší ryby vcelku, mořští korýši, mušle atd. Grilovat můžeme také hotové masné výrobky jako špekáčky, klobásy, točený salám. Používáme výrobky kvalitní, v přírodním střevě, jejichž povrch lze lehce upravit zářezy. Oblíbené jsou i špízy (ražniči, šašliky) – kousky masa napichujeme na jehly nebo špejle a případně prokládáme zeleninou nebo slaninou. Nikdy nekombinujte více druhů masa najednou! Dřevěné špejle předem na 30 min. namočíme do studené vody. PŘÍPRAVA MASA KE GRILOVÁNÍ - Marinování – nakládání masa, drůbeže, ryb i zeleniny před grilováním. Dosáhneme tak lepší chuti, jemnosti a vůně z koření či bylinek. Můžeme marinovat na sucho – do masa vetřeme směs koření. Častěji však marinujeme na mokro v emulzi koření a soli s rostlinným olejem nebo vínem, pivem, vinným octem či citrónovou šťávou. Potraviny během marinování nasáknou tekutinou a při grilování se méně vysušují. Součástí některých grilovacích přípravků jsou také speciální látky pro zvýšení křehkosti masa (např. enzym papain). Pasty a omáčky – pasty se dělají z ostrých kořeněných přísad spojených vínem či olejem. Do omáček se přidává čatní, hořčice, džemy, cukr nebo med. Jejich smyslem je vytvořit na povrchu masa chutný obal – glazuru, která brání vytékání šťávy z masa.Jsou-li v pastách či omáčkách sladké ingredience, potíráme maso až závěrem grilování, aby se vytvořil karamelizovaný povrch. Solení – zásadní výjimku tvoří hovězí steaky a vepřová játra, které před grilováním nesolíme. Hotové maso by bylo tvrdé, proto si ho každý osolí podle chuti sám až po úpravě. Ostatní druhy masa solíme předem, případně se prosolí během marinování. ZELENINA NA GRILU Grilování zdaleka není jen labužnickou záležitostí pro milovníky masa! Na své si mohou přijít i vegetariáni – zelenina protažená kouřem dostává skvělou chuť. Co vše se dá grilovat? Možností je mnoho: Lilky a cukety – nakrájené nejlépe na silnější plátky; rajčata nebo papriky – rozkrojené napůl, vydlabané a naplněné dle chuti směsí sýru, česneku, cibulky a koření; kukuřice předem uvařená ve slané vodě a při grilování potíraná směsí másla a česneku; houby dochucené barbecue omáčkami; brambory na „tisíc způsobů“ – suché se solí, pepřem nebo bylinkami, polité ochucenou kysanou smetanou, plněné podobně jako rajčata nebo papriky. A vymyslet si můžete samozřejmě i jiné kombinace, chuti a fantazii se při grilování meze nekladou… VLASTNÍ GRILOVÁNÍ Důležitým předpokladem úspěchu při grilování je správná teplota a doba grilování. Neměli bychom jíst maso nedostatečně propečené! To platí obráceně i pro maso přepečené a povrchově připálené. Maso před grilováním důkladně osušíme, případně odstraníme přebytečnou marinádu, aby se povrch nespálil. Předem potřeme rošt olejem, aby se maso nepřichytilo. Plátky, steaky, hamburgery a drobnější kousky masa grilujeme na horkém až středně vyhřátém grilu po dobu 3 až 10 min., vždy po obou stranách, aby se povrch rychle uzavřel a maso uvnitř zůstalo šťavnaté. Optimální teplota a doba tepelné úpravy na grilu je velmi důležitá pro pravé hovězí steaky, tzv. minutkové maso. Nepropečené je příliš syrové, přepečené je naopak velmi tvrdé. Kousky a plátky drůbeže grilujeme na horkém až středně vyhřátém grilu 10–40 min. po obou stranách (bílé maso cca 15 min., tmavé 30 min., křidýlka 10 min.). Půlku či celé kuře, vepřová kolena a žebírka grilujeme cca 40–90 min., nejlépe na mírně vyhřátém grilu a přiklopené víkem. Stupeň propečení masa zjistíme např. napíchnutím jehlou; při správném propečení vytéká z masa čirá šťáva. Teplotu uvnitř masa lze kontrolovat i pomocí vpichového teploměru (minimálně 70 °C po dobu 10 min.). Pro zachování typické a jemné chuti ryb (např. makrela vcelku) dobře nasolené a krátce odleželé makrely propečeme zvolna na elektrickém grilu cca 15–20 min. a nakonec je na 5–10 min. vložíme na venkovní gril, kde je pouze zakouřímetřeba vložením čerstvé snítky rozmarýny na dřevěné uhlí. Hotové pokrmy zásadně servírujeme na předem vyhřátých mísách a talířích. K hovězím steakům podáváme sůl a směs koření v oleji, např. jihoamerické chimichuri, hotové ryby můžeme nakonec pokapat olivovým olejem a posypat drobně nakrájenými česnekovými výhonky. Můžeme si vytvořit řadu dalších postupů a receptů při grilování podle vlastní fantazie, včetně použití různých obloh a příloh. VOLBA GRILU V současné době existuje několik typů grilů, které se liší způsobem přípravy grilovaného pokrmu. V zásadě existují grily kontaktní a sálavé. U kontaktních grilů žár působí přímo na připravované potraviny. Pokrm přichází do styku se zdrojem tepla. Tento typ grilů se hodí především pro pečení. Sálavé grily žár pouze vyzařují a jsou vhodné hlavně k opékání pokrmů. Zdrojem tepla může být dřevo, dřevěné uhlí, elektrická energie či plyn. Rošt by měl mít nastavitelnou vzdálenost od zdroje tepla, aby se mohl přizpůsobit tepelným podmínkám. Důležitá je i ochrana proti větru. Při tomto způsobu grilování stéká z připravovaného pokrmu tuk – buď z tučnějších částí masa nebo z marinády. Je-li topeniště umístěno pod roštem, je zapotřebí zajistit, aby na žhavé uhlí stékalo tuku co nejméně. K tomu slouží např. alobalová miska či tzv. biorošt. Existují i grily se svislým topeništěm, u kterých je zdroj tepla umístěn kolmo k roštu. Tato konstrukce vylučuje vznik škodlivých látek. Nejoblíbenější jsou stále grily na dřevěné uhlí a grilovací mřížky. Při nákupu bychom pak měli sledovat nejen funkčnost výrobku a cenu, ale i jeho vybavení včetně koleček, madel, odnímatelných roštů pro usnadnění manipulace, možnost motorového pohonu grilu a ochranu proti větru. S pomocí grilovacích mřížek můžeme grilovat kdekoliv v přírodě i na obyčejném ohništi. Na spodní část mřížky (umístěné min. ve výšce 30 cm nad ohništěm) naskládáme potraviny a horní mřížkou přiklopíme. Obě části jsou spojeny delší rukojetí s jednoduchou pojistkou proti rozevření.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní grily a krby na dřevěné uhlí

access_time31.březen 2020personRedakce

Grily na dřevěné uhlíGrily na dřevěné uhlí jsou samozřejmě "starou známou" klasikou zahradního grilování a pro většinu lidí jsou již tradičně spojené s létem, pohodou a romantikou. Posezení s přáteli u grilu, většinou pod širákem, vůně pečících se dobrot a pohled do rozžhavených červených uhlíků mají své neoddiskutovatelné kouzlo, a to nejen pro konzervativní milovníky grilování. Pro zamezení vzniku škodlivých látek při grilování se doporučuje takzvané nepřímé grilování. K tomuto grilování jsou určené grily, které nemají ohniště přímo pod roštem, pokrmy se tak ohřívají pouze horkým vzduchem a odkapávající tuk nepřijde s rozžhaveným dřevěným uhlím vůbec do kontaktu. Vznik kouře je při nepřímém grilování zcela minimální a samotné grilování se tak stává dokonale zdravou tepelnou úpravou pokrmů. V přehlídce našich grilů si můžete prohlédnout i varianty pro zdravé grilování. Je to např. gril Vitalo, který umožňuje nepřímé grilování na roštu nebo na grilovací jehle. Kombinace obou způsobů grilování nepřímým způsobem je jedinečná. U modelů Profi, Rotondo, Trendy Mobil, Cucino-Mobil, Smoky, Gril 43764, Gril 43765 a Fantastico 028 je součástí grilu i boční ohniště, které umožňuje nepřímé grilování na jehle. 

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní grily a krby na dřevěné uhlí - Naše tipy

access_time31.březen 2020personRedakce

Připravili jsme pro vás výběr několika tipů pro úspěšné grilování. Rovněž jsme zařadili i odpovědi na nejčastější dotazy týkající se grilů a grilování. Ať už vlastníte gril na dřevěné uhlí, gril plynový, nebo o jejich koupi teprve uvažujete, určitě se Vám naše tipy budou hodit. Přímé grilování ­na grilu na dřevěné uhlí - Při této metodě se griluje přímo nad zdrojem tepla a grilované pokrmy jsou vystaveny přímému žáru z grilu. Při tomto způsobu grilování je potřeba opékaný pokrm v polovině grilovacího času obrátit, aby se propekl i z druhé strany. Přímý způsob grilování je vhodný pro přípravu steaků, hamburgerů, špízů, kotlet apod. Doba grilování by neměla překročit 30 minut, aby pokrm nebyl vysušený, ale měl křupavou kůrčičku a uvnitř byl šťavnatý. Jak na to - Základem je dostatečné vyhřátí grilu. Brikety nebo dřevěné uhlí nechte rovnoměrně rozložené po grilu a poté shrňte spíše do středu grilu - tím dosáhnete správné cirkulace horkého vzduchu. Teplota grilu by měla být přibližně 290°C. Grilovací rošt potřete olejem nebo špekem a nechte ještě 8 - 10 minut zahřát. Steak položte na rošt a grilujte z každé strany minutu, abyse maso „zavřelo" a nevytékala z něj šťáva. Poté steak grilujte ještě 5-6 minut z každé strany, doba záleží na tloušťce masa. Lépe je grilovat nagrilu s víkem.  Nepřímé grilování na grilu na dřevěné uhlí - Při této metodě grilování se pokrm nachází mimo zdroj tepla. Rozpálené uhlí nebo brikety jsou nahrnuty ke stranám grilu a mezi nimi je miska, do které odkapává šťáva z grilovaného pokrmu. Pokud grilujete na grilu s víkem, zamezí se unikání tepla a pečení bude rovnoměrné ze všech stran i svrchu. Při tomto způsobu pečení lze připravit v podstatě jakýkoli pokrm, který připravujete doma v troubě. Jak na to - Brikety nebo dřevěné uhlí nechte dostatečně rozpálit a mezitím si můžete připravit zábrany z dalších briket - ke stranám grilu. Když jsou brikety nebo dřevěné uhlí pokryté vrstvou popela (po 15-20 minutách), přemístěte je za zábrany ke stranám grilu. Mezi tyto dvě hromádky dejte hliníkovou misku a nalijte do ní trochu vodu, čímž zabráníte vysychání masa. Grilovací rošt potřete olejem nebo špekem a nechte zahřát. Vložte pokrm - nejlépe je takto grilovat celou drůbež nebo třeba vepřovou pečeni - a zaklopte víkem. Grilovaný pokrm pravidelně pomazávejte a kontrolujte. Doba pečení je obdobná jako připečení v troubě.Podpalování grilu na dřevěné uhlí - K zapálení uhlí nebo briket můžete použít tuhý nebo kapalný podpalovač, plynovou kartuši nebo i obyčejné dřevo. Dřevěné uhlí ale nikdy nepodpalujte benzinem nebo lihem. Pokud máte kapalný podpalovač, stačí jím palivo polít, chvíli počkat až se vsákne a pak zapálit. Grilovat začněte ve chvíli, kdy plameny uhasnou a podpalovač zcela vyhoří. Při podpalování plynovou kartuší získáte i další výhodu - můžete pohodlně regulovat dobu a intenzitu podpalu. Teplota na grilování -Nejvyššího žáru dosahuje uhlí, které je řeřavě rudé, ale už z něj nešlehají plameny. Tato teplota je vhodná pro prudké opékání slabých plátků masa nebo rybích filet. Pro většinu pokrmů je však vhodnější příprava na mírném žáru, kdy jsou uhlíky pokryté vrstvou popela.Plameny na grilu -Na roštu byste neměli grilovat příliš mastné pokrmy. K jejich grilování je vhodné použít grilovací misky nebo hliníkové folie. Pokud se však stane, že odkapávající tuk způsobí vzplanutí ohně, je nejlepší použít rozprašovač s vodou, která plameny uhasí, ale brikety nebo uhlí přitom neztratí svůj žár. Pokud plameny hasíte vodou z láhve, dochází k značnému ochlazování dřevěného uhlí nebo briket. Uhašení grilu -Rozpálené uhlíky nikdy nehaste vodu. Prudká změna teploty by mohla grilpoškodit a současně vás může popálit velké množství vzniklé páry. Lepší jenechat uhlí dohořet nebo alespoň zasypat pískem. Vyhořelé uhlí nikdynevyhazujte do plastových nádob. Dokonalý výsledek grilování - aby vaše grilování končilo vždy chutným pokrmem, za nějž budetes klízet pouze pochvaly, pročtěte si následující jednoduché rady: vybírejte pouze kvalitní a čerstvé surovinypřed přípravou potravin si vždy myjte ruce, to je zvláště důležité i v průběhu grilování - nikdy nesahejte současně nasyrové maso a pokrmy již určené ke konzumacipro syrové maso, grilované maso a ostatní potraviny používejte různé nádobí, nože a další pomůckysuroviny ke grilování, zvláště naložené maso, nikdy nenechávejte dlouho při pokojové teplotě - do poslední chvíle je uchovávejte v chladugrilujte pokud možno s nasazeným poklopem grilu, pokrmy budou dříve hotové a budou šťavnatějšígrilované plátky masa otáčejte pouze jednou, zabráníte tak zbytečnému vysoušení, maso bude šťavnaté a dobře propečené i uvnitřdoba grilování závisí jednak na teplotě okolí(zimní grilování není stejné jako to letní), ale i na množství pokrmů na grilu(např. plný rošt masa prodlužuje dobu grilování)  při obracení masa nepoužívejte vidličku, abyste maso zbytečně nepropíchli a nevytékala z něj šťáva - raději zvolte kvalitní grilovací kleštěpoužíváte-li marinádu s medem nebo cukrem, potírejte jí maso až na samém konci grilování - maso bude chutné a křupavé, ale nepřipálí se (cukr a med rychle karamelizuje a díky tomu vzniká černá spálená krusta, která spíše než sladce chutná hořce)   

folder_openPřiřazené štítky

Venkovní krby, udírny a posezení

access_time07.duben 2020personRedakce

K pravé chalupářské pohodě patří posedět s přáteli. Ideální místo je někde, kde si vytvoříme příjemné zázemí. Ať už udíme nebo jen sedíme večer u krbu, něco si zkusíme o venkovních krbech a udírnách povědět.Udírna na chalupěUdírna je často snem mnohých chatařů a chalupářů. I jednoduchá udírna umí vykouzlit doslova divy, a to jak s masem, rybami, tak i s různými uzeninami a sýrem. Taková domácí vyuzená klobáska z udírny anebo kapří podkovy připravované v kouři rozhodně mluví za své. Spousty lidí odradí od těchto dobrůtek fakt, že nejsou schopni si zkonstruovat vlastní udírnu anebo že nemají peníze na koupi kompletní udírny již smontované. Pokusme se nyní v následujících řádcích shrnout návod na stavbu udírny vcelku jednoduché...Zahradní grilyKaždý chalupář a chatař bez rozdílu věku a pohlaví dnes holduje grilování. Stalo se dnes již běžným doplňkem letních dnů,které ve svých objektech trávíme. Schází se při něm rodina a přátelé. Je to gurmánský a společenský fenomén letního období. Při grilování se řeší rodinné záležitosti, jen tak povídá s přáteli i probíhají obchodní jednání. Snad každý z nás má nějaký ten zaručený recept na maso či zeleninu. Pro ty z Vás , kteří si chtějí gril pořídit, zkusíme přinést několik zásadních informací pro lepší orientaci.Typy zahradního nábytkuKaždý chalupář či chatař si chce po práci nebo s přáteli u svého objektu na zahradě nebo pod pergolou pohodlně posedět, odpočinout si nebo si popovídat či oslavit nějaké rodinné výročí.Poradíme Vám jaký zahradní nábytek existuje a jak by jste měli vybírat a to ať již podle ceny nebo podle četnosti a způsobu použití. Nábytek by měl být především krásný a pohodlný.Měl by se snadno,dobře udržovat a měl by odolávat povětrnostním vlivům. Neměl by být příliš těžký aby s ním šlo dobře manipulovat, protože...Ratanový zahradní nábytekVelmi zajímavým zahradním nábytkem pro sezení pod Vaší pergolou na chalupě či chatě, je bezesporu ratanový nábytek. Vyrábí se z přírodního ratanu nebo z umělého ratanu. Je velice lehký a je s ním snadná manipulace. Je to také nábytek velice odolný nepřízni počasí a střídání teplot. Velice snadno a jednoduše se udržuje a ošetřuje a je velmi trvanlivý. Jeho nabídka na trhu je velice rozsáhlá v různých tvarech a barevných vzorech a prodává se v rozdílných cenových relacích, od nižších až po dražší.

folder_openPřiřazené štítky

Multifunkční kultivátory

access_time16.duben 2020personRedakce

Máme na chalupě kus pozemku a potřebujeme jej obdělávat nebo potřebujeme likvidovat přerostlý porost, provzdušňovat trávník, uklízet sněhovou nadílku, převážet a likvidovat zahradní odpad, zamést příjezdovou cestu, zkypřit půdu pro sadbu plodin a jejich sklizeň.To vše je jen část činností, které zvládneme se strojem tzv. multifunkčním kultivátorem. Ušetří Vám záda i mozoly. Kultivátor je víceúčelový stroj a vynikající pomocník chalupáře . Má výkonnou pohonnou jednotku s možností řady příslušenství .Dokáže tak nahradit několik jednoúčelových strojů a ušetřit tak svému majiteli mnoho finančních prostředků i potřebné skladovací místo a především čas. Multifunkční kultivátory jsou proto dlouhodobě vyhledávány zejména majiteli rodinných domků, chataři, chalupáři, majiteli vinohradů či sadů a v neposlední řadě stále častěji i mnoha firmami na údržbu zeleně. Jeho největší výhodou je, že má jeden podvozek pro veškeré přídavné příslušenství,které lze přidat jednoduchým způsobem.Ušetříte námahu, čas i peníze za koupi dalšího stroje či podvozku. Můžete jej snadno rozšířit až o další 3 rychlosti např.přídavnou převodovkou. Prodává se na motorový pohon nebo elektrický pohon. Specializovaní prodejci a markety pro kutili nabízejí řadu typů dle síly, velikosti a způsobu provedení. Také můžete zakoupit řadu příslušenství. Odborní prodavači Vám jistě dobře při výběru poradí.Kultivátor je tak velice dobrým typem pro výkon řady prací,které na chalupě resp. jejím okolí potřebujete udělat. Zkuste se zamyslet nad jeho pořízením.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní postřikovače

access_time16.duben 2020personRedakce

Mnoho chalupářů a chatařů má u svého objektu velkou ovocnou zahradu a také si pěstuje vlastní zeleninu.Na jaře proto musí "jít do boje" s různými škůdci na rostlinách, keřích a ovocných stromech. Proto je dobré si práci usnadnit a pořídit si nějaký přístroj s jehož účinnou pomocí vše vykonáme. V tomto článku Vám řekneme některé informace o ručních, mechanických nebo motorových postřikovačích. Je třeba typ a druh přístroje vybrat především podle rozsahu ploch, které budeme ošetřovat a také ke své fyzické kondici aby práce byla co nejméně namáhavá. S levnými ručními postřikovači, které mají nádržku o obsahu cca 1 až 2 litry vystačíme jen na malé keříky či malé záhony rostlin. Na větší rozsah musíme pořídit tzv.zádové postřikovače z popruhem a obsahem nádrže cca 5 až 10 litrů nebo 15 až 20 litrů. Ty již mají výměnné trysky a prodloužené trubice,takže se můžeme lépe přizpůsobit rostlinám a stromům, které budeme ošetřovat. Ruční přístroje musíme dostatečně napumpovat aby měli dostatečný tlak a při stříkání tlak obnovovat.Můžeme také zakoupit akumulátorové postřikovače , k jejich pohonu slouží olověné nebo NiCd akumulátory s napětím 12V. V rychlonabíječce se dobíjejí 3 až 5 hodin a v provozu pak vydrží 5 až 8 hodin. Motorové postřikovače mají kompresor, který práci zastane za nás. Jedná se již o komfortní zádové přístroje velkým objemem nádrže na postřik a nádrží na benzin 1-2 l a řadou různých příslušenství. Mají dvoutaktní benzinové motorky a vynikají snadným startem. Nezapomeňte také,že musíte vždy zakoupit správné a neprošlé insekticidy, fungicidy a hnojiva a dodržovat agrotechnické lhůty vč. způsobů aplikace. Pak bude výsledek vynaložené práce k Vaší spokojenosti. Přístroje zakoupíte v HPM pro kutily nebo v prodejnách se zahradní technikou.

folder_openPřiřazené štítky

Tlaková myčka WAP

access_time16.duben 2020personRedakce

Čas od času potřebuje snad každý chatař nebo chalupář zbavit nečistot a nánosů např.stěny objektu, svoji terasu nebo umýt auto apod. Na tyto účely se výborně hodí přístroj, který se tlaková myčka.Mobilní tlakové myčky jsou dnes prakticky běžnou výbavou mnoha domácností. Jejich obliba spočívá především ve velice efektivním způsobu čištění a mytí /pod silným tlakem/ různorodých ploch v okolí domu, chaty nebo chalupy, a to doslova po celý rok. Tryskajícím paprskem vody snadno a rychle odstraníte čerstvou i lety zažranou špínu ze zámkové dlažby, z chodníků a příjezdových cest ke garážím, z plotů, fasád a třeba i z bazénu. S vhodným příslušenstvím k tlakovým myčkám můžete umýt auto i jeho podvozek, stavební a zahradní nářadí, umyjete i těžko přístupná místa jako jsou např. okapy a různá zákoutí. Kromě času a námahy také výrazně omezíte i spotřebu vody. Ta dnes již není vážně laciná. Tlaková myčka totiž umí oproti mytí pomocí klasické hadice ušetřit až cca 80 % vody. Práce s ní je snadná a jednoduchá. Můžete do ní pomocí přídavného zařízení přidávat šampon nebo odmašťovací přípravek. Proud vody,který z ním pod silným tlakem tryská můžete regulovat. Tlaková myčka je moderním úklidovým přístrojem, který se vyplatí mít a používat. Usnadní a ulehčí nám úklidové práce a výsledek po jejím použití je efektivní. Až ji jednou zkusíte, budete ji chtít mít. Dnes ji v různých modifikacích a výkonovém provedení od různých výrobců zakoupíte v hobby marketech nebo v prodejných s elektronářadím.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Domov a bydlení na dotaz      údaje způsobu

Dřevostavby, detaily konstrukce

access_time07.duben 2020personRedakce

Příspěvek navazuje na předešlý díl, kde jsme představili hotovou dřevostavbu a hovořili především o tepelných parametrech a moderním aspektu technologie.Nyní si ukážeme na stavbě jednotlivé díly stavební konstrukce, kostru, výplňové části a upozorníme na návaznost při práci, prvky nezbytné i volitelné. Upozorníme diváky, co nesmí přehlédnout při volbě konkrétního stavebního systému, materiálu a způsobu zpracování dřeva. Doporučíme hotové systémy, projekčně i materiálově propojené, přesně dimenzované. Při projektech nezávislých architektů často nejsou řešeny důležité konstrukční detaily, které později komplikují bydlení. V reálu představíme staveniště, kde se pracuje se sendvičovou, skeletovou konstrukcí. Staví se na připravenou základovou desku.Podstatou sendvičové dřevostavby je skeletová konstrukce z dřevěných trámů. Ta se vyplňuje tepelnou a akustickou izolací a dále pokrývá pláštěm - stavebními deskami na bázi dřeva nebo palubkami. Pracuje se tzv. suchým procesem. Nedochází tedy (na rozdíl od zděných staveb) k objemovým změnám konstrukcí vlivem vlhkosti během zrání a také doba výstavby je nepoměrně kratší.Sendvičové dřevostavby se vyrábějí v různých systémech a provedeních.Konstrukce s dřevomoduly Stavba sestává s dvou hlavních konstrukcí: z nosné tvořené pravidelnou soustavou dřevěných nosných sloupků a z unifikovaných výplňových panýlků - tzv. "dřevomodulů". Tyto dřevomoduly jednotného rozměru jsou vyrobeny do zásoby a používají se do všech staveb tohoto typu dřevostaveb.Výhodyčást stavby není vystavena povětrnostním vlivůmmožnost montovat i v místech nepřístupných pro technikupoměrně dobrá rozměrová přesnostdořešené zásadní konstrukční detailyNevýhodynutnost přizpůsobit všechny rozměry stěn a příček domu rozměrům dřevomodulů nebo nutnost výroby atypických prvkůtepelné mosty na sloupcíchvyšší riziko tvoření trhlin na stěnách v místech sloupkůnižší stabilita a tuhost stavbydelší dodací lhůta (i když o něco kratší než u předchozí varianty)vyšší nároky na materiální, technické a projekční vybavení odborné dodavatelské firmyDalší možností je konstrukce z europanelů.Hlavním stavebním prvkem je "europanel", nosný konstrukční stěnový panel. Sestává z dřevoštěpkové desky OSB, která je na povrchu a výplň tvoří polystyrén. Z těchto europanelů se zhotoví stěnové, střešní, nosné a nenosné konstrukce. Konstrukce domu neobsahuje nosný rošt, ale panely jsou samonosné. Stěnové panely, přesahující úroveň jednoho podlaží se vzájemně spojují sponkováním přes vložený pásek z desky OSB. Stropní konstrukce je zavěšena mezi obvodové stěny. Stropní trámy nejsou osazeny přes stěny, ale pomocí plechových styčníků přisazeny k vnitřní OSB desce.Výhodyjednoduchá technologierychlá výstavbateoretická možnost montovat i za nepříznivého počasí (neobsahují minerální izolace)dobré tepelné vlastnostinižší nároky na zpracování kritických detailůNevýhodynejmenší stabilita a tuhost stavbyvyšší riziko tvoření trhlin na stěnách v místech spojů europanelůnejhorší akustické vlastnosti konstrukcí (polystyren není akusticky vhodný)vyšší nároky na materiální a technické vybavení dodavatelské firmyDřevostavby s výhradnou izolací z polystyrénu řadíme mezi velice nekomfortní stavby, nejsou schopny eliminovat běžnou hladinu hluku. Navíc použití polystyrénu jakožto kročejové izolace (k omezení šíření hluku konstrukcí, např. mezi konstrukcí stropu a podlahou na něm) je nevyhovující. Všechny tyto negativní vlastnosti polystyrénu spolehlivě řeší náhrada za minerální izolaci, jejíž určení je právě pro tepelné, akustické i protipožární izolace, kterou ale musíme ochránit proti znehodnocení vlhkostí pomocí parozábrany.Zřídkavé technologie:Velkoplošná kompletace: předem se podle osobité dokumentace zhotoví stavební díly. Hlavním prvkem jsou dřevěné hoblované hranoly, vysušené na potřebné parametry. Dílce se dovezou na místo stavby, pomocí jeřábu se umístí a hrubá stavba domu se během několika dnů dokončí. Technicky a konstrukčně je to nejnáročnější, ale zároveň nejdokonalejší metoda.Sendvičová konstrukce montovaná na stavbě: hlavním rozdílem od předešlé kompletace je, že se na stavbu nepřivážejí hotové stavební dílce, ale konstrukce stěn se kompletuje až na staveništi. Staví se často dle projektů od nezávislých projektantů. Použitý stavební materiál bývá velice rozmanitý a dochází zde k mnohým konstrukčním nedostatkům.

folder_openPřiřazené štítky

Rekonstruujeme střechu

access_time18.duben 2020personRedakce

Je řada chalupářů, kteří se chystají na rekonstrukci nebo velkou opravu střechy svého objektu.Je několik častých důvodů, které vedou k úvaze o rekonstrukci, či zásadní opravě střechy. Mezi tyto důvody patří fakt, že střecha již neplní svou funkci, vznikla potřeba bydlet v podkroví nebo je nutná změna půdorysu domu. Nový stavební zákon č.183/2006 Sb., který vstoupil v účinnost dnem 1. 1. 2007, změnil povinnost stavitele žádat o stavební povolení a o územní rozhodnutí. Vychází z něj několik obecných pouček. Vedle případů změny půdorysu domu je u rekonstrukcí střech nutno zabývat se územním rozhodnutím také vždy, když se jedná o zvýšení stávající stavby. U ostatních rekonstrukcí střech závisí nutnost územního rozhodnutí především na tom, zda se rekonstrukcí změní nároky stavby na její okolí. Samotná výměna střešní krytiny spadá do kategorie udržovacích prací. Podle §103 není u udržovacích prací nutné řešit ani ohlášení stavby ani stavební povolení, pokud nejde o kulturní památku, nezasahuje se do nosných konstrukcí a nemění se podstatně vzhled, způsob užívání, stabilita nebo požární bezpečnost stavby či neohrozí-li stavba životní prostředí nebo zdraví osob. Obydlení podkroví je totiž kvalifikováno jako změna užívání stavby nebo části stavby. Stejně tak jakékoli změny konstrukce krovu jsou chápány jako zásahy do nosných konstrukcí. Pokud stavba nespadá do §103, ale bude odpovídat některému z případů výslovně uvedených v §104, nemusí stavebník žádat o stavební povolení, ale pouze stanoveným způsobem podat ohlášení stavby. Stavební úřad může při posuzování ohlášení své negativní stanovisko založit i na tom, že se navrhovaná stavba dotkne práv sousedů.Protože ale v zákoně existuje řada výjimek, které nelze v několika výše uvedených větách postihnout, je možno doporučit, vždy pro jistotu chystanou rekonstrukci konzultovat s příslušným stavebním úřadem, i pokud se dle výše uvedeného zdá, že by to nemuselo být bezpodmínečně nutné. Když střecha neslouží, jak by měla, je prvním krokem analýza problému: V čem problém spočívá a jaký je rozsah poškození. Zjistit, kudy do střechy zatéká, většinou to není těžké tam, kde je ke střeše zespodu dobrý přístup. Horší situace už ale může být v případech, kdy se střešní plášť skládá z více vrstev např.pojistné hydroizolační a parotěsné folie, tepelné izolace, sádrokarton atd. Zde může často vznikat problém zcela někde jinde, než kde se pohledově projeví. V některých případech je k jeho odhalení nutno pozvat odborníka a pokud si ani on není po prohlédnutí jist, může přijít řada na průzkumné sondy. Odborníkem, který s posouzením střechy pomůže, může být buď přímo realizační firma (pokrývač/klempíř), někdo ze specializovaných prodejců, nebo projektant. Po odhalení závady je potřeba učinit rozhodnutí, co všechno se musí vyměnit. Minimalistické řešení je pouze výměna poškozených částí krytiny, bude-li ovšem shodný typ krytiny na trhu ještě k mání − to lze zjistit u specializovaného prodejce. "Rozhodne-li se stavebník vyměnit krytinu v celé ploše a nic jiného, může výrazně ušetřit náklady, sežene-li si krytinu použitelnou na stávající rozteč laťování – latě pak nemusí měnit". "Střechy na starších objektech však velmi často bývaly řešené jako jednoplášťové (krokve, latě, krytina). U skládaných krytin (tašky, vláknocementové šablony atd.) je už dnes prakticky samozřejmostí použití pojistné hydroizolační folie, která zachytí vlhkost v případě poškození nebo zafoukaný déšť a sníh." Není-li investor opravdu limitován financemi, rozhodně lze při rekonstrukci střechy doporučit vytrhat stávající laťování, na krokve položit pojistnou hydroizolaci, na ní kontralatě, latě a krytinu. Při správném technickém provedení se tak vytvoří dvouplášťová odvětrávaná střecha, která má nepoměrně lepší funkčnost než střecha jednoplášťová. Použije-li se kontaktní difuzní folie, je střecha relativně dobře připravená i pro případné zateplení podkroví v budoucnu. Folií existuje mnoho typů, z nichž každý má své specifické určení. V případě podezření, že vlhkostí nebo působením času, dřevokazného hmyzu a hub mohla být narušena nosná konstrukce (dřevěný krov, latě), je na místě odborné poradenství – v extrémních případech může být nutné udělat sondy do trámů krovu a zjistit jejich stávající únosnost. Při volbě nového typu krytiny je klíčové ohlídat to, aby její váhu krov unesl. Mění-li se krytina za výrazně těžší, je tedy nutné nechat si zpracovat statický posudek. Platí pravidlo, že je neekonomické investovat velké částky do krytiny a souvisejících prvků, pokud jejich udávaná životnost bude výrazně převyšovat odhadovanou životnost krovu pod nimi nebo jakýchkoli dalších konstrukcí, které nelze bez velkých nákladů a znehodnocení pláště střechy vyměnit. Je tedy na zvážení, zda při rekonstrukci střechy také nevyměnit okapy (zvláště žlabové háky, ke kterým se pak lze už obtížně dostat), oplechování štítů, komínů a oken, výlezáky atd. Použít lze i řadu prvků, které v minulosti nebyly běžně dostupné − průchody střechou na anténu, odvětrání kanalizace nebo digestoře, stoupací lávky ke komínu a další praktické příslušenství. Většina renomovaných výrobců již tyto prvky dodává v rámci svého systému. Informace o nich jsou např.uvedené v katalozích, které mají k dispozici specializovaní prodejci.Pokud není stavebník mimořádně zdatný kutil a neřeší pouze jednoduchou rekonstrukci, bude dříve nebo později potřebovat vyhledat odborníka – pokrývače, specializovaného prodejce nebo architekta. "Neuděláte-li si střechu sami, budete pokrývače potřebovat vždy, ale je dobré se nespoléhat pouze na něj a některé záležitosti řešit buď se specializovaným prodejcem nebo s projektantem. Někteří pokrývači bez širších zkušeností s různými materiály totiž mohou mít tendenci prosazovat pouze to materiálové a konstrukční řešení, které dělají nejčastěji, přestože nemusí být pro investora vždy optimální. Proto lze doporučit návštěvu specializovaného prodejce s co nejširším sortimentem – čím širší sortiment, tím větší pravděpodobnost, že si při konzultaci vyberete skutečně to, co vám bude vyhovovat nejvíc," Vzorkovny, kde se na různé krytiny a jednotlivé prvky podíváte, jsou u většiny specializovaných prodejců dnes již samozřejmostí Nikdy není špatné do procesu rozhodování o střeše zapojit i projektanta, ale jeho účast se stává stěžejní zejména v případě složitějších úprav a netradičních řešení střechy. Je nutné si uvědomit, že zvláště u střech s obývaným podkrovím je nutné při návrhu konstrukce rozumět komplexně celé problematice, a proto je vhodné, aby princip řešení připravil buď někdo fundovaný (projektant), nebo pokud možno nezávisle na sobě schválili dva jiní odborníci (pokrývač, specializovaný prodejce atp.). Střecha představuje nemalou investici, od které se očekává, že vydrží na mnoho let, proto je potřeba vše promyslet a nic neuspěchat. Pro výběr střešní krytiny existují vedle preferencí a vkusu dva zásadní limitující faktory – plánovaný sklon střechy a únosnost krovu. Každá krytina má totiž stanoven tzv. bezpečný sklon, do kterého může být použita – ten se u běžných druhů tašek pohybuje většinou okolo 22 stupňů. Při nižších sklonech musí být krytina vybírána právě s ohledem na sklon střechy. Byl-li krov navržen na lehkou krytinu, bude se nejčastěji vybírat mezi krytinami plechovými, bitumenovými, vláknocementovými a plastovými. "Typickými představiteli standardních těžkých krytin jsou pálené a betonové tašky. Povrchová úprava krytin má kromě estetické funkce i některé další účely – například omezuje pórovitost povrchu a výrazně tak prodlužuje životnost střechy. Po střechách s hrubším povrchem bude méně sjíždět sníh, ale zase budou náchylnější k mechovatění. Pokud bydlíte v náročné klimatické oblasti (například vysoké sněhové zatížení), musíte k tomu také přihlédnout,". Lze říci, že dnes je variant střešních krytin, okapů, klempířských prvků a různých doplňků prakticky bezpočet. Zdaleka se neliší jenom pohledově, ale často poměrně výrazně i funkčností. Vyplatí se tedy buď samostatně nebo s pomocí nějakého odborníka poznat důkladně všechny hlavní druhy přicházející v úvahu, jejich výhody a nevýhody. Tolik pro Vaši základní orientaci pro řešení tohoto problému. Přece je ale jen nejlepší přizvat odborníka aby střechu prohlédl a vše s ním prodiskutovat. Teprve pak je dobré dělat rozhodnutí, která nejsou finančně zrovna nejlevnější. Předběžnou kalkulaci ceny materiálu si lze nechat vypracovat u specializovaných prodejců většinou zdarma. Kalkulace se vyhotovuje na základě projektové dokumentace (nové řešení nebo alespoň staré výkresy střechy), nebo podle sdělené specifikace druhu a množství potřebných prvků. I s tím poradí specializovaný prodejce.Kvůli nižší sazbě DPH na bytovou výstavbu se ale většinou vyplatí odebrat i materiál přes pokrývače. Cenovou nabídku obsahující materiál a pokud možno po položkách rozčleněnou práci si raději vždy nechte zpracovat od několika firem. Většina pokrývačů je dnes vytížena na poměrně dlouhou dobu dopředu, a proto se vyplatí začít s hledáním realizační firmy s dostatečným předstihem. S vybraným pokrývačem je potřeba co nejdříve uzavřít alespoň jednoduchou písemnou smlouvu o dílo. V ní by měla být jasně specifikována cena nebo alespoň způsob jejího výpočtu, dále termín provedení prací, dohodnuté povinnosti smluvních stran a případná penalizace za jejich neplnění. Součástí předmětu díla by měla být i likvidace staré krytiny, pokud si ji investor nezajišťuje sám. "Je-li to technicky možné a nebude-li to příliš časově a finančně náročné, je doporučována rekonstrukce po etapách tak, aby žádná část střechy nezůstávala příliš dlouho kompletně odkrytá. Jakmile je na krokvích natažena pojistná hydroizolační fóliie, běžný déšť už problémy nenadělá. Vždy je vhodné pokrývačskou firmu v průběhu její činnosti průběžně přiměřeně kontrolovat. Teoreticky to může udělat stavebník samostatně, nastuduje-li montážní návody k dané krytině a je-li schopen vylézt na střechu a prohlédnout si vše zblízka. V praxi však existuje často více způsobů, jak ten který detail vyřešit, a pokud pokrývač přesně nedodrží montážní návod, nemusí to být nutně vždy špatně. Proto je vhodné, zajistit si někoho, kdo střechám skutečně rozumí, aby průběh prací přišel nejlépe jednou za den zkontrolovat. Ne vždy se toto podaří, rozhodně lze ale doporučit provést s někým způsobilým alespoň kontrolu nově provedené střechy před jejím převzetím. Včasné odhalení chyb může investorovi i řemeslníkům ušetřit dost času a nákladů.

folder_openPřiřazené štítky

Malé domovní čistírny odpadních vod

access_time18.duben 2020personRedakce

Každý chalupář či chatař musí dle zákona vyřešit jakým způsobem bude odvádět ze svého objektu odpadní vodu, pokud není napojen na kanalizaci. Řada má na chalupě septik nebo žumpu. Obojí je dnes poměrně problematické. Úpravy septiku v souladu se zákonem se nám mohou značně prodražit a pravidelné vyvážení žumpy a její čištění také nestojí zrovna málo peněz. Pokud myslíme a uvažujeme ekologicky a jsme ochotni věnovat určitou jednorázovou větší pořizovací částku, tak si ke svému objektu pro tyto účely instalujeme domovní čistírnu odpadních vod.Níže si vysvětlíme smysl, účel a funkci těchto biočističek. V současné době se v ČR používají převážně čistírny s biodisky (obecně s biokon-taktory) a v poslední době i čistírny aktivační. V západních zemích pak jsou rozšířeny biologické filtry. Většina čistíren je založena na aerobním způsobu čištění odpadních vod, které spočívá obecně v tom, že organická hmota je rozkládána směsí mikroorganismů, které ke svému životu potřebují kyslík ze vzduchu.Každá čistírna má obecně tři části. Hrubé předčištění, kde dochází k oddělení hrubých nečistot od odpadní vody, dále aerobní stupeň, kde dochází k vlastnímu biologickému čištění s následným oddělením kalu, který je produk- tem čištění a vyčištěné vody. Poslední částí je prostor na skladování produktů čištění. Toto platí obecně jak pro malé domovní čistírny, tak pro větší obecní čistírny. Jednotliví výrobci čistíren se s těmito zásadami vyrovnali s rozdílnou technickou úrovní řešení.Biologické čištění odpadních vod je poměrně složitý a technologicky náročný proces. U větších ČOV je k dispozici kvalifikovaná obsluha, kterou v posledních letech úspěšně nahrazují inteligentní řídící systémy. U malých domovních čistíren je třeba zajistit obdobnou kvalitu čištění, ale podstatně jednodušším způsobem. Z toho vyplývá závěr, že vyrobit dobře fungující malou domovní čistírnu je obtížnější než ČOV pro cca 1000 EO.Malá domovní čistírna by měla splňovat tyto požadavky:Účinnost čištění větší než 95%Nehlučný chod Spotřeba energie menší než IkWh/ m3 vyčištěné vodyParotěsné provedení, které vyloučí zápach v okolí ČOV Schopnost dlouhodobé funkce bez přítoku splašků na rekreačních objektech Schopnost zvládnout nárazový přítok (tj. denní přítok splašků v průběhu cca 4hod.) Bezobslužný provoz Minimální nároky na údržbu Žádná mimořádná opatření pro zimní provoz Minimální nebo žádné nároky na odborný servis Použití výhradně nekorodujících materiálů Skladování odpadních produktů čištění min. 3 měsíce provozu ČOV a možnost jejich jednoduchého vytěžení bez použití fekálního vozuAutomatická kontrola správné funkce ČOV - nejlépe s přenosem signálu do nemovitosti.

folder_openPřiřazené štítky

Úsporná svítidla

access_time18.duben 2020personRedakce

Nastala doba, kdy stále rostou ceny energií a je třeba uvažovat úsporně. Řešením je na chalupu či chatu pořídit tam, kde se nejvíce či dlouhodobě svítí, úsporná svítidla. Pomůžeme se Vám před jejich nákupem se v nich orientovat.Prvním důležitým údajem je informace o příkonu. Udává, kolik samotná žárovka úsporná nebo LED žárovka spotřebuje elektrického proudu. Například pětiwattová úsporná zářivka svítí srovnatelně jako běžná 26W žárovka. Mají stejný světelný tok. Proto na krabičce nalezneme údaj 5 W = 26 W. Příkon ve wattech však neříká nic o tom, jak silně daný zdroj světla svítí - to je dáno světelným tokem. Označuje světelnou energii, kterou zdroj vyzáří do všech směrů za časovou jednotku (1 s). Proto stěžejní a pro spotřebitele nová povinná informace je o této fotometrické veličině, jejíž základní jednotkou je lumen (zkratka lm).Dalším údajem, který na obalech musí být uveden, je životnost světelného zdroje v hodinách. Kvalitní zářivka vydrží svítit deset tisíc hodin a více. Upřesňující informací je pak ekvivalent životnosti světelného zdroje v letech, vypočtených na základě průměrného denního provozu 2,7 hodin. Například úsporná zářivka s životností dvacet tisíc hodin při třech hodinách svícení denně (dvacet let) odpovídá dvaceti klasickým žárovkám, které mají životnost tisíc hodin. Povinnou výbavou obalu je také energetický štítek. Ten graficky určuje zařazení světelného zdroje pro použití v domácnostech do jedné ze sedmi tříd energetické účinnosti.Písmeno "A" znamená "velmi účinné" a písmeno G "méně účinné". Na obalech světelných zdrojů nalezneme označení samotného produktu, dále zemi původu, certifikáty a informace o způsobu likvidace obalu i světelného zdroje. Například zářivku bychom neměli vyhodit do běžného komunálního odpadu.Symbol CE znamená, že výrobek vyhovuje směrnicím EU. Produkty bez tohoto označení bychom neměli kupovat, nemusí se jednat o bezpečné výrobky.

folder_openPřiřazené štítky

Pracovní postup pokládky obkladů a dlažeb

access_time28.duben 2020personRedakce

Přípravná fáze je období, kdy stanovíme popis provedení budoucí obložené plochy.V případě, že klademe keramický obklad, nebo dlažbu na jednoduchou plochu, určíme způ­sob úpravy podkladu, umístění lišt, listel a druh obkladu s užitím lepidlem.Pokud se chystáme k pokládce složitějších tvarů, vypracováváme kladečské schéma (tzv. Obkladačský plán). V plánu zohledňujeme šířku spár a jejich průběžnost. To znamená jejich plynulost v ploše a souvislý přechod zem – zeď (sokl) bez přerušení spáry.Volba výběru dlažby, obkladu dle následujících požadavků:- vzhled a údržba, Beton do stáří 28-mi dníV této době dochází v betonové konstrukci k postupnému vytvrzování betonové směsi a jejímu smršťování, dotvarování apod,.. V této době nesmíme na takto „nezralý“ povrch betonové konstrukce dlažby a obklady aplikovat.Beton stáří 1 – 3 měsíceBetonovou plochu zbavíme nečistot (separačních a odbedňovacích prostředků, prachů, zbytků lepidel, apod..) oklepáním a omytím tlakovou vodou. Pokud není plocha z hlediska rovinatosti vyhovující, provedeme vyrovnání vyrovnávací hmotou. Takto vyrovnáváme nerovnosti do tloušťky 20 mm. Plochu před jejich aplikací nenamáčíme.Jako lepící hmotu volíme flexibilní, polymercementová lepidla. Provedeme kladení dlažby dle některého ze zvolených způsobů. Po 24 hodinách od položení a předání nevyspárované plochy, přistoupíme ke spárování disperzí zušlechtěnou spárovací hmotou. K vyplnění dilatačních spár můžeme použít silikonkaučuku.Beton stáří 3 – 18 měsícůBetonovou plochu zbavíme nečistot (prachu) omytím tlakovou vodou. Na plochu naneseme disperzní nátěr, který slouží jako adhezní můstek a současně sníží nasákavost podkladu. Jako lepící hmotu volíme polymercementová a disperzní lepidla. V případě užití lepidla na polymerní bázi (epoxid, polyuretan,..), musíme současně také volit stejný druh penetrace.Kovové plochyTyto konstrukce musí být před aplikací keramických prvků vždy dostatečně tuhé a nesmí se pod tlakem ohýbat. Vyrovnání podkladové plochy nikdy neprovádíme. Jako lepící hmotu volíme disperzní, nebo epoxidová lepidla. Spárování provádíme silikonovými spárovacími hmotami.Sádra a sádrové omítkyMěřením zjistíme zbytkovou vlhkost omítkového podkladu. Naměřená vlhkost nesmí být větší než 2% hmotnostní. Tato míra odpovídá cca 4 – 6 týdnů zrání. Povrch omítky nesmí být leštěn, ani hlazen. Pokud plocha práší (zanechává stopy na přiložené dlani), je nutné je od těchto nečistot zbavit mechanickým kartáčem. Na plochu aplikujeme penetrační nátěr – adhezní můstek. Jako lepící hmotu volíme vždy polymercementové nebo disperzní lepidla.Anhydritový samonivelující potěrZbytková vlhkost v rozlité a vyrovnané ploše nesmí být větší než 0,5% hmotnostní. Anhydritový podklad vždy ošetříme před aplikací dlažby penetračním nátěrem snižující na­sákavost anhydritu. Jako lepící hmotu volíme flexibilní lepidlo. Spárování lze provést spárovací hmotou na bázi cementu. Jiné spárovací hmoty jsou zá­vislé na způsobu užití dlažby.Sádrokartonové desky aplikované v suchém prostředíMaximální zbytková vlhkost „bílého“ neimpregnovaného sádrokartonu smí být maximálně 2% hmotn. a 4% u „zelených“ impregnovaných sádrokartonových desek. Spárové bandáže nesmí být přestěrkovány sádrovou hmotou a k vyrovnání podkladu se nesmí užívat sádrová stěrka a vyrovnávací malta. Jako lepící hmotu volíme běžná lepidla. Jako výplň spár volíme běžné spárovací hmoty.Vláknocementové a dřevěné deskyTyto konstrukce musí být před aplikací keramických prvků vždy dostatečně tuhé a nesmí se pod tlakem ohýbat. Vyrovnání podkladové plochy nikdy neprovádíme. Dřevěný podklad natřeme penetračním nátěrem. Jako lepící hmotu volíme disperzní, nebo epoxidová lepidla. Spárování provádíme silikonovými spárovacími hmotami.Pórobetonové plochy (například z tvárnic QPOR)Plochu tvořenou pórobetonovými tvárnicemi pro přesné zdění není třeba vyrovnávat. Plochu napenetrujeme standardními prostředky. Jako lepící hmoty volíme polymercementové nebo flexibilní lepidla.SchodištěPřeneseme výšku horní hrany podesty k prvnímu stupni a výslednou výšku rozdělíme na stejné úseky dle počtu výšek obkládaného schodiště. Výšky jednotlivých stupňů dle rozměření vyrovnáme tak, aby přiložená lať, která se opírá o hranu prvního a posledního stupně schodiště, nebyla od položené latě více jak 2 mm. Keramický obklad schodiště klademe shora dolů postupem:- podstupnice,

folder_openPřiřazené štítky

Větrání střech

access_time30.duben 2020personRedakce

Účelem větrání v systému střešního pláště je výměna vzduchu v prostoru pod střešní krytinou      – mezi krytinou a stropní konstrukcí (např. zavěšený podhled),      – mezi střešní krytinou a pojistnou hydroizolací,      – mezi krytinou a tepelnou izolací,      přičemž výměna vzduchu je zajišťována tlakovým rozdílem způsobený tlakem větru, nebo rozdílem teplot v konstrukci střechy. Aby mohlo větrání fungovat, musí být prostor ur-čený k větrání dostatečně nadimenzován.Cílem větrání je:      – odvádění nahromaděného tepla ve střeše ze slunečního záření,      – zrovnoměrnění teploty ve střešním plášti,      – odvádění pronikající vnitřní vlhkosti z interiéru, popřípadě z prostoru konstrukcí víceplášťové střešní konstrukce,      – odvádění atmosférické vlhkosti      v případě chybějící vrstvy odvětrání zůstává konstrukce střechy déle vlhká a může na dřevěných konstrukcích vznikat jejich degradace (houby, plísně, …).V zásadě se jedná o dvojí možnost způsobu odvětrání střešní konstrukce:     - větraná konstrukce se vzduchovou mezerou nad tepelnou izolací (izolace větraná shora),     - nevětraná konstrukce bez vzduchové mezery. Větrání se uskutečňuje skrz spáry mezi deskami záklopu a vyskládanou krytinou.Proudění vzduchu vzduchovou mezerou     - Proudění vlivem tlaku věttru     - Proudění vlivem termického vztlaku     Rychlost proudění vzduchu ve vzduchové mezeře ("rychlost výměny vlhkého vzduchu za suchý"), která by měla být minimálně 20 mm se pohybuje v rozmezí 0,05 až 0,5 m/s. Tato hodnota je ale velice závislá na množství nerovností, výstupků, délky proudění, sklonu střechy a mnoho dalších..     Poznámka: V případě užití velmi tlusté vrstvy tepelného izolantu mezi krokvemi je vhodné užít distanční tělíska pro zajištění tloušťky vzduchové mezery nad izolantem.Proudění vlivem tlaku větru     Proudění vlivem tlaku větru vzduchovou mezerou je způsobováno "obtékáním" budovy větrem. Ten nám dle směru a tvaru budovy způsobuje na jedné straně budovy tlak větrem (návětrná strana) a na druhé podtlak (sání, závětrná strana). Při rychlosti větru do 5 m/s se rychlost proudění vzduchu ve vzduchové mezeře může pohybovat v rozmezí 0,2 až 0,5 m/s.Proudění vlivem termického vztlaku     Toto proudění se vyskytuje ve vzduchové mezeře v případě bezvětří a je způsobeno velikosti rozdílu ohřátí vzduchu (jejich hustot) v horní a dolní části mezery. Tyto proudy jsou silnější v případě strmější střechy.     Poznámka: V noci (chladnější období dne) může nastat "opačný chod". Tedy vzduch se nasává u hřebene a proudí k okapu.     Rozdíly teplot jsou přímo úměrné zbarvení krytiny a orientace konstrukce ke světovým stranám.     Barva krytiny / Možná teplota na povrchu krytiny - - Černá / 80 až 85°C - - Hnědá / 70 až 80°C - - Červená / 60 až 75°C - - Šedá / 50 až 65°C - - Lesklé krytiny / cca do 50°C.Větrání v prostoru hřebene     Hřeben spojuje vždy minimálně dvě roviny vzduchových mezer - dvě odvětrávané konstrukce. Samotné odvětrání střešní konstrukce bývá prováděno větracími taškami pod hřebenem a hřebenem samotným.     V případě, že je budova orientována sever - jih (střešní roviny), může nastat situace, kdy více zahřátý vlhký vzduch z jižní části objektu se vlivem většího tlaku vzduchu "zatlačí" přes prostor hřebene do chladnějšího vzduchu v odvrácené (severní) části. To způsobí zvýšený přívod vlhkosti pod krytinu (severní strana) a následné navlhnutí dřevěných konstrukcí krovu.     Poznámka: Zvýšené riziko tohoto jevu se může objevit v zimním období, kdy led a sníh znemožní odvětrávání konstrukce.     Tomuto jevu, výše popsanému, lze předcházet použitím svislé přepážky mezi středem hřebenáče a nejvyšším místem tepelné izolace, která rozdělí jednotlivé části ploch střechy na dílčí samostatné celky, které se následně nebudou ovlivňovat.Podmínky správného fungování odvětrání střešní konstrukce z pálených tašek      – větrací otvor u okapu musí být alespoň 0,2% plochy na 1 m okapu, nejméně však 200 cm2,      – větrací otvory u hřebene musí mít plochu alespoň 0,05% příslušné spádové střešní plo-chy při normální délce krokví (do 10 m), nejméně však 50 cm2 na 1 m šířky střechy,       – volný větrací průřez střední části nad pojistnou hydroizolací musí mít minimálně 200 cm2 na 1 m šířky střechy, přičemž výška vzduchové mezery musí být minimálně 2 cm.      U valbových střech nebo střech bez pravoúhlého půdorysu je nutné zajistit, aby účinné větrání bylo prováděno ve všech plochách mezi jednotlivými krokvemi. Ve střeše nebo v prostoru hřebene je tento požadavek naplněn užitím větracích tašek. Také je možno odvětrání zajistit na sucho kladenými hřebenáči.      Pro každý typ krytiny je vyráběna větrací taška s volným průřezem 10 – 15 cm2. Jejich použití se realizuje ve druhé řadě pod hřebenem v počtu 3 – 5 ks/m šířky střechy.      Celý větrací systém můžeme podpořit větranými, na sucho pokládanými hřebenáči, které při užití větracího pásu hřebene nám zajistí větrací průřez do 150 do 200 cm2 na 1 m hřebene.      Hřebenáče připevňujeme k hřebenové lati hřebenovou příchytkou. Výhoda na sucho položeného hřebenáče se projevuje i v životnosti jeho uchycení. (pokud hřebenáč pokládá-me do malty, může se po určité době uvolnit vlivem rozdílné tepelné roztažnosti).      Větrání v prostoru hřebene je možno také zajistit větracími pásy. Větrací pásy hře-bene se od sebe liší zejména ve způsobu těsnění hřebenáčů k taškám. Těsnění je zajištěno kartáčky, nebo profily z PUR, popřípadě s lepícími pásy s kovovou vložkou chráněnou poly-propylenovou textilií. Při použití latí a kontralatí rozměrů 30 x 50 mm zabezpečíme podmínky požadovaného volného průřezu ve středních částech střechy, pokud vzdálenost mezi krokvemi není menší než 70 cm.      V případě řešení větrání konstrukce střechy u okapu je nutné brát na zřetel možnost snížení plochy odvětrání až o 60% v případě užití ochranné větrací mřížky.Podmínky správného fungování odvětrání střešní konstrukce z betonoých tašek U plochy střešní krytiny provedené z velkoformátových tašek postačí na 100 m2, 10 kusů odvětrávacích tašek položených ve druhé řadě pod hřebenem střechy. Hřeben střechy by měl být proveden kladením na sucho. U plochy střešní krytiny z maloformátových tašek postačí do 100 m2 ukládáme do do druhé a třetí řady pod hřebenem cca 25 kusů a dále 25 ks na každých dalších 100 m2. Počet větracích tašek by měl odpovídat potřebnému celkovému prostupu vzduchu (velikost otvorů) za současného kladení hřebene na sucho. Velikost a množství otvorů je závislé také na sklonu střechy. Čím je menší, tím více větracích tašek volíme. V případě nároží a nárož-ních hřebenáčů kladených do malty volíme také větrací tašky podél línie nároží. Hrozí „uvěznění“ vzduchu v prostoru mezi krokvemi a nárožní krokví.

folder_openPřiřazené štítky

Kamenivo pro stavební účely

access_time30.duben 2020personRedakce

Kamenivo, jako nejstarší materiál, je anorganická, zrnitá surovina, přírodního nebo umělého původu do velikosti zrna 125 mm. Ve stavebnictví se tato surovina využívá k výrobě stavebního a dekoračního kamene, betonu, pro silniční a železniční účely atd.Přírodní stavební kamenivoPřírodní stavební kamenivo těžíme v přírodních ložiscích rozpojováním pevných (skalních) a poloskalních vyvřelých hornin, z naplavenin a horských sutí.Stavební kamenivo dělíme podle objemové hmotnosti na:- hutní kamenivo s objemovou hmotností nad 1800 kg/m3- pórovité kamenivo s objemovou hmotností pod 1800 kg/m3Podle způsobu vzniku zrn dělíme kamenivo na:tabulkaTěžené kamenivo.Těžené kamenivo můžeme získávat těžením z přírodních zdrojů:- z naplavenin v řečištích a terasách řek mechanickým nabíráním rýpadla nebo kopáním. Tomuto kamenivu říkáme říční kamenivo a z hlediska jakosti bývá často znečištěno jemnými jílovitými částicemi a organickými zbytky. Z hlediska tvaru jsou vhodné do betonových směsí. (Zaoblené tvary zrn mají menší plochu, než předrcené kamenivo).- ze sutí v horských oblastech. Toto kamenivo vzniká často zřícením a následným rozrušením původních sklaních bloků.Předrcené těžené kamenivoV případě předcení původních větších zrn na menší říkáme, že kamenivo je předcené, pokud předrcená zrna tvoří 40 – 80% celkové hmotnosti původní hmotnosti kameniva.Drcením dosáhneme požadované velikosti kameniva a jednotlivá předcená zrna se vyznačují lomovou - ostrohrannou a části původní – zaoblenou.Drcené kamenivoDrcené kamenivo je takové, které má maximálně 20% původních nedrcených zrn vztažených k celkové hmotnosti kameniva.Zrna jsou ostrohranná s lomovým povrchem. V případě užití v betonové směsi se vyznačují větší spotřebou cementu vlivem větší plochy jednotlivých zrn.Dělení kameniva dle velikosti zrntabulka.Stavební kámenStavební kámen je kámen se zrnem nad 125 mm a jeho využití ve stavebnictví může být po kamenické úpravě jako:- dlažební kostky, obrubníky, haklíky, kostky apod.- obkladové desky, zábradlí, schodišťové stupně- dekorativní kámen, náhrobní desky, sochy apod.Stavební kámen se získává rozpojováním hornin:- ručně na výrobu surových bloků pomocí vrtaček, dlát- trhacími pracemi, ......, clonové odstřely apod

folder_openPřiřazené štítky

Lodžie, balkóny a terasy

access_time30.duben 2020personRedakce

Keramické plochy na balkónech a lodžiích jsou zejména v oblasti nášlapné vrstvy podlahové konstrukce, jejíž základní charakteristikou je odolnost proti mrazu a působení vody. Často dochází k poruchám vlivem špatné kvality kotvení a lepení dlažby k podkladní kon­strukci. Do konstrukce se dostane vlhkost, která při mrazu destruuje plochu dlažby. Proto před pokládkou dlažby v prostorách balkónů a lodžií klademe velký důraz na správnou volbu skladby celé konstrukce.Několik způsobů řešení dlažeb balkónů a lodžiíSkladba podkladní konstrukce:      - Nový beton, popřípadě původní vrstva se upraví flexibilní lepící hmotou tak, aby došlo k vytvoření adhezního můstku.      - Připravíme si kladečský plán a umístění případných dilatací.      - Vnitřní a vnější rohy osadíme ukončovacími a balkónovými profily.Základní způsoby řešení skladeb balkónů:Klasika      - Na vyspádovaný podklad se nalepí bitumenová izolace, která se ukončí na kraji balkónů klasickým oplechováním pro odvod proteklé vody.      - Na styku balkón stěna se nesmí použít oplechování a lepenka je napojena na stěnu přes fabion.      - Na takto připravený podklad položíme drenážní fólii a na ni vybetonujeme 50 mm tlustou vrstvu betonového potěru. Je třeba myslet na dilatace v potěru a to s ohledem na šířku balkónu a také s ohledem na velikost pokládané dlažby. Potěr je samozřejmě nutno vygle­tovat.      - Na okraj balkónu se nalepí (nepřibíjet hřebíky) balkónový okapový profil a to s kompenzačními otvory.      - Na vyzrálý podklad se bez další izolace nalepí pomocí flexibilního lepícího tmele mrazuvzdorná dlažba a zaspáruje se flexibilní spárovací hmotou.Stěrkové izolace      Skladba se stěrkovými izolacemi se používá převážně na menší plochy balkónů. Stěrkové izolace používané do koupelen nejsou většinou vhodné.      - Velmi důležitým faktorem je vyzrálost podkladu, aby se „nezavřela“ vlhkost v podkladu a následně nedocházelo k praskání. Na takový vyspádovaný podklad naneste první vrstvu stěrkové izolace a tu nechte vyschnout.      - Na okraj balkónu nalepíme balkónový okapový profil a do koutů nalepíme „koutovou“ pružnou pásku.      - Na vyzrálou první vrstvu naneseme druhou vrstvu stěrkové hydroizolace. Celková spotře­ba být měla být cca 3 kg/m2. Také druhou vrstvu necháme vyzrát.      - Nalepíme dlažbu a zaspárujeme pružným tmelem. V případě užití silikonu dbát na jeho vhodnost užití (viz abrazivní účinky inertních posypů). Tmelíme styk dlažba – sokl a styk dlažba – balkónový profil, který je položen o 5 – 10 mm před okrajem dlažby.Separačně – izolační fólie      - Na nevyzrálé podklady nebo na větší plochy vždy použijeme separační fólie, které nám nepropustí napětí z podkladu do dlažby. Pod těmito fóliemi se ve spádové vrstvě neprová­dějí dilatační spáry a naopak v dlažbě musí být provedeny. Pomůckou pro určení dilatace může být poměr hloubky balkónu k šířce dilatačního pole maximálně 1,5x.Drenážní fólie      Jedno z užití jsme uvedli v bodě 1. klasika. Ne vždy však musíme lepit a spárovat dlažbu. Například teracové dlaždice lze pokládat do štěrkového lože právě na drenážní fólii, která vykazuje menší odpor k protékání vody než štěrk. Další využití mají tyto fólie v konstruk­cích teras, pod kterými je obytná místnost. Na takovýchto terasách nestačí jedna izolační vrstva pod dlažbou. Právě drenážní fólie je tou druhou – pojistnou hydroizolací. První vrst­va je většinou tvořena stěrkovou, nebo fóliovou hydroizolací.Separační desky      Ve většině případů jsou zhotoveny z extrudovaného polystyrénu v různých tloušťkách. Mohou být z výroby opatřeny z obou stran výztužnou tkaninou nalepenou ve speciální lepící a izolační hmotě. Na trhu jsou také již vyspádované desky se spádem 1,5%. vý­hodou těchto desek je zateplení plochy lodžie – balkónu, avšak jako nevýhodu musíme uvést častější provádění dilatací v dlažbě.Terče      Kladení dlažeb na terče, které mohou být vyrobeny z plastu, gumy, betonu, popřípadě z ji­ného materiálu, se používá pro snadnou opravu spodní izolační vrstvy. Dlaždice musejí mít však dostatečnou pevnost v tahu za ohybu, proto nelze v tomto případě užít klasickou dlažbu. Takovýto balkón se pak chová jako klasická střecha.Lepení přímo do izolace      Jedná se o speciálně vyvinuté hmoty na bázi polyuretanů. Tato technologie se provádí v případě urychlení práce, hlavně při opravách stávajících balkónů. Postup je následující:      - Naneseme tenkou první vrstvu jako hydroizolační      - V druhém kroku vlepíme do tenké vrstvy dlažbu současně s dilatačními profily.

folder_openPřiřazené štítky

Kontrola BOZP na stavbě

access_time01.květen 2020personRedakce

Zajištění proti pádu technickou konstrukcíKontrola způsobu zajištění a rozměrů technickou konstrukcí zda odpovídá povaze prováděných prací      - únosnost konstrukce     - možnost bezpečného průchodu     - vhodnost přístupu na konstrukci v závislosti na četnosti užití     - vhodnost vzhledem k výšce užití     - doba trvání vzhledem k životnosti konstrukce     - možnost evakuace v případě hrozícího nebezpečí     - možnosti rizika pádu při pohybu na pracovních podlaháchKontrola opatření v závislosti na způsobu zajištění a typu konstrukce     - zajištění volných okrajů proti pádu     - kontrola jejich stability vodorovně i svisle     - kontrola přesahu žebříků a napojení na vodorovnou ochranu     - kontrola výšky okopového plechu a výšky madla zábradlí     - kontrola opatření zajištění osob v případě nutnosti odstranění části zábran     - kontrola zpětného osazení zábrany po ukončení pracíKontrola zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky     - kontrola typu zvolených OOPP. musí odpovídat povaze prováděné práce, předpokládaným rizikům, povětrnostní situaci, musí umožnit bezpečný pohyb a pod..     - kontrola stavu při přebírce OOPP (návod k užití a doplnění průvodní dokumentace)     - kontrola pravidelných prohlídek a zkoušek v souladu s průvodní dokumentaci     - kontrola OOPP zaměstnancem. musí se přesvědčit před jejich užitím, že jsou kompletní, provozuschopné a v nezávadném stavuKontrola používání žebříků     - kontrola možnosti použití jiných vhodnějších a bezpečnějších prostředků     - kontrola orientace pracovníka při výstupu a sestupu vzhledem k žebříku     - kontrola způsobu vynášení a snášení břemen včetně jejich hmotnosti     - kontrola množství vystupujících a sestupujících osob po žebříku najednou (maximálně jedna osoba!)     - kontrola přesahu žebříku přes výstupní plochu, pokud je určen k výstupu     - kontrola sklonu žebříku     - kontrola minimálního volného prostoru za příčlí     - kontrola prostoru za patou žebříku     - kontrola stability žebříku při jeho užívání     - kontrola nemožnosti - zabránění podklouznutí     - kontrola minimální bezpečné vzdálenosti pracovníka od horního konce žebříku při práci     - kontrola zajištění pracovníka proti pádu při práci ve výšce nad 5 metrů na žebříku     - kontrola stavu žebříku - prohlídka     - kontrola skutečného stavu a statického výpočtu sbíjených žebříkůKontrola zajištění materiálu a předmětů proti pádu     - kontrola uložení a skladování materiálu a nářadí a pracovních pomůcek (sklouznutí, shození, apod..)     - kontrola vhodnosti užití - uložení drobného materiálu     - kontrola a zabezpečení před přetěžováním nosné konstrukceZajištění pod místem práce ve výšce a v blízkosti jejího okolí     - kontrola zajištění prostoru pod pracovištěm s ohrožením pádu osob nebo předmětů     - kontrola zajištění hrany pádu (zábradlí, apod..)     - kontrola dozoru ohrožených prostor od volného okraje pracoviště (v závislosti na výšce prováděných prací a sklonu pracovní plochy)     - kontrola způsobu zajištění ochrany při práci nad sebouPráce na střeše     - kontrola zajištění proti pádu přes volný okraj     - kontrola zajištění proti sklouznutí po ploše se sklonem více jak 25°     - kontrola zajištění proti propadnutí střešní konstrukci     - kontrola užití OOPP při práci u střech se sklonem více jak 45°     - kontrola zajištění propadnutí, pokud jsou latě krytiny dále od sebe než 25 cm a při možnosti prolomení krytiny     - kontrola provádění oprav a staveb komínových těles z plošin při sklonu pracovní plochy - kryiny více jak 10°Dočasné stavební konstrukce     - kontrola užití dočasných stavebních konstrukcí v návaznosti na účel jejich užití - musí odpovídat průvodní dokumentaci     - kontrola úplnosti a nezávadnosti dokumentace, pokud ta není - musí být zajištěna dodávka dokumentace prostředníctvím odborně způsobilé osoby     - kontrola shody montáže s návodem montáže     - kontrola bezpečného založení dočasné konstrukce     - kontrola stavu dočasné stavební konstrukce vzhledem k práci ve výškách     - kontrola náležitého předání odborně způsobilou osobou - odpovědnou za montáž a převzetí do užíváni     - kontrola označení konstrukce bezpečnostními značkami     - kontrola stavu sbíjených dřevěných žebříků (postranice musí odpovídat doloženému statickému výpočtu)Shazování předmětů a materiálů     - kontrola zabezpečení vstupu osob do ohroženého prostoru     - kontrola zajištění rozstřiku a odrazu materiálu po dopadu     - kontrola opatření k omezení nebo zamezení prašnosti, hluku a ostatních nežádoucích účinků     Poznámka: nelze shazovat předměty bez možnosti určení místa dopadu (lehké desky, ...) a pokud mohou pracovníka strhnout sebou (zaháčení za oblečení, ...)Přerušení práce ve výškách     - kontrola přerušení prací pokud je bouře, déšť, sněží nebo se tvoří námraza, při větru silnějším než 8 m/s na zavěšených plošinách, žebřících nad 5 m, pojízdných lešeních, při závěsu na laně. Kontrola přerušení prací při rychlosti větru 11 m/s v ostatních případech.     - kontrola přerušení prací při viditelnosti menší než 30 m     - kontrola přerušení prací v exteriérech, pokud teplota okolí klesne pod -10°CKrátkodobé práce ve výškách     - kontrola užití OOPPŠkolení zaměstnanců     - kontrola provedení školení pro práci ve výškách nad 1,5 m     - kontrola provedení školení pro práci na žebřících vyšších než 5 m     - kontrola školení - způsobilosti pro montáž a demontáž lešení

folder_openPřiřazené štítky

Zápis o předání a převzetí staveniště

access_time01.květen 2020personRedakce

Objednatel: Název společnosti      IČO: DIČ:      Sídlo společnosti:      Zastoupen: funkce:      Dále jen předávajícíZhotovitel: Název společnosti      IČO: DIČ:      Sídlo společnosti:      Zastoupen: funkce:      Dále jen přebírajícíStavba:      - Název stavby dle schválené projektové dokumentace      - Adresa stavby: Pokud není známa, název přilehlé ulice      - Číslo parcely: Seznam čísel parcel, na kterých se stavba nachází      - Katastrální území: Přpsat z listu vlastnictví      - Hlavní stavbyvedoucí zhotovitele: jméno, kontaktní telefon      - Stavební dozor objednatele: jméno, kontaktní telefon     - Číslo stavebního povolení:      - Vydané: název úřadu, který povolení vydal      - Právní moc nabyta dne :     - Smlouva o dílo číslo:      - Podepsaná dne:Předmět díla:      - Text popisu prováděné práceÚdaje o předané projektové dokumentaci:      - Název:      - Odpovědný projektant:      - Datum vydání projektové dokumentace:      - Seznam výkresů projektové dokumentace včetně případných revizí.Zařízení staveniště:      - Seznam a počty buněk, strojů apod.., popis způsobu ohraničení staveniště      - Údaje o přístupové komunikaci:      - Údaje o způsobu střežení staveniště:      - Datum a způsob vyklizení zařizení staveniště:Geodezie:      - Údaje o umístění výškových bodů:      - Údaje o umístění směrových bodů      - Předání dokumentace – bodového pole stavby: ANO NEMédia, inženýrské sítě:      - Údaje o způsobu zajištěni pitné vody:      - Údaje o způsobu zajištění studené užitkové vody a teplé užitkové vody:      - Údaje o způsobu zajištění přístupu ke zdroji elektrické energie (staveništní)      - Údaje o způsobu zajištění napojení na dešťovou kanalizaci:      - Údaje o napojení na splaškovou kanalizaci:      - Údaje o napojení na ostatní sítě. (datové, atd..):      - Údaje o vytýčení umístění stávajících sítí a informace o jejich bezpečnost-ních pásmech:Ekologie stavby      - Údaje o umístění shromažďovacích nádob na odpad:      - Údaje o oprávněné osobě s právem nakládat s odpady:      - Údaje o odpadech: (katalogová čísla, atd..)      - Údaje o způsobu a místu zneškodnění odpadů na staveništi: (pokud se jed-ná o pálení dřevin, tuhnutí a tvrdnutí zbytkových betonů, atd..)Skladování hmot      - Popis místa a kapacity deponií, zemníků a způsobu dopravy na pracoviště:      - Stručný seznam druhu skladovaných hmot, včetně popisu případné nutnosti ochrany proti povětrnostním vlivům.Bezpečnost práce:      - Seznam příloh tohoto zápisu s tématikou BOZP, PO.      - Seznam a popis způsobu zajištění práce v bezpečnostních pásmech a při práci nad sebou.      - Prohlášení zhotovitele, že pracovníky seznámil se zásadami první pomoci.Prohlášení stavebníka a objednatele:      - Prohlášení, že staveniště je prosté práv třetích osob      - Prohlášení o platnosti stavebního povolení      - Prohlášení zhotovitele o dodržování právních předpisů ČR v oblastech BOZP, PO, ŽP a platných technických norem.Předání a převzetí: Objednatel: (datum a podpis)Zhotovitel: (datum a podpis)

folder_openPřiřazené štítky

Plán nakládání s odpady

access_time01.květen 2020personRedakce

Cílem plánu je stanovit souhrn zásad a pravidel pro nakládání s odpady a stanovení jejich identifikace v jednotlivých etapách realizace stavby. Plán odpadového hospodářství na stavbě bude dle konkrétních dílčích podmínek postupně doplňován a upřesňován. Po ukončení každé etapy stavby proběhne porovnání tohoto plánu se skutečným stavem, či potřebou.     Plán navrhuje způsob a umístění shromažďování odpadů vzniklých na stavbě a stanovuje postup při jeho nakládání, zneškodňování a evidence. Plán se vztahuje ke všem vzniklým odpadům všech dodavatelů a poddodavatelů díla, pokud se smluvní partneři v rámci oboustranně schválené smlouvy nedohodli jinak.Pojmy, definice, zkratky     Odpad – odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č.: 1 zákona o odpadech.     Nakládání s odpady – je jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění a přeprava. Dále úprava, skladování, využívání a odstraňování. V období realizace stavebního díla bude v prostoru zařízení staveniště vyčleněna plocha pro shromažďování tříděného odpadu.     Nebezpečný odpad – je odpad uvedený v seznamu nebezpečných odpadů, popřípadě jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu, nebo více nebezpečných vlastností. Viz. Příloha č.: 2 zákona o odpadech.     Shromažďování odpadů – je krátkodobé soustředění (shromažďování) jednotlivých odpadů v místě jejich vzniku před jejich dalším nakládáním.     Shromaždiště odpadu – je vyčleněna plocha, nebo shromaždovací nádoba, ve které se provádí shromažďování odpadů.     Skladování odpadů – je umístění odpadů ve shromažďovacích nádobách po přechodnou dobu před odebráním odpadu oprávněnou osobou.     Oprávněna osoba – je osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle Zákona o odpadech nebo jiných zvláštních předpisů.     Odpadový hospodář – je osoba stanovená původcem odpadu odpovídající za zajištění odborného nakládání se vzniklými odpady na stavbě.Základní povinnosti původce odpadu:     - Každý má během své činnosti na staveništi povinnost předcházet vzniku odpadů a případně omezovat jejich množství. V případě vzniku nebezpečného odpadu musí eliminovat jeho nebezpečné vlastnosti.     - Každý je povinen v rámci své činnosti nebo v rozsahu své působnosti, v mezích daných právními normami, přednostně využít odpad před jeho odstraněním tak, že materiálové využití má přednost před jiným využitím. Uložit na skládku lze pouze takové odpady, u nichž je jiný způsob odstranění nedostupný, nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí, popřípadě pro lidské zdraví.     - S nebezpečnými odpady lze nakládat pouze způsobem vymezeným v zákoně o odpadech a v prováděcích předpisech.     - Původce odpadů musí zajistit jejich zařazení do příslušné kategorie, stanovené v katalogu odpadů. Původce odpadu je povinen zjistit, zda osoba přebírající shromážděný odpad je k této činnosti oprávněna.     - Původce odpadu musí vést průběžnou evidenci o odpadech a o dalším způsobu nakládání s nimi. Podávat zprávy o této evidenci příslušným orgánům státní zprávy v rozsahu stanoveném v Zákonu o odpadech a předpisech následujících.     - S nebezpečným odpadem smí původce nakládat pouze na základě souhlasného stanoviska příslušného úřadu.     - Pro shromažďování nebezpečných a ostatních odpadů zajistí původce oddělené prostory a nádoby v rámci zařízení staveniště.     - Nádoby určené pro shromažďování nebezpečného odpadu musí být opatřeny popisem a označením. Umístění shromažďovacích nádob musí být tak, aby byly chráněné proti poškození a povětrnostními vlivy. Nebezpečné odpady mezi sebou nesmí být shromažďovány a ukládány tak, aby byla způsobena jejich vzájemná reakce.      - Skladovací prostory jednotlivých druhů nebezpečných odpadů musí být vzájemně oddělené a zajištěny proti jejich úniku do okolí.      - Každý pracovník na staveništi musí být seznámen s tímto plánem prokazatelnou formou.Shromažďování odpadů     Shromažďování odpadů bude probíhat na shromaždišti odpadu v areálu staveniště, které bude společné pro všechny účastníky stavby. Pro samotné shromažďování odpadů budou v místech jejich vzniku umístěny shromažďovací nádoby (kontejnéry, koše, pytle apod.) s rozlišovacími znaky. Shromaždiště stavby bude náležitě označeno (popis, barva, rozlišovací znaky, grafika nebezpečných vlastností apod. ) a ke každému druhu odpadu bude vystaven identifikační list nebezpečného odpadu.     Ukládání a shromažďování vzniklého odpadů na jiná místa, než jsou určena, je zakázáno. Zakázáno je také shromažďování různých druhů odpadů na jednom místě z důvodů jejich nežádoucího mísení. Přípustné je pouze shromažďování odpadů, na shodném místě, které budou následně odstraňovány stejným způsobem.     Shromažďovací nádoby budou, po jejich naplnění, popřípadě v pevně stanovených termínech, vyprazdňovány oprávněnou osobou a o každém vyprázdnění bude vystaven doklad o předání. Za sledování této činnosti je odpovědný odpadový hospodář.     Kapalný a kašovitý odpad bude ukládán pouze do shromažďovací nádoby ve skladu nebezpečných odpadů.Třídění odpadů     Každý pracovník je povinen třídit vzniklý odpad již na místě jeho vzniku, tak aby byly ukládány zvlášť nebezpečný odpad, ostatní odpad a kapalný odpad.Evidence odpadů     Každý odpad produkovaný původcem odpadů bude zaznamenán v registru odpadů stavby a každý jeho pohyb bude zaznamenán. Revize registru odpadů stavby bude prováděna minimálně 1x ročně nebo při každé změně užité technologie výstavby.     Za vedení evidence všech odpadů vznikajících na stavbě odpovídá odpadový hospodář.Průběžná evidence odpadů     Průběžnou evidenci vede každý původce odpadů. Pro každý druh odpadu se vede evidence samostatně a archivace evidence bude v sídle společnosti po dobu minimálně 5 let.Evidence při přepravě nebezpečných odpadů     Při přepravě nebezpečného odpadu jsou původce a oprávněná osoba – příjemce povinni vyplnit Evidenční list přepravy nebezpečného odpadu. Toto se nevztahuje na vnitrostaveništní dopravu od místa vzniku odpadu do místa jeho uskladnění.     Evidenci o přepravě vede odpadový hospodář, který je také odpovědný za odeslání kopie evidenčního listu nebezpečného odpadu do 10-ti dnů místně příslušnému úřadu.Souhrnné roční hlášení o nakládání s odpady     Souhrnné roční hlášení o nakládání s odpady vypracovává původce odpadů v případě, že nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů, nebo více než 50 tun ostatních odpadů za kalendářní rok a následně do 15. února předává úplné hlášení o druzích a množstvích produkovaných odpadů za předchozí rok a nakládání s nimi. Souhrnné hlášení se podává na příslušný úřad – referát životního prostředí.Skladování odpadů     Shromaždiště odpadů - sklad nebezpečných odpadů bude zabezpečen proti vyplavení, požáru a bude oddělen od místa skladování ostatních odpadů. Jednotlivé nebezpečné odpady budou ve skladu NO odděleny separovaně v příslušných nádobách na nebezpečný odpad. Skladování nebezpečných odpadů vzniklých na staveništi mimo sklad NO je přísně zakázáno. Přeprava nebezpečných odpadů ze skladu NO k místu jeho zneškodnění smí provádět pouze oprávněna osoba. Oprávněná osoba zajišťuje také jeho naložení. Každý druh nebezpečného odpadu bude označen dle zásad shromažďování odpadů. Sklad nebezpečných odpadů bude umístěn v areálu zařízení staveniště.     Technické vybavení shromaždiště nebezpečného odpadu bude obsahovat absorpční činidla a 5 ks 200 l ocelových sudů.Shromažďovací prostředky v rámci stavby:     - kontejnér na komunální odpad 1 ks – 110 litrů     - sklad NO (kovový uzamykatelný kontejnér)     - nádoba na nebezpečný odpad – nechlorované hydraulické oleje 1 ks – sklad NO     - apod.Ostatní ustanovení     Shromažďovací nádoby na ostatní odpad budou po svém zaplnění odvážený k jejich likvidaci oprávněnou osobou. Nádoby s domovním odpadem budou vyváženy pravidelně ve smluvených termínech svozem komunálního odpadu.     V areálu staveniště je zakázána jakákoliv úprava a odstraňování odpadů s vyjímkou vytěžené zeminy určené k dalšímu využití v rámci stavby.     Veškerý vzniklý odpad je v majetku původce odpadů až do doby předání k odvozu a zpracování oprávněnou osobou.Registr osob:     Odpadový hospodář:                                       __________ dne: __________     Oprávněná osoba:                                           __________ dne: __________     Plán odpadového hospodářství zpracoval: __________ dne: __________

folder_openPřiřazené štítky

Identifikační list nebezpečného odpadu

access_time01.květen 2020personRedakce

Název odpadu dle katalogu odpadů:Kód odpadu dle katalogu odpadu:Kód odpadu dle ADR nebo COTIF:Původce odpadu:- - Název společnosti:- - Adresa společnosti:- - IČ., DIČ:- - Tel. / fax:- - e-mail:Osoba oprávněná jednat jménem původce odpadu:Nebezpečné vlastnosti odpadu: ...toxicita, hořlavost ... Fyzikální a mechanické vlastnosti odpadu: Bezpečnostní opatření při manipulaci, skladování a přepravě odpadu:- Technická opatření:- - Popis jak skladovat:- - Popis kde skladovat:- - Seznam zakázaných činností:- Osobní ochranné pomůcky:- - Popis co chráníme:- - Popis jak a čím chráníme:- Zabezpečení proti vzniku požáru:- - Nakládat s odpadem v souvislosti s předpisy PO.- - Popis jaký hasící prostředek užijeme v případě požáru:Opatření při havárii, požáru nebo nehodě- Lokalizace: Při rozsypání materiálu shromaždit na jedno místo, Zabranění úniku látky do kanalizace, apod..První pomoc:- První pomoc při zasažení očí:- První pomoc při zasažení pokožky:- První pomoc po požití látky:- První pomoc při vdechnutí:Důležitá telefonní čísla:- Hasiči:- První pomoc:- PolicieOstatní údaje:- Toxikologické údaje:- Ekologické údaje:- Ostatní údaje:.Za správnost tohoto identifikačního listu odpovídá:V ............................................... dne:Podpis odpovědné osoby:

folder_openPřiřazené štítky

Úprava legislativy nájemního bydlení

access_time02.květen 2020personRedakce

Poslanecká sněmovna zamítla senátní návrh úprav novely Občanského zákoníku v oblasti nájemního bydlení. Prezidentovi k podpisu tak poslala vlastní verzi úpravy, která zrovnoprávňuje vztahy mezi nájemníky a pronajímateli a pomůže ve sporech o určení výše nájemného.„Přijetím novely končí v naší zemi více než půl století regulace nájemního bydlení. A nejbližší doba ukáže, že nejvíce na změněné situaci vydělají slušní nájemníci,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Novela bude účinná ve třech etapách a to v přímé návaznosti na rozdílný konec regulace předpokládaný zákonem 107/2006 Sb.. Klíčová ustanovení paragrafu § 696 Občanského zákoníku, která upravují způsob jednání o výši nájemného, budou účinná ihned po publikaci ve Sbírce zákonů. Budou účinná pro všechny byty, u nichž k 31. prosinci 2010 skončila platnost zákona č. 107/2006 Sb.Zbývající část novely Občanského zákoníku nabude účinnosti 6 měsíců po zveřejnění ve Sbírce zákonů. Třetí a závěrečná etapa pak nastane k 1. lednu 2013, kdy nabude účinnosti ustanovení již zmíněného paragrafu § 696 Občanského zákoníku u bytů, kterým k 31. prosinci 2012 skončí platnost zákona č.107/2006 Sb.Vedle způsobu jednání o výši nájemného novela například nově upravuje situaci po smrti nájemce včetně zvláštní ochrany pozůstalých nezletilých dětí a seniorů nebo problematiku služebních bytů. Posiluje vzájemnou informovanost mezi pronajímatelem a nájemníkem nebo zjednodušuje režim skládání kaucí.Postup při jednání o výši nájmu dle novely Občanského zákoníku (§ 696)1. Pokud dosud nedošlo k dohodě o výši nájemného je nutné před případným obrácením se na soud realizovat pokus o dohodu o výši nájemného. Ten je v zákoníku popsán. Návrh může předat druhé straně jak pronajímatel tak nájemník. Nyní je už podmínkou písemná forma. Pokud jej druhá strana přijme, nová výše nájemného začne platit od třetího měsíce po doručení původního návrhu. Pro přijetí návrhu je opět vyžadována písemná forma.2. Teprve pokud není tento pokus o dohodu úspěšný, může být nájemné stanoveno soudem. Pokud tedy navrhovatel (pronajímatel nebo nájemník) ve lhůtě dvou měsíců neobdrží souhlas s navrženou změnou nájemného od druhé strany může se ve lhůtě dalších tří měsíců obrátit na soud.3. Podání na soud musí mít podobu žaloby na určení nájemného. Soud stanoví nájemné v místě a čase obvyklé, a to zpětně k datu podání návrhu soudu. Soud tedy nerozsuzuje spor dvou představ o výši nájemného, ale hledá údaj, který odpovídá místnímu trhu.

folder_openPřiřazené štítky

Podlahové topení - mokré nebo suché?

access_time17.květen 2020personRedakce

Podlahové vytápení má ideální vlastnosti pro rozvod tepla. V budoucnu se na něj bude orientovat stále více domácností. Jaké možnost existují? Čtěte dále...Podlahové vytápění funguje na principu pozvolného sálání tepla, nejprve tak dochází k ohřátí podlahy a následného vytopení vzduchu v místnosti. Toto vytápění s sebou přináší plno výhod, jako například – při ohřevu nedochází k víření vzduchu, což je důležité, pokud máme doma alergika. Dalším plusem je skutečnost, že nejteplejším místem se stává podlaha, naopak teplota kolem hlavy je nižší – tak jak to má být dle lékařských doporučení. Plno z nás také ocení ekonomické hledisko, kdy na rozdíl od bodového zdroje tepla (radiátoru), který je nutno roztopit na vysokou teplotu, aby byla v pokoji zajištěna požadovaná tepelná pohoda, podlahové vytápění nám toto zajistí při mnohem nižších teplotách. Další výhodou je také nepřítomnost radiátorů.Podlahové teplovodní vytápění tvoří plastové trubky, tyto nahrazují trubky kovové, které byly a jsou často kritizovány pro své špatné chemické vlastnosti. V těchto trubkách pak koluje teplá voda, která předává teplo do místnosti. Na podlahové krytiny nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky, pouze musí zvládat teplotu kolem 50 C. Ideální je keramická dlažba, PVC, kletovaný beton, ale také laminát a dřevěné vlysy. Koberce se doporučují do tloušťky jednoho centimetru. Důležitým prvkem celého systému podlahového teplovodního vytápění je samotné otopné zařízení (kotel). Často je snahou lidí kombinovat podlahové topení s tím klasickým. Problém je ale v tom, že voda v radiátorech dosahuje teploty až 80 °C, voda v trubkách podlahového vytápění asi jen 40 °C. Situace se tak většinou řeší rozdělovačem s regulací nebo napojením podlahového topení na vlastní zdroj, jako kondenzační plynový kotel, elektrokotel nebo tepelné čerpadlo.Podlahové topení se dělí dle způsobu provedení na dva typy, na mokrý a na suchý.Mokré provedeníV případě mokrého procesu jsou topné trubky uloženy ve spirále nebo meandru do betonové vrstvy. Účinnost topení zvyšuje reflexní fólie, která odráží teplo do pokoje a zabraňuje tak úniku tepla do jiného směru než požadované místnosti. Podlaha je pak vždy řešena jako plovoucí, v případě podlahy o větší ploše je systém rozdělen na samostatné okruhy.  Nevýhodou mokrého způsobu je nutné čekání kvůli zrání betonu a velmi komplikovaná případná rekonstrukce.Suché provedeníTyto problémy pak zčásti řeší tzv. suchý systém. Tento se skládá z polystyrénových desek, na jejichž vrchní straně je hliníková fólie sloužící k upevnění trubek svorkami a rozvodu tepla. Topná trubka je potom uložena v drážkách s rozestupem 12,5 nebo 25 cm. Při suchém provedení již není nutná přestávka kvůli zrání betonu. Velmi vhodným doplňkem obou zařízení je kvalitní regulace. Ta upravuje výkonnost podlahového vytápění v závislosti na teplotě nebo nestaveném režimu. Velmi příjemná je potom možnost využití časového spínače, kdy se můžeme každé ráno probudit do příjemně vytopené místnosti.

folder_openPřiřazené štítky