Výsledky vyhledávání v sekci Zahrada na dotaz      údaje umístění

Zahradní pergola

access_time12.duben 2020personRedakce

Snad každý chatař či chalupář si chce časem vybudovat klidné místo pro odpočinek a na posazení s rodinou nebo přáteli.Dříve nebo později začne uvažovat o stavbě pergoly, která je poměrně snadným projektem a lze ji postavit svépomocí. Zde můžeme umístit stůl a židle, lavice. Můžeme pod ní také situovat zahradní krb. Můžeme pergolu zastřešit a nebát se tak nepřízně počasí.Pergoly mohou být malé i velké, jednoduché i složité, masivní i odlehčené konstrukce. Často u nich končí zahradní chodník, může jimi však i procházet. Patří mezi významné zahradní prvky. Tím citlivěji je třeba hledat místo, kam je postavit. A postaveny musí být také dobře. Výběr vhodného místa pro pergolu Jakýkoli zahradní prvek může vypadat rušivě a násilně, pokud ho umístíme na nevhodné místo. V otevřené zahradě ale i jako součásti stěny objektu si proto musíme dát pozor, kam pergolu postavíme.Připomeňme si nejdůležitější principy stavby:Pergola se obvykle staví tak, aby nás přilákala do zajímavého zákoutí zahrady nebo jí chceme dotvořit charakter objektu. Umístění stavby by nám mělo nabídnout jiný zajímavý pohled na zahradní přírodu nebo nás zvát do prostoru, který je výjimečný třeba svým účelem − je zde zahradní krb apod.Pravoúhlé konstrukce prodlužují pohled a rámují jednotlivé výhledy, zakřivený tvar spíše stavbu důmyslně skryje v zeleni. • Pergola dobře porostlá rostlinami, třeba převislými růžemi, působí vzdušně, barevně. Pergola bez popinavých rostlin vynikne jako dřevěná stavba, pěkně postavená ozdobí zahradu podobně jako sochy v parku.Pergola přiléhající ke zdi se stává elegantním přechodem z vnitřního prostoru do vnějšího, zvlášť pokud je v harmonii se stylem domu.Pergola může také stínit terasu a vytvořit tak intimní prostor k venkovnímu posezení i prostor pro společné stolování.Z jakého materiálu stavímeKe stavbě velké, pevné, samostatně stojící pergoly lze použít cihlové nebo kamenné sloupy, aby dobře udržely těžké dřevěné překladové trámy. Střední a menší stavby se hodí stavět ze dřevěných sloupků, trámků a nosníků (vazníků). Dobré je používat týž druh dřeva. Z jehličnanů se hodí víc borovice a modřín než smrk. Hrubě tesané hranoly jsou dobrou volbou k selskému stavení a do venkovských zahrad. Do lesního prostředí můžeme použít i kulaté kmeny, dokonce s kůrou. Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit.

folder_openPřiřazené štítky

Suchá kamenná zídka

access_time12.duben 2020personRedakce

Každý chalupář nebo chatař si chced vybudovat příjemné místo u svého objektu, které mu bude sloužit pro odpočinek,okrasu nebo zpevní terénní nerovnost. K tomu to účelu mu múže sloužit stavba suché zídky.Ta může být zabudována např. do svahu, čímž plní opěrnou a vyrovnávací funkci. Suchou zídku však také můžeme vystavět i v otevřeném prostoru, kde nám bude sloužit i k ohrazení určitého vybraného prostoru a jeho zkultivování . Kameny na zídku bychom měli použít ty, které se vyskytují v okolí Vaší nemovitosti. Je to přirozenější a vizuálně tak nenarušujeme prostředí. Aby byla postavená zídka stabilní, musí být půda pod jejími základy pevná. Když tedy začneme navážet čerstvou zeminu, musíme ji před započetím stavby udusat tak, aby si později nesedala.Stavíme-li zídku proti svahu, můžeme vysypat štěrkem i prostor mezi svahem a budoucí zídkou. Základy kopeme ve sklonu cca 15 až 20 % proti svahu, aby zídka dobře držela a také kvalitně plnila svoji podpěrnou funkci vybrané části svahu. Cca u 1 m šířky zdi počítáme, že bude na straně svahu posazena o 15 až 20 cm hlouběji. Pro vysokou zídku je třeba vybudovat betonové mrazuvzdorné základy, a to do hloubky až 80 cm. Při hloubení nezapomeňte na dodržení minimálně desetiprocentního sklonu ke svahu. Pro první vrstvu zídky použijeme velké, ploché kameny, které dobře zapadnou do štěrkového lůžka. Každá další vrstva by měla být svázána kameny, kterým říkáme vazáky. Ty provážou a zpevní vrstvu kamenů pod nimi. Pokládáme je tak, aby ležely na celé ploše zdi a také zezadu zasahovaly do země. Aby byla zídka pevná a vydržela řadu let, musí do sebe jednotlivé kameny dobře zapadat. K jejich opracování budeme potřebovat např. perlík, paličku a špičatý nebo plochý sekáč. Prostory mezi jednotlivými vrstvami, tj. horizontální i vertikální, vyplníme zeminou nebo jílem. Tak bude zeď pevnější a protékající dešťová voda ji nebude vyplavovat. Ve škvírách se budou usazovat a růst rostliny, které pro ozdobu zasadíme. Pokud chceme nechat osázení zcela na přírodě,tak počkejte, až se ve škvírách rostliny samy rozrostou. Při půdorysu a velikosti vč.umístění zídky je jen na Vás jak se rozhodnete a jakou představu si zvolíte. Zídku či její bezprostřední okolí pak můžete doplnit např. lavičkou , květináči nebo dalšími nápady.

folder_openPřiřazené štítky

Stavba vlastního (umělého) potůčku

access_time12.duben 2020personRedakce

Majitel chalupy nebo chaty si vždy při dobudování své nemovitosti přeje ji nečím ozvláštnit. Jednou z takových možností je vybudování vlastního kousku potoka,který bude protékat kusem zahrady.Dnes je to vcelku snadné a věřte, že poslouchat zurčení potůčku na své zahradě patří k příjemným záležitostem. Takovou věc jako je stavba vlastního potůčku, můžete poměrně snadno vyřešit s pomocí malého čerpadla a "pár" kamenů a trochy fyzické práce. My Vám v další části článku dáme návod jak na to. Nejprve si promyslíme, kde /v které části zahrady/ chceme potok mít. Promyslíme jeho délku, zákruty, spád a případný vodopád. Potom si na určené místě vytyčíme tvar /zákruty a přepady/, hloubku a šířku koryta. Na těchto parametrech nám závisí rychlost toku. Širším korytem teče voda pomaleji a naopak. Potom vezmeme do ruky krumpáč a vyznačené koryto postupně vykopeme. Část hlíny později použijeme za zakrytí přečnívající folie. Na konci vykopaného koryta si postavíme záchytnou jímku v podobě malého jezírka nebo jakéhosi trativodu. Toto místo by mělo by být dostatečně velké, aby nám v případě zastavení čerpadla absorbovalo veškerou oběhovou vodu z potoka. Z této jímky se pak bude voda čerpadlem pohánět k umělému prameni. Tato část její cesty však zůstane skryta v zemi vedle koryta potoka. Umělý pramen podle vlastní fantazie stylizujeme např. do podoby studánky, kamenného koryta nebo i kašny s výtokem vody či vodopádu.Hloubka potoka Úplně nám postačí hloubka koryta kolem dvaceti pěti až 35 cm, optimální šířka je nejméně 50 až 60cm/i více/. Voda se může na několika místech zastavit např. v "odpočívacích" tůňkách, které nám umožní pěstování některých druhů vodních rostlin a zkrášlí nám celou stavbu. Efektní jsou rovněž např. malé ostrůvky.Kaskády Koryto pro potůček se stejně jako jezírko jednoduše vystele trvanlivou silnější fólií, jejíž okraje zasunete do mírně vyzdvižených břehů, které musí sahat dostatečně vysoko, aby nám voda neunikala. Na fólii položte přiměřenou vrstvu hrubého říčního písku a např. oblázků, či menších kamenů - pod folii můžete přidat ještě vrstvičkou zeminy pro rostliny. Lze tak vybudovat koryto potoka kaskádovitého i meandrujícího, volně a klidně plynoucího , nebo třeba divoce zurčícího. Ten však vyžaduje více svažitý terén se sklonem kolem 18-20%. Kaskádovitý potok je také mnohem náročnější na stavbu, je nejprve třeba vybudovat opěrné zídky a okolí potoku zpevnit a izolovat. To je již práce pro stavební firmu spolupracující se zahradním architektem.Kameny v potoce Pomalu tekoucí potůček nás jistě velmi uklidňuje. Proto do jeho toku zkusíme umístit několik vyčnívajících oblázků či kamenů, které nám rozvlní jeho hladinu a také zvýrazní třpyt pohybující se vody. Používejte spíše místní kameny.Vodopád Každý vodopád je hříčkou přírody a přitahuje naši pozornost jak opticky, tak i akusticky. Měl by směřovat ze zúžených částí zahrady, do jejích širších a otevřenějších partií. Platí obecné pravidlo, že čím menší zahrada, tím menší a nižší vodopád. V průměrně velké zahradě je minimální velikost cca 40cm a maximální cca 1,5 m. Pokud to jde, umístíme ho do výše do pohledu očí.Umístění potoka Potok nám může zahradu fyzicky i opticky propojit nebo také rozdělit. Předem si proto dobře ujasněte, jak velký potůček Vaše zahrada snese a zda má být samostatný nebo napojený na jedno či více jezírek nebo vodních zátiší. Kromě své okrasné funkce může potok plnit i funkci čistící, kdy pomáhá dočišťovat jezírko nebo tzv. samočisticí bazén. Zákruty potůčku by se vždy měly stáčet k domu či k té části zahrady, kde budeme trávit většinu času a kde na něj také budeme mít dobrý výhled při posezení. Při budování jeho vodoteče musíte zohlednit samozřejmně i technické faktory, jako je přívod energie čerpadlu či osvětlení, umístění osvětlení, umístění případné lávky či mostku. Vodní plocha Vašeho potůčku i s tůňkami by rozhodně neměla zaujímat více nežli čtvrtinu Vaší zahrady. Jestliže chcete, aby potůček dobře zapadal do kontextu Vaší zahrady, měli byste např. vybudovat podél jeho toku cestičku, která Vám navodí pocit kontaktu s vodouČerpadlo Nakolik bude voda v potůčku slyšet, závisí samozřejmně na výkonu zvoleného čerpadla a na reliéfu vodoteče. Pro zajištění dobrého průtoku potůčku a případných vodních kaskád jsou velmi vhodná ponorná čerpadla, která se nainstalují pod vodní hladinu. Dopravují nám větší objem vody o menším tlaku a nevadí jim ani případné drobné či kalové nečistoty. Dopravní výška ponorných čerpadel využívaných v zahradách se pohybuje od 4 do 20 m vodního sloupce a měla by zvládnout až padesát litrů vody za minutu. Břehy potoka V tůňkách a na březích klidnějších našeho umělého potoka je možné pěstovat stejné rostliny, jako např. u zahradních jezírek. Na olemování břehů potůčku se hodí především vlhkomilné půdo-pokryvné trvalky, mechy a vlhkomilné trávy. Výběr již necháme na Vás. Břehy potůčku lze zdůraznit výsadbou několika keřů . Vidíte sami,že takováto stavba není nijak náročná a to ani finančně. Záleží jen na naší fantazii a pracovitosti. Zkuste se například nejdříve někde na nějaký takový umělý potok pro Vaši inspiraci podívat a potom stavějte. Ke stavbě nepotřebujete žádné stavební povolení. Přjeme mák krásný pocit z dobře vykonané práce a nádherný pohled na zurčící vodu či padající vodopád.

folder_openPřiřazené štítky

Využití dešťové vody na zahradě

access_time16.duben 2020personRedakce

Voda je dnes drahá a každý chalupář přemýšlí, jak ušetřit za vodu, kterou nutně při provozu objektu spotřebuje. Řešení není složité ale stejně je potřeba provést vstupní investici a rozhodnout se účelně jakým způsobem. Prostě za vodu z vodovodu se platí, zatímco dešťová voda je zadarmo. Pít se sice nedá, ale hodí se např. na splachování WC, praní nebo zalévání. Jak zachytávat a využívat srážkovou vodu? Jak vybrat vhodný zásobník dešťové vody a jak ji uchovat co nejdéle kvalitní? Voda je nezbytnou součástí lidského života.Bez pitné vody člověk nepřežije. Kvalitní vodou často plýtváme, přitom zde existuje ekonomická a ekologická možnost využití dešťové vody. Jaké jsou možnosti využití srážkové vody? Průměrná spotřeba pitné vody dnes na jednoho obyvatele přesahuje cca 100 litrů denně. Na přibližně 50 % této spotřeby není nutné používat kvalitní pitnou vodu, ale stačilo by používat vodu dešťovou. Dešťová voda se výborně hodí například na zavlažování rostlin. Dešťová voda je totiž chudá na soli, a proto nedochází k zasolování půdy. Navíc neobsahuje chlor. Kromě toho je pitná voda příliš cenná na to, abychom s ní zalévali zahradu. Velmi výhodné je proto využívat zachycenou srážkovou vodu jako užitkovou vodu i na praní, a to zejména v oblastech, kde je jiná dostupná voda (podzemní nebo i upravená) příliš tvrdá nebo obsahuje vyšší podíl železa, manganu apod.Dešťová voda je měkká a podstatně lépe rozpouští prací prášky, čímž sníží jejich spotřebu, nemá tendence se usazovat a tvořit vodní kámen, a proto není nutné používat drahé změkčovače. Úspory se tak neprojeví pouze ve spotřebě vody, ale také ve snížení spotřeby pracích prášků a opotřebení pračky. Můžeme se však setkat s názory, že využití dešťové může ohrozit zdraví. Jeden z výzkumů ale zjistil, že počet bakteriálních zárodků v prádle vypraném v dešťové vodě byl srovnatelný s výsledky u prádla vypraného v pitné vodě. Množství bakteriálních zárodků není ani tolik závislé na kvalitě vody, ale spíše na míře znečištění špinavého prádla. Splachování WC patří společně se sprchováním k největším konzumentům vody v domácnosti. Využití dešťové vody pro splachování WC má hned dvě výhody: šetříte kvalitní vodu, a jelikož je srážková voda měkká, nedochází ke zbytečnému usazování vodního kamene.  Dešťovou vodu můžeme použít také při údržbě a úklidu. Skvěle se hodí například na mytí aut nebo vytírání podlahy. Ve všech těchto případech je zapotřebí velké množství vody a je ekonomicky i ekologicky výhodné použít dešťovou vodu namísto pitné. K udržení hygieny zachycené vody a v konečném důsledku i k snadnějšímu procesu čištění pochopitelně přispívá, pokud je dešťová voda uskladněna na chladném místě a není vystavena přímému slunečnímu záření. Především u nových nebo rekonstruovaných objektů se doporučuje umístit cisternu nebo zásobník v zemi. Nádrže na povrchu terénu jsou většinou levnější, jsou však vystaveny vlivu kolísání teplot, světla a eventuelnímu znečištění.Z hygienických důvodů není vhodné skladovat odpadní vodu v zachycovací nádrži příliš dlouho. Pokud jste mimo domov a odpadní vodu nespotřebujete, raději zachycovací nádrž vyprázdněte. Nezapomeňte v tomto případě i na vyčištění přívodního potrubí. Chceme-li používat dešťovou vodu především na zahradě na zalévání nebo na mytí auta, postačí systém bez speciální filtrace vody. Zabezpečte pouze, aby do akumulační nádrže nebylo splavováno listí a další větší nečistoty, které by nádrž zanášely. V současnosti existuje několik firem, které vyrábějí příslušenství k využívání dešťových vod. Je možné vybírat z široké nabídky akumulačních nádrží, filtračních zařízení, čerpadel i řídících jednotek. Zařízení je možné koupit i jako komplet. Jeho cena začíná přibližně na 20 000 Kč.Zásobník dešťové vody může tedy být nadzemní nebo podzemní. Umístění nádrží ve sklepech se nedoporučuje kvůli vyšším teplotám a případnému světlu. Objem zásobníku se řídí velikostí střešní plochy nebo předpokládané spotřebě dešťových vod (vždy se volí menší z obou objemů). Nádrž je vybavena přítokem a bezpečnostním přepadem. Materiálové provedení nádrže se odvíjí od její velikosti a umístění. Používají se nádrže plastové, betonové, sklolaminátové či ocelové. Je-li k dispozici dostatek manipulačního prostoru, vycházejí cenově nejpřijatelněji monolitické betonové jímky. Vybrat nádrž správné velikosti je důležité jak z hlediska jejího maximálního využití, tak z důvodů provozních (například vyrovnané plnění a čerpání). Příliš velké zásobníky dešťové vody zvyšují možnost rychlejšího rozmnožení choroboplodných zárodků a tím i znečištění vody.

folder_openPřiřazené štítky

Kouzlo zimních zahrad

access_time13.květen 2020personRedakce

Venkovních zahrad si můžete užívat jen několik měsíců v roce. Toužíte-li však po zahradě celý rok, tedy i v zimě, pořiďte si zahradu zimní.Na počátku byly oranžérieZimní zahrady se poprvé objevily okolo poloviny 17. století. Měly podobu zděných budov s velkými okny, ve kterých se v zimě přitápělo. Říkalo se jim oranžérie, jelikož byly určeny především pro pěstování pomerančovníků. Pěstování těchto citrusů bylo v té době finančně velice náročné, oranžérie bývaly proto součástí pouze panovnických a bohatších aristokratických sídel. Staly se symbolem luxusu a blahobytu. Zimní zahrady dnesI ty dnešní zimní zahrady patří spíše k nadstandardu, neboť jsou poměrně drahé a náročné. Na druhé straně však mají mnoho výhod. Rozšiřují obytný prostor, dají se využívat celoročně, nevytápěné zimní zahrady mohou sloužit jako místo pro přechovávání rostlin během zimy, mohou fungovat i jako spořič energie, tedy jako přechodová oblast mezi obytným prostorem a venkovním prostředím, vytápěné zahrady mohou nahrazovat obytný pokoj. Optimálně jako součást projektu domuOptimálně je zimní zahrada navržena již jako součást stavebního projektu domu. Umožní to snadno dodržet předpisy výrobce konstrukcí pro zimní zahrady, jako je například minimální sklon střechy, který má u pevné střechy činit 7%, u střechy posuvné 12%. Většina investorů se však rozhodne pořídit zimní zahradu dodatečně, což dodržování předpisů bohužel většinou znemožňuje. Přínos energetických úsporNež si pořídíte zimní zahradu, je třeba si zodpovědět, k jakému účelu bude sloužit. Zimní zahrada, jejímž hlavním posláním má být přínos výrazných energetických úspor, bude projektována bez vytápění. Nebude však moci sloužit k obývání po celý rok. Je-li však zimní zahrada správně orientována a je opatřena dobrou izolací, je sluneční energie schopna vyrovnávat ztráty vzniklé umělým vytápěním v zimních období a vytápění nemusí být příliš finančně náročné. Zahrada po celý rokZimní zahrada, která je určena k celoročnímu obývání, musí mít kvalitní izolaci. Skla takové zahrady by měla být izolační, dvojitá až trojitá. Nejdokonalejší skla zimních zahrad jsou potažena neviditelnou vrstvou kovu, který funguje jako neviditelné zrcadlo. Dokáže propouštět světlo a zároveň odrážet velkou část tepelného záření. Izolační skla ochrání zimní zahradu jak před zimním chladem, tak před letním přehříváním. Větrání je důležitéZimní zahrada musí mít vyřešen také systém větrání. Ten mohou zajistit posuvná nebo výklopná okna ve svislých stěnách, střešní okna, která mohou být otvírána mechanicky nebo elektronicky, nebo elektrický ventilátor s termostatem. Potřebné zastínění před spalujícím sluncem pro změnu zajistí rolety, rohože nebo žaluzie. Nejlepší umístění zimní zahrady je na jih. Může však být situována i na západ nebo východ. Sever vhodný není. Místo pro květiny i nábytekZimní zahrada, která je zároveň obytným prostorem, má být široká nejméně dva metry a musí mít alespoň 10 metrů čtverečních, aby tu bylo dostatek prostoru pro květiny i nábytek a zároveň se v prostorách dalo i procházet. Jak vybavit zahraduV neposlední řadě je důležité i vybavení zimní zahrady. Vhodný je odlehčený nábytek, například vyrobený z ratanu. Podlahu by měla pokrývat keramická dlažba, přírodní kámen nebo dřevo. A pak již stačí doplnit jen květiny.

folder_openPřiřazené štítky

Zahradní krb

access_time15.květen 2020personRedakce

Venkovní neboli také zahradní krb nám poslouží především v letních měsících, kdy nám zpříjemní posezení s rodinou nebo s přáteli na naší zahrádce. Zatímco vnitřní varianta je určena především k vytvoření příjemného tepla a k jedinečnému vizuálnímu efektu, venkovní variace zvládne bez problémů vaření či grilování.Pořízení zahradního krbu by měla předcházet zralá úvaha o tom, zda jej opravdu využijeme a zda se nám na naší zahradu hodí. Krb může být elegantním a vkusným doplňkem, ale také vyčnívajícím a naprosto nevhodným komponentem našeho posezení. Na trhu jsou k dostání typy volně stojící (klasické, nejběžnější), které mají ohniště s komínem na odvod kouře, dále pak krby s oporou ve stěně, u nichž je kouř vyváděn mimo prostor k sezení.Velmi často je při výběru zohledňována cena. Pokud se rozhodneme pro dražší varianty, dostáváme se ke krbům stavěným na míru, jestliže upřednostníme nižší cenu, je pro nás nejvýhodnější stavebnicové provedení, které je k dostání v obchodech se zahradními potřebami. Nabídka těchto kompletů je v současné době velmi pestrá, ceny začínají asi na 6 000,-Co se týče materiálů, můžeme zahradní krby rozdělit na:pórobeton – jsou levnější, hůře udržovatelé, nesnesou vysoké teploty, vhodné pro topení briketami nebo uhlímvymývaný beton – vyšší cena, snadno udržovatelé, vysoká pevnostmramor – vysoká cena, snadno udržovatelé, snesou vysoké teplotyPro přehlednost a orientaci můžeme zařadit ještě další dělení, a to dle typu ohřevu na:elektricképlynovépřírodní oheňVšechny varianty používají pro odvod kouře krbové střechy z různých materiálů a barev.Případná stavba a umístění krbuStavbu zvládne po prostudování plánku či pečlivém „okopírování“ sousedova krbu jakýkoliv šikovný zedník nebo zručný kutil. Mezi nejčastější materiály pro stavbu se volí kameny nebo cihly. Pro krycí desky s lapačem kouře se používá kov. Velmi důležité je také samotné umístění, musíme tak respektovat nejen estetický vzhled a funkční usazení, ale také bezpečnost. A to tak, aby odlétávající jiskry neohrozily okolní stavby – krb bychom měli stavět v závětří, často je využíváno opěrných zídek nebo kamenných zdí staveb. Musíme také počítat s prostorem na dřevo a krbové náčiní.Pokud má být zahradní krb pevně spojen s domem za využití společného dvouprůchodového komínu je nutno využít služeb odborníků, kteří posoudí stavební způsobilost nebo navrhnou příslušný projekt přestavby.Jako nejsnazší se ovšem považuje koupě stavebnicového kompletu, jeho cena není nikterak vysoká a samotné složení nám zabere jedno odpoledne.

folder_openPřiřazené štítky

Pěstujeme orchideje

access_time16.květen 2020personRedakce

TeplotaV přírodě orchidejím vyhovuje rozdílná denní a noční teplota. Proto je vhodné toto prostředí simulovat i v bytě a vybrat místo, které je v noci chladnější než ve dne. Vyhovuje jim např. okenní parapet. Teplota hraje důležitou roli, protože právě její změny přispívají k rozkvětu těchto květin.Dbejte také na větrání, orchidejím vyhovuje čerstvý vzduch. Pozor na křehký stonek, který se příliš silným náporem větru může přelomit. Rovněž je nevystavujte průvanu, hlavně ne v zimě. SvětloOrchideje patří k světlomilným rostlinám. Potřeba světla se liší podle druhu orchideje. Ideální je umístit ji 20–30 cm od okna stíněného tenkým závěsem nebo záclonou, aby se zabránilo spálení orchideje horkými slunečními paprsky. Zalévání a vlhkostFrekvence zalévání závisí na umístění rostliny – čím je místo teplejší, tím více zálivky orchidej vyžaduje. Abyste poznali, zda potřebuje zalít, potěžkejte ji, ať zjistíte, zda vám květináč připadá lehký. V takovém případě ho pak na několik minut ponořte do nádoby s vodou. Počkejte, až přestanou na povrch vzlínat bubliny, nechte okapat zbytek vody a vraťte květináč zpět na místo. Nevkládejte původní květináč s rostlinou do různých ozdobných nádob a květináčů, protože spodní část orchideje by nikdy neměla být ponořena do stojaté vody.Nejlepší je při zálivce použít lehce mineralizovanou vodu, ideální je např. dešťová voda. Zkracování stonkuPo uvadnutí všech květů zkraťte stonek a nechejte pouze 2–3 pupeny. Řez je třeba vést těsně nad pupenem. Pokud kořeny vylézají z květináče, je vhodný čas k přesazení. Nejdříve odstraňte zažloutlé kořeny. Poté připravte květináč se speciální zeminou pro orchideje, rostlinu do něj umístěte a hlínu dobře upěchujte.

folder_openPřiřazené štítky

Výsledky vyhledávání v sekci Domov a bydlení na dotaz      údaje umístění

Trochu z Prahy u vás doma

access_time30.březen 2020personMarián Kroužel

Jak si přiblížit pražskou architekturu až na dosah Jedním z nejčastějších přirovnání vztahujících se k Praze je přívlastek kamenná. Není divu, že kámen je nejčastějším tradičním materiálem, který se dochoval. Díky jeho životnosti, ale také díky dlouhé historii jeho používání v Praze. Dokonce i samotné přirovnání Praha kamenná má svůj původ již v desátém století, kdy španělský kupec Ibrahím ibn Jakúb mluvil o Praze jako o „městě stavěném z kamene a vápna“...Kámen je často považován především za luxsní materiál patřící do reprezentativních prostor, jakými jsou přijímací haly hotelů, sakrální stavby, muzea... Jako stavební materiál se již téměř nepoužívá, jeho funkce je především zdobná. Jako dekorativní prvek se objevuje také v interierovém či exteriérovém povrchu zdí.Zeď je jedinou opravdovou hranicí mezi architekturou celku a interierovým řešením (není-li zdí myšlena skleněná tabule transparentní fasády). S touto zdí je tak také potřeba pracovat, protože zeď vytváří na rozdíl od ostatních objektů interierového designu opravdu prostor, ve kterém žijeme. Nábytek a jeho materiály vnímáme jiným způsobem než materiál použitý na zdi, podlaze nebo stropu.Zajímavým řešením jsou pak právě kamenné obklady. Kámen se vyskytuje v přírodě v nesčetném množství podob, rozlišujeme tak různé druhy kamene z různých míst planety podle jeho kvalit, jako je barva, tvrdost, zrnitost a další. Typickým kamenem používaným ke stavbě v historii Prahy byl právě především kámen z nejbližšího okolí. Tím prvním byla opuka, která se objevuje již na prvních kamenných stavbách románského slohu na Pražském hradě nebo dalších pro Prahu tak symbolických stavbách gotických.Právě pro interier se však opuka, která může mít různou barvu od bílé až po odstíny žlutohnědé, hodí v různých svých formách. Je vhodná především do místností se stálou vlhkostí, například obývací pokoj či pracovna je ideální, problémy může činit například i umístění v kuchyni. Pohledově se opuka může snášet se dřevem i modernějšími materiály a povrchovou úpravou či uspořádáním kamenné mozaiky se může řešení lišit podle vašich potřeb a možností kamenických pracovníků.V současné době jsou v provozu dva opukové lomy, kde se tento kámen těží. Lom Přední Kopanina se nachází severozápadně od Prahy, zde se těží kámen především na opravu pražských památek, jako dům U Kamenného zvonu, jehož fasáda byla zrekonstruována nedávno. Pro tento lom je typická takzvaná zlatá opuka, která se nachází v nižších vrstvách a svého času byla pro románské a gotické účely těžena v oblasti Petřína, podle barvy opuky dostala své jméno například Bílá hora. Lom Spoglilit se nachází v oblasti Džbánského pohoří. Opuka zde těžená je bohatší na takzvané spongie – pozůstatky drobných mořských hub, které se objevují v kameni jako fosilie. Tyto spongie činí kámen křehčí, současně jej dělají lehčím a tak je pro použití jako obkladový materiál příhodnější.V nedávné minulosti se opuka osvědčila například ve vestibulu stanice metra A Hradčanská, kde se navíc projevil její potenciál materiálu pro kamenosochařství – výzdobu zde tvoří reliéf poskládaný z otesaných broušených opukových desek. Reliéfová výzdoba symbolizuje výjevy dějin českého národa.Kromě opuky broušené, jejíž povrch je hladký a až lesklý, používá se v interierech také opuka s rustikou, která více připomíná přírodní vzhled kamene použitého na stavbu pražských památek. Kvádry opukového kamene s rustikou nabízí různé kamenické firmy buď upravené pro exteriér nebo interier.Zajímavým příkladem použití opukového kamene je interier, který navrhl pro žižkovský loft atelier Do ale v tenké vrstvě tří centimetrů pak byl použit lehký spongilit při stavbě vily na Praze 5, kde chtěl architekt M. Hlaváček vytvořit soužití novostavby s původní opukovou zdí.Opuka, která patří neodmyslitelně k historické architektuře v Praze, se může stát vkusným dekorativním prvkem ve vašem bytě. Pokud se zdráháte pustit do obkládání stěn, může být stejně vkusným doplňkem opuková socha, materiál si oblíbili sochaři moderní doby.

folder_openPřiřazené štítky

Editorial

access_time30.březen 2020personRedakce

V současné situaci, která je do značné míry definována sterilní objektivitou veřejného života a na druhé straně subjektivně orientovanou kulturou, se stalo nesmírně obtížným posuzovat s přijatelnou mírou shody to, co se odehrává ve viditelném světě kolem nás. To se výrazně projevuje při posuzování uměleckých děl a architektury situovaných na kritických místech a v očekávání, že jejich účel, obsah a sdělení by měly být veřejně přijaty s pochopením a souhlasem. Takové očekávání je nutně snem v situaci, kdy umělci včetně architektů sami pracují v podmínkách nezávazného pluralismu, zájmu o originalitu a sebeprosazení.Co dává dnešní situaci dramatický charakter, je skutečnost, že v pozadí osobních postojů a zájmů, (ale také v pozadí anonymní objektivity veřejného života) je svět, který všichni sdílíme. Přítomnost tohoto světa se trvale prosazuje v našich otázkách o možnosti společného porozumění, komunikace a souhlasu.Vzdálenost, která dělí to, co se odehrává na povrchu a to, co je přítomné v hloubce naší kultury jako společný horizont možného nedorozumění, určuje rozhodujícím způsobem povahu našich debat o vhodnosti řešení určité stavby nebo díla, jeho umístění a významu.Pro většinu těchto debat, které nutně ovlivňují rozhodování investorů a formulaci programu jednotlivých děl, je charakteristická snaha buď korigovat nebo překonat vzdálenost mezi povrchem a hloubkou přítomné kultury. Tato snaha, pokud je založena jen na osobní iniciativě, končí však většinou tam, kde začala, jen s tím rozdílem, že velice často přispívá spíše k dalšímu nedorozumění než porozumění. To, že osobní iniciativa sama o sobě netvoří kulturu, ale je spíše neurózou, zůstává důležitým objevem psychoanalýzy, na který bychom neměli zapomínat. Kultura v plném slova smyslu je výsledkem spolupráce založené na solidaritě iniciativ a zájmů. Snaha ilustrovat povahu této spolupráce se stala tématem tohoto čísla a byla také hlavním záměrem při výběru několika typických situací. Všem je společná spolupráce mezi investorem (klientem), architektem či umělcem, schvalujícími a zprostředkujícími institucemi a nakonec veřejností. Zdá se, že i dnes hraje rozhodující roli v úspěchu díla povaha programu, který - pokud je inteligentně formulován - je jako dobře kladená otázka už vždy polovinou dobré odpovědi. Vybrané příklady se liší formulací programu, v němž se klade různý důraz na účel a význam díla. V případě domu na Můstku je to důraz na účel s neurčitě definovaným významem, u pomníku na Petříně důraz na význam s neurčitě definovaným účelem, zatímco Sovovy mlýny představují vyrovnanost účelu a významu. Není jistě třeba zdůrazňovat, že inteligence programu reflektuje nejenom inteligenci investora, ale také povahu sféry zájmu, kterou investor sám reprezentuje.Je zajímavé, jak se v tomto směru liší a přesto vzájemně doplňují situace domu na Václavském náměstí a pomník obětem komunismu na Petříně. V prvním případě program určený a zúžený podnikatelskými zájmy nesouvisí přímo s viditelným charakterem domu, který je neutrální maskou nevyžadující další interpretace. Je zbytečným nedorozuměním klást otázky o obsahu v případě, kde se jedná jenom o formální řešení. To je jedna z typických slepých uliček moderního myšlení.V případě pomníku, jehož program je naopak mnohovrstevný a záměrně neurčitý, možné interpretace nemají zdánlivě ani hranice ani konec. A přesto existuje důležitá hranice mezi významy, které spontánně sdílíme jako součást naší kulturní tradice a těmi, které záměrně a velmi často abstraktně konstruujeme. Spontánně sdílené významy, které je nutno hledat a artikulovat, mají tu vlastnost, že reprezentují kulturní normu, kterou sami nevytváříme, ale k níž se můžeme v našich interpretacích blížit. To, že se individuální interpretace často značně liší, není problémem, pokud neztratíme ze zřetele rozdíl mezi interpretací a konstrukcí, jinými slovy, pokud se neztratíme ve sféře konstrukcí založených na osobní zkušenosti v představě, že tyto konstrukce mají být všeobecně srozumitelné. Tato tendence rozhodně charakterizuje rostoucí množství mezinárodních diskusí o povaze a roli pomníku v dnešním městě.Případ přestavby Sovových mlýnů ilustruje jiný druh spolupráce, kde investor sám je autorem programu a kde kulturní normy programu mají svůj zdroj ve vyhraněné tradici místa a v nově se rodící tradici galerie či muzea. Rozdíl a častý konflikt těchto dvou tradic je předmětem debat nejenom v Praze, ale také v mnoha jiných městech na světě. Zatímní výsledky těchto debat ukazují už dnes přesvědčivě, že význam a úspěch nové stavby nelze posuzovat jenom vizuálně a perspektivně - jak stavba tzv. "zapadá" do svého okolí svým viditelným charakterem, tvarem, materiálem a detailem - ale, že to podstatné je, jak přispívá k vytvoření nové situace z hlediska městského života, jeho intenzity a smyslu. Situační, neperspektivní pojetí muzea či galerie, které se v dnešních stavbách a přestavbách pomalu prosazuje, vyžaduje nezbytně také odpovídající interpretaci a posuzování. Tento nový způsob interpretace (a posuzování) by nás měl vzdálit povrchnímu - a dnes už značně zastaralému - estetickému anebo čistě technickému chápání účelu (úlohy) a významu děl v prostoru města, a přiblížit nás tak k interpretaci založené na hlubším porozumění tomu, co je nám společné a co i dnes sdílíme jako společnou kulturní tradici. 

folder_openPřiřazené štítky

Sádrokartonová příčka

access_time18.duben 2020personRedakce

Jistě řada z Vás uvažuje o tom, že bude z různých důvodů muset rozdělit místnost na chalupě nebo chatě příčkou a řeší z jakého materiálu a jakou technikou ji co nejlépe postaví. Jednoduchým, technicky poměrně snadným a ne drahým řešením je postavit příčku ze sádrokartonových desek. K dostání je několik druhů desek např. s protihlukovou úpravou /černé/, s úpravou proti vlhku/zelené/ apod. Desky jsou v několika základních rozměrech a tloušťce a lze je snadno upravovat. Prodává se k nim stavebnicové příslušenství, jako různé kovové profily apod. V následujících řádcích si o sádrokartonových příčkách něco povíme a vysvětlíme si postup takové stavby.Sádrokartonové příčky splňují tepelné , zvukové a izolační požadavky. Mají vynikající požárně ochranné vlastnosti. Základní nosná konstrukce může být z ocelových profilů i dřevěného laťování, doporučujeme spíše ocelové profily/kvůli pevnosti a stabilitě/. Kovová konstrukce z profilů z ocelového plechu se obloží sádrokartonovými deskami, to znamená, že na každou stranu se připevní jedna nebo dvě vrstvy desek nebo u jednoduché příčky se do profilu nasunou. Jako izolace se do prostoru mezi deskami vkládá např. minerální vlna. V prostoru mezi deskami je dostatek prostoru na pohodlné umístění např.vodoinstalace nebo elektrické instalace. Sádrokartonové příčky jsou ideální pro rozdělení místnosti, jako bytová příčka nebo jako instalační příčka či stěna k zabudování sanitárních instalací při stavbě koupelny.Flexibilní řešení půdorysu: Půdorysnému rozvržení sádrokartonových příček nejsou kladeny prakticky žádné meze. I při pozdějším dělení prostoru je možno sádrokartonové příčky postavit na kterémkoli libovolném místě půdorysu místnosti či domu a v případě potřeby je lze bez problémů opět demontovat. Sádrokartonové příčky díky své malé hmotnosti (cca 25kg/m2 tj. 10x menší než u klasických stěn) nepředstavují žádné zvýšené požadavky na nosnou konstrukci celé stavby. Rychlost práce: Spáry mezi sádrokartonovými deskami se ihned po montáži zalepí páskou a zatmelí, instalační práce se provádějí již během stavby v dutině mezi deskami a to v každé roční době, protože suchá výstavba není závislá na sezóně! Tepelná izolace: Sádrové stavební materiály mají vynikající tepelně izolační vlastnosti. Povrch stěny se dokonale přizpůsobí teplotě místnosti. Tím se sádrové stavební prvky ihned po zatopení příjemně oteplí. Tepelně izolační příčky i když nejsou namáhány venkovním klimatem splňují doporučené normy ČSN 75 0540-2.Protipožární ochrana: Sádra je nehořlavá stavební hmota. Konstrukce příček splňují veškeré požadavky na protipožární ochranu. Protipožární příčky splňují všechny normy ČSN 73 0851-7 (stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí) a ČSN 73 0862 (hořlavost stavebních hmot).Zvuková izolace: Účinná zvuková izolace je předpokladem pro pohodlí a vysokou kvalitu bydlení. Sádrokartonové příčky poskytují při podstatně menší hmotnosti stejnou zvukovou izolaci, jakou ve stejné míře mohou poskytnout pouze silné a těžké masivní stěny. Zvukově izolační příčky vykazují váženou neprozvučnost podle normy ČSN 73 0532.Technologický základní postup montáže sádrokartonové stavební příčky (Knauf):1. Zaměření a rozkreslení příčky: Na podlaze vyměříme značkovací šňůrou nebo pravítkem hranu příčky (i s dveřním otvorem), pomocí vodováhy přeneseme a vyznačíme hranu příčky i na stěny a strop. 2. Připevnění UW-profilů: Na UW-profily se přilepí těsnící páska (šíře dle průřez profilu), UW-profily se přiloží k vyznačené rysce na podlaze. Podle otvorů (jsou již v UW-profilu vyraženy) se UW-profily připevní k podlaze universálními zatloukacími hmoždinkami K 6/35. V případě, že je příčka delší než 4m (maximální délka UW-profilu), nastaví se další UW-profilem (ustřižením na potřebnou délku) prostým přisazením. Analogicky se připevní UW-profily také na strop.3. Osazení CW-profilů: CW-profily se nastříhají na potřebnou délku (světlá výška místnosti), na CW-profil, který osazujeme na zeď, přilepíme těsnící pásku (stejné jako u UW-profilu) universálními hmoždinkami připevníme na zeď (předem se ale musí předvrtat otvory o průměru 6mm ve vzdálenosti cca 80cm od sebe). Postupně osazujme do stěn další profily v osové vzdálenosti 62,5cm od sebe otevřenou stranou profilů ve směru postupu montáže sádrokartonových desek. Poznámka: Všechny profily se krátí na míru ručními nůžkami, nebo elektrickými nůžkami. Nikdy se nerozbrušují, protože by došlo k opálení ochranné zinkové vrstvy profilů. Poznámka: Délka CW-profilů musí být vždy o 15-20mm kratší, než je světlá výška mezi stojinami UW-profilů. V podlahovém UW-profilu jsou stojiny CW-profilu opřeny o jeho dno, u stropního UW-profilu musí být minimální přesah přírub (styčná plocha). Až na výjimky se UW a CW-profily navzájem nespojují. Tím je vyloučeno opření stropu do konstrukce příčky při dodatečném průhybu stropu a je umožněna diletace (roztahování nebo smršťování příčky v její ploše).4. Opláštění sádrokartonovými deskami: Připravenou sádrokartonovou desku (o plné šířce 125cm) osadíme na nosnou konstrukci tak, že desku přisadíme ke stropu a přišroubujeme k nosné konstrukci. Šroubujeme od středu desky na CW-profily ve vzdálenosti cca 25cm. Od podlahy musí být deska odsazena cca 1cm. Další desky přikládáme těsně na doraz k předchozím. Šrouby na styku desek šroubujeme cca 1cm od hrany desek. V případě, že délka příčky není násobkem šířky desky, je nutné poslední desku přiříznout na potřebnou šířku. Poznámka: U příček vyšších než je délka dodané sádrokartonové desky, je nutné desky nastavovat tak, že další deska se přiřízne na požadovanou délku, přičemž se musí nově vzniklá hrana upravit nožem nebo speciálním hoblíkem se seřízne pod úhlem cca 22,5° do cca 2/3 tloušťky desky, tak vznikne na srazu desek "V" hrana, kterou se doporučuje podložit a prošroubovat CW-profilem (délka 50cm). Spoje nastavovaných desek se nikdy nesmějí křížit (tj. nesmí vzniknout spojení tvaru "+" ale jen tvar "T"). Poznámka: Sádrokartonové desky se dělí velmi jednoduše, v místě předpokládaného řezu se deska podle pravítka nařízne nožem (2x až 3x do hloubky cca 1-2 mm), potom se úderem na desku z druhé strany (v rovině řezu) deska nalomí a po sklopení desky se nožem prořízne karton na druhé straně desky. V případě potřeby se nově vzniklá hrana začistí nožem nebo speciálními nástroji (rašple, hoblík) a vytvoří se "V" hrana.5. Instalace rozvodů a minerální vlny: Do jednostranně opláštěné příčky instalujeme potřebné rozvody tak, že v CW- profilech vytvoříme potřebné otvory (k tomu jsou již předřazeny otvory typu "H"). Na vnitřní straně již přišroubovaných sádrokartonových desek se přilepí samolepící úchytky, které zabraňují pozdějšímu event. zasunutí výplně z minerální vlny. Na samolepící úchytky se usadí minerální vlna požadované tloušťky a měrné hmotnosti (v závislosti na požadovaných protipožárních tepelně a zvukově-izolačních vlastnostech).6. Dokončení opláštění příčky: Postupuje se analogicky jako v bodu 4., opláštění začínáme ze stejného místa, ale s deskou o poloviční šířce 62,5cm (desky z obou stran se musí křížit tj. na jednom CW-profilu nesmí být sesazení desek z obou stran příčky!).7. Tmelení příčky: Tmelení spár sádrokartonových desek, tmelení podélných i příčných spojů se vyplní tmelem. (speciální tmelící hmota na bázi sádry, zušlechtěna pryskyřicemi UNIFLOTT). Asi za 30 minut se přebytečný tmel odstraní a po zaschnutí se provede druhé přestěrkování za použití skelné nebo papírové pásky která se klade na podélné i příčné spoje. Po zaschnutí se provede třetí přestěrkování a roztáhne se do větší šířky, aby jste docílili plynulý přechod do okolní plochy desky. Po opětovném zaschnutí je možno povrch příčky přebrousit. Dále již můžeme příčku finálně upravit (malování, omítky, obklady atd.). V místě styku příčky se stropem nebo stěnami se pro zpevnění spoje používá papírová, sklená páska nebo můžeme použít speciální tmel.Sami z přečteného postupu zhotovení příčky vidíte,že průměrně zručný člověk s jedním pomocníkem může takovouto příčku bez problémů postavit. Tak již neváhejte a pusťte se do úpravy ve své chalupě. Mhoho zdaru.

folder_openPřiřazené štítky

SolarVenti - Příjemný pocit čerstvého vzduchu ve Vaší chatě – v teple a v suchu.

access_time18.duben 2020personRedakce

Přísun čerstvého vzduchu Vám v dostatečné míře zajistí teplovzdušné solární panely. Právě větrání a odvlhčování jsou jejich hlavní funkce. A navíc, vháněný vzduch je temperovaný, takže vzduch se neochlazuje stejně, jako když otevřete okno a vytvoříte průvan. Velkou výhodou těchto panelů je nezávislost na elektrickém připojení, k chodu potřebují pouze sluneční svit.Jsou bezúdržbové – jednou je namontujete a nemusíte se o ně dále starat. Je vyzkoušené, že i v zimním období je množství slunečního svitu dostačující k uspokojujícím výsledkům.Jak je to možné? Jakmile se vzduch uvnitř chaty či chalupy vymění za čerstvý a vlhkost je vytlačena ven, trvá delší dobu, než se zde vlhkost začne opět usazovat. Je pravda, že v zimním období příspěvek na teplo není příliš pocitově znatelný, ale uvidíte ho na vyúčtování po sezóně. Suchý vzduch se totiž vytápí mnohem lépe než vzduch vlhký. Právě v zimním období, při mrazivém slunečném počasí, je vzdušná vlhkost minimální a právě ta funguje ve Vašem objektu jako lék proti vlhkosti a plísni. Funkce panelu je naprosto jednoduchá. Panel funguje jako malý skleník, ve kterém se ohřívá čerstvý vzduch. Vzduch se do panelu dostává přes zadní perforovanou stěnu a ventilátorem, umístěným na zadní straně panelu, je přetlakem vháněn dovnitř domu. Ventilátor je poháněn pouze solárním článkem umístěným uvnitř panelu. Jakmile začnou na solární článek dopadat sluneční paprsky, spustí se i ventilátor. Panel lze jednoduše ovládat vypínačem či regulátorem, umístěným uvnitř v domě. Ve Vaší nepřítomnosti doporučujeme nechat panel vždy zapnutý. Po návratu Vás pak přivítá příjemný pocit čerstvého vzduchu. Pokud v objektu necháváte na zimu puštěnou vodu i ve Vaší nepřítomnosti, doporučujeme nechat zapnutý i jiný zdroj tepla k temperování objektu, aby voda nezamrzla. Sluníčko totiž, bohužel, v noci nesvítí. Teplovzdušné panely lze namontovat na zeď i na střechu. Montáž na zeď bývá jednodušší a i méně finančně nákladná, než instalace střešní. Panel umístěný na zeď je zcela bezúdržbový i v zimním období a tepelné ztráty u vzduchovodu jsou téměř nulové. U montáže na střechu je výhodou optimálnější sklon vůči slunečním paprskům a většinou i větší flexibilita nastavení panelu směrem k jihu. Místo na střeše také bývá málokdy stíněné okolními domy či stromy. K montáži na střechu je třeba použít střešní sadu, která obsahuje vše potřebné, včetně stativu a průchodky.Montáž na zeď i na střechu zvládne průměrně zručný kutil sám. Teplovzdušné solární panely se vyrábějí v několika velikostech a v různých barevných provedeních. Velikost panelu se vybírá dle Vašich potřeb, resp. dle velikosti domu a někdy i dle umístění vůči jihu. Pokud panel nelze umístit přímo na jih, lze ho umístit i na východní či západní stranu a neoptimální umístění vykompenzovat jeho velikostí. Životnost těchto panelů se udává 15-20 let.

folder_openPřiřazené štítky

Teplovodní systém na chalupě

access_time18.duben 2020personRedakce

Kamna nebo krb slouží nejen jako lokání topidlo, ale čím dál tím častěji jako zdroje energie pro vytápění celé chalupy. Systém kamen nebo krbu s teplovodním výměníkem nám bez velkých investic umožňuje napojení do již existujícího rozvodu ústředního topení. Pokud se pro tuto možnost vytápění rozhodnete, musíte nejdříve zvolit optimální výkon výměníku. "Nízký výkon vám neumožní komfortně vytápět všechny potřebné prostory a naopak předimenzovaný výkon může vést k přetopení a neustálému škrcení přívodního vzduchu do topeniště. To má za následek nadměrné znečisťování prosklených ploch krbu a zanášení komínu. Vyšší výkon lze využít ve spojení s akumulační nádrží. Toto řešení sice vyžaduje další investice, ale umožní vám vytvoření zásoby teplé vody na dobu, kdy již nemůžete přikládat, například v noci nebo druhý den dopoledne, kdy jste v práci."Prvky teplovodního systémuKaždý teplovodní systém musí být opatřen předepsanými prvky. Je to především expanzní nádoba, pojistný ventil a oběhové čerpadlo, které je vhodné doplnit záložním zdrojem pro případ výpadku elektrické energie. Dále je nutné zabránit přehřátí vody ve výměníku. Pro tento účel lze použít speciální CALEFFI ventil. Ten má za úkol v případě, že se teplota vody blíží 100 °C, ji odpustit do kanalizace a na její místo dopustit vodu z vodovodního řádu. Pro výměník není nebezpečné pouze přetopení, ale naopak i příliš chladná voda v systému. Příliš chladná voda v systému způsobuje nízkoteplotní korozi (ta dokáže výměník zničit ve velice krátké době) a dále vede k nadměrné usazování sazí a dehtu na teplosměných plochách výměníku. Tyto usazeniny zvyšují součinitel prostupu tepla a tím snižují výkon výměníku. Tomu se dá zabránit, pokud do systému zapojíte trojcestný ventil, který pomocí zkráceného okruhu (tzv. BYPASSU) omezí dobu, kdy bude do výměníku proudit voda o teplotě nižší než 60 °C, čímž prodlouží životnost a sníží četnost čistění výměníku. Instalaci kamen/krbu s teplovodním výměníkem je vhodné svěřit profesionální topenářské firmě.Návštěva na chalupě, kde se šetří energií Chalupa se nachází v nadmořské výšce 650 m na Vysočině. Budova, zasazená do krásné přírody, je kromě jiného zajímavá svým propracovaným topným systémem, který je dobře připraven na místní drsné zimní počasí a který využívá tři v místě dostupné zdroje tepla – slunce, dřevo a elektřinu. Chalupa je samostatně stojící novostavba s obyvatelným podkrovím o celkové obytné ploše 150 m2. Budova je postavena z tvárnic Ytong 400 mm a je zateplena 100mm polystyrenem. Při stavbě byla použita plastová okna i dveře, tepelné ztráty domu jsou tedy velmi nízké. Umístění chalupy ve výšce 650 m n. m. v 5. teplotním pásmu a předpoklad, že chalupa bude v budoucnu využívána pro trvalé bydlení, vedla majitele k investici do propracovaného a funkčního systému topení a ohřevu vody.Vhodně zvolený topný systém- kombinace tří zdrojů Topný systém a systém ohřevu teplé vody zahrnuje želetavská kamna s teplovodním výměníkem Olymp, tři solární panely a elektrický dohřev. Maximálně jsou tak využity v místě dostupné tepelné zdroje - slunce, dřevo a elektřina. Doplňkovými zdroji vytápění chalupy jsou elektrické podlahové topení v přízemí a elektrický přímotop v podkroví, které jsou ale využívány pouze výjimečně. Instalovaná kamna Olymp mají celkový výkon 7 až 11 kW, z toho na teplovodní výměník připadá 4 až 6 kW. Kamna vyhřívají obytnou místnost o velikosti 42 m2. Teplá voda z teplovodního výměníku je při teplotě 68-85 °C předávána do akumulační nádrže o objemu 1,7 m3. Tepelně izolovaná nádrž byla dodavatelem vyrobena na míru tak, aby se vešla do původní šatny a nebyla tak na očích majitelů a návštěvníků objektu. Velmi důležitým prvkem systému je regulace teploty vody předávané do zásobníku. Pokud by se totiž do výměníku kamen vracela příliš studená voda, mohlo by dojít k dehtování kamen i komína. Výkon kamen Olymp je dostatečný pro postupné vyhřátí celého domu. V případě nutnosti vyhřát chalupu okamžitě je nezbytné použít dohřev elektrickou topnou spirálou o výkonu 3 kW. Dalším řešením by bylo využít výkonnější kamna, např. typ Herkules, který má celkový výkon 11 až 17 kW, z toho do výměníku 7 až 11 kW. "Při topení smrkovým dřevem se přikládá jednou až dvakrát za hodinu. Přikládání přes noc není nutné. Pokud použijete tvrdé dřevo a zavřete přívod vzduchu, oheň do rána vydrží," prozradil majitel chalupy.

folder_openPřiřazené štítky

Proč si pořídit vestavěnou skříň

access_time23.duben 2020personRadka Eliášková

Zajímavá otázka. S příchodem vestavěných skříní se Vám rázem otevírají nové možnosti využití obytného prostoru. Modernizace interiérů a malé prostory přímo vybízejí k využití vestavěných skříní. Pro klasickou skříň musíte hledat v bytě vhodné umístění a musíte interiér klasické skříni přizpůsobit. Vestavěná skříň navíc nemusí plnit jen funkci úložného prostoru, ale může se stát nedílnou osobitou součástí Vašeho interiéru.Výhody vestavěných skříníVestavěná skříň s sebou přináší zásadní výhody. Vestavěnou skříní dokážete využít každý kout Vašeho bytu. Zkosené stropy, zaoblené rohy ani jiná potenciálně „mrtvá místa“ nejsou pro vestavěnou skříň na míru problém. Při projektování nových domů se s využitím vestavěných skříní často počítá. Vestavěná skříň tak musí být nejen praktická, ale i dokonale zapadající do designu Vašeho nového interiéru.Vestavěnou skříň skvěle využijete v ložnici nebo obývacím pokoji, stejně jako v předsíni či kanceláři. Skládá se obvykle ze svislých posuvných nebo otevíracích dveří a z policového systému vyhotoveného na míru. Vestavěná skříň hojně využívá kombinace polic, zásuvek, věšáků a šatních tyčí. S vestavěnou skříní získáte až o 50% více úložného prostoru oproti klasické skříni, diky tomu, že je vyrobena přesně na míru.Výhody klasického nábytkuPravdou je, že i klasický sektorový nábytek má svá kouzla a výhody. Můžete jej různě přemísťovat, měnit uspořádání a pokaždé získáte nový interiér.Chcete co nejlépe využít prostory ve Vašem bytě?  Domluvte si schůzku s odborným poradcem.

folder_openPřiřazené štítky

Modernizace

access_time28.duben 2020personRedakce

Chcete si zútulnit a jistým způsobem i zmodernizovat Váš byt, dům či letní sídlo? Nejste zrovna zastáncem otočných, neboli pantových dveří a chcete si do Vaší nemovitosti pořídit dveře shrnovací? Tak právě pro Vás je určen tento internetový obchod Shrnovacidvere.com. Věříme, že se naše dveře stanou vítaným doplňkem Vaší domácnosti.Své největší uplatnění nalezne tento typ dveří především v nepříliš prostorných bytech převážně v panelových domech. Tyto byty často nedisponují velkou rozlehlostí a díky shrnovacím dveřím získáme nějaký ten metr čtvereční navíc, který můžeme v budoucnu využít k jiným účelům. Na rozdíl od otočných dveří, které po jejich instalaci potřebují značný prostor pro funkční manipulaci s nimi a zabírají tím tudíž tak ceněný prostor v našem malém bytě.Mezi hlavní výhody a přednosti shrnovacích dveří patří především jejich snadná montáž, ke které není často potřeba ani zkušené ruky zaškoleného pracovníka. Instalaci těchto dveří zvládnete při troše zručnosti a s těmi správnými nástroji do pár desítek minut. Pro ještě lepší instalaci dveří u Vás v domácnosti jsme pro Vás připravili podrobný návod, se kterým bude umístění dveří na to správné místo doslova hračka.Návod na montáž shrnovacích dveří.Mezi další výhodu patří také cena. Pro pořízení shrnovacích dveří nemusí vaše peněženka vydat tolik finančních prostředků, jako by tomu bylo v případě dveří otočných. V případě našich shrnovacích dveří si vystačíte s finančními prostředky 1 300 Kč až 2600 Kč, cena se odvíjí pochopitelně od náročnosti provedení dveří.V naší nabídce momentálně naleznete desítku různých typů shrnovacích lamelových dveří lišících se různými barevnými odstíny či typem prosklení. Dveře jsou určeny výhradně k použití interiérovému neboli vnitřnímu. Místo výroby těchto dveří je Česká republika.Dveře máte na výběr pokrýt standardně hnědým, či bílým odstínem. Dále je zde možnost 8 různých potisků, konkrétně: světlý dub, buk, potisk tmavý, potisk světlý, mahagon, třešeň, bříza, borovice.Pro větší estetickou hodnotu můžete dveře pokrýt až čtyřmi pod sebou umístěnými řadami oken, které Vám nabízíme ve dvou provedeních čiré, nebo kouřové (Molato čiré, Molato kouřové, Niagara čiré a Niagara kouřové).Pokud máte ve vašem bytě či domu nestandardně rozměrný otvor pro umístění dveří, není pro nás velký problém tento nestandartní rozměr dveří za určitý příplatek zhotovit. Stačí jen, když přesnou výšku a šířku vepíšete do formuláře, který je u každé objednávky obsažen. Maximální šířka je ovšem 245 cm a výška 200 cm.Dveře máme pro Vás standardně připraveny s plastovým madlem v barvách bílá, hnědá, béžová nebo třešeň. Pokud Vám plastové madlo nevyhovuje, máme v nabídce za příplatek 400 Kč připravenou možnost vyměnit plastové madlo za kovový zámek v barvách bílá, hnědá, zlatá nebo stříbrná. Veškeré další informace, které se týkají především konkrétních ukázek barev, naleznete na stránce s informacemi o shrnovacích dveřích.

folder_openPřiřazené štítky

Pracovní postup pokládky obkladů a dlažeb

access_time28.duben 2020personRedakce

Přípravná fáze je období, kdy stanovíme popis provedení budoucí obložené plochy.V případě, že klademe keramický obklad, nebo dlažbu na jednoduchou plochu, určíme způ­sob úpravy podkladu, umístění lišt, listel a druh obkladu s užitím lepidlem.Pokud se chystáme k pokládce složitějších tvarů, vypracováváme kladečské schéma (tzv. Obkladačský plán). V plánu zohledňujeme šířku spár a jejich průběžnost. To znamená jejich plynulost v ploše a souvislý přechod zem – zeď (sokl) bez přerušení spáry.Volba výběru dlažby, obkladu dle následujících požadavků:- vzhled a údržba, Beton do stáří 28-mi dníV této době dochází v betonové konstrukci k postupnému vytvrzování betonové směsi a jejímu smršťování, dotvarování apod,.. V této době nesmíme na takto „nezralý“ povrch betonové konstrukce dlažby a obklady aplikovat.Beton stáří 1 – 3 měsíceBetonovou plochu zbavíme nečistot (separačních a odbedňovacích prostředků, prachů, zbytků lepidel, apod..) oklepáním a omytím tlakovou vodou. Pokud není plocha z hlediska rovinatosti vyhovující, provedeme vyrovnání vyrovnávací hmotou. Takto vyrovnáváme nerovnosti do tloušťky 20 mm. Plochu před jejich aplikací nenamáčíme.Jako lepící hmotu volíme flexibilní, polymercementová lepidla. Provedeme kladení dlažby dle některého ze zvolených způsobů. Po 24 hodinách od položení a předání nevyspárované plochy, přistoupíme ke spárování disperzí zušlechtěnou spárovací hmotou. K vyplnění dilatačních spár můžeme použít silikonkaučuku.Beton stáří 3 – 18 měsícůBetonovou plochu zbavíme nečistot (prachu) omytím tlakovou vodou. Na plochu naneseme disperzní nátěr, který slouží jako adhezní můstek a současně sníží nasákavost podkladu. Jako lepící hmotu volíme polymercementová a disperzní lepidla. V případě užití lepidla na polymerní bázi (epoxid, polyuretan,..), musíme současně také volit stejný druh penetrace.Kovové plochyTyto konstrukce musí být před aplikací keramických prvků vždy dostatečně tuhé a nesmí se pod tlakem ohýbat. Vyrovnání podkladové plochy nikdy neprovádíme. Jako lepící hmotu volíme disperzní, nebo epoxidová lepidla. Spárování provádíme silikonovými spárovacími hmotami.Sádra a sádrové omítkyMěřením zjistíme zbytkovou vlhkost omítkového podkladu. Naměřená vlhkost nesmí být větší než 2% hmotnostní. Tato míra odpovídá cca 4 – 6 týdnů zrání. Povrch omítky nesmí být leštěn, ani hlazen. Pokud plocha práší (zanechává stopy na přiložené dlani), je nutné je od těchto nečistot zbavit mechanickým kartáčem. Na plochu aplikujeme penetrační nátěr – adhezní můstek. Jako lepící hmotu volíme vždy polymercementové nebo disperzní lepidla.Anhydritový samonivelující potěrZbytková vlhkost v rozlité a vyrovnané ploše nesmí být větší než 0,5% hmotnostní. Anhydritový podklad vždy ošetříme před aplikací dlažby penetračním nátěrem snižující na­sákavost anhydritu. Jako lepící hmotu volíme flexibilní lepidlo. Spárování lze provést spárovací hmotou na bázi cementu. Jiné spárovací hmoty jsou zá­vislé na způsobu užití dlažby.Sádrokartonové desky aplikované v suchém prostředíMaximální zbytková vlhkost „bílého“ neimpregnovaného sádrokartonu smí být maximálně 2% hmotn. a 4% u „zelených“ impregnovaných sádrokartonových desek. Spárové bandáže nesmí být přestěrkovány sádrovou hmotou a k vyrovnání podkladu se nesmí užívat sádrová stěrka a vyrovnávací malta. Jako lepící hmotu volíme běžná lepidla. Jako výplň spár volíme běžné spárovací hmoty.Vláknocementové a dřevěné deskyTyto konstrukce musí být před aplikací keramických prvků vždy dostatečně tuhé a nesmí se pod tlakem ohýbat. Vyrovnání podkladové plochy nikdy neprovádíme. Dřevěný podklad natřeme penetračním nátěrem. Jako lepící hmotu volíme disperzní, nebo epoxidová lepidla. Spárování provádíme silikonovými spárovacími hmotami.Pórobetonové plochy (například z tvárnic QPOR)Plochu tvořenou pórobetonovými tvárnicemi pro přesné zdění není třeba vyrovnávat. Plochu napenetrujeme standardními prostředky. Jako lepící hmoty volíme polymercementové nebo flexibilní lepidla.SchodištěPřeneseme výšku horní hrany podesty k prvnímu stupni a výslednou výšku rozdělíme na stejné úseky dle počtu výšek obkládaného schodiště. Výšky jednotlivých stupňů dle rozměření vyrovnáme tak, aby přiložená lať, která se opírá o hranu prvního a posledního stupně schodiště, nebyla od položené latě více jak 2 mm. Keramický obklad schodiště klademe shora dolů postupem:- podstupnice,

folder_openPřiřazené štítky

Okapové systémy

access_time30.duben 2020personRedakce

Okapové systémy slouží k odvádění vody ze střešního pláště do dešťové kanalizace, popřípadě do vsakovací jímky v zemině.Popis jednotlivých částí okapového systému.Svod       Svodová, odpadní roura slouží k vertikálnímu odvedení srážkové vody nahromaděné na ploše střešního pláště a podokapních žlabů. Odpadní potrubí může být buď:      – kruhového průřezu,      – čtvercového průřezu.       Plocha průřezu odpadové roury se navrhuje v závislosti na odvodňované ploše střechy, množství dešťových srážek a tvaru potrubí.       Orientačně můžeme říci, že 1 m2 střešního pláště odpovídá 1 cm2 plochy svodové roury a jeden svod by měl být maximálně na 12 m podokapního žlabu.       Jednotlivé díly celku svodu okapového systému se do sebe zasouvají s přesahem 50 - 60 mm ve směru spádu vody.Stanovení dimenze svoduV = Y * A * ( r / 10 000 ) [ l / s ]kde:      – V je odtok vody svodem v [ l / s ]      – Y je součinitel odtoku      – A je odvodňována půdorysná plocha [ m2 ]      – r je místní stanovení množství dešťových srážek [ litr / ( s * ha ) ]hodnota r je za normálních podmínek rovna 300 [ litr / ( s * ha ) ].      V případě kotlíku trychtýřového tvaru, normální hodnoty stanovení množství dešťových srážek a součinitelem odtoku = 1, můžeme uvažovat následující hodnoty velikostí svodů:Stanovení světlého rozměru svodu        Pokud je navržen válcovitý odtok, musíme zmenšit výslednou odvodněnou plochu střechy o 30% a při užití lapače nečistot o 50%.Stanovení součinitele odtoku:      Svody okapových systémů, pokud mají podélné švy, se osazují tak, aby byly minimálně 20 mm od plochy omítky fasády a zároveň aby se švy nenacházely u objektu. V případě poruchy svodu nevlhne zeď.       Svody umístěné uvnitř objektu zateplujeme tepelnou izolací směrem od vtoku ke žlabu v délce minimálně 3 m. Zabráníme tak kondenzaci vody na vnější straně.Tloušťky plechů svodůTvary odpadových svodů       Nejčastěji užívané svody jsou tvarem:       – kruhové       – čtvercové            a jsou vyráběny v délkách 2 a 3 m.Podokapní žlab       Podokapní žlaby jsou nejčastěji prováděny jako půlkruhové z tenkého plechu nebo plastu o průměrech 80,100, 125, 150 a 250 mm.       Celý systém seskládaného podokapního žlabu můžeme rozdělit na jednotlivé komponenty jako jsou: roh nebo kout žlabu, spojovací kus, žlabový kotlík, čelo žlabu a samotný podokapní žlab.Půlkruhové podokapní žlaby Čtyřhranné podokapní žlabyStanovení dimenze podokapních žlabů       Dimenze – průměr podokapního žlabu se stanoví na základě vypočtené hodnoty průměru svodových rour a těm přiřadíme větší rozměr (průměr podokapního žlabu) z rozměrové řady výrobce. Vodítkem pro stanovení velikosti žlabu může být také rozměrová řada kotlíků (přechodu podokapní žlab – svodová roura).      Spád podokapních žlabů volíme mezi 1 až 5-ti mm/m délky. (0,1 – 0,5%).       Maximální vzdálenost podpěr žlabu háky je 1200 mm.Žlabové čelo       Žlabová čela slouží k těsnému ukončení žlabů. Žlabová čela mohou být plochá nebo tvarovaná a ke žlabu se napojují pomocí pájení, nebo drážkování s vloženým těsnícím páskem. Rozměry žlabových čel odpovídají rozměrům podokapních žlabů.Žlabový kout a roh       Žlabové kouty a rohy používáme při změně směrového vedení podokapního žlabu. Žlabové rohy jako vnější a kouty jako vnitřní prvky systému jsou vyráběny ve stejné rozměrové řadě jako žlaby.Spojovací kus       Spojovací kus slouží ke spojení dvou k sobě přiražených podokapních žlabů, popřípadě jiných tvarovek systému. Jeho funkcí je nejen těsnit spoje dvou kusů žlabu, ale také umožnit dilatační posuvy při změnách teploty.Háky       Žlabové háky slouží k zavěšení podokapních žlabů ke krovové konstrukci. Přikotvení ke krovu musí být provedeno přibitím minimálně dvěma hřebíky 4 x 80 mm nebo vruty 4 x 40 mm. Háky jsou vyráběny ve tvarech pro půlkruhové a čtyřhranné podokapní žlaby s rameny k ukotvení z boku krokve (přetočené háky) a rovné háky.       Háky k ukotvení z boku krokve jsou vyráběny jako stejné a spád žlabu zajišťujeme různou výškou kotvení ramene. Rovné háky jsou vyráběny jako stejné s následnou úpravou – ohýbáním ramene háku dle místa osazení (viz. Technologický postup)  Technologický postup montáže okapního systému - obecně– úprava a příprava háků – Háky, které jsou montovány na krokve shora (stejné), ohýbáme před jejich osazení tak, abychom zajistili budoucí spád podokapního žlabu 5%. 5 mm výškového rozdílu na 1 m délky žlabu. – Háky položíme vedle sebe v množství, které odpovídá počtu krokví mezi kotlíkem (nejnižším místem) a nejvyšším místem žlabu. Poté si je očíslujeme lihovou fixkou čísly tak jak budou následně kotveny ke krokvím (číslo 1 přísluší háku nejblíže kotlíku) a přes všechny nakreslíme čáru znázorňující vodorovnou rovinu. – Změříme vzdálenost mezi nejvyšším a nejnižším místem žlabu v metrech a změřenou hodnotu vynásobíme 5-ti. Výsledkem je maximální hodnota převýšení na háku s nejvyšším číslem. – Čáru vodorovné roviny háku s číslem 1 a zakresleným převýšením posledního háku spojíme šikmou čarou přes všechny vyrovnané háky. Čára nám tak ukazuje místo následného ohnutí háku. – V případě, že krokve krovu nemají jednotnou výšku, stanovíme spád u každého háku individuálně. – Žlabové háky následně ohýbáme v ohýbačce tak, abychom ohyb vytvořili o minimálním poloměru 10 mm a abychom nevytvořili ostrý zlom. – Háky umísťujeme ke krokvím tak, aby horní hrany žlabového háku byly umístěny minimálně 20 mm pod úrovní pomyslného prodloužení plochy střešní krytiny a současně aby byly 1/3 průměru přikryté krytinou. – Pro kontrolu spádu zavěsíme mezi první a poslední hák v řadě šňůru, která kopíruje vypočtený spád (0,1 až 0,5%). – Podokapní žlaby – Podokapní žlaby osadíme na háky tak, abychom je mohli jednoduše sejmout a opětovně složit na zemi. Přiložením na háky zkontrolujeme, zda budoucí spoje nejsou v prostoru háku a lihovou fixou si vyznačíme místa zkrácení žlabů pro jejich vzájemné spojení a místa prostupu – osazení kotlíku. – Žlaby a svody s povrchovou úpravou (plastem) je zakázáno upravovat brusnými kotouči. Ke zkrácení a úpravě lze užít nůžky na plech, popřípadě pily na ocel s negativním úhlem zubů. – Na ukončení žlabů v oblasti štítů osadíme žlabová čela. Do drážky čela naneseme pružný tmel a čelo zaklapneme ke žlabu. Zaklapnutí provedeme přiražením rukou, nebo přiklepnutím kladívkem přes podložku. – Na spoj čela a žlabu zevnitř naneseme silikonový tmel na bázi polyuretanů tak, aby spára mezi prvky systému byla hladká. – Na místo s vyznačením umístění kotlíku obkreslíme tvar vyústění žlabu dle přiložené roury svodu a následně vytvoříme otvor ve žlabu pomocí prostřihovače nebo nůžek na plech. – Řeznou hranu ve žlabu vyhneme o cca 5 mm do budoucího kotlíku pomocí kleští nebo kladívky. – Na takto připravený žlab aplikujeme připravený – průmyslově vyrobený kotlík. Ten zasuneme z vnější strany do návalky a přetáhneme jej přes žlab do konečné polohy. – Kotlík zajistíme z vnitřní strany ohnutím připevňovacích plechů do žlabu. – Připravené a délkově upravené žlaby osadíme do připravených háků a ukotvíme jej příponkami, nebo zacvaknutím. – Žlabové kouty a rohy – žlabové kouty a rohy nasadíme na rozměřené žlaby ve chvíli, kdy jsou rozloženy na zemi tak, že je zasouváme do žlabů s překrytím cca 35 mm. Vzhledem k tomu, že rohy a kouty nepodepírá žádný hák, musíme zajistit pevnost spoje dvěma vodotěsnými nýty umístěné v návalce a v zadní části žlabu. – Svodová roura – Změříme vodorovnou vzdálenost mez kotlíkem a fasádou k určení délky mezikusu odskoku svodové roury.– Umístíme a osadíme zděře – objímky svodů tak, aby nejvyšší objímka byla co nejblíže k přechodu svod – mezikus a dále tak, aby maximální vzdálenost mezi jednotlivými objímkami byla 2 m. – Každý svod musí být připevněn k fasádě objektu minimálně dvěma objímkami. Typ zděře s trnem, nebo šroubem volíme dle typu fasády, zdiva, nebo zateplení. – Po osazení svodové roury do prostoru objímky zasuneme na připravené zámky objímek, uzamykací klínky. Ty se do polohy osadí naklepáním kladívkem. – Spodní část svodu osadíme na spodní díl – kanalizační vpusť, nebo na něj osadíme výtokové koleno. – Podokapní žlab – Napojování jednotlivých žlabů provedeme pomocí žlabových spojek. Tu nasadíme na zadní část žlabu a obtáhnutím ji přitlačíme ke žlabu zespod. Poté zaklikneme zámek přes naválku a zajistíme pružný zámek. Do prostoru středu spojky ze strany přitlačení ke žlabu doporučujeme nanést pružný tmel, který po osazení z vnitřní strany žlabu rozetřeme do hladka.

folder_openPřiřazené štítky

Sádrokartonové předsazené stěny

access_time30.duben 2020personRedakce

Předsazené stěny můžeme realizovat jen jako pohledové, nebo pro zlepšení tepelných a akustických vlastností popřípadě k zakrytí instalačních rozvodů.Detaily při osazování předsazené kotvené sádrokartonové stěny      - Minimální vzdálenost desek a stěny je 50 mm s výplní (tepelná izolace). Pro izolaci s menší objemovou hmotností užijeme jako ochranu proti sesutí samolepící trny.      - Dilatační spáry v průběžných stěnách realizujeme po cca 10 metrech délky a současně kopírujeme v sádrokartonu objektové a konstrukční dilatační spáry.      - Osová vzdálenost profilů je 42 cm při opláštění ze sádrokartonových desek tloušťky 12,5 mm nebo 62,5 cm při dvojitém opláštění.      - Mezi nosný profil předsazené stěny a podklad se vkládá podložka.Pracovní postup montáže kotvené předsazené stěny      - Na okolní konstrukce (podlaha, stěny, strop) si vyznačíme přesné umístění budoucí předsazené stěny.      - Na podlahu, strop i stěny osadíme rám z UD profilů, které opatříme ze strany dotyku s konstrukcí těsnící páskou. Pomocí natloukacích hmoždinek je přikotvíme k podkladu. Rozteč hmoždinek je 500 mm od sebe.      - Do osazených UD profilů v podlaze a stropu postupně zasouváme CD profily v osových vzdálenostech 420 nebo 625 mm.      - UD profily kotvíme po jednom metru a vždy tak, aby měly kotvení minimálně ve třech bodech      - CD profily následně kotvíme pomocí TN šroubů a hmoždinek k podkladní konstrukci.      - Pokud k opláštění používáme dvě vrstvy sádrokartonu, lze první kotvit k CD profilům po 75 cm, druhou vrstvu po 25 cm.      - Místo CD a UD profilů lze užít CW a UW profily.      - Mezi jednotlivými deskami necháváme spáru cca 5 mm.      - Příčné spáry musí být navzájem přesazeny o minimálně 400 mm.      - Plochu následně tmelíme a brousíme dle dříve popsaných postupů (dle druhu deek a hmot)

folder_openPřiřazené štítky

Příčky ze sádrokartonu

access_time30.duben 2020personRedakce

Sádrokartonové příčky plní především dělící, akustickou a protipožární funkci. Skládají se z nosného roštu, který bývá prováděn buď jako dřevěný, nebo z ocelových pozinkovaných profilů, izolantu vyplňujícího prostor roštu a opláštění ze sádrokartonových desek. Sádrokar-tonové příčky lze při vhodné volbě kombinace materiálů užít jak v suchých, tak i ve vlhkých prostorách stavebních objektů.Volba typu příčky      Typ příčky volíme zejména z pohledu budoucí statické zátěže, potřeby umístění instalací uvnitř příčky, z akustických důvodů, v návaznosti na výšku budované příčky a z požárního hlediska.Sádrokartonové příčky lze realizovat jako:      - příčky s jednoduchou konstrukcí a jednoduchým opláštěním,      - příčky s jednoduchou konstrukcí a dvojitým opláštěním,      - s dvojitou konstrukcí, dvojitým opláštěním s paralelně řezanými profily,      - instalační příčku s dvojitou konstrukcí, dvojitým opláštěním s paralelně řezanými profily,      - příčku s dřevěnými profily, jednoduše opláštěná,      - příčku s dřevěnou konstrukcí dvojitým opláštěnímTabulka: Tloušťky příčky ze sádrokartonu     Poznámka: Mezi místnosti jednoho bytu postačí příčka s jednoduchou konstrukcí a jedno-duchým opláštěním tloušťky 125 mm s izolantem minimální šíře 80 mm. Příčka realizovaná mezi jednotlivými byty by měla být realizována jako příčka s dvojitou konstrukcí, dvojitým opláštěním s paralelně řezanými profily a s izolantem o tloušťce minimálně 80% šířky vzdu-chové mezery.Pracovní postup montáže sádrokartonových příček      - Na podlaze si vyměříme budoucí polohu příčky, kterou následně přeneseme na stěny a stropní konstrukce.      - Připevníme UW profily na podlahu a stropní konstrukci pomocí natloukacích hmoždinek po 1000 mm, minimálně však tři kusy. Před osazováním UW profilů k podlaze a stropu je opatříme samolepící těsnící páskou osazenou na kontaktní stranu profilu s konstrukcí. V případě větších nerovností podlah +- 10 mm, vyrovnáme místo pod profilem stěrkou.      - Do osazených UW profilů vsazujeme CW profily na výšku konstrukce v osových vzdále-nostech 625 mm, popřípadě 650 mm nebo 600 mm.      - Koncové CW profily, které se z jedné strany opírají o zeď, nebo jinou příčku, přikotvíme pomocí vhodných hmoždinek na pevno. Kotvení by mělo být v roztečí cca 80 cm od se-be.      - Délka CW profilů se záměrně stříhá kratší o 10 – 15 mm kratší z důvodu možností dila-tování celé konstrukce. Pevně spojíme pouze CW a UW profily ohraničující v příčce sta-vební otvor a okrajové profily spojíme pomocí samořezných šroubů.      - Celý rošt zkontrolujeme z hlediska správnosti prostorového umístění (vzdálenosti, svis-lost, apod..) a v případě shody přikročíme k osazování sádrokartonových desek.      - Sádrokartonové desky se k roštu kotví výhradně ve svislé poloze (vyjímku tvoří pouze prostory podkroví, WC a koupelny) tak, aby mezi podlahou a sádrokartonovou deskou byl prostor minimálně 1 cm široký. To zajistíme pomocí klínků. Plošně osazujeme sádro-kartonové desky tak, aby ukončení desky bylo na CW profilu. (spára mezi sousedními deskami je nad CW profilem).      - Desku připevníme k CW profilu pomocí samořezných šroubů ve vzdálenostech cca 250 mm od sebe a to nad každým CW profilem.      - Osazení dveří jejichž hmotnost je maximálně 25 kg a šíře 900 mm.      - Ocelovou zárubeň osadíme do CW profilů s vloženým dřevěným trámkem a nadpra-ží zárubně vyztužíme UW profilem tak, aby do něj mohli kotvit sádrokartonovou des-ku. UW a CW profily spojujeme pomocí kotevních úhelníků.      - Osazení dveří těžších než 25 kg      - Kotvení zárubně k profilům je stejné jako v předchozím případě, ale CW a UW profi-ly nahrazujeme UA profily (plech tloušťky 0,6 mm je nahrazen plechem o tloušťce 2,0 mm)      - Přiložená sousední deska nesmí mít s již osazenou sádrokartonovou deskou širší spáru než 10 mm.      - Sádrokartonová deska nesmí být ukončena zároveň s hranou zárubně. Deska musí být vyřezána tak, aby část nad otvorem zasahovala alespoň do 1/3 rozpětí otvoru. (tvar písmene L).      - Po ukončení osazení celé plochy sádrokartonovými deskami (z jedné strany) máme pevně fixovanou celou kostru příčky a můžeme přistoupit k osazení instalace (voda, elektro, kanalizace, apod..)      - Rozvody elektro nikdy neschovávame do ocelových pozinkovaných profilů. Při šrou-bování hrozí jejich přerušení.      - Přesnost svislého osazení sádrokartonových příček je +- 2 mm na délce 2 metrů.      - Sádrokartonová deska, která nám bude končit ve vodorovné spáře, srazíme do 1/3 tloušťky desky hoblíkem pod úhlem 22,5°C. Desky klademe na sraz a podkládáme UW profilem. Tím desky fixujeme k sobě. Případnou vedlejší ložnou spáru odsadíme alespoň o 400 mm.      - Po osazení instalace a izolantu přikročíme k aplikaci sádrokartonových desek z opačné strany příčky.      - Tmelíme a brousíme dle dříve uvedených návodů a dle zvoleného materiálu.      - Jako finální úprava sádrokartonových příček lze užít:      - Omývatelné disperzní nátěry, olejové barvy, maltové laky.      - Polymerové, epoxidové, akrylátové barvy a laky.      - Papírové, umělé a textilní tapety.      - Keramické obklady.      - Jako povrchovou úpravu nelze užít materiály obsahující vápno, silikáty a vodní sklo.

folder_openPřiřazené štítky

Lodžie, balkóny a terasy

access_time30.duben 2020personRedakce

Keramické plochy na balkónech a lodžiích jsou zejména v oblasti nášlapné vrstvy podlahové konstrukce, jejíž základní charakteristikou je odolnost proti mrazu a působení vody. Často dochází k poruchám vlivem špatné kvality kotvení a lepení dlažby k podkladní kon­strukci. Do konstrukce se dostane vlhkost, která při mrazu destruuje plochu dlažby. Proto před pokládkou dlažby v prostorách balkónů a lodžií klademe velký důraz na správnou volbu skladby celé konstrukce.Několik způsobů řešení dlažeb balkónů a lodžiíSkladba podkladní konstrukce:      - Nový beton, popřípadě původní vrstva se upraví flexibilní lepící hmotou tak, aby došlo k vytvoření adhezního můstku.      - Připravíme si kladečský plán a umístění případných dilatací.      - Vnitřní a vnější rohy osadíme ukončovacími a balkónovými profily.Základní způsoby řešení skladeb balkónů:Klasika      - Na vyspádovaný podklad se nalepí bitumenová izolace, která se ukončí na kraji balkónů klasickým oplechováním pro odvod proteklé vody.      - Na styku balkón stěna se nesmí použít oplechování a lepenka je napojena na stěnu přes fabion.      - Na takto připravený podklad položíme drenážní fólii a na ni vybetonujeme 50 mm tlustou vrstvu betonového potěru. Je třeba myslet na dilatace v potěru a to s ohledem na šířku balkónu a také s ohledem na velikost pokládané dlažby. Potěr je samozřejmě nutno vygle­tovat.      - Na okraj balkónu se nalepí (nepřibíjet hřebíky) balkónový okapový profil a to s kompenzačními otvory.      - Na vyzrálý podklad se bez další izolace nalepí pomocí flexibilního lepícího tmele mrazuvzdorná dlažba a zaspáruje se flexibilní spárovací hmotou.Stěrkové izolace      Skladba se stěrkovými izolacemi se používá převážně na menší plochy balkónů. Stěrkové izolace používané do koupelen nejsou většinou vhodné.      - Velmi důležitým faktorem je vyzrálost podkladu, aby se „nezavřela“ vlhkost v podkladu a následně nedocházelo k praskání. Na takový vyspádovaný podklad naneste první vrstvu stěrkové izolace a tu nechte vyschnout.      - Na okraj balkónu nalepíme balkónový okapový profil a do koutů nalepíme „koutovou“ pružnou pásku.      - Na vyzrálou první vrstvu naneseme druhou vrstvu stěrkové hydroizolace. Celková spotře­ba být měla být cca 3 kg/m2. Také druhou vrstvu necháme vyzrát.      - Nalepíme dlažbu a zaspárujeme pružným tmelem. V případě užití silikonu dbát na jeho vhodnost užití (viz abrazivní účinky inertních posypů). Tmelíme styk dlažba – sokl a styk dlažba – balkónový profil, který je položen o 5 – 10 mm před okrajem dlažby.Separačně – izolační fólie      - Na nevyzrálé podklady nebo na větší plochy vždy použijeme separační fólie, které nám nepropustí napětí z podkladu do dlažby. Pod těmito fóliemi se ve spádové vrstvě neprová­dějí dilatační spáry a naopak v dlažbě musí být provedeny. Pomůckou pro určení dilatace může být poměr hloubky balkónu k šířce dilatačního pole maximálně 1,5x.Drenážní fólie      Jedno z užití jsme uvedli v bodě 1. klasika. Ne vždy však musíme lepit a spárovat dlažbu. Například teracové dlaždice lze pokládat do štěrkového lože právě na drenážní fólii, která vykazuje menší odpor k protékání vody než štěrk. Další využití mají tyto fólie v konstruk­cích teras, pod kterými je obytná místnost. Na takovýchto terasách nestačí jedna izolační vrstva pod dlažbou. Právě drenážní fólie je tou druhou – pojistnou hydroizolací. První vrst­va je většinou tvořena stěrkovou, nebo fóliovou hydroizolací.Separační desky      Ve většině případů jsou zhotoveny z extrudovaného polystyrénu v různých tloušťkách. Mohou být z výroby opatřeny z obou stran výztužnou tkaninou nalepenou ve speciální lepící a izolační hmotě. Na trhu jsou také již vyspádované desky se spádem 1,5%. vý­hodou těchto desek je zateplení plochy lodžie – balkónu, avšak jako nevýhodu musíme uvést častější provádění dilatací v dlažbě.Terče      Kladení dlažeb na terče, které mohou být vyrobeny z plastu, gumy, betonu, popřípadě z ji­ného materiálu, se používá pro snadnou opravu spodní izolační vrstvy. Dlaždice musejí mít však dostatečnou pevnost v tahu za ohybu, proto nelze v tomto případě užít klasickou dlažbu. Takovýto balkón se pak chová jako klasická střecha.Lepení přímo do izolace      Jedná se o speciálně vyvinuté hmoty na bázi polyuretanů. Tato technologie se provádí v případě urychlení práce, hlavně při opravách stávajících balkónů. Postup je následující:      - Naneseme tenkou první vrstvu jako hydroizolační      - V druhém kroku vlepíme do tenké vrstvy dlažbu současně s dilatačními profily.

folder_openPřiřazené štítky

Zdivo z pórobetonových tvárnic

access_time01.květen 2020personRedakce

Základními surovinami pro výrobu pórobetonových dílců jsou voda, písek a vápenec. Ke správnému provedení stavby – díla je zapotřebí se důkladně seznámit se statickými a architektonickými požadavky stavby.Projektová dokumentace musí stanovit následující stavebně – technické podklady, ve kterých je uvedeno: způsob provádění zdiva,                - druh, třída objemové hmotnosti a pevnosti navržených tvárnic,                - druh a skupina malty,                - ztužující věnec a překlady,                - drážky a vybrání,                - kotvení a armování stěn,Možnosti zdění z pórobetonových tvárnic      - Vyzdívání s vyplňováním ložných a styčných spár tenkovrstvou maltou.      - Zdění bez malty ve styčné spáře.Vyzdívání s vyplňováním ložných a styčných spár tenkovrstvou maltou.      Zdění tímto způsobem se provádí s přesnými hladkými tvárnicemi. Při zdění vyplňu-jeme ložnou a styčnou spáru vždy v celé ploše. Při zdění do tenkovrstvého maltového lože je tloušťka styčné spáry a ložné spáry 1 – 3 mm.Vyzdívání bez malty ve styčné spáře      Zdění bez malty ve styčné spáře se provádí u pórobetonových tvárnic osazovaných na péro a drážku.Technologický postup zdění z pórobetonových tvárnic Přejímka staveniště      - Stavební parcela – pozemek a konstrukce, které svým vybudováním umožní následnou výstavbu zděním z pórobetonových tvárnic musí mít vlastnosti dané projektovou doku-mentaci a musí umožňovat bezpečné provádění stavby.      - Stavební pozemek musí být řádně oplocen s označením staveniště.      - Skládky hmot, vnitrostaveništní komunikace a organizace výstavby musí být realizována tak, aby neohrožovala vzrostlou zeleň na pozemku stavby.      - Skládky hmot musí být řádně odvodněny s přístupem ze dvou stran a v dosahu stavební-ho jeřábu.      - Tvárnice musí být v období před zabudováním do konstrukce chráněny před povětr-nostními vlivy buď fólií z výroby nebo stříškou nad skladovací plochou.Vykládání palet s pórobetonovými tvárnicemi      - S paletami se nesmí manipulovat závěsnými lany, ale pomocí speciálního „C“ závěsu, který je též možné zavěsit i na jiné závěsné zařízení.      - „C“ závěs zaručuje správné vyvážení palety při vykládání. Tvárnice na paletě tak nejsou namáhány žádnou silou a tak zůstanou nepoškozené. Paleta s tvárnicemi je tak vykládá-na podobně, jako vysokozdvižným vozíkem.      - Paletu s tvárnicemi ukládáme na předem připravenou rovnou a odvodněnou plochu.      - V případě skladování tvárnic na stavbě je zakázáno ukládat palety s tvárnicemi na sebe. Ukládat se smí pouze vedle sebe v jedné vrstvě!Zdění z pórobetonových tvárnic      - Základové pásy nebo základová deska není nikdy absolutně rovná. Tuto nerovnost vy-rovnáme vyrovnávacím maltovým ložem pod první vrstvou pórobetonových tvárnic,      - na vrstvě vyrovnávací malty rozvineme izolační lepenku v šíři širší minimálně o 150 mm na každou stranu od budované zdi, v místech napojení – překrytí jednotlivých pásů je délka překrytí lepenky minimálně 100 mm,      - osadíme rohové tvárnice do vrstvy cementové malty, usadíme ji výškově a jednotlivé rohové tvárnice propojíme zednickou šňůrou tak, aby šňůra lícovala s horní vnější hranou všech osazovaných tvárnic v jedné vrstvě,      - případné nerovnosti v ložné spáře vyrovnáváme brusným hladítkem nebo hoblem,      - před nanesením druhé a další vrstvy pórobetonových tvárnic odstraníme prach z ložné spáry, tvárnice nenamáčíme,      - při zdění dodržujeme základní pravidla pro vytváření vazby, vazba jednotlivých tvárnic musí být v převázání dlouhá minimálně 0,4 násobek výšky tvárnice, tedy při výšce 250 mm musí být minimální délka převázání 100 mm,      - Polohu budoucí příčky si vyznačíme dle projektové dokumentace na nosné stěně tuž-kou, přičemž dbáme na její svislost.      - V místě budované příčky zasadíme, při realizaci nosného zdiva, do ložné spáry nere-zovou spojku zdiva.      - Spojky zdiva ve spáře upevníme hřebíky.      - Spojky zdiva zasadíme v každé druhé řadě tvárnic nosné zdi.      - na ložnou očištěnou spáru naneseme lžící maltu v celé šíři budované zdi, tu stejnoměrně rozhrneme otočenou lžící,      - v případě užití hladkých tvárnic nanášíme maltu také do styčné spáry,      - tvárnice osazujeme tak, aby tloušťka spár nebyla širší než 1 – 3 mm,      - v případě užití tvárnic typu péro – drážka zůstávají styčné spáry bez maltové výplně,      - jednotlivé tvárnice osazujeme do maltového lože shora tak, abychom nehrnuli uloženou maltovou směs ložné spáry k přiražené tvárnici do prostoru styčné spáry,      - přesné osazení průběžně kontrolujeme vodováhou ve dvou polohách a svislost v hranách zdí, olovnicí,      - pokud není tvárnice osazena správně, upravíme její osazení gumovou palicí s následným okamžitým odstraněním vyteklé malty ze spár,      - pokud zdíme systémem péro – drážka, osazujeme poslední – rohovou tvárnici vždy pérem ven, péro následně odřežeme ruční rámovou pilou,      - vnitřní nosné zdi se v první vrstvě tvárnic přiráží k vrstvě tvárnic obvodového zdiva a v druhé řadě se provazují s obvodovou zdí již v průběhu zdění. Celý půdorys nosných zdí tak roste najednou,      - za mrazu lze provádět práce na zdění pouze za zvláštních ochranných opatření a nesmí se vyzdívat na zmrzlý podklad.Tenkovrstvá zdící malta      - Tenkovrstvé zdící malty pro přesné zdění jsou speciálně vyvinuté suché směsi běž-ně dodávané v papírových pytlích.      - Malta pro přesné tvárnice se rozdělává po celých pytlích a mísí se za soustavného přidávání do vědra s vodou (množství potřebné vody je stanoveno na obalu lepící a maltové směsi). Suchá směs s vodou se mísí vrtačkou s regulovatelnými otáčkami tak dlouho, až vznikne viskózní směs. Ta se následně nechá cca 10 minut ustát a před užitím se ještě jed-nou promíchá.      - Správnou konzistenci posoudíme po nanesení malty zubovou stěrkou na plochu. Pokud zůstává viditelné zubení stěrky, je malta dostatečně přichystaná.      - Během zpracovávání se malta nesmí ředit vodou a doba zpracovatelnosti je 3 – 4 hodiny od chvíle smíchání s vodou. V samotné spáře po nanesení je malta plastická jen asi 10 minut. Poté se nedoporučuje na nanesenou maltu v budoucí spáře, tvárnice osazovat.      - Teplota vzduchu a podkladu nesmí během tuhnutí a tvrdnutí klesnout pod +5°C. V zimním období se do malty nesmí přidávat žádné přísady.Spotřeba malty při zdění z přesných hladkých pórobetonových tvárnic a Spotřeba malty při zdění z pórobetonových tvárnic systému péro – drážka Zdění zdí z modulových bloků     Jedná se o zdění z modulových bloků, při kterém dvoučlenná osádka za po-mocí jeřábu osadí za hodinu 6 m2 zdiva. U tohoto systému nepoužíváme půlené bloky a pro vyrovnání délek se používají přesné tvárnice Ytong s pérem a drážkou.Z modulových bloků můžeme provádět:      - nosné, nenosné a obvodové zdi      - nosné a nenosné příčky      - zdi pod úrovni terénuModulový blok se dodává ve smršťovací fólií, která se odstraňuje krátce před použitím bloků. Při skladování pod střechou je doporučeno odstranit fólii okamžitě.Ztužující věnce a monolitické nosné překlady      - Ztužující věnce a monolitické nosné překlady jsou realizovány z pórobetonových U profilů, které se ukládají do prostoru jako ztracené bednění. Jako možnou alternativu užití U - profilů je ztracené bednění budovaných sloupů.      - U profily se vyrábějí z pórobetonu značky P4-500 v tloušťkách (stejné jako zděná konstrukce) 200, 250, 300 a 375 mm.      Ztužující věnec přenáší vodorovné zatížení a zhotovuje se nad venkovními a vnitř-ními nosnými stěnami. Ztužující věnec vytvořený pomocí - U profilů se instaluje bezprostředně pod budovanou stropní konstrukcí s výztuží minimálně 2 x DN 10 mm. Stropní konstrukce musí být ukládána na věnec tak, aby její přesah – uložení bylo minimálně 70 mm nad beto-novou plochou věnce. Další, podrobnější      - V případě realizace nosných překladů na stavbě pomocí U profilů, můžeme jej se-stavit na zemi nebo na tvrdé podložce a celý následně po zatvrdnutí osadit nad stavební otvor.      - Pokud realizujeme překlad v poloze nad stavebním otvorem, umístíme v úrovní pod spodní hranou budoucího U profilu nosnou desku, která  následně bude sloužit jako podpěra. Desku podepřeme dle potřeby sloupky.      - Krytí výztuže a způsob její uložení je detailně popsán v kapitole Technologie provádění, Betonové konstrukce.Nosné překlady Oblast použití nosných překladů      -  Nosné překlady jsou pórobetonové prvky armované betonářskou ocelovou výztuží. Používají se pro vytváření nadpraží okenních a dveřních otvorů ve zdivu z přesných pórobetonových tvárnic v nosných stěnách.     - používat se smí pouze výrobcem označené a nepoškozené překlady,      - překlady se nesmí zkracovat a ani upravovat jeho průřez,      - pro danou tloušťku zdi a světlost stavebního otvoru je dán odpovídající typ překladu,      - správná poloha překladů ve stavbě je dána šipkami v čelech překladů, tyto šipky musí směřovat po osazení vzhůru.      - nosné překlady z pórobetonu jsou vyráběny v kombinaci s armovaným betonovým jádrem s maximálním ohybovým momentem 15 – 23 kN/m.Nosné pórobetonové překlady Pracovní postup osazení nosných překladů      - Nad projektovaný stavební otvor zvolíme dle výše uvedené tabulky vhodný typ nosného překladu, příslušné délky a šířky, čímž nám vznikne nadpraží minimální výšky 250 mm.      - Vodováhou překontrolujeme výšky jednotlivých budoucích uložení, upravíme rovinnost ložných spár a ploch překladu.      - Vyrovnáme ostění otvorů, vyčnívající péra ve tvárnicích odstraníme hoblíkem.      - Překlad nad stavebním otvorem klademe z lešení. Před osazením zkontrolujeme, zda není poškozený.      - V místě uložení překladu na již vybudovanou zeď naneseme zdící maltu ve stejné tloušť-ce jako při zdění.      - Minimální úložná délka překladu musí být 250 nebo 200 mm dle typu překladu.     - Šipky zakreslené na čele překladu po osazení musí směřovat vzhůru a nápis výrobce musí být v čitelné poloze!      - Zkontrolujeme správnost uložení ve svislém směru. Překlad nesmí vyčnívat před líc ploch zdiva.      - Případnou nerovnost je třeba upravit poklepem gumovou paličkou do správné polohy uložení překladu.      - Správně zabudovaný překlad má ložné spáry stejné jako zdivo. Uložení překladu na stě-ně může být i větší než 250 mm.Nosné překlady tvořené z U profilů      U – profily jsou bednící prvky – ztracené bednění vyráběné z pórobetonu. Jsou ur-čeny ke zhotovení pozedních věnců, železobetonových překladů, průvlaků a sloupů. U – profily samy o sobě nejsou nosné a montážní podepření lze odstranit až po předepsané době. Tato minimální doba je dána příslušnou normou. (obecně platí, že doba zrání betono-vé konstrukce je 28 dní.)Pracovní postup tvorby nosného překladu z U – profilů      - Pórobetonové profily tvoří pouze tzv. ztracené bednění, nosnou část překladu tvoří žele-zobetonové jádro s vkládanými ocelovými vložkami dle statického výpočtu. Výhodné je si tuto výztuž připravit předem jako armokoš.      - Pod budoucím překladem z U – profilů nejprve zhotovíme dřevěné bednění, které by mělo svou horní plochou kopírovat výšku budoucího uložení pórobetonových dílců. Vněj-ší hrana budovaného bednění by měla kopírovat vnější hranu budoucího uložení U – pro-filů nebo zdi.      - U – profily klademe na bednění a zeď tak, aby úložná délka překladu byla minimálně 250 mm.      - U – profily klademe na sraz a lepíme v čele mezi sebou. Pro lepení používáme tenkovrst-vou zdící maltu     - Po osazení pórobetonového dílce na bednění překontrolujeme rovinnost a přesnost ulo-žení U – profilu.      - Případné nerovnosti a nepřesnosti v uložení upravíme poklepem gumovou paličkou.      - Do jádra U – profilů – ztraceného bednění vložíme připravenou ocelovou výztuž (armo-koš), kterou zafixujeme v poloze tak, abychom zajistili potřebné minimální krytí výztuže betonem a současně mohli z vnější strany jádra vložit tepelnou izolaci.     - Před samotnou betonáži navlhčíme všechny plochy styku s čerstvou betonovou směsí vodou.      - Betonáž překladu provádíme v krátkých úsecích betonem minimální třídy B20 (C16/20).      - Překlad z U – profilů je nosný až po úplném vyzrání konstrukce.      - Podepření překladu můžeme odstranit až po úplném vyzrání konstrukce.      - Betonovou směs průběžně hutníme propichováním například zednickou lžící nebo ocelo-vým prutem.      - Po ukončení zalévání ztraceného bednění betonovou zhutněnou směsí, zarovnáme horní plochu vybetonovaného betonového jádra k dalšímu osazení pórobetonových tvárnic.Poznámka:      Nesymetrické U – profily se osazují tak, aby silnější pórobetonová bočnice tvořila líc venkovní stěny.Technické parametry U - profilůPloché překlady      Ploché překlady jsou prvky z pórobetonu třídy P4,4 – 600 vyztužené svařovanou betonářskou výztuží Bst. 500. Používají se pro vytváření nadpraží ve zdivu z přesných tvárnic, v nosných i nenosných stěnách v kombinaci s nadezdívkou. Pro danou tloušťku zdiva se překlad vyskládá z prvků PSF položených na sraz vedle sebe. Ze standardně dodávaných prvků tak lze vytvořit překlady pro tloušťky zdí 125, 250, 300 a 375 mm. Hotový překlad se sestává podle šířky zdiva jednoho až třech vedle sebe položených prefabrikátů PSF a nadezdívky z přesných tvárnic. Ploché překlady PSF přitom půso-bí jako zóna přenášející tahové síly. Nadezdívka výšky hu >= 250 mm tak tvoří tlakovou zónu průřezu překladu. Nadezdívka musí být v celé ploše ložných a styčných spár důkladně maltována ten-kovrstvou zdící maltou. Mezery mezi tvárnicemi jsou nepřípustné.      Únosnost takto vytvořeného překladu je dosažena, až když kvalitně provedena na-dezdívka dosáhne potřebnou pevnost, tj. cca po 7-mi dnech.Pracovní postup pokládky plochého překladu     Ploché překlady jsou trámce výšky 125 mm, na něž se provede na stavbě nadezdívka minimálně jedné řady tvárnic, čímž vznikne tzv. zpřažený překlad výšky 375 mm. Uložení zpřaženého překladu je minimálně 250 mm. Trámce se kladou na vyrovnanou ložnou plochu do zdící malty.      Trámce budovaného překladu nad stavebním otvorem větším než 1250 mm musíme uprostřed montážně podepřít. Zabránime tak nežádoucímu průhybu.      Jednotlivé ploché překlady ukládáme tak, aby po uložení byly znázorněné šipky v čele překladu orientovány směrem vzhůru a nápis výrobce byl čitelný.     - Pro zlepšení celistvosti překladu můžeme jednotlivé trámce navzájem slepit ve styčné spáře po celé délce tenkovrstvou zdící maltou - Trámce překladu klademe z vnější strany zdiva tak, aby vnější hrana trámce budovaného překladu lícovala s vnější plochou zdiva.      - Případné nerovnosti a nepřesnosti při uložení upravíme poklepem gumovou paličkou.      - Druhý a případně třetí trámec klademe vedle předchozího na sraz, přičemž dbáme na jejich přesné uložení. Případné další nerovnosti nebo nepřesnosti upravíme poklepem gumovou paličkou.      - Po osazení posledního trámce zkontrolujeme rovinnost horní plochy vytvořeného ploché-ho překladu a případné nerovnosti ihned vyrovnáme hoblíkem.      - Horní plochu důkladně očistíme od prachu a nečistot (například smetením).      - Po uložení plochého překladu dozdíme v celé řadě vyrovnávací vrstvu tvárnic výšky 125 mm.      - Nad plochou plochého překladu přistoupíme k vybudování nadezdívky – tlakové zóna překladu. Nadezdíme horní řadu tvárnic o výšce 250 mm. V místě překladu je nutno na-nést zdící maltu i na čelo tvárnic bez ohledu na to, zda mají péro a drážku. Pro aplikaci používáme výhradně maltu dodávanou výrobcem plochých překladů.      - Tvárnice klademe na trámce do tenkovrstvé zdící maltya dbáme na to, aby malta byla nanesena na celou plochu zdiva.      - Přesnosti sesazení jednotlivých tvárnic dosáhneme poklepem gumovou paličkou.      - Po vytvoření druhé vrstvy překladu přistoupíme k dozdění zdiva do stejné výšky.      - Překlad z plochých překladů je nosný až po úplném vyzrání konstrukce, a její případné podepření je možno odstranit až poté, když je překlad vyzrálý.Drážky a rýhy      Do tvárnic je možno sekat rýhy a drážky pro rozvody instalací. Ty nesmí procházet vodorovnými nosnými konstrukcemi jako jsou například nadokenní překlady.     Drážky můžeme realizovat jako dodatečně provedené, nebo jako zděné. K dodateč-nému provádění drážek ve zdivu z pórobetonových tvárnic užíváme pouze vhodné nářadí, abychom nepoškodili již vybudované zdivo. Kladivo a sekáč jsou v tomto případě minimálně nevhodné.      K dodatečnému vybudování rýhy a drážky užíváme frézu (pro menší drážky – rozvody vody, elektroinstalace, apod.), nebo vrták pro elektro krabice.Přípustné velikosti vodorovných drážek a rýh bez nutnosti provedení statického výpočtu Poznámka:    1) Vodorovné a šikmé drážky jsou přípustné jen v pásmu 400 mm nad nebo pod konstrukcí hrubého stropu vždy jen na jedné straně zdiva.    2) Hloubku můžeme O 10 mm zvýšit, pokud použijeme nástroje, které nám zaručí přesně budovanou hloubku drážky. Při použití těchto nástrojů smíme provést drážku na protilehlé straně zdi o tloušťce 10 mm. Toto platí pouze pro zdi s minimální tloušťkou 240 mm.    3) Minimální vzdálenost v podélném směru od stavebních otvorů minimálně 490 mm a od další vodorovné drážky dvojnásobek šířky širší drážky.Přípustné velikosti svislých drážek a rýh bez nutnosti provedení statického výpočtu Poznámka:    1) Drážky, které sahají maximálně 1 m nad podlahu, mohou být, při tloušťce zdiva minimál-ně 240 mm, hluboké až 80 mm s šířko maximálně 120 mm.    2) Celková šířka drážky nesmí na 2 m zdiva přesáhnout rozměr 260 mm. Pro zeď jejíž délka je kratší než 2 m, je nutno rozměr 260 mm poměrově snížit.Niky ve zdivu z pórobetonu      Niky ve zdivu slouží především k umístění kanalizačního svodu v prostoru zdiva. V případě nutnosti vytvořit ve zdi niku, si velikost výřezu připravíme a vyznačíme na tvárnici. Ruční nebo elektrickou pásovou pilou vytvoříme kolmé zářezy ve vzdálenosti 40 – 60 mm od sebe. Takto vyznačené části můžeme vyseknout zednickým kladivem.Výztuž pod stavebním otvorem širším než 1,80 m      V případě, že budujeme stavební otvor širší než 1800 mm, je doporučeno vložit vý-ztuž pod parapet otvoru.      V předposlední vrstvě tvárnic u otvorů širších než 1800 mm doporučujeme pod parape-tem umístit ocelovou výztuž do předem připravené drážky. Délku drážky volíme tak, aby výztuž vložená do drážky byla uložena minimálně 500 mm za budoucí ostění stavebního otvoru.     - Drážku můžeme realizovat ručním drážkovačem, nebo frézkou ve středu zdiva.      - Rozměry drážky by měly být po celé délce 40 x 40 mm.      - Před uložením výztuže do drážky, drážku očistíme od prachu a nečistot a navlhčíme.      - Do celé plochy vybudované drážky naneseme čerstvou cementovou maltu tak, aby vyplnila polovinu hloubky drážky. Místo cementové malty lze užít také stavební lepidlo pro tenkovrstvé zdění.      - Do drážky s čerstvou maltou vložíme ocelový prut o minimálním průměru 6 mm s přesa-hem minimálně 500 mm za budoucí ostění otvoru. Vhodné jsou profilované stavební oce-lové pruty.      - Po vložení ocelového prutu můžeme drážku zcela zaplnit cementovou maltou a vnější – horní povrch vyrovnáme. Ke zdění další vrstvy tvárnic můžeme přistoupit ihned po zalití rýhy s ocelovou vložkou. (bez nutnosti technologické přestávky) - Přistoupíme k vyzdění poslední řady parapetu, přitom stále dbáme na dodržení správné vazby tvárnic i vzhledem k budoucímu stavebnímu otvoru. - Případný doplňkový kus (kratší než je celková délka tvárnice) umísťujeme v poslední řadě parapetu vždy do středu budoucího stavebního otvoru. Příčky z pórobetonových tvárnic      Příčky z přesných příčkovek vyrobených z pórobetonu je možno budovat jako nenosné vnitřní stěny nízkopodlažních i vícepodlažních budov, přizdívky a obezdívky v interié-rech.      Příčky můžeme realizovat ve jmenovitých tloušťkách 50, 75, 100, 125 a 150 mm.Pracovní postup realizace příčky      - Polohu budoucí příčky si vyznačíme dle projektové dokumentace na nosné stěně tužkou, přičemž dbáme na její svislost.      - V místě budované příčky zasadíme, při realizaci nosného zdiva, do ložné spáry nerezo-vou spojku zdiva.      - Spojky zdiva ve spáře upevníme hřebíky.      - Pokračujeme ve zdění příčky a dbáme na nanesení zdící malty po celé šířce zdiva. Spoj-ky zdiva zasadíme v každé druhé řadě tvárnic nosné zdi. Spojku zdiva můžeme také vmáčknout do maltového lože bez hřebíků.      - Kotvení dodatečně dozdívané příčky provádíme pomocí spojky zdiva kterou ukotvíme do nosného zdiva hmoždinkou. Spojka je tedy „zlomena“ do pravého úhlu tak, že jedno ra-meno je kotveno svisle do nosné zdi a druhé je vodorovně ukotveno v ložné spáře příčky.      - Ukončení příčky pod stropní konstrukcí ke stropu neklínujeme. Ukotvení provedeme po-mocí spojky zdiva, nebo montážní pěny.

folder_openPřiřazené štítky

Obecné zásady bezpečnosti práce v pozemním stavitelství

access_time01.květen 2020personRedakce

Pozemní stavitelstvíPoznámka: Tento text se opírá o předpis, který v současnosti neplatí! (viz nově: NV 591/2006 Sb.) -  Avšak ho stále považuji za velmi dobrý. (v případě rozporu níže uvedeného textu s texty v kapitolách ____, platí texty v již zmíněných kapitolách).Povinnosti dodavatelů stavebních a montážních prací.      Každý dodavatel stavebních prací, který zaměstnává pracovníky je povinen vést podrobnou evidenci všech pracovníků, kteří jsou na stavbě od jejich příchodu na pracoviště až po jejich opuštění.      Dodavatelé jednotlivých prací musí být vybaveni osobními ochrannými pracovními prostředky, které jsou adekvátní možnému ohrožení na zdraví při provádění jednotlivých dílčích činností.Příprava stavby      dle vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 324 o bezpečnosti práce a technických zařízeních při stavebních pracích.     Společnost, která dodává jednotlivé stavební práce musí mít na jednotlivých staveništích dodavatelskou dokumentaci, kterou tvoří technologický (pracovní) postup, stanovení opatření pro případ ohrožení vyšší moci a opatření při souběhu několika činností.     Pracovní postup musí obsahovat stanovení požadavků na provedení práce při dodržení zásad bezpečnosti prácePracovní (technologický) postup obsahuje:     - Návaznost jednotlivých pracovních činností     - Popis dílčích kroků pro danou činnost     - Seznam užitých strojů a speciálních pomůcek     - Popis podpůrných stavebních konstrukcí (plošiny, lešení, …)     - Výpis opatření k zajištění bezpečnosti práce jednotlivých pracovníků, okolí pracoviště z hlediska požární ochrany, hygieny práce, atd..     - Popis staveništní a mimo staveništní dopravy, a to jak vertikální, tak horizontální.     - Popis a umístění skladovacích ploch.     - Opatření pro pracoviště při práci za mimořádných podmínek a     - Opatření k zajištění neobsazeného pracovištěOdevzdávání pracoviště     Jednotlivé dohody o vzájemných vztazích zhotovitele a podzhotovitele musí být označeny v zápise o předání a převzetí staveniště mezi účastníky výstavby. Tento protokol (zápis) doplňuje smlouvu o dílo o lokální požadavky na oblast bezpečnosti práce.      Zhotovitel jedné části díla je povinen seznámit ostatní zhotovitele podílejícími se na zhotovení díla s požadavky na technologií, zdroji ohrožení a požadavky na bezpečnost práce. Tímto přístupem předchází k možným kolizím s ostatními zhotoviteli, či podzhotoviteli.Přerušení stavebních prací     V době výstavby díla mohou nastat různé situace, do kterých se dodavatelé stavebních prací dostanou. Nejčastěji jsou to nebezpečí způsobená poruchou technického zařízení, provozní havárií a nevyhovujícím stavem stávající stavební konstrukce.     Do takovéto situace se může zhotovitel dostat například při poškození příslušné inženýrské sítě. Havárii musí nahlásit jejich provozovateli a do zlikvidování vzniklého stavu musí zhotovitel zajistit zamezení přístupu k místu havárie.     Práce na díle mohou taktéž ovlivnit výskyt nebezpečných, výbušných a zdraví škodlivých látek v uzavřených prostorách, jako jsou například vstupy do studní, šachet, žump a kanálů.     V přípravě prací s možným výskytem takovýchto látek je třeba počítat s nezbytnými opatřeními pro případ přerušení prací tak, aby měly minimální dopad na celkový výsledek stavby ať technologický, tak i ekonomický.Stavební práce v mimořádných podmínkách     Pokud se v době výstavby vyskytnou jakékoliv mimořádné podmínky, musí zhotovitel stavebních prací určit taková opatření, aby eliminoval dopady na bezpečnost práce. Projekt stavby musí obsahovat zásady technických opatření k zajištění bezpečnosti práce.Stavební práce v mimořádných podmínkách jsou zejména:     - provádění stavebních prací v nebezpečném prostředí a v nebezpečném prostoru     - práce v ochranných pásmech inženýrských sítí     - práce v extrémních klimatických podmínkáchZpůsobilost pracovníků     Zhotovitelé stavebních prací jsou povinni zajišťovat svým zaměstnancům školení z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení minimálně 1 x ročně pokud provádějí, nebo řídí jednotlivé stavební práce:     - pokud pracovníci nemohou pracovat z bezpečných pracovních podlah ve výškách nad 1,5 m     - pokud pracují na pohyblivých pracovních plošinách     - pokud pracují na žebřících ve větší výšce, než 5 m     - pokud pracují za pomocí horolezecké či speleologické techniky     - pokud montují a demontují pomocné konstrukce ve výškáchpřičemž školit a ověřovat znalosti jednotlivých pracovníků mohou jen instruktoři horolezecké techniky a instruktoři lešenářské techniky.     Dodavatelé prací jsou povinni vést evidenci školení, zkoušek, zaučení a odborné a zdravotní způsobilosti všech pracovníků. Tímto je dán seznam kompetencí pracovníků a dodavatel prací nesmí pověřit prováděním příslušných prací nezaškoleného pracovníka.Vymezení staveniště     Staveniště v zastavěném území obce musí být oploceno souvislým oplocením výšky minimálně 1,8 m tak, aby byla zajištěna ochrana staveniště a oddělovalo prostor staveniště od okolí. Cílem budování oplocení kolem staveniště je minimální narušení provozu na okolních komunikacích.     Pokud zajišťujete přípravu liniové stavby s krátkodobým záborem dílčí plochy staveniště, je možno ji ohradit dvou tyčovým zábradlím ve výšce 1,1 m. Oplocení, které zasahuje do komunikace musí být za snížené viditelnosti osvětleno v čele oplocení výstražným světlem, které je osazeno průběžně každých 50 m.     V případě, že staveniště je mimo zastavěné území musí být oploceno pokud je ve vzdálenosti do 30 m od komunikace.     Všechny vstupy na staveniště musí být označeny bezpečnostními tabulkami a vstupy musí být uzamykatelné.Komunikace na staveništi     Před zahájením všech dílčích stavebních prací, kterým předchází doprava stavebních materiálů, které budou dopravovány staveništěm, musí být zjištěny průjezdné profily, musí být provedena kontrola stavu a způsobilosti komunikací a zjištěny provozní podmínky. Vozidlo, kterým je dopravován stavební materiál musí být minimálně o 30 cm nižší, než je průjezdný profil podjezdu, či překážky. Podjezdy nižší 4,3 m musí být označeny stejně jako na veřejných komunikacích.     Překážky vyšší 10 cm pro přechod pěší musí být opatřeny přechody odpovídající únosnosti.     Minimální šíře pro pěší je 0,5 m a při obousměrném provozu je 1,5 m. Pokud je spád komunikace ve sklonu větším než 1:3 musí být opatřena z jedné strany komunikace jedno tyčovým zábradlím. Podchodná výška musí být minimálně 2,1 m (vyjímečně 1,8 m – s označením „černožlutá zebra“).     Z výše uvedených zásad je zřejmé, že pokud není zajištěn průjezd nákladních vozidel k místu vykládky, je pro takováto vozidla vjezd na staveniště zakázán.     Otvory a jámy na staveništích musí být zajištěny dostatečně únosným poklopem. Jámy na vápno musí být vždy ohraničeny pevným dvou tyčovým zábradlím ve výši 1,1 m. Zakrytí jam a otvorů není nutno provádět v případě, kdy se v jámě pracuje.     Veškeré schodiště a rampy, které jsou součásti staveniště, musí mít nekluzkou povrchovou úpravu.     Žebřík smí být používán pouze pro fyzicky nenáročné práce s jednoduchým nářadím a ke komunikaci pracovníků. Po žebříku nesmí být přenášeno břemeno těžší 20 kg. Pokud pracovník pracuje na žebříku ve větší výšce, než 5 m, musí používat osobní ochranné pomůcky proti pádu.     Žebříky se nesmí používat jako nosná konstrukce pro osazení podlah lešení. Toto neplatí pro lešeňové žebříky.     Největší povolená délka přenosných žebříku je 8 m a pokud jsou používány k výstupu, musí přesahovat výstupní plochu minimálně o 1,1 m. Část žebříku nad výstupní plochou mohou nahradit madla. Sklon jednoduchého žebříku opřeného o plochu nesmí být menší než 2,5:1.   Pokud je žebřík pevně přikotven, musí být mezi plochou za žebříkem a jednotlivými příčlemi volný prostor minimálně 18 cm a u paty žebříku 60 cm pro přístup k němu.      Pro výstup a sestup lze také použit dřevěné sbíjené žebříky, které jsou kratší 3,5 m s příčlemi vsazenými do zdvojených pásnic.      Pokud lze z prostorových důvodů užít pouze provazový žebřík, tak se smí použit jen pro sestup a výstup pracovníků.      Svislá doprava pracovníků při montážních pracích nad 30 m musí být zajištěna výtahem.Zemní práce     Zemní práce na staveništi jsou řešeny projektem na podkladě geologického průzkumu, který musí být řešen v rámci projektu celé stavby. Před zahájením zemních prací musí dodavatel stavebních prací ověřit vytýčení veškerých inženýrských sítí. Protokoly o vytýčení jednotlivých inženýrských sítí předá stavebníkovi investor. Krom zjištění výskytu inženýrských sítí na staveništi investor zajišťuje také případné volné podzemní prostory.     Výkopy, které jsou realizovány jedním pracovníkem na pracovištích bez dohledu a doslechu dalších pracovníků, nesmí být hluší 1,3 m.     Výkop realizovaný v zastavěné části a na veřejných prostranstvích, musí být zajištěno proti pádu do výkopu zábradlím. Postačujícím zajištěním výkopu může být jednotyčové zábradlí ve vzdálenosti 1,5 m od hrany výkopu nebo násep do výše 0,9 m. pokud výkop sousedí s komunikací, nebo do ni zasahuje, musí být opatřena příslušnou výstražnou dopravní značkou. Za snížených viditelných podmínek je nutno oplocení výkopu ze strany do komunikace opatřit výstražným červeným světlem na začátku a konci oplocení a dále maximálně každých 50 m od sebe.     Přes výkopy hlubší 50 cm je nutno zřídit dřevěný, nebo ocelový přechod široký minimálně 75 cm a na veřejných prostranstvích 1,5 m. Přechod musí být zajištěn oboustranným jednotyčovým zábradlím minimální výšky 1,1 m. Přechod nad výkopem hlubším 1,5 m musí být opatřen dvoutyčovým zábradlím o stejné výšce se svislou zarážkou přechodu nášlapné plochy a zábradlí.Okraje výkopu nesmí být, např. dopravou stavebních hmot, zatěžovány do vzdálenosti 50 cm od výkopu. V bližší vzdálenosti se smí zatěžovat prostor smykového klínu pouze na základě projektem uvedeného statického výpočtu.     Svislé stěny výkopů prováděné ručně musí být zajištěny pažením pokud:     - je hloubka výkopu hlubší 1,5 m     - nebo 1,3 m v zastavěném územía pokud do těchto výkopů vstupují pracovníci zhotovitele, musí být výkop široký nejméně 80 cm. Za konstrukci pro výstup z výkopu nesmí být použito pažení.      Při ruční demontáži pažení musí být demontováno ze spod za současného zasypávání výkopu zeminou.      Při práci na svahu ve sklonu min 1:1 a výšce svahu 3 m, musí být provedena příslušná opatření k zamezení sklouznutí materiálů a pracovníků po svahu výkopu.      Pro staveništní dopravu zeminy lze použit kolečko nebo japonku pouze po dopravních cestách o maximálním sklonu 1:5.Skladování materiálu     Skladování materiálů na staveništi musí být prováděno tak, aby byl v průběhu výstavby zajištěn jeho přísun a dílčí odběr bezpečně a bez možnosti ohrožování okolí skladovaným materiálem a v souladu s požadavky na skladování materiálu výrobcem. Plochy určené ke skladování materiálů musí být odvodněny, zpevněny a označeny bezpečnostními tabulkami. Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby nedošlo k jeho znehodnocení.      Skladovaný materiál musí být zajištěn proti rozkutálení, převrácení a posunutí od skladovací plochy různými zarážkami, opěrami a klíny. Pokud skladované materiály, jako jsou například kanalizační trouby, nemají oka pro uchycení k manipulaci, musí být během skladování uloženy na podkládkách. Podkladky nesmí být z kulatiny a nesmí být z vrstvených hmot.      Jednotlivé stavební hmoty musí být skladovány ve stejné poloze, ve které budou následně uloženy ve stavební konstrukci.      Kusový materiál pravidelných tvarů, jako jsou tvárnice, smí být ukládán ručně na skládku do výše 2,0 m. Pokud je materiál nepravidelných tvarů, tak smí být ukládán pouze do výšky 1,5 m.     Tekuté hmoty musí být skladovány v nádobách s otvorem pro vyprazdňování v poloze tak, aby tento otvor byl na horní straně uloženého obalu. Kyseliny musí mít navíc na obalu označení druhu látky.     Sypké hmoty smí být ukládány na skládku do libovolné výšky pouze za předpokladu, že navážení i odebírání těchto hmot bude prováděno plně mechanizovanými prostředky. Při odebírání hmoty nesmí vzniknout převis. Možná vzniklá stěna materiálu nesmí přesáhnout 9/10 výšky dosahu stroje určeného k odebírání.      Ručně smí být sypký materiál skladován pouze do výšky 2,0 m. Při ručním odebírání sypkých hmot nesmí vzniknout převis vyšší 1,5 m.       Pytlované sypké hmoty lze skladovat ručně do výšky 1,5 m a při užití mechanismů do výšky 3,0 m. Pytle musí být uloženy na vazbu tak, aby nedošlo k jejich převrácení, či poškození.     Křehký materiál, jako jsou například umývadla, smí být skladován pouze v jedné vrstvě, nebo do výšky 1,5 m pokud jsou uloženy v pevných rámech.     Tabulové sklo smí být skladováno jen ve svislé poloze.     Slad hořlavin nesmí být blíže než 60 m od místa, kde je nasáván vzduch do podzemního pracoviště.     Na staveništi musí být vyčleněna plocha pro skladování vadných výrobků s členěním plochy dle požadavků na třízení výrobků – odpadu.Práce s betonem     Přečerpáváni betonové směsi do budoucí konstrukce se smí provádět pouze z bezpečných míst, kde jsou pracovníci chráněni proti pádu nad volnou hloubkou nebo pádu z výšky, nesmí dojít k zavalení pracovníka betonovou směsi a pohyb pracovníků musí být zajištěn po vybudovaných a bezpečných komunikacích, např. lešení. Po již osazené armatuře je zakázáno se jakkoliv pohybovat.     Nosné betonové konstrukce, které jsou budované z betonové směsi na stavbě, která nedosáhla projektem stanovenou pevnost, nesmí být zatěžována otřesy a jinými škodlivými účinky.     V případě užití urychlovačů k urychlení tuhnutí betonové směsi, nebo jiných metod, musí být na tyto zpracován technologický postup, kterým bude zajištěna kvalita budované konstrukce.     Bednění musí být budováno tak, aby bylo těsné a po dobu betonáže bylo schopno přenést jak hmotnost čerstvé betonové směsi rozprostřené v ploše, tak i lokálně nashromážděné větší množství směsi před dalším zpracováním.     Podpěrné konstrukce bednění musí být postaveno tak, aby jej pak bylo možno bezpečně odstraňovat. Podpěra musí mít v případě kulatiny průměr minimálně 70 mm a nebo v případě hraněného řeziva hranu širokou 70 mm. Podpěry více pater musí být nad sebou a únosnost jednotlivých podpěr musí být ověřena statickým výpočtem.V případě užití posuvného bednění je možno jej posouvat až po dosažení minimální požadované hodnoty pevnosti konstrukce.     Odbedňovací práce ve výškách se smí provádět pouze tehdy, nehrozí-li poškození nebo zřícení bednění konstrukce. V případě odbednění nenosných částí konstrukcí bednění lze provádět ze žebříku do výšky 3 m. stabilita žebříku však nesmí být zajištěna o odbedňovací prvek.   Prostor, kde probíhají odbedňovací práce musí být zajištěn proti vstupu třetích osob.     Při osazování ocelové armatury nesmí být pracovníci určení k této činnosti obnaženi. Musí mít dlouhý rukáv i nohavice.Zednické práce     Zednické práce musí být prováděny tak, aby neohrožovaly obsluhu strojů pro přípravu malty, ani pracovníky, kteří provádějí další činnosti na stavbě. Materiál určený ke zdění musí být uložen minimálně 60 cm od pracovního prostoru určeného ke zdění.     Zdění jednotlivých částí konstrukce musí být realizováno tak, aby nedošlo ke ztrátě stability budované konstrukce. Zdění pilířů a sloupů musí probíhat s technologickými přestávkami k vytvrzení maltových loží tak, aby nedošlo k destabilizaci spodní části sloupu.     Pohybovat se po stropech – konstrukcích z tenkostěnných materiálů je zakázáno pokud nejsou zabezpečeny proti jejich poškození a aby nedošlo k propadnutí zaměstnance konstrukcí.Práce prováděné na střeše     Pracovníci, kteří provádějí jakékoliv práce na střeše musí být chráněni proti:     - propadnutí konstrukcí střešní krytiny     - pádu z výšky na volných okrajích plochy     - sklouznutí ze střechy se sklonem větším, než 25°     Zajištění proti sklouznutí je možno zajistit i přichyceným žebříkem k pracovní ploše. U střešního pláště se sklonem větším 45° musí k přichycenému žebříku přibýt ještě osobní zajištění pracovníků. Pokud není konstrukce střešního pláště budovaná na celoplošném bednění, ale jen na latích, je nutno použit zajištění proti propadnutí pokud jsou latě od sebe vzdáleny maximálně 0,25 m. Totéž platí, pokud není zajištěna nosnost jednotlivých latí.Práce nad volnou hloubkou a ve výškách     Pokud je pracovník na svém pracovišti ohrožen pádem do hloubky nebo pádem z výšky, propadnutím a sesutím, musí být zajištěn proti pádu. Zajištění pracovníka proti pádu musí být zajištěno vždy při pracovních činnostech nad vodní plochou nebo jinými tekutinami, kde je nebezpečí poškození zdraví a při pracích ve výšce nad 1,5 m. Ochrana proti pádu ve výšce nad 1,5 m není vyžadována, pokud je pracoviště na ploše se sklonem do 10° s jednotyčovým zábradlím výšky 1,1 m kolem celé plochy pracoviště. Ochrana proti pádu ve výšce také není vyžadována pokud probíhají zednické práce na pracovišti, jehož plocha je 60 cm pod horní hranou zdi, na které se pracuje.     Práce při kladení dílců ve výšce nad 3 m jsou svým charakterem takové, že nelze zajistit výše zmíněná opatření, lze je vyloučit pouze v případě, že práce budou provádět pouze poučení pracovníci tak, že si budou sami svým postupem vytvářet pracovní plochu. Technologický postup musí stanovit konkrétní činnosti, které smí poučený pracovník provádět v místě do 1,5 m od hrany možného pádu.      Délka pádu při použití osobního zajištění bezpečnostním pásem může být maximálně 0,6 m, postrojem bez tlumič 1,5 m a postrojem s tlumičem pádu maximálně 4 m. místo upevnění musí zajistit ochranu ve směru pádu o statické síle 15 kN.     Materiál skladovaný ve výškách musí být zajištěn tak, aby nedošlo k jeho sklouznutí, pádu nebo sfouknutí větrem.Prostory pod pracovní plochou ve výšce musí být zajištěny:     - vyloučením provozu v blízkosti pod pracovištěm ve výšce     - užitím ochranné konstrukce v prostoru práce      - užitím záchytné konstrukce pod pracovní plochou     - dvoutyčovým zábradlím výšky 1,1 m s tyčemi ukotvenými na nosných sloupcích     - střežením prostoru pod pracovištěmOchranné pásmo pod pracovní plochou musí mít šířku:     - 1,5 m při práci ve výšce max. 10 m     - 2,0 m při práci ve výšce max. 20 m     - 2,5 m při práci ve výšce max. 30 m     - 10% výšky objektu pokud práce probíhají ve výšce nad 30 m     Pokud práce probíhají na pracovní ploše se sklonem nad 25°, rozšiřuje se ochranné pásmo o 0,5 m. Při ruční nebo strojní dopravě materiálu pomocí kladky se ochranné pásmo rozšiřuje o 1,0 m na každou stranu od zdvihaného břemene. Je-li vlivem práce ve výšce zúžená komunikace pro pěší, musí být oddělena od silniční komunikace dvoutyčovým zábradlím o výšce 1,1 m se zamezením odstřiku bláta a vody z pod kol projíždějících vozidel. Zábrana může být vytvořena zaplentováním, nebo vytvořením plochy z desek. Případné změny ve výškových úrovních komunikace pro pěší musí být vyrovnány.     Při pracovních činnostech, kdy se provádí postupné zvyšování konstrukce je nutno i zvyšovat pracoviště tak, aby pracovali v obvyklé výšce nad pracovní plochou a vzájemně se neohrožovali s ostatními pracovníky. Při zdění nebo těžkých pracovních činnostech se považuje jako obvyklá pracovní výška do 1,5 m, u ostatních do 2,0 m (nátěry, omítky). Ke zvyšování místa práce se nesmí používat jiná zařízení, než ta, která jsou k tomu účelu určená.     Stavba a oprava komínových těles, které jsou nad střešním pláštěm se sklonem větším, než 10°, musí být prováděna z pracovní plošiny o šířce minimálně 0,6 m.      Pracovní činnosti, které jsou prováděny na vysokých objektech, musí provádět minimálně dva pracovníci a v případě specifických prací na těchto objektech musí být podrobně upraven technologický postup k těmto činnostem.     Shazování materiálů je zakázáno pokud se jedná o plechy, desky a ostatní předměty u kterých není jisté místo dopadu a nebo hrozí možnost odrazu, rozstřiku. Místo dopadu musí být zabezpečeno proti vstupu třetích osob. Pokud po dopadu, nebo při shazování vzniká nežádoucí víření prachu, nebo jiný nežádoucí účinek (zvuk), musí být stanovena opatření k zamezení, nebo ke zmírnění dopadu vznikajících vlivů na okolí stavby.     Práce na nechráněném prostoru a ve výškách musí být přerušeny pokud:     - je v době pracovní činnosti silný déšť, sněží, nebo se tvoří námraza     - je mlha s viditelnosti do 30 m     - je teplota okolí nižší než –10°C     - je vítr o rychlosti více než 8 m/s na zavěšených konstrukcích     - je vítr o rychlosti více 5 m/s na žebřících s použitím osobních zajištění     - je vítr o rychlosti více než 10,7 m/s u všech ostatních činností.Bourací práce a rekonstrukce     Každý bouraný objekt musí být před zahájením bouracích prací zevrubně prohlédnut a na základě zjištěných skutečnosti musí zhotovitel vypracovat technologický postup. Práce musí probíhat tak, aby nedošlo k nekontrolovatelné destrukci ostatních části objektu a zároveň aby nedošlo k ohrožení pracovníků na zdraví. Dále musí být zjištěny veškeré inženýrské sítě v okolí bouraného objektu.     Bourací práce, při kterých dochází ke konstrukční změně objektu do výšky 3 m, při strojním bourání a bourání speciálními technologiemi mohou provádět jen kvalifikovaní pracovníci pod stálým dozorem odpovědného pracovníka.     Přípravné práce před demolicí objektu zahrnuji především:     - vymezení ohroženého prostoru podle technologie provádění     - zajistit staveniště proti vstupu nepovolaných osob     - zajistit a řádně označit vstupy a výstupy z plochy staveniště     - dbát ochranu veřejného zájmu     - zjistit průzkumem možnost výskytu podzemních prostor a v případě jejich zjištění zajistit jejich zasypání      - inženýrské sítě zajistit odpojením tak, aby nemohly být užity a případně, pokud nejsou předmětem demolice zajistit proti poškození     - zajistit zdroj vody a kropení vodou pro snížení prašnosti na staveništi     - pro odběr elektrické energie zřídit samostatnou přípojku tak, aby nebyla demolicí objektu poškozena     - vybavit pracoviště pomocnými konstrukcemi     - vybudovat kolem staveniště oplocení minimální výše 1,8 m. Pokud to není možné je třeba zajistit střežení nebo vyloučení provozu.     Na základě výše uvedených skutečnosti smí být demoliční práce zahájeny pouze na písemný příkaz odpovědného pracovníka zhotovitele.K zajištění místa bourání patří také určení místa skladováni vybouraného materiálu tak, aby bylo zajištěno plynulé nakládání pro odvoz na skládku a zároveň pro vykládku vybouraného materiálu z vnitrostaveništní dopravy.      Bourání nezajištěných konstrukcí nesmí být přerušeno a to i za velmi nepříznivých povětrnostních podmínek.     Bourání části krovů pomocí lan je dovoleno pouze tehdy když jsou ostatní konstrukce zajištěny proti nekontrolovatelné destrukci. Výbušninou se nesmí strhávat krytiny položené na bednění.     Ruční bourání se smí provádět pouze tehdy pokud nejsou zatíženy jinou konstrukci a pouze shora dolů. Bourání objektů strojně se smí provádět jen z vnější části. Ruční strhávání pomocí pák je zakázáno.Stroje užité na staveništi     Stroje užité na stavbě musí odpovídat předpisům k zajištění bezpečnosti práce a musí být technicky způsobilé s podmínkami stanovenými výrobcem stroje a technickými normami.Dodavatel prací, které jsou realizovány stroji je povinen vydat pokyny pro obsluhu a údržbu. Pokyny pro obsluhu a údržbu musí obsahovat:     - povinnosti obsluhy stroje před uvedením stroje do chodu ve směně     - povinnosti obsluhy během chodu stroje     - rozsah, způsob údržby stroje a určení lhůt revizí     - způsob zajištění stroje během jeho přesunu, opravách, odstavení a před nežádoucím zpuštěním chodu stroje     - způsob dorozumívání se mezi pracovníky během chodu stroje     - způsob zajištěni stroje po vypnutí a jeho umístění     - vyjmenování zakázaných činnosti     - způsob jakým jsou prováděny záznamy o provozu a údržbě strojů     Stroj může obsluhovat pouze pro tuto činnost určený odborně způsobilý pracovník. Obsluha stroje musí být každých 24 měsíců proškolena a přezkoušena z předpisů bezpečnosti práce.      Pracovníci obsluhující stroj na plošině, kde může dojít k ohrožení obsluhy pádem z výšky větší 0,5 m, musí být ovladače stroje zajištěny proti nechtěnému spuštění.Stroje užívané na stavbě musí mít provozní doklady, které jsou:     - revizní kniha stroje     - záznamy o zkouškách     - záznamy o generálních zkouškách a opravách     - záznamy o rekonstrukcích stroje     - provozní deník stroje     - záznamy o předání a převzetí stroje     - záznamy o zjištěných závadách     - záznamy o opravách     - evidence závažných událostí     Při provozu stroje musí být zajištěna jeho stabilita v každém kroku pracovní operace. V případě užití pěchů nebo vibračních válců nesmí být ohroženy okolní objekty, nebo stabilita blízké konstrukce.      Při použití zatloukání, či zavibrovávani pilot a štětovnic se nesmí v okruhu 1,5 m okolo stroje používat jiná zařízení. Beranidlo musí být vybaveno pevnou a rovnou manipulační plochou o minimální šířce 5 m. beranidlo musí být zajištěno proti převržení.     Vrátek používaný na staveništi k horizontální dopravě musí být umístěn 3 – 5 m od osy svislé dopravy břemene. Obsluha vrátku musí být umístěna tak, aby v každém pracovním kroku viděla na tažený, zvedaný předmět. Odborná prohlídka vrátku se provádí ve čtrnáctidenních intervalech a kontroluje se stav lana, vrátku a úvazku určeným pracovníkem.Jednoduché ruční kladky se smí používat pokud:     - je maximální zvedaná výška 15 m     - maximální hmotnost zvedaného břemene je 60 kg     - břemeno těžší 50 kg zvedají dva pracovníci     - je minimální průměr nosného textilního lana 1 cm.Ostatní ustanovení bezpečnosti práce     - maximální hmotnost břemene, které smí přenášet nebo nakládat jeden pracovník je 50 kg      - pokud je břemeno těžší 50 kg musí jej přenášet nebo nakládat četa s počtem pracovníků tak, aby na každého z nich připadlo maximálně 50 kg     - pokud nelze dodržet výše zmíněná ustanovení, musí být břemeno nakládáno a převáženo strojně     - lepení podlahových krytin je povoleno pouze tehdy, když je po celou dobu lepení a schnutí lepidla zajištěno větrání     - po celou dobu lepení a 24 hodin po lepení musí být v pracovní prostoru odpojen elektrický proud, plyn a lokální zdroje tepla.      - Zhotovitel díla musí stanovit v technologickém postupu opatření pro práce s živicemi z hlediska požární ochrany a bezpečnosti práce     - Hořlavý materiál pro práci s živicemi musí být vzdálený od otevřeného ohně minimálně 4 m. Tekuté palivo se smí skladovat pouze na předem určeném místě.     - Svislá doprava asfaltu v asfaltérských vědrech je možná jen do výšky 8 m.     - Práce s natavovacími agregáty vyžadujícími couvání pracovníka je zakázána ve vzdálenosti 1,5 m od hrany volného pádu.     - Ručně manipulovat se sklem na volném prostranství se nesmí pokud je skleněná tabule větší 1 m2 , vítr má větší rychlost než 8 m/s a teplota okolí je nižší než –5°C     - Manipulovat se sklem větším 3 m2 smí pouze 3 pracovníci     - Skleněný odpad se smí ukládat jen do k tomu určených nádob

folder_openPřiřazené štítky

Zápis o předání a převzetí staveniště

access_time01.květen 2020personRedakce

Objednatel: Název společnosti      IČO: DIČ:      Sídlo společnosti:      Zastoupen: funkce:      Dále jen předávajícíZhotovitel: Název společnosti      IČO: DIČ:      Sídlo společnosti:      Zastoupen: funkce:      Dále jen přebírajícíStavba:      - Název stavby dle schválené projektové dokumentace      - Adresa stavby: Pokud není známa, název přilehlé ulice      - Číslo parcely: Seznam čísel parcel, na kterých se stavba nachází      - Katastrální území: Přpsat z listu vlastnictví      - Hlavní stavbyvedoucí zhotovitele: jméno, kontaktní telefon      - Stavební dozor objednatele: jméno, kontaktní telefon     - Číslo stavebního povolení:      - Vydané: název úřadu, který povolení vydal      - Právní moc nabyta dne :     - Smlouva o dílo číslo:      - Podepsaná dne:Předmět díla:      - Text popisu prováděné práceÚdaje o předané projektové dokumentaci:      - Název:      - Odpovědný projektant:      - Datum vydání projektové dokumentace:      - Seznam výkresů projektové dokumentace včetně případných revizí.Zařízení staveniště:      - Seznam a počty buněk, strojů apod.., popis způsobu ohraničení staveniště      - Údaje o přístupové komunikaci:      - Údaje o způsobu střežení staveniště:      - Datum a způsob vyklizení zařizení staveniště:Geodezie:      - Údaje o umístění výškových bodů:      - Údaje o umístění směrových bodů      - Předání dokumentace – bodového pole stavby: ANO NEMédia, inženýrské sítě:      - Údaje o způsobu zajištěni pitné vody:      - Údaje o způsobu zajištění studené užitkové vody a teplé užitkové vody:      - Údaje o způsobu zajištění přístupu ke zdroji elektrické energie (staveništní)      - Údaje o způsobu zajištění napojení na dešťovou kanalizaci:      - Údaje o napojení na splaškovou kanalizaci:      - Údaje o napojení na ostatní sítě. (datové, atd..):      - Údaje o vytýčení umístění stávajících sítí a informace o jejich bezpečnost-ních pásmech:Ekologie stavby      - Údaje o umístění shromažďovacích nádob na odpad:      - Údaje o oprávněné osobě s právem nakládat s odpady:      - Údaje o odpadech: (katalogová čísla, atd..)      - Údaje o způsobu a místu zneškodnění odpadů na staveništi: (pokud se jed-ná o pálení dřevin, tuhnutí a tvrdnutí zbytkových betonů, atd..)Skladování hmot      - Popis místa a kapacity deponií, zemníků a způsobu dopravy na pracoviště:      - Stručný seznam druhu skladovaných hmot, včetně popisu případné nutnosti ochrany proti povětrnostním vlivům.Bezpečnost práce:      - Seznam příloh tohoto zápisu s tématikou BOZP, PO.      - Seznam a popis způsobu zajištění práce v bezpečnostních pásmech a při práci nad sebou.      - Prohlášení zhotovitele, že pracovníky seznámil se zásadami první pomoci.Prohlášení stavebníka a objednatele:      - Prohlášení, že staveniště je prosté práv třetích osob      - Prohlášení o platnosti stavebního povolení      - Prohlášení zhotovitele o dodržování právních předpisů ČR v oblastech BOZP, PO, ŽP a platných technických norem.Předání a převzetí: Objednatel: (datum a podpis)Zhotovitel: (datum a podpis)

folder_openPřiřazené štítky

Plán nakládání s odpady

access_time01.květen 2020personRedakce

Cílem plánu je stanovit souhrn zásad a pravidel pro nakládání s odpady a stanovení jejich identifikace v jednotlivých etapách realizace stavby. Plán odpadového hospodářství na stavbě bude dle konkrétních dílčích podmínek postupně doplňován a upřesňován. Po ukončení každé etapy stavby proběhne porovnání tohoto plánu se skutečným stavem, či potřebou.     Plán navrhuje způsob a umístění shromažďování odpadů vzniklých na stavbě a stanovuje postup při jeho nakládání, zneškodňování a evidence. Plán se vztahuje ke všem vzniklým odpadům všech dodavatelů a poddodavatelů díla, pokud se smluvní partneři v rámci oboustranně schválené smlouvy nedohodli jinak.Pojmy, definice, zkratky     Odpad – odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č.: 1 zákona o odpadech.     Nakládání s odpady – je jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění a přeprava. Dále úprava, skladování, využívání a odstraňování. V období realizace stavebního díla bude v prostoru zařízení staveniště vyčleněna plocha pro shromažďování tříděného odpadu.     Nebezpečný odpad – je odpad uvedený v seznamu nebezpečných odpadů, popřípadě jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu, nebo více nebezpečných vlastností. Viz. Příloha č.: 2 zákona o odpadech.     Shromažďování odpadů – je krátkodobé soustředění (shromažďování) jednotlivých odpadů v místě jejich vzniku před jejich dalším nakládáním.     Shromaždiště odpadu – je vyčleněna plocha, nebo shromaždovací nádoba, ve které se provádí shromažďování odpadů.     Skladování odpadů – je umístění odpadů ve shromažďovacích nádobách po přechodnou dobu před odebráním odpadu oprávněnou osobou.     Oprávněna osoba – je osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle Zákona o odpadech nebo jiných zvláštních předpisů.     Odpadový hospodář – je osoba stanovená původcem odpadu odpovídající za zajištění odborného nakládání se vzniklými odpady na stavbě.Základní povinnosti původce odpadu:     - Každý má během své činnosti na staveništi povinnost předcházet vzniku odpadů a případně omezovat jejich množství. V případě vzniku nebezpečného odpadu musí eliminovat jeho nebezpečné vlastnosti.     - Každý je povinen v rámci své činnosti nebo v rozsahu své působnosti, v mezích daných právními normami, přednostně využít odpad před jeho odstraněním tak, že materiálové využití má přednost před jiným využitím. Uložit na skládku lze pouze takové odpady, u nichž je jiný způsob odstranění nedostupný, nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí, popřípadě pro lidské zdraví.     - S nebezpečnými odpady lze nakládat pouze způsobem vymezeným v zákoně o odpadech a v prováděcích předpisech.     - Původce odpadů musí zajistit jejich zařazení do příslušné kategorie, stanovené v katalogu odpadů. Původce odpadu je povinen zjistit, zda osoba přebírající shromážděný odpad je k této činnosti oprávněna.     - Původce odpadu musí vést průběžnou evidenci o odpadech a o dalším způsobu nakládání s nimi. Podávat zprávy o této evidenci příslušným orgánům státní zprávy v rozsahu stanoveném v Zákonu o odpadech a předpisech následujících.     - S nebezpečným odpadem smí původce nakládat pouze na základě souhlasného stanoviska příslušného úřadu.     - Pro shromažďování nebezpečných a ostatních odpadů zajistí původce oddělené prostory a nádoby v rámci zařízení staveniště.     - Nádoby určené pro shromažďování nebezpečného odpadu musí být opatřeny popisem a označením. Umístění shromažďovacích nádob musí být tak, aby byly chráněné proti poškození a povětrnostními vlivy. Nebezpečné odpady mezi sebou nesmí být shromažďovány a ukládány tak, aby byla způsobena jejich vzájemná reakce.      - Skladovací prostory jednotlivých druhů nebezpečných odpadů musí být vzájemně oddělené a zajištěny proti jejich úniku do okolí.      - Každý pracovník na staveništi musí být seznámen s tímto plánem prokazatelnou formou.Shromažďování odpadů     Shromažďování odpadů bude probíhat na shromaždišti odpadu v areálu staveniště, které bude společné pro všechny účastníky stavby. Pro samotné shromažďování odpadů budou v místech jejich vzniku umístěny shromažďovací nádoby (kontejnéry, koše, pytle apod.) s rozlišovacími znaky. Shromaždiště stavby bude náležitě označeno (popis, barva, rozlišovací znaky, grafika nebezpečných vlastností apod. ) a ke každému druhu odpadu bude vystaven identifikační list nebezpečného odpadu.     Ukládání a shromažďování vzniklého odpadů na jiná místa, než jsou určena, je zakázáno. Zakázáno je také shromažďování různých druhů odpadů na jednom místě z důvodů jejich nežádoucího mísení. Přípustné je pouze shromažďování odpadů, na shodném místě, které budou následně odstraňovány stejným způsobem.     Shromažďovací nádoby budou, po jejich naplnění, popřípadě v pevně stanovených termínech, vyprazdňovány oprávněnou osobou a o každém vyprázdnění bude vystaven doklad o předání. Za sledování této činnosti je odpovědný odpadový hospodář.     Kapalný a kašovitý odpad bude ukládán pouze do shromažďovací nádoby ve skladu nebezpečných odpadů.Třídění odpadů     Každý pracovník je povinen třídit vzniklý odpad již na místě jeho vzniku, tak aby byly ukládány zvlášť nebezpečný odpad, ostatní odpad a kapalný odpad.Evidence odpadů     Každý odpad produkovaný původcem odpadů bude zaznamenán v registru odpadů stavby a každý jeho pohyb bude zaznamenán. Revize registru odpadů stavby bude prováděna minimálně 1x ročně nebo při každé změně užité technologie výstavby.     Za vedení evidence všech odpadů vznikajících na stavbě odpovídá odpadový hospodář.Průběžná evidence odpadů     Průběžnou evidenci vede každý původce odpadů. Pro každý druh odpadu se vede evidence samostatně a archivace evidence bude v sídle společnosti po dobu minimálně 5 let.Evidence při přepravě nebezpečných odpadů     Při přepravě nebezpečného odpadu jsou původce a oprávněná osoba – příjemce povinni vyplnit Evidenční list přepravy nebezpečného odpadu. Toto se nevztahuje na vnitrostaveništní dopravu od místa vzniku odpadu do místa jeho uskladnění.     Evidenci o přepravě vede odpadový hospodář, který je také odpovědný za odeslání kopie evidenčního listu nebezpečného odpadu do 10-ti dnů místně příslušnému úřadu.Souhrnné roční hlášení o nakládání s odpady     Souhrnné roční hlášení o nakládání s odpady vypracovává původce odpadů v případě, že nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů, nebo více než 50 tun ostatních odpadů za kalendářní rok a následně do 15. února předává úplné hlášení o druzích a množstvích produkovaných odpadů za předchozí rok a nakládání s nimi. Souhrnné hlášení se podává na příslušný úřad – referát životního prostředí.Skladování odpadů     Shromaždiště odpadů - sklad nebezpečných odpadů bude zabezpečen proti vyplavení, požáru a bude oddělen od místa skladování ostatních odpadů. Jednotlivé nebezpečné odpady budou ve skladu NO odděleny separovaně v příslušných nádobách na nebezpečný odpad. Skladování nebezpečných odpadů vzniklých na staveništi mimo sklad NO je přísně zakázáno. Přeprava nebezpečných odpadů ze skladu NO k místu jeho zneškodnění smí provádět pouze oprávněna osoba. Oprávněná osoba zajišťuje také jeho naložení. Každý druh nebezpečného odpadu bude označen dle zásad shromažďování odpadů. Sklad nebezpečných odpadů bude umístěn v areálu zařízení staveniště.     Technické vybavení shromaždiště nebezpečného odpadu bude obsahovat absorpční činidla a 5 ks 200 l ocelových sudů.Shromažďovací prostředky v rámci stavby:     - kontejnér na komunální odpad 1 ks – 110 litrů     - sklad NO (kovový uzamykatelný kontejnér)     - nádoba na nebezpečný odpad – nechlorované hydraulické oleje 1 ks – sklad NO     - apod.Ostatní ustanovení     Shromažďovací nádoby na ostatní odpad budou po svém zaplnění odvážený k jejich likvidaci oprávněnou osobou. Nádoby s domovním odpadem budou vyváženy pravidelně ve smluvených termínech svozem komunálního odpadu.     V areálu staveniště je zakázána jakákoliv úprava a odstraňování odpadů s vyjímkou vytěžené zeminy určené k dalšímu využití v rámci stavby.     Veškerý vzniklý odpad je v majetku původce odpadů až do doby předání k odvozu a zpracování oprávněnou osobou.Registr osob:     Odpadový hospodář:                                       __________ dne: __________     Oprávněná osoba:                                           __________ dne: __________     Plán odpadového hospodářství zpracoval: __________ dne: __________

folder_openPřiřazené štítky

Identifikační list nebezpečného odpadu

access_time01.květen 2020personRedakce

Název odpadu dle katalogu odpadů:Kód odpadu dle katalogu odpadu:Kód odpadu dle ADR nebo COTIF:Původce odpadu:- - Název společnosti:- - Adresa společnosti:- - IČ., DIČ:- - Tel. / fax:- - e-mail:Osoba oprávněná jednat jménem původce odpadu:Nebezpečné vlastnosti odpadu: ...toxicita, hořlavost ... Fyzikální a mechanické vlastnosti odpadu: Bezpečnostní opatření při manipulaci, skladování a přepravě odpadu:- Technická opatření:- - Popis jak skladovat:- - Popis kde skladovat:- - Seznam zakázaných činností:- Osobní ochranné pomůcky:- - Popis co chráníme:- - Popis jak a čím chráníme:- Zabezpečení proti vzniku požáru:- - Nakládat s odpadem v souvislosti s předpisy PO.- - Popis jaký hasící prostředek užijeme v případě požáru:Opatření při havárii, požáru nebo nehodě- Lokalizace: Při rozsypání materiálu shromaždit na jedno místo, Zabranění úniku látky do kanalizace, apod..První pomoc:- První pomoc při zasažení očí:- První pomoc při zasažení pokožky:- První pomoc po požití látky:- První pomoc při vdechnutí:Důležitá telefonní čísla:- Hasiči:- První pomoc:- PolicieOstatní údaje:- Toxikologické údaje:- Ekologické údaje:- Ostatní údaje:.Za správnost tohoto identifikačního listu odpovídá:V ............................................... dne:Podpis odpovědné osoby:

folder_openPřiřazené štítky

Vhodné „vylepšení“ bytu před prodejem

access_time02.květen 2020personRedakce

Vzhled nemovitosti, tedy její první dojem výrazně určuje výsledný pocit kupujícího a tedy i výslednou cenu prodávaného objektu. Je jen na prodávajícím, jak se tohoto úkolu zhostí. Vlastně má několik variant řešení: nákladnou rekonstrukci objektu, nechat vše tak jak je, nebo využít homestagingu – nenákladné úpravy interiéru před prodejem.Rekonstrukce objektuRekonstrukce je velice nákladná záležitost a není pro kupujícího rozhodující. Zkušenosti ukazují, že finanční prostředky, které prodávající do rekonstrukce vložil, jsou většinou jen vyhozené peníze. Představa následného využití nemovitosti kupujícím bývá odlišná než byl způsob užívání současným majitelem. Co je pro prodávajícího zásadní vůbec nemusí být zásadní pro kupijícího. Představa, že prodávající vrazil do rekonstrukce určité množství finančních prostředků aproto musí být nemovitost prodávána za „navýšenou“ cenu je zcestná. Věřte, že kupní cenu stav nemovitosti ze sta procent neurčuje. Cenu nemovitosti určuje poloha, atraktivita prostředí, dostupnost služeb a technický stav. Co se ceny týče, kupující většinou kalkuluje s následnými stavebními úpravami k „obrazu svému“. Tento způsob přípravy nemovitosti k prodeji je tedy nákladný a ve výsledném efektu snižuje představu zisku prodávajícího – tudíž tento způsob je nevhodný.Nechat byt tak jak jeI toto je řešení. Nulové náklady a „rychlá připravenost“ k prodeji … Jenže takovýto způsob prodeje kupujícího spíše odradí. Pokud je byt plně zařízený s množstvím předmětů v policích působí spíše temněji a stísněněji, než vzdušný a prázdný byt. Pokud už jsme v situaci, že se byt prodává v nezměněném stavu, měl by být alespoň vyklizen a vymalován na bílo. Pokud prodáváte byt v panelovém domě, který zrovná neoplývá čistotou společných prostor, je vhodné také uklidit vstupní prostory a přístupovou chodbu.HomestagingTaké psychologie a design ... je úprava nemovitosti před prodejem s cílem rychleji prodat a také, jak jinak, zvýšit cenu prodávané nemovitosti, nebo také způsob jak nesnižovat cenu při vyjednávání o ceně.V zásadě se jedná o způsob prezentace nemovitosti při které je interiér upraven, ne renovován, pro oko klienta – kupujícího. Pro 90% klientů je to způsob, jak si mohou představit další rozmístění vybavení kupovaného bytu. Vězte, že takto velké množství populace nemá prostorovou představivost.Je to systém prodeje, který se dá hodnotit jako účinný. Klientovi lze nabídnout vyšší prodejní cenu, upravenou nemovitost prodáte v průměru o 7 až 8 % dráž a doba prodeje je výrazně kratší. Cca do měsíce. Investice do homestagingu je tak výrazně nižší, než je případná sleva pro kupujícího a ve výsledku jsou obě strany obchodu spokojené.Kde začít?- Na zahradě, na vstupu do objektu …První dojem je důležitý- Po bytě se bude chodit v botách, takže je třeba myslet na stav a umístění koberců. Kdo by si pořídil byt po „špindírech“ ???- Pokud není ve vybavení obývacího pokoje TV – otázka kupujícího: je vůbec funkční anténa, a co připojení na www síť. Určitě nebude věřit tvrzení, že je vše v pořádku. Na světě je tolik podvodníků ….- Pokud vybavíme halu jako obývací pokoj, musíme dbát na hygienu. Je WC od haly – obývacího pokoje odděleno minimálně dvěmi dveřmi?- Máte v místnosti dveře na terasu, či balkón? Otevřete je, je škoda si při předvádění nemovitosti neužít čerstvý vzduch. Navíc „zatuchlina“ po dlouhém nevětrání spíše odradí...- Při rozmístění dbejte na správné rozmístění nábytku. Jídelní stůl se židlí nemůžete mít přiraženou k oknu. Pokud se na první pohled něco nedá užívat, asi to něco skrývá. Zrušte všechny byť i potenciální pochybnosti. Také symetricky umístěné nádobí na stole svědčí o předchozích uživatelích, kteří měli rádi pořádek...- Závěsy a záclony by měly zakrývat celý okenní otvor včetně ostění boků oken. Důležitá je také správná délka závěsů ve vztahu k podlaze.- Použijte standardní doplňky jako jsou polštáře na sedačkách, váza na stole a podobně v kontrastní barvě k okolí. Přitáhnou oči a pokud vše sladíte vkusně …- Z lednice, poliček, psacích stolů atd odstraňte všechny zbytečné věci, které nejsou zásadní pro funkčnost místnosti. V jednoduchosti je krása....- V koupelně pověste několik bílých ručníků a vybavte ji koupelnovým nábytkem. - Zkuste dát řezané květiny na stůl. Vdechněte místnosti život.. - Vyvarujte se náboženských, politických, sportovních či jiných symbolů v místnostech... - Zrušte všechny osobní a pracovní koutky, toaletní stolky apod..- Nábytek musí být vkusný, jednoduchý a účelný. Nekombinujte různé druhy nábytků a doplňků ….- Co homestaging nevyřeší je výhled z okna, nebo do průmyslového okolí domu. Výzvou mohou být také různé ventilační mřížky ve zdech, které z funkčního hlediska nemohou být zakryty...Prezentace - profesionalita na prvním místě     Dalším krokem je takovou nemovitost profesionálně nafotit. Kvalitní a „pěkné“ fotografie v inzerci nalákají více potencionálních kupců. Realitní společnost působí profesionálněji a pokud je realitní makléř schopen ještě přispět dobrou radou, bude v prodeji úspěšný. A spokojený zákazník může přivést dalšího klienta.

folder_openPřiřazené štítky

Vychytávky pro váš interiér

access_time02.květen 2020personRedakce

Jak si udělat vlastní pracovnu?Máte malý byt, a přesto si chcete udělat vlastní pracovnu? Tady je jednoduché řešení. Jak na to? Jednoduše nápad vychází z toho, že vedle sebe máte 2 skříně pro úložný prostor a mezi nimi dostatek místa tak, aby se vám tam vlezl pracovní stůl. Měl by být umístěný tak, že bude přesně na šířku a skříně na délku budou přesahovat tak, aby bylo místo na umístění židle a v případě že byste chtěli, aby to byl váš osobní koutek tak i třeba spouštěcí rolety. Nahoru nad stůl si uděláte vlastní poličky a máte svůj vlastní malý pracovní koutek a v něm všechno co potřebujete je to úsporné a efektivní řešení.Rám pro obrazK vyrobení rámu pro obraz si musíte sehnat hotové lišty a pak se jen rozhodnout jestli si je nějak sami designově upravíte anebo jestli je necháte tak jak jsou. Toto je jen na vás jak chcete, aby vaše rámečky vypadaly. Pokud se rozhodnete dělat rámeček s vlastním návrhem tak nejprve potřeme spodní lištu lepidlem, poté k sobě kusy přiložíme a zajistíme proti posunu. Poté už jen pilkou seříznete hrany tak aby měli sklon 45° a dovnitř se vám vlezl váš obraz. A na závěr to nejtěžší spoje k sobě přibít tak, aby jste si měli spoj do kterého zabíjíte hřebík posunout o trochu výše, protože až ťuknete tak sjede trochu dolů.Bydlíte v pronájmu a chcete si to zkrášlitNastěhovali jste se do pronájmu a chcete si byt zkrášlit, ale majitel bytu vám nechce přispět na případné úpravy? Řešení problému je jednoduché starý a nevzhledný nábytek prostě potapetujte samolepící tapetou z obchodu a hned bude vypadat jako zase nový.Zadělejte si díru po dveřích sádrokartonemStačí vám k tomu jen sádrokarton o velikosti dané díry, profil pro přichycení sádrokartonu, ale pozor ty musí mít specifické vlastnosti. Profil by měli mít takovou velikost, aby se vlezl mezi rámy a nechal na okrajích velikost přesně pro velikost sádrokartonu. Další je zapotřebí skelná vata pro izolaci a nesmíme zapomenout sádru na dokončení. Profil navrtáme a přichytíme v rámech dveří. Poté vezmeme sádrokarton, nařežeme ho tak, aby se bez problému vlezl do otvoru dveří, a přichytíme jej na profili. Pak už celou konstrukci jen zasádrujeme a je hotovo, máte zazděnou část, kde původně byly dveře a je to rychle hotovo.Jak něco přichytit do sádrokartonuKdyž víte, že později budete chtít něco přichytit do míst kde je sádrokarton a to něco bude velmi těžké, tak že to obyčejný sádrokarton neunese něco jako skříňka a podobné. Tak řešení je jednoduché prostě do profilu předtím, než navrtáte sádrokarton, dejte pevné dřevo a teprve potom přidejte sádrokarton. Tím vytvoříte pevný základ přidávání, protože dřevo má větší nosnost než sádrokarton.Patro do pokojeChcete si v pokoji udělat více místa? Řešení je jednoduché můžete si do pokoje přidělat patro na spaní a tak se jakoby zbavit postele ze země a mít celé místo po posteli volné. Postup je určen pro úzké pokoje a je celkem jednoduchý. Na boky stěn dejte desky tak, abyste na ně mohli později přichytit desky a tím vytvořit jakousi kostru postele, protože toto byste do stěny asi nedali. Do vertikálních desek udělejte zářezy tak, aby jak na levé tak na pravé straně byly na stejných místech. Do zářezů umístěte tyče a poté už jen položte a přibijte desky postele. Nesmíte zapomenout na nějaký žebřík na boku, abyste se dostali nahoru a nějaké zábradlí, kdybyste toto dělali do pokoje dětem. Tento nápad funguje i na větší pokoje, ale bude zapotřebí konstrukci zpevnit trámy, aby vydržela.PostelMáte malou místnost a potřebujete v ní jak spát tak v ní mít uložené nějaké věci? Tak si udělejte vlastní postel s velkým úložným prostorem pod ní. Budeme potřebovat desky a hranoly pro začátek. Přiložíme desky ke stěně, abychom věděli, jak široká postel bude. Poté si načrtneme, kam přijdou podpěrné hranoly. Hranoly na desky připevníme. Desky zase přitlačíme ke stěně a na hranoly připevníme pevné trámy z jednoho konce na protější. Tímto vytvoříme kostru postele, která se dá odtáhnout. Na postel položíme desky a přichytíme je k trámům, případná zavazející předměty u stěny jako je například topení si z desky jakoby vyřízneme. Už doděláme jen bočnice, aby matrace neujížděla, a vše je hotovo.Jednonohý stůlMáte málo místa a chcete si udělat stůl? Vezmeme desku o rozměrech, jaké by náš stůl měl mýt. Na jednom konci (ten který půjde do místnosti) uřízněme rohy pod úhlem 45°, aby nevadili, kdyby se někdo do stolu bouchl. Teď na ořezanou stranu připevníme nohy a na druhou úchyty ke zdi. Noha by měla mít nastavování velikosti, abychom mohli stůl dostat narovno s podlahou. Tu stranu s úchyty přichytíme ke stěně poté co je stůl zarovnán a je hotovo.Stojánek pro časopisyVálí se vám doma na stole spousta časopisů a vy si je chcete nějak elegantně uspořádat? Udělejte si vlastní pořadač pro časopisy. Začneme do boků, kde vytvoříme obdélníkovou konstrukci 2x, aby byla na každé straně jedna a měli by být téměř identické. Poté do těchto konstrukcí vyvrtáme jen dírky a nasadíme do nich tyče malých průměrů. Mezi těmito tyčemi provedeme látku, tak aby tam bylo místo pro časopisy (nejjednodušší je udělat 3 sady tyčí a udělat si jakoby 2 přihrádky na časopisy) a poté už jen zacvaknout druhou stranou a jen vložit časopisy.Sklopný stolek na balkon Chcete si na balkoně udělat malé posezení, ale zároveň tam chcete mít stále místo? Tady je řešení. Na stolek budeme potřebovat 3 desky a sadu pantů. Jednu desku vyřežeme, aby byla do oblouku, a vyhladíme. Na rovnou plochu pomocí pantů přichytíme další menší kousek desky jen tak široký, aby se na něj vlezly panty a něco navíc, abychom mohli stolek sklápět. Další desku ořízneme, aby nám udělala lichoběžník. To je proto, abychom si mohli pod stolek pohodlně dát nohy. Vyřezaný lichoběžník přichytíme ke třetí desce doprostřed zase pomocí pantů. Poté třetí deku přichytíme ke stěně tak, aby s pomocí vodováhy byla v rovině. A na závěr už jen přichytíme naší obloukovou desku na tu na stěně a máme hotovo. Stolek se dá jednoduše složit a je téměř u stěny takže nezavazí.Prasklá dlaždičkaPraskla vám někde dlaždička a vám se to nelíbí? Tady je návod na to jak onu dlaždičku vyměnit. Nejprve prasklou dlaždičku musíme vysekat. S tímto musíme začínat od prostředku dlaždičky, protože nechceme poškodit další. Až je celá dlaždička pryč musíme odstranit zbytek lepidla a spár, které nám v okolí zůstaly. Když je toto všechno hotovo už jen vezmeme novou dlaždičku a dáme ji na místo té původní a vše je hotovo.Škrábance na akrylátové vaněMáte škrábance ve vaší akrylátové vaně a chcete se jich zbavit? Tady je pro vás řešení. Nejprve musíte odmontovat veškeré kryty a nejlépe i baterii. Pokud vám toto nepůjde, musíte ji dobře zabalit, abyste zabránili prachu, aby se k ní dostal. Poté vybrousíte škrábance, kterých se chcete zbavit. Toto se musí provést velmi jemným brusným papírem, až toto budete mít hotovo tak vezmete leštící pastu a dobře ji rozleštíte. Toto řešení se dá použít jen u mělkých škrábanců asi tak 1mm hlubokých.Broušení parketZjistili jste, že máte poškrábané parkety a chcete je vybrousit. Zde je řešení. Než se do toho celého pustíte, tak musíte celou místnost vyklidit. Nutností před broušením je také odstranit lišty. Když je toto všechno hotovo tak podlahu vyluxujeme. Broušení samo o sobě není nijak složité, ale chce to mít nějaký systém a trpělivost. Broušení se provádí po směru, jakým máte parkety naskládány. Pokud jsou naskládány mozaikově, brousíte kolmo k podlaze a ve 30° k sobě. Rybinový vzor se zase brousí na střídačku v úhlu 45°. Broušení se provádí pomalu a stejnosměrně. Zapnutá bruska se nevypíná, ani neměníme její směr pohybu. Celé broušení začnete s největší zrnitostí a ukončujete s nejmenší. Po každém zbroušení musíte podlahu vyluxovat.Stahování tapetNejlevnější způsob stažení tapet je použít obyčejnou mydlinkovou vodu. Celý postup je jednoduchý tapety, které chcete stáhnout, obejděte a udělejte do nich nějaké díry, aby se ta voda dostala k lepidlu. Stačí, kdyže je uděláte jen obyčejnou vidličkou. Poté pomocí válečku, houbičky nebo štětce. Necháme chvilku působit a poté pomocí špachtle stáhneme. Kdyby se stalo, že se vám to někde nepovede, tak danou část znovu namočte a proces zopakujte.Zapojení lustruVyměňujete lustr poprvé a nevíte si rady? Tady je pro vás řešení. Připravte si izolovaný šroubovák a zkoušečku. Teď se do toho můžeme pustit. Nejprve vypněte pojistky, které vedou k lustru. Pokud nevíte, které to jsou tak je vypněte všechny. Odzkoušejte dráty od lustru, jestli jimi nejde proud a poté je odizolujte. Obvykle to bývají tři dráty dva fázové a jeden nulový. Poté zase zapněte pojistky a zkoušečkou zjistěte, který z drátů je nulový a znovu je vypněte. A na závěr už je přes čokoládu spojíte dráty s lustrem fázové na středový kontakt žárovky a nulový na kontakt na obvodu. Teď už jen zapojte pojistky a vyzkoušejte žárovku.ŠkraloupNechali jste si někde stát barvu a udělal se vám na ni škraloup? Není důvod ji vyhazovat. Předpokládáme, že záruční lhůta je stále v platnosti a můžeme barvu ještě zachránit. Stáhněte celý škraloup z barvy dolů a barvu pořádně promíchejte. To není všechno, v barvě stále mohou být nějaké zbytky, takže vezměte nějakou starou nylonovou punčochu a barvu přes ni přelijte.Jak zabránit neustálému obíjení rohůŘešení tohoto problému je jednoduché koupíte si nárožníky. Nárožníky si ustřihnete na velikost, jakou potřebujete a přiložíte je na daná místa kde chcete aby byly. Poté je přichytíte obyčejným koníkem, aby vám neujížděli. Už vás čeká jen jediný úkol zasádrovat je.

folder_openPřiřazené štítky

Teplo za chladných nocí

access_time13.květen 2020personRedakce

Dříve jsme se mohli setkat s venkovními plynovými topidly jen v restauracích či hotelích a všichni jsme se podivovali nad tím zázrakem. Tohle už však dávno neplatí! Venkovní topidla si v dnešní době není problém pořídit na vlastní terasy a zahrádky. Pomohou vám zažehnat nepřízeň počasí a prodloužit příjemné večery.Jak takové topidlo fungujeStačí zlehka klepnout na tlačítko a hořáky se okamžitě aktivují. Není třeba žádného čekání a vytvoří kolem vás příjemných 20˚C i když je právě chladný podzim.Ve spodní části topidla je ukryta propan-butanová náplň s výdrží 11-28 hodin provozu, podle nastavení intenzity tepla. Díky provozní regulaci můžete topení přizpůsobit aktuálním klimatickým podmínkám.Bezpečnost předevšímKaždého z nás jistě napadne, jak je to u plynového topidla s bezpečností. Nemusíte se však ničeho bát! Vše je zajištěno! Dotkneme-li se rozžhaveného vrchu topidla, přístroj se okamžitě vypne.Máte-li doma nenechavé děti, určitě vás potěší možnost vyjmutí spínacího knoflíku.Většina topidel by měla mít pojistku, která v případě převržení topidla vypne přívod plynu, aby nedošlo k požáru.Správné umístěníTopidla jsou velmi variabilní, můžete je postavit na terasu, zahrádku nebo i doprostřed altánku. Pohyb s nimi je velmi snadný i přes jejich váhu, neboť ke spodní části bývají připevněna klečka. Pokud vlastníte stůl s otvorem pro slunečník, můžete jím teleskopickou tyč topidla protáhnout a teplo bude sálat přímo nad vámi. Pokud jste si zcela jisti tím, kde topidlo chcete mít, můžete si k němu nechat zavést přímý zdroj plynu a nemusíte mít nadále starosti s propan-butanovými náplněmi.

folder_openPřiřazené štítky